+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Číslo: 6/2021

Úvodník

Vážení čtenáři,

možná jste v polovině července napříč denním tiskem zaznamenali dramatické titulky jako „Zelený převrat“ nebo „Zelená smršť z Bruselu“, které se vyrojily bezprostředně po té, co Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyenovou představila patrně nejočekávanější legislativní návrh roku – klimatický balíček „Fit For 55“.

Záměrem nového klimaticko-energetického super­balíku, který jedni považují za naprostou šílenost a ekonomickou sebevraždu, zatímco druzí v něm spatřují obrovskou příležitost, je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % vůči roku 1990 a přeměna Evropy na první klimaticky neutrální kontinent do roku 2050. Balíček se skládá z legislativních iniciativ týkajících se politiky v oblasti klimatu a energetiky, odvětví mobility, ale i využívání půdy.

Tento značně ambiciózní cíl navazuje na závazky, které EU a její členské státy přijaly při podpisu Pařížské dohody v roce 2015.

Mezi stěžejní body balíčku patří například rozšíření systému emisních povolenek (ETS) na dopravu a vytápění/chlazení budov, zavedení uhlíkového cla (CBAM) od roku 2026, zákaz prodeje nových automobilů se spalovacími motory po roce 2035, navýšení podílů zelených zdrojů při výrobě energie o 40 %, revize energetické náročnosti budov (EPBD), revize směrnice o zdanění energie a v neposlední řadě vytvoření nového Sociálního klimatického fondu na podporu občanů ohrožených chudobou z hlediska energetiky či mobility.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans přijel jednat, nejen o zeleném balíčku, do České republiky jako do první země ihned po ohlášení klimatického plánu. Vicepremiér a ministr Karel Havlíček v tiskové zprávě uvedl, že diskuze nebyla o potřebnosti klimatických cílů, ale o způsobu jak jich docílit, nezničit si hospodářství a udržet energetickou soběstačnost či stabilitu přenosové soustavy. Dohoda s místopředsedou EK byla podle zprávy MPO mj. o tom, že se bude respektovat nejen energetický mix, ale i podpora nízkoemisních nebo bezemisních zdrojů založených na obnovitelných zdrojích, ale rovněž na jádře a jakožto transitním zdroji rovněž na plynu.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý v tiskové zprávě uvedl, že balíček může být příležitostí jak nastartovat českou ekonomiku novým směrem, jako největší problém přitom spatřuje absenci detailního zhodnocení hospodářského a sociálního dopadu na úrovni zemí. Dlouhý připomněl, že Česká republika i čeští podnikatelé usilovali právě o to, aby konkrétním návrhům a navyšování cílů předcházela analýza dopadů na členské státy EU. Dopady balíku na země a firmy se budou samozřejmě lišit dle řady faktorů, jakými jsou například emisní náročnost ekonomik či kupní síla obyvatelstva.

Nicméně z reakcí některých členských zemí, europoslanců, podnikatelů či zástupců průmyslu, je již nyní jasné, že ambiciózní plán v některých bodech narazí a o jeho finální podobu se napříč členskými státy povede ještě tvrdý boj.

Odpovědnost za konečný výsledek přitom ponese také Česká republika – klimatická agenda totiž připadne na její půlroční předsednictví v EU právě v době, kdy lze očekávat vrchol vyjednávání nad řadou nejkontroverznějších otázek.

Alena Malátová

Obsah