+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Číslo: 1/2026

Úvodník

Vážení čtenáři,

v polovině listopadu 2025 došlo k pozastavení příjmu nových žádostí do programu Nová zelená úsporám. Program, který patnáct let patřil k hlavním pilířům podpory energetických úspor v českém bytovém fondu, se tak ze dne na den zastavil. Pozastavení NZÚ je prezentováno jako technická pauza, nutná reakce na vyčerpání alokovaných prostředků a rozpočtové provizorium. V oficiálních vyjádřeních zaznívá, že se nic dramatického neděje a že program bude pokračovat. Jenže realita v terénu vypadá jinak – a je podstatně tvrdší.

Nová zelená úsporám není okrajový dotační titul. Patnáct let vytvářela stabilní rámec, který se stal referenčním prostředím pro významný segment trhu: projektanty, energetické specialisty, realizační firmy, výrobce i finanční instituce. Pro stovky tisíc domácností byla vstupní branou k renovacím, které by bez podpory buď vůbec neproběhly, nebo by se výrazně odkládaly. Program se stal součástí ekonomické reality oboru – a právě proto jeho náhlé zastavení nemůže být vnímáno jako administrativní detail.

Klíčovým problémem není samotný fakt, že se program přerušil, ale způsob a absence předvídatelnosti. Uzavření příjmu žádostí přišlo dříve, než bylo veřejně avizováno, a následovalo dlouhé období ticha. Firmy, které ještě krátce předtím plánovaly kapacity a uzavíraly smlouvy, se ocitly v nejistotě. Klienti s rozpracovanými projekty řeší problémy s bankami i financováním. Poptávka v některých segmentech spadla na zlomek původních objemů, zatímco všichni současně očekávají, že po znovuspuštění programu přijde nárazový přetlak, na který už nemusí být kapacity.

Opakovaně zaznívá, že dotace deformují trh. To je legitimní debata. Jenže trh, který patnáct let funguje v určitém institucionálním rámci, nelze „vypnout“ ze dne na den bez následků. Pokud stát dlouhodobě motivuje investice jedním nástrojem, nese také odpovědnost za to, jak s tímto nástrojem zachází. Nejde o obhajobu dotací, ale o elementární kontinuitu a čitelnost prostředí.

Zvlášť alarmující je, že nejistota dnes není dána nedostatkem peněz jako takových. Prostředky v systému existují, ať už v modernizačních fondech nebo v budoucích výnosech z povolenek. Trh přesto stojí, protože čeká na politické rozhodnutí. Domácnosti bez dotační podpory odkládají investice do fotovoltaiky, tepelných čerpadel i zateplení – s přímým dopadem na firmy i energetickou bilanci státu.

A tady se kruh uzavírá. Když loni v říjnu zazněla slova o tom, že na ministerstvu životního prostředí poteče „zelená krev“, mnozí je brali jako politickou nadsázku. Jenže krev neteče jen při dramatických gestech. Teče i potichu – v podobě zastavených zakázek, rozpadlých týmů a firem, které vsadily na stabilitu státu a teď prohrávají. Pokud má mít naše země funkční energetickou transformaci, pak by první obětí neměla být předvídatelnost. Protože právě ta je pro každý trh – zelený i jakýkoli jiný – otázkou přežití. 

Alena Malátová
malatova@topin.cz

 

Obsah  

Časopis Kontakt

© Topin Media, s. r. o. Autorská práva jsou vyhrazena a vykonává je vydavatel

Podmínky užití www.topin.cz

Ochrana osobních údajů
Nastavení soukromí
Tvorba webových stránek © 2026 - CS Technologies s.r.o.