Bytové domy čeká nutná technologická změna. Blíží se poslední rok pochůzkových odečtů, spotřeba energií bude viditelná online

měření a regulace

Vodoměry, elektroměry nebo měřiče tepla. V každém bytovém domě jsou desítky takových přístrojů – často s odlišnými technologiemi pro přenos a zpracování dat. Od roku 2027 bude navíc povinný přechod k dálkovým odečtům, i díky tomu měření v bytových domech prochází zásadní proměnou. Na trhu roste poptávka po jednotném řešení, které dokáže sbírat a zobrazovat data z různých typů měřidel bez ohledu na to, jakým komunikačním rozhraním jsou vybavena. Moderní aplikace navíc pomáhají splnit požadavky aktuálních legislativních norem, jako je evropská směrnice o energetické účinnosti nebo GDPR.

Správa měření v bytových domech bývá složitá – různá zařízení používají rozdílné komunikační technologie, a data si tak předávají rozdílnými způsoby. Jednotné serverové prostředí dokáže přijímat, zpracovávat i zobrazovat data z libovolného typu měřidla – správci domů i koncoví odběratelé tak mají okamžitý přehled o aktuální spotřebě, a můžou reagovat třeba na neobvyklé výkyvy.

Odborníci upozorňují na to, že nejpozději od 1. ledna 2027 začne platit povinnost dálkového odečtu vodoměrů na teplou vodu, indikátorů na radiátorech a měřidel tepla. „Data budou muset být viditelná online. Odpadne tak situace, kdy pracovník musel chodit po objektu s laptopem nebo s notebookem,“ popisuje Petr Holyszewski, vedoucí technického oddělení společnosti Enbra, která se věnuje službám v oblasti technického zařízení budov.

Výrobci a provozovatelé měřičů energií se proto začínají situaci přizpůsobovat a vyvíjí technologie, které umožňují sběr dat a jejich vizualizaci na jednom místě. „Cílem bylo vytvořit systém, který dokáže sjednotit datové přenosy napříč různými technologiemi a typy měřidel. Naše řešení ENBRA Connect propojuje měřicí techniku s centrálním úložištěm dat a poskytuje zákazníkům aktuální informace o spotřebě bez nutnosti fyzických odečtů,“ dodává Holyszewski.

Všechny tyto technologie podléhají směrnici GDPR z roku 2014. Zařízení šifruje data už na úrovni samotných měřidel, a dešifruje až na serveru. Tok informací tak zůstává kompletně bezpečný. „Zejména údaje z vodoměrů jsou citlivými osobními údaji a tomu odpovídá systém zabezpečení. Ten je řešený nejčastěji pomocí šifrování přímo v zařízení, zabezpečeného datového tunelu nebo prostřednictvím mobilních operátorů,“ dodává Holyszewski.

Podle Holyszewského je největší výhodou centrálního systému jeho univerzálnost. „Dokáže pracovat se všemi běžnými měřidly – od vodoměrů, přes měřiče tepla a indikátory až po elektroměry či plynoměry. Naše řešení je tak možné využít jak v nových instalacích, tak při modernizaci starších systémů založených na pochůzkových odečtech,“ upřesňuje odborník.

Jednotný systém navíc podporuje různé technologie přenosu dat – Wireless i drátový M-Bus, LoRaWAN nebo Narrowband IoT. Zatímco tradiční Wireless M-Bus umožňuje bezdrátový odečet z jednotlivých měřidel, drátový M-Bus dnes nachází využití hlavně v objektech s už existujícími kabelovými instalacemi. LoRaWAN využívá nízkoenergetický přenos v nelicencovaném pásmu a hodí se pro větší objekty i externí připojení, Narrowband IoT zase nabízí stabilní dálkový přenos a je vhodný třeba pro tepelná měřidla na patách objektů.

„Díky těmto možnostem tak můžou správci domů nejen sledovat spotřebu, ale taky plánovat údržbu, identifikovat poruchy nebo optimalizovat provoz objektu. Systém taky umožňuje export dat do dalších aplikací, což se hodí pro rozúčtování nákladů nebo energetický management,“ vysvětluje Holyszewski.