Číslo: 2/2012
Úvodník
Vážení čtenáři,
s poněkud rozpačitými názory na Evropskou unii nejsem sám. V současné době mám stále větší pochyby o tom, zda přerozdělování peněz z evropských fondů je vůbec prospěšné. Zda nás netáhne řeckým směrem, který my, tedy lidé, kteří z nejrůznějších důvodů nemohou a nebo nechtějí opustit Českou republiku, a kteří zde každodenně zápasí o přízeň zákazníků, skutečně chceme. Ani zdaleka nejde o to, opustit tradiční evropské hodnoty. Uznávání práva na svobodu, uznání významu rodiny, vzdělání, zdravotnictví, soudnictví, důchodového zabezpečení, dobrých vztahů se sousedními státy atd. na našem členství v EU nezávisí. Bohužel se stále více a prokazatelně ukazuje, že evropské dotace, ale v podstatě jakékoliv dotace nejen prapodivně ovlivňují trh, pak se o něm hovoří, že zklamal nebo nefunguje, ale že dotace kazí i morálku a umožňují velmi dobře žít nejrůznějším parazitujícím strukturám. O tom, že by šlo o „zamlčený“ smysl dotací, lze bohužel úspěšně pochybovat, například na podkladě evropského rozhodnutí o odlišném přístupu k Maďarsku a Portugalsku v otázce přípustné výše dluhu vůči národnímu HDP.
V poslední době mne zaujal názor Vladimíra Tomšíka, viceguvernéra ČNB, který tlumočil na jarní konferenci Asociace energetických manažerů. ČNB nemůže kritizovat vládu. Vyjadřuje se například k tomu, jaké dopady mohou mít vládní rozhodnutí na vývoj inflace. V souvislosti s tím, jak se na úrovni Evropské komise hovoří o energetice, viceguvernér jednoznačně řekl, že v tomto případě představuje Evropská unie pro Českou republiku inflační riziko. V Lisabonské smlouvě je napsáno, že energetický mix je záležitostí každého státu (čl. 194). Letos v lednu se komisař pro energetiku, Günther Oetlinger, vyslovil pro přesun pravomocí při ovlivňování energetického mixu na úroveň Evropské komise. Aby toho nebylo málo, tak hned v únoru si Martin Schulz, nový předseda Evropského parlamentu, německý sociální demokrat přisadil, že „Právo [zemí] vybrat si energetický mix je problém a budeme o něm muset ještě hodně hovořit“, citováno z přednášky Vladimíra Tomšíka. Osobně německé politiky chápu, na základě přání svých voličů nechtějí atomové elektrárny. Ale musí si za to zaplatit sami. Demokratické rozhodnutí Němců nelze nedemokraticky silou Evropského parlamentu nebo komise rozšiřovat na jiné členské státy, když to pro ně představuje inflační riziko. Nebo snad již ano? Politická elita, která nás v evropském parlamentu zastupuje, by proti takovým názorům, dokud nejsou na české scéně odsouhlaseny, měla ostře vystupovat. Informační úlohu za mnohem menší peníze dokáží splnit novináři.
Josef Hodboď
Obsah
- strana 10 – BELIMO: Vývoj trhu, pořizovací cena versus provozní náklady, význam projektu
- strana 12 – CTI informuje: Směrnice EP a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov
- strana 16 – BRILON: Bílá technika pro vytápění
- strana 18 – Vedoucí a recenzent rubriky Vladimír Jirout: Otázky
- strana 22 – Jaromír Hošák: Využití odpadního tepla z chladicího zařízení
- strana 26 – MEIBES: Věčná problematika teplotní roztažnosti potrubních vedení
- strana 28 – VELETRHY BRNO: Proč navštívit jarní Stavební veletrhy Brno?
- strana 30 – Jaroslav Šípal: Měření spotřeby teplé vody v praxi
- strana 34 – SIEMENS: Nové řady kombiventilů Acvatix
- strana 35 – Kompaktní kondenzační centrála Buderus Logamax plus GB172T
- strana 36 – Miloš Bajgar: Ocelový nebo litinový kotel a spolehlivý provoz
- strana 39 – IVAR CS: Bez využívání špičkového projekčního SW současnosti ztrácíte v TZB budoucnost
- strana 42 – Miloslav Jokl: Hodnocení odérového mikroklimatu z hlediska fyziologie a psychologie člověka
- strana 48 – Chladicí podlahy – alternativa k tepelně aktivním stropům
- strana 50 – Katarína Knížová, Zuzana Vranayová, Danica Košičanová: Potreba čistej prevádzky vzduchotechnických systémov v budovách
- strana 54 – VAILLANT: Servisní aplikace Vaillant pro mobilní telefony a tablety
- strana 56 – Populační složení obyvatel České republiky
- strana 57 – Zákony a normy
- strana 58 – Publikace
- strana 57 – Výstavy a veletrhy