Společné komíny – co se mění s novou normou?

spalinové cesty

Autor shrnuje požadavky nově vydané normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody. Věnuje se zejména novým požadavkům při výměně stávajících spotřebičů paliv, a to pro případy tzv. společných komínů. Článek obsahuje stručný výčet nových pravidel platných právě pro tyto případy.

Recenzent: Roman Vavřička

Nová verze normy ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, která vstoupila v platnost v červenci 2025, přináší podstatné změny ovlivňující navrhování a provádění spalinových cest. Přepracovaná norma reaguje na technologický vývoj a harmonizuje české předpisy s aktualizovanými normami ČSN EN 1443 a EN 15287–1 a EN 15287–2. Kromě jiných oblastí přináší nová verze i změny v otázce společných komínů pro více podlaží (dále pro jednoduchost pouze společné komíny).

Společné komíny – připojení spotřebičů na pevná paliva

Ačkoliv se největší změny odehrály v sekci připojování spotřebičů na plynná paliva, bylo by chybou nezmínit změny v oblasti pevných paliv. V tomto případě zůstává omezení na maximálně dva lokální spotřebiče umístěné v sousedních podlažích nad sebou téže užitkové jednotky. Vzhledem k často rozdílnému výkladu, co je to lokální spotřebič, je zde dle ČSN EN 16510–1 ed.2 nově upřesněn lokální spotřebič pomocí maximální velikosti přikládacího otvoru 0,05 m2. Samozřejmostí zůstává respektování technické dokumentace výrobce spotřebičů paliv a spalinové cesty, stejně jako doložení tepelně-technickým a hydraulickým výpočtem.

Konec navrhování společných komínů pro otevřené plynové spotřebiče

Viditelnou změnou je úplné vypuštění možnosti navrhovat nové společné komíny pro více otevřených spotřebičů na plynná paliva s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu. Důvodem je skutečnost, že společné komíny pro tento typ spotřebičů nebyly v ČR v posledních letech realizovány.

V tomto místě je rovněž nutné upozornit, že již sice nelze navrhovat společné komíny pro více otevřených plynových spotřebičů ke společnému komínu pro více podlaží, to ale neznamená, že by se spotřebiče s atmosférickými hořáky a přerušovači tahu nesměly v ČR uvádět na trh, jak bylo mylně uvedeno v předmluvě normy.

Tato zavádějící informace z předmluvy bude vyřešena formou tiskové opravy a zveřejněna ve Věstníku ÚNMZ č. 10/2025. Každopádně norma ČSN 73 4201 sice upravuje požadavky na navrhování, provádění komínů a kouřovodů, nijak však nereguluje uvádění plynových spotřebičů na trh.

Ačkoliv se každoročně uvádí do provozu stále méně otevřených plynových spotřebičů především kvůli neefektivitě jejich provozu, mohou být nadále připojovány k samostatným komínům, případně společným kouřovodem („kaskádou“) ke komínu za splnění dalších podmínek, které se aktualizací normy nemění.

Společné komíny a uzavřené plynové spotřebiče

Pravidla pro připojování uzavřených plynových spotřebičů se dočkala významného sjednocení a zjednodušení, ať už se jedná o podtlakový či přetlakový komín:

• Maximální výkon každého připojeného spotřebiče je 30 kW.
• Rozdíl mezi jmenovitým výkonem největšího a nejmenšího spotřebiče může být nejvýše dvojnásobný.
• Do společného komína může být připojeno maximálně 10 spotřebičů v podlažích nad sebou.
• V jednom podlaží mohou být připojeny maximálně 2 spotřebiče.
• Dispoziční tlak ventilátoru na spalinovém hrdle jednotlivých spotřebičů by se neměl lišit o více než 40 Pa.
• Přívod vzduchu může být řešen soustředně, samostatným vzduchovým průduchem i přímo z venkovního prostředí.

Zásadní změnou je tedy pro většinu stavebních projektů zvýšený počet spotřebičů, které mohou být napojeny na společný komín provozovaný v přetlaku. Zde došlo ke změně z 5 spotřebičů na 10. Jde o reakci na postupnou výměnu starších atmosférických kotlů a tzv. „turbo“ kotlů za nové moderní kondenzační kotle.

Často se setkáváme s případy, kdy je připojeno více než 5 původních spotřebičů do společného podtlakového komínu a při výměně musí být nové kotle připojeny opět do téhož společného komínu, tentokrát opatřeného přetlakovou komínovou vložkou, což původní znění normy nedovolovalo. V praxi tato změna znamená jednak snazší modernizaci plynových spotřebičů připojených do společného komína, zároveň i jednodušší dispoziční řešení a začlenění komínu do stavby v případě společných komínů v novostavbách. Nicméně o to složitější může být návrh a vyhovující tepelně technický a hydraulický výpočet spalinové cesty při různém souběhu spotřebičů. Norma tedy dává větší prostor pro řešení a je na odborném návrhu, jak optimálně dokáže soustavu spotřebič-spalinová cesta řešit.

Na obr. 1 je uveden příklad společného komína v tlakové třídě N1, N2 s paralelním uspořádáním společného vzduchového průduchu a na obr. 2 příklad společného komína v tlakové třídě P1, P2 se soustředným uspořádáním společného vzduchového průduchu pro spotřebiče na plynná paliva v provedení C.

Obr. 1 • Příklad společného komína v tlakové třídě N1, N2 pro uzavřené spotřebiče na plynná paliva v provedení C s paralelním uspořádáním společného vzduchového průduchu [1]

Obr. 2 • Příklad společného komína v tlakové třídě P1, P2 pro uzavřené spotřebiče na plynná paliva v provedení C se soustředným uspořádáním společného vzduchového průduchu [1]

V porovnání se starší verzí normy není na obrázcích otvor pro tlakové vyrovnání mezi komínovým a vzduchovým průduchem. Ten měl sloužit k tomu, aby vlivem rozdílných tlaků v komínovém a vzduchovém průduchu neproudil vzduch či spaliny přes vypnutý spotřebič. V praxi se však ukázalo, že k proudění vzduchu ani spalin přes vypnutý spotřebič nedochází, a proto již není otvor pro tlakové vyrovnání na příkladu společného komína uváděn.

Návrh společného komínu dle tepelně technického a hydraulického výpočtu v praxi

V současnosti se v praxi setkáváme se společnými komíny nejčastěji v případech, kdy končí životnost starších tzv. „turbo“ kotlů a jsou nahrazovány moderními kondenzačními kotly. V těchto případech jsou zpravidla původní kotle připojeny k vzducho-spalinové cestě tvořené koncentrickými kouřovody a komínem, který se skládá z betonové tvárnice s keramickou vložkou, mezi nimiž proudí spalovací vzduch ke kotlům.

Prvním omezením při výměně kotlů je skutečnost, že komín je zpravidla podtlakový a původní vložky a jejich spoje nejsou vhodné pro kondenzační provoz. Druhým problémem bývá chybějící napojení komínové jímky a někdy i samotných kotlů na kanalizaci, čímž vzniká problém s odvodem kondenzátu ze spalin. Z těchto důvodů je nutné ve většině případů komín nově vyvložkovat.

Vezměme nyní typický případ napojení většího množství spotřebičů do společného komínu a srovnejme si dimenze podle tepelně technického a hydraulického výpočtu před výměnou a po výměně spotřebičů. V případě 10 „turbo“ kotlů o výkonu 24 kW připojených koncentrickým kouřovodem v průměru 60/100 mm ke společnému podtlakovému komínu, je vhodný průměr keramické vložky 300 mm. Celková výška komínu je 19 m, přičemž v každém podlaží jsou připojeny dva kotle. Při výměně původních kotlů za nové o stejném výkonu pomocí výpočtu zjistíme, že pro nové kotle je vhodná komínová vložka o průměru 200 mm, přičemž nové kouřovody mají opět dimenzi 60/100 mm. Při výběru správného systému pro vložkování společných komínů není problém instalovat vložku o průměru 200 mm pouze s minimálními zásahy do konstrukce původního komínu.

V tomto místě je nutné upozornit, že jde pouze o příklad výpočtu – konkrétní instalace se vždy liší. V dnešní době nejsou z pohledu teploty či průtoku spalin mezi kondenzačními kotly velké rozdíly. Tyto parametry vstupující do výpočtu jsou dány zejména výkonem kotle a teplotním spádem vody. V čem se však kondenzační kotle zásadně iší, jsou dostupný výtlak ventilátoru kotle a přítomnost klapky proti zpětnému proudění spalin.

Obr. 3 • Příklad tepelně-technického a hydraulického výpočtu 10 kondenzačních kotlů napojených do společného komínu se soustředným přívodem spalovacího vzduchu

Ve většině případů je nutné zamezit zpětnému proudění spalin do kotle, který je aktuálně vypnutý, a proto v případě, že klapka není integrována přímo v kotli, je nutné instalovat zpětnou klapku do kouřovodu jako součást systému odvodu spalin. Rozdílný dostupný tlak ventilátoru mezi kondenzačními kotly na trhu potom může způsobit, že společný komín, ke kterému budou připojeny kotle se silnějším ventilátorem, bude navržen v menší dimenzi než společný komín odvádějící spaliny od kotlů se slabším ventilátorem.

Specifika připojení plynových spotřebičů ke společnému komínu z pohledu požární bezpečnosti

Norma nově upřesňuje požadavky na požární bezpečnost komínů a kouřovodů, s čímž úzce souvisí i připojování plynových spotřebičů ke společnému komínu. Kromě obecně platných požadavků na požární bezpečnost komínů a kouřovodů, uvedených v kapitolách 6.8 a 7.5, má připojování plynových spotřebičů ke společnému komínu dle článku 9.4.3.2.5 nově tato materiálová omezení:

Kouřovody a vzduchové potrubí musí být z materiálů třídy A1 nebo A2 kromě kouřovodů v soustředném uspořádání a vzduchového potrubí vyvedeného na fasádu objektu.

V praxi se nejčastěji navrhují společné komíny dle obr. 2, to znamená společné komíny v přetlaku pro uzavřené spotřebiče v provedení C připojené na komín soustředným potrubím kouřovodu a vzduchového kanálu. Požární bezpečnost komínu je na samostatnou kapitolu a hodně souvisí s materiálovým řešením komínového tělesa. Co se týká soustředného potrubí kouřovodu a vzduchového kanálu, zde platí díky uvedenému článku jednoduché pravidlo – vnější plášť tohoto potrubí musí být z nehořlavého matriálu, materiál vnitřního potrubí není z hlediska třídy reakce na oheň nijak omezen. Tvůrci nové normy si kladli za cíl přizpůsobit jednotlivé části aktuálnímu stavu techniky a pravidla co nejlépe přiblížit stávajícím možnostem spotřebičů a spalinových cest. Každopádně jak vyplývá z názvu normy „Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv“, nová pravidla se vztahují na nově připojované spotřebiče a nové spalinové cesty. Stávající komíny a kouřovody navržené podle dříve platných norem samozřejmě zůstávají v provozu a také se mohou dle dříve platných norem opravovat.

Literatura

[1] ČSN 73 4201. Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv. 2025–7. ČAS. Praha.
[2] ČSN EN 1443. Komíny – Obecné požadavky. 2020–1. ČAS. Praha.
[3] ČSN EN 15287–1. Komíny – Navrhování, provádění a přejímka – Část 1: Komíny a kouřovody pro otevřené spotřebiče paliv. 2024–1. ČAS. Praha.
[4] ČSN EN 15287–2. Komíny – Navrhování, provádění a přejímka – Část 2: Komíny a kouřovody pro uzavřené spotřebiče paliv. 2025–2. ČAS. Praha.
[5] ČSN EN 16510–1 ed.2. Spotřebiče pro domácnost na pevná paliva – Část 1: Obecné požadavky a zkušební metody. 2024–8. ČAS. Praha.

Recenzent: Ing. Roman Vavřička, Ph.D., Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze

Chimneys Serving More Than One Heating Appliance: Changes Introduced by the New Standard

The author summarizes requirements of the newly issued standard ČSN 73 4201 Chimneys and connecting flue pipes. Special attention is given to new requirements concerning the replacement of existing fuel appliances, particularly in the case of chimneys serving more than one heating appliance. The article provides a brief overview of new rules applicable specifically to these situations.

Keywords: flue system, legislation, chimney, connecting flue pipe, chimney design.