Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření v prvním pololetí roku 2013

Pokračujeme v uvádění průměrné měsíční teploty vzduchu a počtu denostupňů z vybraných stanic České republiky.

Recenzent: Michal Kabrhel

V tabulce 1 je průměrná měsíční teplota, její odchylka od normálu (1961 až 1990) a počty denostupňů vztažené k hodnotě 13 °C pro jednotlivé měsíce prvního pololetí roku 2013. Průměrnou měsíční teplotu, případně počet denostupňů pro libovolné místo v České republice lze určit z hodnot uvedených v tabulce 1 a z koeficientů tabulky 2. U denostupňů má však výpočet smysl jen v zimních měsících. V létě se na většině stanic měsíční počet denostupňů pohybuje kolem nuly a neplatí zde lineární závislost na nadmořské výšce. Výpočet pro ostatní měsíce lze provést podle následujících rovnic:

• a) T = T_S + (H – H_S)·K₁
• b) PDS = PDS_S + (H – H_S)·K₂

Kde

• T je hledaná průměrná měsíční teplota daného místa
• T_S je teplota nejvhodnější stanice
• H je nadmořská výška daného místa
• H_S je nadmořská výška nejvhodnější stanice
• PDS je hledaný počet denostupňů daného místa
• PDS_S je počet denostupňů nejvhodnější stanice

Tab. 2 Koeficienty K₁, K₂

Pro přepočet D_k13 klimatických denostupňů vztažených k teplotě 13 °C za konkrétní měsíc na vytápěcí denostupně D_v20 pro vnitřní teplotu 20 °C lze po­užít vzorec:

• D_v20 = (20 – (13 – D_k13 / PDm)) x PDm

kde PDm je počet dnů v daném měsíci. Vytápěcí teplotu lze volit i jinou, ve vzorci se zamění číslo 20 za zvolené.

Konkrétní příklad:

leden = 31 dnů, D_k13 = 297 D°

• D_v20 = (20 – (13 – 297 / 31)) x 31 = 514 D°

Více viz článek Klimatické a vytápěcí denostupně – přepočet, Vladimír Galád, Topin č. 6/2009, str. 55.

Na obrázku 1 je průběh průměrné denní teploty na stanici Praha-Ruzyně od července 2012 do června 2013 ve srovnání s normálem 1951 až 2000. V druhé polovině roku 2012 byl poněkud teplejší listopad, velmi chladný byl březen a začátek dubna, konec května a začátek června 2013. První pololetí 2013 bylo jako celek teplotně průměrné. V tabulce 3 jsou sumy globálního záření, které byly po celé pololetí podprůměrné, hlavně v lednu, únoru a květnu.

Tab. 3 • Měsíční suma globálního záření [MJ·m–²] (G) za první pololetí roku 2013. Jeho odchylka od průměru 1984 až 2012 (dG)

Na obrázku 2 je uvedena, za sezony 2008/2009 až 2012/2013, relativní četnost teploty v hodinových termínech, která např. ovlivňuje topný faktor tepelných čerpadel.

Příklad výpočtu

Chceme-li zjistit například průměrnou teplotu a počet denostupňů v březnu pro Havlíčkův Brod, najdeme nejdřív nejbližší stanici, kterou je Přibyslav. Zjistíme nadmořskou výšku Havlíčkova Brodu (422 m), v tabulce 1 najdeme pro stanici Přibyslav nadmořskou výšku (530 m), průměrnou měsíční teplotu (–0,5 °C) a počet denostupňů za březen (418 denostupňů). V tabulce 2 najdeme konstanty K₁ = –0,0060 a K₂ = 0,1837

Podle rovnic a) a b) opak určíme:

Průměrná březnová teplota roku 2013 pro Havlíčkův Brod:

• T = –0,5 + (422 – 530)·(–0,0060) = 0,179 » 0,2 °C

Počet denostupňů za březen 2013 pro Havlíčkův Brod:

• PDS = 418 + (422 – 530)·0,1837 = 398,158 » 398 denostupňů 

---

The average monthly air temperature and degreedays for the first half of the year 2013

Keywords: air temperature, climate data, degreedays