Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření v prvním pololetí roku 2012

klima

Pokračujeme v uvádění průměrné měsíční teploty vzduchu a počtu denostupňů z vybraných stanic České republiky.

Recenzent: Michal Kabrhel

V tabulce 1 je průměrná měsíční teplota, její odchylka od normálu (1961 až 1990) a počty denostupňů vztažené k hodnotě 13 °C pro jednotlivé měsíce prvního pololetí roku 2012. Průměrnou měsíční teplotu, případně počet denostupňů pro libovolné místo v České republice lze určit z hodnot uvedených v tabulce 1 a z koeficientů tabulky 2.

Tab. 2 Koeficienty K₁, K₂

U denostupňů má však výpočet smysl jen v zimních měsících. V létě se na většině stanic měsíční počet denostupňů pohybuje kolem nuly a neplatí zde lineární závislost na nadmořské výšce. Výpočet pro ostatní měsíce lze provést podle následujících rovnic:

• a) T = T_S + (H – H_S)·K₁
• b) PDS = PDS_S + (H – H_S)·K₂

Kde

• T je hledaná průměrná měsíční teplota daného místa
• T_S je teplota nejvhodnější stanice
• H je nadmořská výška daného místa
• H_S je nadmořská výška nejvhodnější stanice
• PDS je hledaný počet denostupňů daného místa
• PDS_S je počet denostupňů nejvhodnější stanice

Obr. 1 • Praha-Ruzyně – průměrná denní teplota vzduchu [°C] za období 7/5011 až 6/2012

Na obrázku 1 je průběh průměrné denní teploty na stanici Praha-Ruzyně od července 2011 do června 2012 ve srovnání s normálem 1951 až 2000. V druhé polovině roku 2011 byl poněkud chladnější červenec, teplejší byly srpen, září a hlavně prosinec s odchylkou +3 °C. První pololetí 2012 bylo jako celek teplotně nadprůměrné, pouze únor měl v Česku odchylku – 3,8 °C. O dva stupně teplejší období od března do června bylo, stejně jako minulý rok, příčinou dřívějšího nástupu fenologických fází téměř u všech sledovaných rostlin.

V tabulce 3 jsou sumy globálního záření, které byly nadprůměrné podobně jako minulý rok, hlavně v březnu a květnu.

Tab. 3 • Měsíční suma globálního záření v MJ·m^–2 (G) za první pololetí roku 2012. Jeho odchylka od průměru 1984 až 2012 (dG)

Na obrázku 2 je uveden za sezony 2007/2008 až 2011/2012 počet dní s danou průměrnou teplotou vzduchu na stanici Praha-Ruzyně.

Obr. 2 • Praha-Ruzyně – počet dnů s danou průměrnou denní teplotou vzduchu ve °C za chladné sezony (říjen až duben) 2007/2008 až 2011/2012

Obdobně na obrázku 3 je pro stejné sezony uvedena relativní četnost teploty v hodinových termínech.

Obr. 3 • Praha-Ruzyně – trvání dané teploty v % celkové doby za chladné sezony (říjen až duben) 2007/2008 až 2011/2012

Příklad výpočtu

Chceme-li zjistit například průměrnou teplotu a počet denostupňů v březnu pro Havlíčkův Brod, najdeme nejdřív nejbližší stanici, kterou je Přibyslav. Zjistíme nadmořskou výšku Havlíčkova Brodu (422 m), v tabulce 1 najdeme pro stanici Přibyslav nadmořskou výšku (530 m), průměrnou měsíční teplotu (4,8 °C) a počet denostupňů za březen (255 denostupňů). V tabulce 2 najdeme konstanty K₁ = –0,0055 a K₂ = 0,1717. Podle rovnic a) a b) opak určíme:

Průměrná březnová teplota roku 2012 pro Havlíčkův Brod:

• T = 4,8 + (422 – 530)·(–0,0055) = 5,395 » 5,4 °C

Počet denostupňů za březen 2012 pro Havlíčkův Brod:

• PDS = 255 + (422 – 530)·0,1717 = 236,451 » 236 denostupňů

The average monthly air temperature and degreedays for the first half of the year 2012

Keywords: air temperature, climate data, degreedays