+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Otázky kolem CZT v České republice

20.11.2013 Autor: Ing. Jiří Šíma Časopis: 7/2013,

Řada negativních vlivů působících na CZT nenechává nikoho na pochybách, že cena tepla z těchto zdrojů nemusí být v mnoha lokalitách ČR dnes již konkurenční. Je možné, že v článku uvedený výčet negativních vlivů nebude konečný.
Pokud budou zastaralé systémy CZT obnovovány v původních proporcích tak, jak se to dělalo před padesáti lety, s centrální regulací teploty otopné vody, centrální přípravou teplé vody, od doby zavedení termostatických ventilů s dávno již nevyhovujícím řešením předávacích stanic tepla, nebude snadné konkurovat rostoucímu vlivu distributorů elektrické energie a plynu.
Chceme-li zastavit postupující degradaci CZT, bude především potřeba vytvořit si představu, jak by měl moderní systém CZT vypadat. A ten stávající kvtomu modernímu postupně upravit. Vše ostatní můžeme považovat jen za čekání na zázrak.

Recenzent: Miloš Bajgar

Soustavy centrálního zásobování teplem (dále jen CZT) jsou soustavy tvořené centrálními zdroji tepla, tepel­nými sítěmi, předávacími stanicemi (úpravnami parametrů), vnitřním zařízením (soustava ústředního vytápění, příprava teplé vody, větrání a podobně) včetně otopných těles. Výstavba CZT a výše investičních nákladů na její realizaci byla ovlivněna palivovou základnou a členitostí terénu měst, ve kterých se nacházela. Rozvoji CZT pomáhala hustota obyvatel na jednotku plochy (os/km2) nebo tepelná hustota (MW/km2).

Soustava CZT je pro některá města výhodná zejména z hlediska:

  • Vyšší komíny umožnily intenzivní naředění produkovaných škodlivin vzduchem a jejich odvedení ze spalovacích zařízení mimo hustě osídlené město. Tato výhoda je zejména významná pro města nacházející se v nevětraných kotlinách (Prachatice), či s nemožností odvětrání kotliny při převládajícím směru větru (České Budějovice).
  • Záměny paliva v krátkém čase daném změnou technologie jen na jednom zdroji tepla.

Při plánování CZT městy či kraji bylo vynaloženo nemalé množství investičních prostředků za účelem zvyšování účinnosti zdrojů tepla a omezení plýtvání u spotřebitelů teplem (např. osazení ventilů s termostatickou hlavicí, měření spotřeby tepla, zateplení budov).

Po politických změnách v roce 1989 se pohled na CZT posunul trochu jiným směrem, než byla jen kvalitní a bezpečná dodávka tepla pro občany.

Vedle vlivu tržních sil způsobily prudký nárůst ceny tepla v Kč/GJ i zásahy politiků do části energetiky sloužící k výrobě tepla, ve kterých spatřuji:

  • neexistující energetickou koncepci státu,
  • chybnou dotační politiku,
  • prodej nebo pronájem některých celých soustav CZT či jeho dílčích částí,
  • chybná rozhodnutí ERÚ,
  • zbrklá podpora obnovitelných zdrojů v energetice,
  • zahrnutí tepelného čerpadla do obnovitelných zdrojů energie bez ohledu na skutečný průměrný celoroční topný faktor v konkrétní otopné soustavě,
  • neexistující ochrana investic,
  • dotace na plynofikaci,
  • prodej distribučních soustav pro rozvod elektrické energie a plynu,
  • přílepky v zákonech.

Nekompetentní zásahy způsobily v různých městech zmaření investic do energetiky. Například rozdílnou cenou povinného výkupu tepla třeba i o 5,– Kč/GJ, vynucenými výkupy tepla atd.

Nekoncepční přílepky v zákonech, z dílny našich poslanců, způsobují nemožnost rozvoje a plánování energetických společností pro střednědobý vývoj s cílem snižování ceny tepla, neboť nikdo si nemůže byt jist, jak za rok či dva ovlivní přílepkem poslanec podporovaný zájmovou skupinou osob současnou legislativu, a tedy prostředí pro působení CZT.

Dle zjištění u provozovatelů energetických zařízení, spalujících ve svých zdrojích plynné palivo, došlo k zajímavé situaci. Vlivem zateplení bytových domů v letech 2005 až 2006, i přes velký nárůst ceny tepla v Kč/GJ vlivem zdražení ceny plynu, nedošlo v konečném zúčtování k navýšení ročních plateb za teplo. Ve skutečnosti konečný odběratel tepla (bez zahrnutí teplé vody) platil od roku 2005 do roku 2012 přibližně stejnou částku.

Jako projektant musím při jednání s provozovatelem energetického zařízení reagovat na současný cenový vývoj výroby tepla s ohledem na jeho konečného spotřebitele. Pro příklad je uvedena tabulka – cena za teplo pro konečného spotřebitele na rok 2013 včetně DPH 15 %. Cena za teplo je uvedena bez přípravy teplé vody, a to pro bývalá okresní města Jihočeského kraje.

Image 2Tab. 1 • Příklady cen tepla (bez přípravy teplé vody)

Chtěl jsem porovnat ceny tepla pro konečného spotřebitele z dodávky CZT se zdroji tepla s různou palivovou základnou (např., uhlí, plyn, dřevní štěpka, propan a podobně) ve městech pod 5000 obyvatel. Provést toto porovnání není ve skutečnosti možné, neboť řada výrobců tepla má ceny tepla pokřivené stávající dotační politikou.

Na základě cen uvedených v tabulce se chápou své role draví podnikatelé a nabízejí:

  • konečným spotřebitelům nižší ceny tepla, když opustí dodávky tepla z CZT a přejdou na dodávku tepla z tepelného čerpadla či solární energie nebo na
  • dodávky tepla s nižší cenou tepla vyplývající ze zákona,
  • v lepším případě nabízejí převzetí celého tepelného hospodářství na „dobu určitou“ – pokud je v dobré kondici – s tím, že zajistí nižší cenu tepla třeba spalováním biomasy místo plynu.

Realizaci nabízených služeb jim umožňují:

  1. zateplené domy s nízkou spotřebou tepla,
  2. distribuce plynu a elektrické energie od jednoho monopolního dodavatele,
  3. neschopnost politiků chránit městské či obecní investice, někdy se projevující i zhoršením životního prostředí (ovzduší),
  4. úbytek obyvatel z malých měst související s jejich odchodem za prací a z toho plynoucí rostoucí, a tedy vysoké pohotovostní platby za volné byty,
  5. vysoké nájmy v městských bytech,
  6. nepřepočtené teplotní spády otopných soustav v zateplených domech, což má vliv na CZT a jeho koncepci a měření spotřeby tepla,
  7. chybné provádění rozúčtování tepla v zateplených domech.

V nabídce na nižší cenu tepla převažuje dodávka tepla z tepelných čerpadel po odpojení bytového domu od CZT. Tím se postupně a podstatně snižuje výroba a přeprava tepla v síti CZT a dojde nutně k navýšení ceny tepla z CZT. Mohu uvést příklad konkrétně nabízené ceny tepla vyrobeného tepelným čerpadlem a elektrokotlem pro vytápění a přípravu teplé vody ve výši 654,– Kč/GJ včetně DPH. Dle mého názoru v tom sehrává i určitou roli ERÚ, který dovolil v dané lokalitě provoz pouze jedné společnosti (E.ON Distribuce, a.s.) na současnou distribuci plynu i elektrické energie, tedy bez konkurence.

Myšlenka využít tepelná čerpadla pro vytápění bytových objektů obecně není špatná, ale pro zbylou část bytových domů, napojených na soustavu CZT, to může být otázka likvidační, a snad i konec CZT v daném místě.

Nabídku dodávky tepla ze zákona s nižší cenou tepla do soustavy CZT, nebo převzetí celého tepelného hospodářství, nelze za normálních podmínek akceptovat, protože vhodným provozním opatřením si stávající provozovatel může zajistit sám to, co mu nabízí nový zájemce o pronájem. Vždy je nutné zvážit otázku, v jaké kondici bude tepelné hospodářství po 10 letech vráceno.

Druhou skupinou nových zdrojů tepla, a velmi rozšířenou při decentralizaci CZT, jsou nově zřizované domovní kotelny pro spalování plynu po zateplení bytového domu. I tento proces klade před města a obce složitý problém, když při odpojování spotřebitelů od městské či obecní CZT musí své účetnictví vést podle zákona, a to se týká i zachování výše účetních odpisů centrálních plynových kotelen před ukončením jejich zákonné odpisové sazby.

Jaká budoucnost soustavy CZT čeká?

Jak dál v CZT? Ponechat stávající CZT a provést jeho modernizaci, nebo provést decentralizaci CZT a tím ukončit zákonným způsobem jeho provoz a dát průchod přirozenému vývoji nahrazením výroby tepla jinými zdroji (např. tepelná čerpadla, plynové kotelny, kogenerační jednotky, spalování dřevní hmoty atd.)?

Odpověď není jednoduchá a měli by ji dát v rámci poradenské činnosti pro MPO zkušení provozovatelé, technici a projektanti v daném oboru, pokud ještě pracují tvůrčím způsobem. Ne­opomenul bych oslovit i klimatology, kteří musí vysvětlit pojem holomrazů a jejich dopad na energetiku. Přimlouvám se za vytvoření skupiny odborníků, vystupujících pod vlastním jménem, posuzujících jakékoliv dotace jdoucí do výroby tepla s vyloučením z procesu rozhodování různých agentur. Stát musí garantovat výrobcům tepla ochranu jejich investic tím, že je nebude svými následnými rozhodnutími znehodnocovat. Potom by nemohlo dojít k takovým paradoxům, jako například pod úpatím Novohradských hor v obci obklopené tisíci hektary lesa, kde se spaluje propan s cenou tepla 1060,– Kč/GJ včetně DPH, nebo že se 12 km od JETE (Temelín) vyrábí elektrický proud ze spalování dřevní hmoty a přitom les je v nedohlednu. Cena vyrobeného (odpadního) tepla je 640,– Kč/GJ včetně DPH.

Základním cílem státu by měla být co nejnižší cena tepla v Kč/GJ. Jsem si vědom toho, že ceny všech paliv budou mít i nadále rostoucí tendenci, ale nárůst ceny tepla, jaký byl zveřejněn na Eurostatu za rok 2012, je alarmující. V ČR cena plynu pro domácnosti zdražila od roku 2001 do 2012 více než trojnásobně, a od roku 2011 je plyn v ČR dražší než v Německu. Cena elektrické energie zdražila v létech 2001 až 2012 o 130 %, v Německu o 18 %.

Příklad úspor nákladů

Bydlím v Českých Budějovicích, a to v bytovém domě o 6 bytových jednotkách, který je napojen na dodávku tepla a teplé vody ze sítě CZT města. Protože máme dům dobře tepelně izolovaný, tak jsem se pokusil hledat cestu k úsporám pouze při přípravě teplé vody.

a) Příprava teplé vody v úpravně parametrů pára – voda, Teplárna České Budějovice, a.s.
(provedeno dle skutečné fakturace za rok 2012, ceny uvedeny vč. DPH)

Rozúčtování přípravy teplé vody:

30 % dle podlahové plochy cena 20,49 Kč/m2
70 % dle spotřeby cena 178,27 Kč/m3
Stálá platba cena 94,23 Kč/rok/byt

Příklad: byt č. 1

  • výměra bytu F = 87,66 m2
  • spotřeba teplé vody VTV = 24,09 m3
  • cena studené vody 81,37 Kč/m3
  • cena studené vody za rok 2012 pro přípravu teplé vody
    Cv = 24,09·81,37 = 1960,20 Kč/rok

Výpočet ceny 1 m3:

20,49 Kč/m2·87,66 m2 = 1796,15 Kč
178,27 Kč/m3·24,09 m3/rok = 4294,52 Kč
24,09 m3/rok·81,37 Kč/m3 = 1960,20 Kč
stálá platba = 94,23 Kč
součet = 8145,10 Kč/24,09 m3

Cena 1 m3 teplé vody je tedy 338 Kč/m3

b) Příprava teplé vody elektrickým proudem v akumulačním zásobníku

Vypočtená spotřeba tepla na 1 m3 vody:

  • m = 1 000 kg
  • c = 4,187 kJ/kg °C
  • dt = 55 – 10 = 45 °C
  • h = 0,95 účinnost zařízení (el. akumulačního zásobníku)
  • QV = m·c·dt/h = 1000·4,187·45,– / 0,95 = 198 332 kJ/m3 = 0,0551 MWh/m3

Ceník E.ON České Budějovice, sazba D 25 d se sestává z: (vysoký tarif VT a nízký tarif NT)

Nízký tarif je použit k přípravě teplé vody a cena el. energie v roce 2012 bez DPH je složena z ceny za:

  • distribuci 27,63 Kč/MWh
  • dodávku 1129,– Kč/MWh
  • související služby 570,– Kč/MWh
  • daň z elektřiny 14,15 Kč/MWh (rozdělena mezi VT a NT)
  • platba za příkon 34,50 Kč/MWh (elektroměr)

Celková cena el. energie 1775,28 Kč/MWh bez DPH, 2130,34 Kč/MWh včetně DPH 20 %

Cena ohřátí 1m3 vody z10°C na55°C:

  • C = 0,0551·2130,34 =117,38 Kč/m3
  • Cena 1 m3 studené vody
    CV = 81,37 Kč/m3 včetně DPH
  • Odpisy zařízení CO = 51,25Kč/m3

Celková cena teplé vody ohřáté elektrickým proudem včetně dodávky studené vody a amortizace zařízení: CE = 250 Kč/1 m3 včetně DPH

Na základě sestavených výpočtů spotřeb teplé vody pro byty s různou výměrou plochy bytu (při nižších spotřebách teplé vody se jedná o rozhodující faktor ceny) byl sestaven diagram.

Diagram

Zjištěný rozdíl ceny za teplou vodu je velmi motivující. Nikoho tedy nemůže překvapit, že se v současné době odpojuje dalších 5 majitelů bytů od centrální přípravy teplé vody a budou přípravu teplé vody provádět elektricky akumulačním způsobem za využití nízkého tarifu v sazbě D 25d. Divit se jim nelze, jako účastníci tržního prostředí mají právo volit ten způsob, který se jim jeví jako nejvýhodnější. CZT s jeho cenovou strukturou jim může být lhostejné. A zvláště i proto, že na jeho případném profitu nejsou nijak zainteresováni.

Image 1

Budoucnost CZT je především v rukou jejich majitelů a provozovatelů a rozhodnutí státu. Pokud budou přehlíženy konkrétní tržní nevýhody CZT, rozpad CZT se stane realitou na řadě míst, kde lze nalézt jiné cenově přijatelnější technické řešení. Tam, kde zůstanou nadprůměrné ceny tepla, lze očekávat úbytek odběratelů tepla – domácností, které si budou pod vlivem svých negativních zkušeností hledat bydlení bez závislosti na CZT a tento proces se bude urychlovat.


Questions about district heating system in the Czech Republic

The author deals with the cost of heat from district heating system in region South Bohemia, Czech Republic. He points to higher rates of heat from this source in comparison with other energy sources in some situations. This can cause disconnecting buildings from the district heating system.

Keywords: district heating system, heating system