Číslo: 3/2016

Úvodník

Vážení čtenáři,

jde o úvodník, tak si mohu dovolit nadsázku. Potřebujeme technické normy? Většina z Vás si řekne, proč se ptám, když odpověď je jednoznačná, ano. Dobře, tak se optám jinak. Potřebujeme tolik a tak detailních technických norem? A zde se názory mohou lišit.

V nedaleké socialistické minulosti bylo cílem normalizovat vše, včetně lidského myšlení. Normalizace zlevňuje, neboť se používají jednotné výrobky, jednotné postupy. Technické normy, i v oblasti stavebnictví a tepelné techniky, tehdy představovaly jedinou správnou a možnou technologii, jak postupovat a de facto tak byly učebnicemi oboru.

Současnost? Tak třeba výpočet tepelné ztráty budovy. Je nutné, aby v normě byly uvedeny fyzikálně obecně platné vzorce? Vždyť je přece tolik veřejně dostupné literatury k nastudování, podkladů na internetu, projektanti ke své práci musí prokázat svou kvalifikaci, že výpočty po matematicko-fyzikální stránce zvládnou a cílem tvorby normy přece není vytvořit učebnici.

Položil jsem provokativní otázku a záměrně jsem vybral normu, kterou lze považovat za jeden z obratlů páteře tepelně-technické problematiky staveb. Jenže některé normy ke zjednodušení směřují. Ono totiž není vždy možné vytvořit jednoduchou normu, když se nabízí více různých technických možností řešení, a to nejen v jednom z kroků vedoucích k nalezení řešení, ale i mezi více na sebe navazujícími kroky, a také na přeskáčku navzájem. Tedy bylo by možné takovou normu vytvořit, ale na její tvorbu nejsou k dispozici finanční prostředky. A pak by to byla učebnice, tedy něco, co mají projektanti znát a kreativně ve svých pracích uplatňovat.

Normy potřebujeme, ale skutečností je nezávaznost většiny technických norem, větší spoléhání se na znalosti a zkušenosti projektanta, z čehož vyplývá i jeho vyšší odpovědnost. Existence norem a práce projektantů jsou navzájem propojené nádoby. Budou-li normy vágnější, méně detailní, bude práce projektantů náročnější.

Josef Hodboď

Obsah

• strana 10 – Studie developerských společností Q1/2016
• strana 12 – MEIBES: Novinka čerpadlová sestava KOMBIMIX
• strana 14 – Vedoucí a recenzent rubriky Zdeněk Lyčka: Otázky
• strana 16 – SIEMENS: Webové servery aneb návrat ke kořenům regulace
• strana 18 – Tomáš Matuška – Bořivoj Šourek – Jan Sedlář: Vytápění a příprava teplé vody s využitím kombinace tepelného čerpadla a FV systému – počítačová simulace
• strana 24 – IVAR CS: Tepelné čerpadlo země-voda pro komerční použití
• strana 26 – Miloš Bajgar: Provozní odstávka příčinou poruchy regulačních ventilů
• strana 28 – ZEHNDER: Elegantní chromované koupelnové radiátory
• strana 30 – Vít Koverdynský: Zaměřeno na technické izolace – Jak správně izolovat komín
• strana 34 – JUNKERS: Nová generace regulátorů a rozšiřujících modulů
• strana 36 – Pavel Kvasnička – Michal Kabrhel: Plynové kondenzační kotle v nerekonstruovaných otopných soustavách rodinných domů a bytů – pokračování
• strana 40 – GIACOMINI: GX systém pro sanitární rozvody, chlazení a vytápění
• strana 42 – Zdeněk Lyčka: Oficiální definice typů teplovodních spalovacích zdrojů na pevná paliva
• strana 44 – SLOVARM: Kompletný výrobný program v Infomobile
• strana 46 – Jiří Matějček: Častou příčinou vzniku netěsností otopných a chladicích soustav bývají vlastnosti teplonosných kapalin
• strana 50 – SIEMENS: Bytové měřiče tepla Megatron 5 a komunikace M-Bus
• strana 52 – Mojmír Krátký: Kontroly kotlů
• strana 54 – GEBERIT KOLO: Rimfree^® – WC bez splachovacího kruhu
• strana 57 – Výstavy
• strana 58 – Jiří Zerzaň: Nová vyhláška na rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu aneb Matematika převážně nevážně – část 2
• strana 60 – Zákony a normy