+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Nová vyhláška na rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu aneb Matematika převážně nevážně – část 2

01.06.2016 Autor: Ing. Jiří Zerzaň Časopis: 3/2016

V minulém čísle 2/2016 jsme poukázali na „matematické“ slabiny nové rozúčtovací vyhlášky MMR č. 269/2015 Sb. Na toto téma budeme dnes pokračovat, protože problematika pevně předepsané korekční procedury není jedinou perlou tohoto předpisu.

Novelizovaný zákon o službách č. 67/2013 Sb. (novelizovaný zákonem č. 104/2015 Sb.) sjednocuje (oproti vyhlášce 372/2001 Sb.) a ustanovuje tzv. „navýšení“ v případě neumožnění instalace či odečtu přístrojů pro poměrové měření tepla a teplé vody. To je jednoznačně stanoveno pro vytápění v §6, odst. 3 (v druhé části příslušného odstavce), kde se říká:

Pro teplou vodu potom v témže paragrafu v odst. 4, kde se (opět v druhé části odstavce) říká:

Hovoří se tedy vždy o trojnásobku průměrné hodnoty spotřební složky. Řeklo by se, že trojnásobek je trojnásobek, a že není na místě žádná pochybnost. Z omylu nás ale vyvede prováděcí vyhláška MMR č. 269/2015 Sb., která v §3, odst. 5 (pro teplo) a v §4, odst. 4 (pro teplou vodu) hovoří o způsobu výpočtu spotřební složky pro tyto případy a odvolává se na přílohu č. 2 této vyhlášky. Dodejme, že předchozí vyhláška (č. 372/2001 Sb.) hovořila jednoznačně o 1,6násobku průměrné spotřební složky pro teplo (§4, odst. 7) a o trojnásobku pro teplou vodu (§5, odst. 7), rovněž s odkazem na přílohu č. 2, kde však byl odlišný výpočtový vzorec (který při své aplikaci splňoval podmínky uvedených násobků). Vzorec v nové vyhlášce ale funguje trochu jinak...

Pokud bychom pro demonstraci vad uvedeného vzorce použili stejný modelový dům jako v přecházejícím článku (schémata 1 a 2) a zkusili si namodelovat „hříšníka“ nejdříve v bytě 2+1 se ZPP 50 m2 (žlutý), potom v bytě 3+1 s ZPP 70 m2 (modrý) a nakonec v bytě 4+1 s ZPP 90 m2 (zelený), zjistili bychom, že velikost navýšení není jednotná (jak bychom oprávněně předpokládali), ale že je nepřímo úměrná velikosti bytu „hříšníka“ (schémata 3 a 4).

Image 0Schéma 1 •

Image 1Schéma 2 •

Image 2Schéma 3 •

Image 3Schéma 4 •

Image 4Schéma 5 •

Image 5Schéma 6 •

Schémata 3 a 4 nám ukazují průměrný náklad na 1 m2 spotřební složky a násobek tohoto průměru pro jednotlivé byty, vždy však pro případ, že „hříšník“ byl v domě jenom jeden (buď v bytě 2+1 nebo 3+1 anebo 4+1). Případ, kdy jsou v domě „hříšníci“ tři (od každého typu bytu jeden), dojde k dalšímu snížení navýšení, jak ukazují následující schémata 5 a 6.

Pro extrémní případ, kdy v domě budou „hříšníci“ všichni, potom bude navýšení nulové, tedy všichni zaplatí pouze průměrný náklad.

Nepochybně je to další komplikace pro rozúčtovatele, kteří budou muset upravit dosud srozumitelně fungující algoritmy. Horší to bude pro příjemce služeb, kteří se při kontrole vyúčtování budou jen těžko dobírat správných čísel. Není bez zajímavosti, že tato změna (resp. úprava) výpočtového vzorce není ani nikterak komentována v připravovaném Metodickém pokynu MMR k zákonu č. 67/2013 Sb. a k vyhlášce č. 269/2015 Sb. A aby toho nebylo málo, i v nové vyhlášce je opět špatně vzorec pro korekci ZPP pro nepřímo vytápěné místnosti s delším neizolovaným potrubím ÚT (Příloha 1, část A, bod 2b). Na tento nedostatek upozorňoval ARTAV písemně několikrát, jako vždy marně.

Související časopisy