Zámecký skleník zachráněn: V Lednici se hrálo o čas...
Zámek Lednice, o jehož existenci pocházejí písemné zprávy již z roku 1222, vznikl z gotické tvrze s dvorcem. Celý zámek obklopuje jeden z největších evropských parků, ve kterém návštěvníci najdou benátskou kašnu, římský akvadukt, minaret či umělou zříceninu Janův hrad.
Nedílnou součástí se stal zámecký skleník postavený v letech 1843 až 1845 s celkovou délkou 92 metrů, šířkou 13 m a výškou 7,5 metrů. Ve své době považován za div techniky. Z celého světa se sjížděli odborníci i vzácní hosté, aby obdivovali nejen technické provedení, ale i množství tropických a subtropických rostlin.
Počátek roku 2025 nebyl pro správce skleníku na zámku Lednice vůbec příznivý. V lednu nastala krizová situace, kdy jeden ze dvou starších kotlů (plynové nekondenzační) vypověděl službu. Došlo k snížení úrovně vytápění unikátního skleníku a k ohrožení vzácných exotických rostlin. Almeva, jako oslovený výrobce a dodavatel spalinových systémů, jednala okamžitě a ve velmi krátké době byla schopna navrhnout, dodat a zajistit instalaci složité spalinové cesty pro nově dodané plynové kondenzační kotle.
Prvním a nesnadným úkolem bylo celkové prozkoumání kotelny umístěné pod skleníkem a ujasnění si reálného stavu celé spalinové cesty. Kouřovod mizel za zdí, a proto nebylo známo, jaký má profil, směr a délku. První návrh byl založen pouze na předpokladech a zkušenostech našich pracovníků. Až při samotné realizaci jsme po vybourání stěny zjistili, že se jedná o šachtu vyzděnou cihlami, profilovanou s rozměry 60 x 60 cm. Z prostoru kotelny (nádherná místnost s klenbami o půdorysu cca 15 x 10 m) vedla horizontální a šikmá část kouřovodu o délce cca 15 m. Vlastní cihlový komín měl účinnou výšku 20 m. Mimochodem je to ta nejvyšší „věžička“ s hromosvodem, kterou návštěvník uvidí při venkovním pohledu od skleníku směrem ke konírně. Až do roku 1997 sloužila tato cihlová spalinová cesta pro odvod spalin ze dvou parních kotlů, ve kterých se spaloval koks. Proto je pod celým skleníkem tunel, kterým se odvážel popel z obou kotlů.
Nejdříve byla odstraněna (rozřezána) stará spalinová cesta (nerez o průměru 300 mm s tepelnou izolací). Přestože dostatečný komínový efekt v rozumné míře minimalizoval v místě demontáže enormní prašnost, vypadali pracovníci týmu Almeva na konci dne jako horníci.
Skleník je opravdu veliký a z podstaty jeho funkce nemůže být tepelně zaizolován, takže tepelné ztráty jsou dosti vysoké. Proto byl nainstalován kondenzační kotel Hoval UltraGas 600D (2 x 300 kW).
Pro názornou představu: při výkonu plynového kotle 300 kW se za hodinu spálí přibližně 30 m3/h zemního plynu (300 kWh = 0,3 MWh = 1,1 GJ), přičemž se vytvoří téměř 50 kg/h vodní páry. U dobře pracujícího kondenzačního kotle zkondenzuje přibližně 70 % (35 kg/h) vodní páry v kotli (ve výměníku), takže ve spalinové cestě může zkondenzovat dalších necelých 30 % (15 kg/h) vodní páry, protože spalinová cesta je bez tepelné izolace (a proto teplota spalin bude téměř rovna teplotě okolí). To klade velký důraz na dokonalou těsnost celé spalinové cesty (vlhkost a přetlak), a zvláště pak na její horizontální část (mezi hrdlem kotle a sopouchem). Proto byl v horizontální části použit plastový systém ALMEVA STARR o vnějším průměru 315 mm a následně ve vertikální části nerezový systém ALMEVA EW o průměru 300 mm (napojeno „po vodě“). Museli jsme si být jistí, že po zazdění šachtice bude systém fungovat mnoho let bez jakéhokoli úniku kondenzátu a nutnosti opravy. Přestože plastový systém odkouření o průměru 315 mm nebývá běžně skladem, dokázala Almeva plastový kouřovod v tomto průměru včetně nerezového komína okamžitě dodat a zkompletovat pro realizaci celé zakázky.
Zkušenost potvrdila, že za dob Lichtenštejnů se používal kvalitní materiál, protože kotvící body spalinové cesty byly bez problému zafixovány do původních cihel, ze kterých byla spalinová cesta postavena.
Realizace této zakázky nám navíc přinesla i mnoho poznatků o tom, co vše se pod zámkem nachází, jak je vytápění technicky řešené a že zmiňované hradní věžičky jsou vlastně komíny. Prostředí pod skleníkem je plné vzácných artefaktů, labyrintů spalinovodů a vzduchovodů. Za dob „slávy“ pracovalo na zámku až 30 topičů, kteří mimo jiné také obsluhovali pece na dřevo. Ty byly umístěny v podzemí a ohřívaly vzduch, který byl velmi sofistikovaným systémem kanálů přiváděn do zámeckých prostor. Věděli jste, že Zámek Lednice už v 19. století využíval systém podlahového vytápění?
Na celé dění dohlížela komunita místních netopýrů a shrnuto nejen pro ně, ale i pro náš tým z Almevy, byla realizace nové spalinové cesty velkým a neskutečným zážitkem.