Voda bez pohybu aneb kde se daří legionele – 2. část – dokončení

Pokračování a dokončení článku o stagnaci vody pojednává o stagnaci vody ve vnitřním vodovodu základní školy v době letních prázdnin, se kterou se můžeme setkat téměř u všech základních a středních škol. Je z něho jednoznačně patrné, že ve stagnující vodě se množí bakterie. Proto by před zahájením školního roku měl být ve školách proveden proplach vnitřního vodovodu. Důležité jsou také závěry uvedené v poučení na konci článku, které se týkají „provozu“ vnitřních vodovodů v době mezi dezinfekcí provedenou po jejich dokončení a zahájením běžného provozu budovy.

Recenzent: Jakub Vrána

Po zkušenostech z měření v Orlické laboratoři [1] nás ihned napadlo, že by se zkouška měla zopakovat. Z hlediska mikrobiologické kvality vody by bylo vhodné se takto podívat na vnitřní vodovod v objektu, který je na určitou dobu téměř bez provozu – tedy celou zkoušku ideálně zopakovat v budově základní školy během prázdnin.

6. Příprava II. zkoušky

Na konci června proběhla řada telefonátů a ve finále jsme se dohodli se Základní školou Tyršovka v Kuřimi. Prošli jsme celou budovu a vybrali dvě od sebe půdorysně i výškově vzdálená odběrná místa vody – pro odběr vzorků stagnující vody byl zvolen přírodopisný kabinet v 1. patře, který byl po dobu celé zkoušky uzamčen.

Pro vzorky během prázdninového provozu byla vybrána výtvarná dílna v přízemí, kde jsou instalována čtyři umyvadla. Dle sdělení ředitelky školy bude sice v budově pohyb osob, a tedy i spotřeba  vody, ale jak zajistit odběr vody přímo v této zvolené místnosti tak, abychom získali relevantní vzorky k porovnání?

Na dobu zkoušky jsme se ve výtvarné dílně rozhodli instalovat elektrické odpouštěcí vodovodní baterie Hansa Electra, se kterými již máme provozní zkušenosti v nemocničních objektech, kde realizu-
jeme hygienické zabezpečení teplé vody. Jedna vodovodní baterie jen pro studenou vodu (PWC), druhá pouze pro vodu teplou (DWH) – obě s nastavením dvouminutového proplachu, pokud nebude během 24 hodin žádný přirozený odběr vody. Oslovili jsme tedy firmu HANSA a již v pondělí 1. července se mohla spustit zkouška dle harmonogramu. Vzhledem k předchozím zkušenostem v Orlické laboratoři jsme zde navrhli 10minutový (tedy dvojnásobný) proplach na konci zkoušky.

V pondělí 1. července byly odebrány výchozí vzorky po 60 s jak v přírodopisném kabinetu A1, tak ve výtvarné dílně A2. Nad instalovanými elektronickými odpouštěcími vodovodními bateriemi byla umístěna informace pro případné uživatele.

Základní škola Tyršovka byla v Kuřimi otevřena 1. září 1989. Vnitřní vodovod je původní, až na drobné změny v rámci prostorových úprav (jako třeba právě výtvarná dílna) je v objektu školy instalováno 106 vodovodních baterií. Škola má 19 tříd, navštěvuje ji 450 žáků, včetně učitelů je zde 80 zaměstnanců.

Legenda: PWC – studená pitná voda, DWH – teplá voda, KTJ – kolonii tvořící jednotka, leg. – legionela.

Měsíční spotřeby vody z městského vodovodu za celý rok 2024 jsou v tab. 4. Budeme-li uvažovat, že v měsíci je provoz školy 25 dnů a průměrná měsíční spotřeba za provozu je cca 170 m³, pak se průměrná denní spotřeba na osobu pohybuje kolem 13 litrů. V průběhu roku v čase provozu ale spotřeba kolísá.

7. Výsledky II. zkoušky stagnace

Souhrn výsledků vyšetření vzorků je přehledně zpracován v tab. 5, grafy 5, 6 doplňují zjištěné výsledky.

Legenda: PWC – studená pitná voda, DWH – teplá voda, A1 – místo stagnace/přírodopisný kabinet, A2 – normální provoz/výtvarná dílna, 0–43 – dny, P – proplach 10 min na závěr, KTJ – kolonii tvořící jednotka, DH – doporučená hodnota, MH – mezní hodnota.
* Limit jako mezní hodnota platí pro zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb, ve kterých jsou poskytovány pobytové služby, a ubytovací zařízení, pro teplou vodu dodávanou do sprch umělých nebo přírodních koupališť a pro pitnou vodu použitou pro výrobu teplé vody; pro ostatní objekty platí jako doporučená hodnota, o kterou je nutné pomocí technických opatření usilovat [2]
,, žlutě zbarvené" = více než 10násobek limitu

Legenda: PWC – studená pitná voda, KTJ – kolonii tvořící jednotka, DH – doporučená hodnota

Legenda: DWH – teplá voda, leg. – legionela, KTJ – kolonii tvořící jednotka, MH – mezní hodnota, DH – doporučená hodnota dle [2]

8. Hodnocení průběhu II. zkoušky

Výsledky vyšetření vzorků studené vody v bodě A1 byly už osmý den velmi rozdílné pro KTJ při 22 °C a 36 °C. Teprve výsledky vyšetření ze 22. dne ukazují hodnoty KTJ při 22 °C zvýšené. Grafy jak studené (PWC), tak teplé vody (DWH) dokládají, že 43. den (tedy několik málo dnů před zahájením školního roku) muselo dojít k vyšší spotřebě vody – s největší pravděpodobností k většímu odbě-
ru PWC i DWH v místnosti sousedící s přírodopisným kabinetem. Proto již následný 10minutový proplach nebyl zásadní změnou.

U PWC se ani tímto intenzivním proplachem nedosáhlo hodnot jako první den zkoušky, u DWH byly hodnoty KTJ při 36 °C po proplachu pod limitem.

Pro školní objekt (bez ubytování) není pro přítomnost bakterie legionela ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. [2] uveden limit, viz legenda pod tab. 5.
Instalované elektrické vodovodní baterie s možností dálkového odpouštění vody zde ukázaly svoje možnosti k řešení stagnace v praxi. Jejich instalace zde byla podpůrná pro účely zkoušky. Za šest  týdnů provozu baterie na PWC provedla řízeně 34 odpouštění, 136 spuštění bylo provedeno uživatelem. Na DWH bylo 37 řízených odpouštění, 142 spuštění provedli uživatelé.

Ukončení zkoušky ve škole Tyršovka jsme časově nastavili tak, aby byly doloženy výsledky mikrobiologického vyšetření dostupné cca 10 dnů před koncem prázdnin a mohly tak být využity i pro ostatní školské objekty města. Na základě výsledků zkoušky provedly všechny ostatní školy města Kuřim v rámci prevence desetiminutový proplach jak studené, tak teplé vody na všech vodovodních bateriích.

9. Poučení

Jsme přesvědčeni, že zde předkládáme podklad pro nastavení jiného chování a činnosti kolem vnitřních vodovodů v praxi, a to již od samotné realizace.

Při porovnání stagnace studené vody v novém vnitřním vodovodu (graf 1 – divadlo) a dvou dalších již dlouho provozovaných (graf 2 – laboratoř, graf 5 – škola) je možno konstatovat, že velký rozdíl zde není. Ukazuje se, že provozovaný vnitřní vodovod vyžaduje odpouštění všech distribučních míst alespoň jednou za 7 dnů, což je realizovatelné.

Ovšem u nově realizovaných vnitřních vodovodů je situace o poznání horší.

Když se nové potrubí vnitřního vodovodu napustí vodou pro zkoušku, provede se výchozí dezinfekce ke kolaudaci (která samozřejmě vyhoví) a poté téměř vždy nastane časový úsek, kdy není žádný odběr. Běžně se setkáváme s tím, že reálný provoz v objektu začíná za tři až sedm týdnů! V celém vnitřním vodovodu tím pádem dochází ke stagnaci s významnou tvorbou biofilmu na stěnách potrubí, což má v mnoha případech až katastrofální dlouhodobý dopad do provozu celého objektu – obzvláště pokud se jedná o nemocniční objekt, budovu domova seniorů nebo studentské koleje.
Řešit nastalou krizovou situaci za provozu a přítomnosti uživatelů, což mohou být také imunosuprimovaní pacienti, znamená problém s náročným a také nákladným řešením.
Proto je žádoucí dosáhnout bezpodmínečného dodržování norem ČSN EN 806–4, ČSN EN 806–5, ČSN EN 75 5409 a technické normalizační informace TNI CEN/TR 16355 ihned po úspěšném odzkoušení nového vnitřního vodovodu, a to až do plného provozu objektu.

Jinými slovy je nutné co nejdříve po napuštění a odzkoušení nového vnitřního vodovodu navázat provozem nebo řízenou simulací provozu – tedy odpouštění všech distribučních míst nejméně jednou za sedm dnů. Pokud toto není dodrženo, musí se vnitřní vodovod desinfikovat znovu!

Instalační firma by měla do zahájení ostrého provozu zajistit jednou týdně proplach odpuštěním vody u všech odběrných míst, protože obvykle stavba jako celek ještě není dokončena, není předána investorovi. Pokud by bylo takové řešení s využitím zde uvedených norem zavedeno do praxe, výsledkem bude minimalizace nepříjemných, časově náročných a také nákladných mikrobiologických problémů až za provozu objektu.

Nedávejme bakterii legionela šanci! Voda ve vnitřním vodovodu, studená i teplá, potřebuje pohyb a výměnu.

Poděkování

V samotném závěru článku je třeba poděkovat zúčastněným stranám za osobní vklad do zajištění a průběhu II. zkoušky. Děkujeme paní ředitelce Základní školy Tyršovka Mgr. Bc. Haně Kočevové, pracovníkovi Městského úřadu Kuřim Martinu Jedličkovi, MBA a také panu Roškotovi ze společnosti HANSA.

Literatura

[1] POSPÍCHAL, Zdeněk st.; POSPÍCHAL, Zdeněk ml.; PINKASOVÁ, Jana. Voda bez pohybu aneb kde se daří legionele – 1. část. Topenářství instalace. Praha: Topin Media s. r. o., roč. 59 (2025),
č. 3, s. 62–67. ISSN 1211–0906. Dostupné z: https://www.topin.cz/clanky/voda-1015
[2] Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody – znění od 4. 1. 2024. In: Zákony pro lidi.cz. Online. © AION CS 2010–2025 [cit. 7. 5. 2025]. Dostupné z:https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004–252#f2554917
[3] Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů – znění od 1. 1. 2025. In: Zákony pro lidi.cz. Online. © AION CS 2010–2025 [cit. 7. 5. 2025]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000–258#f2066812
[4] ČSN 75 5409. Vnitřní vodovody. 2013–2. ÚNMZ. Praha.
[5] ČSN EN 806–4. Vnitřní vodovody pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 4: Montáž. 2010–9. ČNI. Praha.
[6] ČSN EN 806–5. Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 5: Provoz a údržba. 2012–7. ÚNMZ. Praha.
[7] TNI CEN/TR 16355. Doporučení pro prevenci zvyšování koncentrace bakterií rodu Legionella ve vnitřních vodovodech pro rozvod vody určené k lidské spotřebě. 2013–4. ÚNMZ. Praha.
[8] ČSN EN ISO 9308–1. Kvalita vod – Stanovení Escherichia coli a koliformních bakterií – Část 1: Metoda membránových filtrů pro vody s nízkým obsahem doprovodné mikroflóry. 2015–4. ÚNMZ. Praha.
[9] ŠKARDA, Ctibor. Praktické zkušenosti se zvyšováním kvality vody. Vodní hospodářství. Čkyně: Vodní hospodářství, spol. s r.o., rok 1990, č. 9, s. 384.
[10] SCHRÖTER, Achim; URS, Hefti. Stagnace – nebezpečí pro pitnou vodu. Topenářství instalace. Praha: Technické nakladatelství Praha, roč. 41 (2007), č. 7, s. 102–103. ISSN 1211–0906. Dostupné z:http://archiv.topin.cz/download.php?idx=81637&di=7
[11] REHAU. Jedině chytře vedené potrubí zajistí tu nejlepší kvalitu pitné vody. Topenářství instalace. Praha: Topin Media s. r. o., roč. 57 (2023), č. 4, s. 38–39. ISSN 1211–0906. Dostupné z:https://www.topin.cz/clanky/jedine-chytre-vedene-potrubi-zajisti-tu-nejlepsi-kvalitu-pitne-vody-detail-14355
[12] Pražské vodovody a kanalizace. Od prvního vodovodu dodnes. Online. Dostupné z:https://www.pvk.cz/vse-o-vode-historie.vodarenství/od-prvniho-vodovodu-dodnes [citováno 2025-03-17]. 
[13] E-DEZINFEKCE.cz. Stagnace vody ve školách. Online. Dostupné z:http://www.e-dezinfekce.cz/stagnace-vody-ve-skolach/ [citováno 2025-03-17].
[14] KEMPER. Cirkulace studené vody. Online. Dostupné z:https://www.kemper-group.com/cs-cz/technologie-budov/v%C4%9Bdomosti/cirkulace-studene-vody/ [citováno 2025-03-17].
[15] Severočeské vodovody a kanalizace. Věnujte zvýšenou pozornost rozvodům vody po odstávce. Online. Dostupné z: https://www.scvk.cz/aktuality/venujte-zvysenou-pozornost-rozvodum-vody-po-odstavce/ [citováno 2025-03-17].
[16] Státní zdravotní ústav. Pitná voda z kohoutku. Zdravotní aspekty vnitřních vodovodů. Informace a tipy pro vlastníky a nájemníky domů a bytů. PDF. Online. Praha, 2013. ISBN 978-80-7071-330-3. Dostupné z:https://szu.gov.cz/wp-content/uploads/2023/02/Brozura_Pitna_voda_z_kohoutku_UBA_a_SZU_2013.pdf [citováno 2025-03-17].
[17] Viega. Systémy pitné vody. Zachování kvality pitné vody na prvním místě. Online. Dostupné z:https://www.viega.cz/cs/produkty/Temata/aplikace_pro_prumysl/systemy_pitne_vody.html [citováno 2025-03-17].
[18] Vlastní práce autorů.

Recenzent: Ing. Jakub Vrána, Ph.D., Ústav TZB, Fakulta stavební, VUT v Brně; člen redakční rady Topenářství instalace

---

Water Without Movement or Where Legionella Thrives – Part 2

The continuation of the article discusses the stagnation of water in the internal water supply system of an elementary school during the summer holidays, which can be encountered in almost all elementary and secondary schools.
It is clearly evident that bacteria multiply in stagnant water. Therefore, schools should flush the internal water supply system before the start of the school year.
Also important are the authors' conclusions stated in the note at the end of the article, which concern the "operation" of internal water supply systems during the period between disinfection carried out after their completion and the real start of normal operation of the building.

Keywords: internal water supply, water quality, stagnation, water sampling.