Směrnice EPBD představuje pro budovy v Evropě velký skok

legislativa

Podle studie ECOFYS, iniciované společností Danfoss, by obyvatelé EU mohli v roce 2030 ve srovnání s dneškem ročně ušetřit na účtech za energie 67 miliard € a omezit emise CO₂ o 156 miliónů tun čistě jen optimalizací technických zařízení budov.

Velký krok byl učiněn 9. 7. 2018, kdy vstoupila v platnost nová Směrnice evropského parlamentu a rady (EU) 2018/844, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále také EPBD). Ta má za cíl urychlit cenově výhodné renovace stávajících budov s výhledem docílit do roku 2025 takového provozu budov, který bude z hlediska CO₂ neutrální. Zmobilizují se tím investice do renovací. Revidovaná směrnice také obsahuje nová ustanovení o pokročilých a chytrých technologiích a TZB.

Jedinou cestou, jak opravdu výrazně zvýšit celkovou energetickou účinnost budov, je zaměřit se na stávající budovy. Devět z deseti stávajících budov v EU totiž bude obýváno i v roce 2050. Renovace fondu budov je přitom dosažitelnější, než si mnozí myslí. Investiční náklady pro elementární zlepšení regulace toků energie v budovách jsou nízké a doba návratnosti implementace základních požadavků směrnice je dva roky.

Údaje o fondu budov v EU

V EU se přibližně 40 % energie spotřebuje v budovách. Budovy jsou současně zdrojem 36 % emisí CO₂. V současné době je přibližně 35 % budov v EU starších než 50 let a více než 75 % budov je energeticky zbytečně náročných, přičemž (podle země) jen asi 0,4 až 1,2 % z nich je každoročně zrenovováno. Proto může renovace stávajících budov přinést významné úspory energie. To platí i pro Českou republiku, kde je průměrné stáří domů s více byty 52 let a rodinných domů 49 let.

Snížení energetické náročnosti budov může přinést i další hospodářské, sociální a ekologické výhody. Má nesporný vliv na dostupnost vytápění a chlazení – jen v ČR žije v energetické chudobě přibližně 16 % obyvatel. Investice do snížení energetické náročnosti budov také stimuluje hospodářství, zvláště stavebnictví, ­které vytváří přibližně 9 % evropského HDP a přímo zaměstnává 18 miliónů lidí.

Vybrané cíle směrnice 2018/844:

• přijmout opatření ke snížení energetické chudoby;
• podporovat modernizaci v oblasti energetické náročnosti stávajících budov, jež přispívá k dosažení zdravého vnitřního prostředí;
• zapojení finančních mechanizmů, pobídek a mobilizace finančních institucí pro energeticky úsporné renovace budov a jejich aktivní podpora ze strany členských států;
• zlepšit transparentnost certifikátů energetické náročnosti;
• posílit stávající nezávislé kontrolní systémy pro certifikáty energetické náročnosti;
• instalace samoregulačních zařízení;
• zavedení vysokokapacitních komunikačních sítí pro inteligentní domácnosti a dobře propojené komunity;
• cílené pobídky, které podpoří systémy připravené na inteligentní řešení a digitální řešení v zastavěném prostředí.

Vybrané změny směrnice 2010/31/EU

• Dlouhodobá strategie renovací – každý členský stát vytvoří dlouhodobou strategii renovací na podporu renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov, veřejných i soukromých, a to tak, aby nejpozději v roce 2050 disponoval energeticky vysoce účinným fondem budov bez emisí uhlíku, čímž podpoří nákladově efektivní transformaci stávajících budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie.
• Technické systémy budov, elektromobilita a ukazatel připravenosti budov pro chytrá řešení – pro účely optimalizace využívání energie technickými systémy budovy stanoví členské státy systémové požadavky na celkovou energetickou náročnost, řádnou instalaci a odpovídající dimenzování, úpravu a kontrolu s ohledem na technické systémy, ­které jsou instalovány ve stávajících budovách. Členské státy mohou tyto systémové požadavky rovněž uplatnit na nové budovy.
• Členské státy zajistí provázanost svých finančních opatření v oblasti energeticky úsporných renovací budov se zamýšlenými nebo již dosaženými úsporami energie stanovenými podle jednoho či více z těchto kritérií:
  a) energetická náročnost zařízení či materiálu použitých k renovaci; v tomto případě má být zařízení či materiál použitý k renovaci instalován osobami s příslušnou úrovní certifikace či kvalifikace;
  b) standardní hodnoty výpočtu úspor energie v budovách;
  c) zlepšení dosažené takovou renovací porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní;
  d) výsledky energetického auditu;
  e) výsledky jiné relevantní, transparentní a přiměřené metody, která prokazuje snížení energetické náročnosti.
• Inspekce otopných soustav – členské státy stanoví opatření potřebná k zajištění pravidelných inspekcí přístupných částí otopných soustav či kombinovaných systémů pro vytápění a větrání prostor o jmenovitém výkonu vyšším než 70 kW, jako jsou zdroj tepla, řídicí systém a oběhové čerpadlo (čerpadla) používané k vytápění budov. Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování zdroje tepla vzhledem k požadavkům na vytápění budovy a v příslušných případech zohlednění schopností otopné soustavy či kombinovaného systému pro vytápění a větrání prostor optimalizovat výkon v typických či průměrných provozních podmínkách.
• Inspekce klimatizačních systémů – členské státy stanoví nezbytná opatření k zavedení pravidelné inspekce přístupných částí klimatizačních systémů či kombinovaných systémů pro klimatizaci a větrání o jmenovitém výkonu větším než 70 kW. Součástí inspekce je posouzení účinnosti a dimenzování klimatizačního systému v porovnání s požadavky na chlazení budovy a v příslušných případech zohlednění schopností klimatizačního systému či kombinovaného systému pro klimatizaci a větrání optimalizovat jejich hospodárnost v typických či průměrných provozních podmínkách.
  (Pokud nejsou po inspekci provedeny žádné změny, členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou vyžadovat opakované posouzení dimenzování zdroje tepla/ klimatizačního systému.)
• Členské státy stanoví požadavky s cílem zajistit, aby jiné než obytné budovy s otopnou soustavou, kombinovaným systémem pro vytápění a větrání prostor, s klimatizačním systémem či s kombinovanými systémy pro klimatizaci a větrání o jmenovitém výkonu vyšším než 290 kW byly v technicky a ekonomicky proveditelných případech do roku 2025 vybaveny systémy automatizace a kontroly budov.
• Studie proveditelnosti – komise dokončí do roku 2020 studii proveditelnosti, v níž vyjasní možnosti a časový harmonogram k zavedení inspekcí samostatných systémů větrání a dobrovolného systému pasportů pro renovaci budov, který doplňuje certifikáty energetické náročnosti, s cílem poskytnout dlouhodobý postupný plán renovací konkrétní ­budovy na základě kritérií kvality v návaznosti na energetický audit, a nastíní příslušná opatření a ­renovace, které by mohly snížit energetickou ­náročnost.
• Členské státy zejména poskytnou vlastníkům nebo nájemcům budov informace o certifikátech energetické náročnosti, zejména o jejich účelu a cílech, o nákladově efektivních opatřeních a případně o finančních nástrojích pro účely snížení energetické náročnosti budovy a o nahrazení kotlů na fosilní paliva udržitelnějšími alternativami.

Zdroje

1. [1] http://www.danfoss.cz/newsstories/drives/july-news-sm% C4%9Brnice-epbd/?ref=17179936721#/
2. [2] https://ec.europa.eu/info/index_cs