Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření ve druhém pololetí roku 2015

klima

Pokračujeme v uvádění průměrné měsíční teploty vzduchu a počtu denostupňů z vybraných stanic České republiky.

Recenzent: Michal Kabrhel

V tabulce 1 je průměrná měsíční teplota, její odchylka od normálu (1961 až 1990) a počty denostupňů vztažené k hodnotě 13 °C pro jednotlivé měsíce druhého pololetí roku 2015. Průměrnou měsíční teplotu, případně počet denostupňů pro libovolné místo v České republice lze určit z hodnot uvedených v tabulce 1 a z koeficientů tabulky 2. U denostupňů má však výpočet smysl jen v zimních měsících. V létě se na většině stanic měsíční počet denostupňů pohybuje kolem nuly a neplatí zde lineární závislost na nadmořské výšce. Výpočet pro ostatní měsíce lze provést podle následujících rovnic:

• a) T = T_S + (H – H_S) · K₁
• b) PDS = PDS_S + (H – H_S) · K₂

Kde je

• T hledaná průměrná měsíční teplota daného místa
• T_S teplota nejvhodnější stanice
• H nadmořská výška daného místa
• H_S nadmořská výška nejvhodnější stanice
• PDS hledaný počet denostupňů daného místa
• PDS_S počet denostupňů nejvhodnější stanice

Tab. 1 • Průměrná měsíční teplota vzduchu T [°C] za druhé pololetí roku 2015; její odchylka od normálu 1961 až 1990 dT [°C]; počet denostupňů vztažený k teplotě 13 °C PDS; nadmořská výška N.V.

Tab. 2 • Koeficienty K₁, K₂

Na obrázku 1 je průběh průměrné denní teploty na stanici Praha-Ruzyně v roce 2015 ve srovnání s normálem 1951 až 2000. Výrazně nadprůměrná teplota v lednu, červenci, srpnu, listopadu a prosinci ovlivnila celoroční průměr teploty tak, že rok 2015 byl na Ruzyni o 0,22 °C teplejší než dosud rekordní rok 2014. Plošný průměr z 28 stanic 9,26 °C byl pouze o 0,03 °C chladnější než rok 2014. V tabulce 1 je vidět, že všechny měsíce druhého pololetí 2015, kromě října, byly nadprůměrné. Srpen s průměrnou teplotou 21,3 °C byl v ČR nejteplejší od začátku měření.

Obr. 1 • Průměrná denní teplota vzduchu na stanici Praha-Ruzyně v roce 2015 ve srovnání s normálem 1951 až 2000 [°C]

Globální záření

V tabulce 3 jsou měsíční sumy globálního záření. Zajímavé je, že teplotně rekordní srpen má globální záření slabě podnormální.

Tab. 3 • Měsíční suma globálního záření G [MJ·m^–2] za druhé pololetí roku 2015; její odchylka dG [MJ·m^–2] od normálu za období 1984 až 2012; celoroční suma globálního záření [MJ·m^–2]; její odchylka dG od normálu za období 1984 až 2012 v [MJ·m^–2] a v [%]; nadmořská výška N.V. Přepočet na [kWh·m^–2] se provede dělením číslem 3,6. Údaje lze využít pro posouzení přínosu solárních kolektorů i fotovoltaických panelů v daných měsících a za celý rok vzhledem k dlouhodobému normálu

Příklad výpočtu

Chceme-li zjistit například průměrnou teplotu a počet denostupňů v prosinci pro Havlíčkův Brod, ­najdeme nejdřív nejbližší stanici, kterou je Přibyslav. Zjistíme nad­mořskou výšku Havlíčkova Brodu (422 m), v tabulce 1 najdeme pro stanici Přibyslav nadmořskou výšku (530 m), průměrnou měsíční teplotu (3,6 °C) a počet denostupňů za prosinec (293 denostupňů). V tabulce 2 najdeme konstanty K1 = –0,0029 a K2 = 0,0914.

Podle rovnic a) a b) pak určíme:

Průměrná prosincová teplota roku 2015 pro Havlíčkův Brod:

• T = 3,6 + (422 – 530)·(–0,0029) = 9,913 » 9,9 °C

Počet denostupňů za prosinec 2015 pro Havlíčkův Brod:

• PDS = 293 + (422 – 530)·0,0914 = 283,1288 » 283 denostupňů.

The average monthly air temperature, degreedays and annual global solar radiation for the second half of the year 2015

Keywords: air temperature, climate data, degreedays, global solar radiation