+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Požadavky na umísťování otevřených plynových spotřebičů – 2. část

13.08.2020 Autor: Ing. Jakub Vrána, Ph.D. Časopis: 4–5/2020,

Autor shrnuje požadavky TPG 704 01 na zajištění přívodu spalovacího vzduchu u plynových spotřebičů v provedení A a B. Článek poukazuje na základní pravidla pro bezpečný provoz těchto otevřených plynových spotřebičů.

Recenzent: Roman Vavřička

Druhá část článku o požadavcích na umísťování otevřených plynových spotřebičů navazuje na část první a pojednává o umísťování spotřebičů v provedení B. Spotřebiče v provedení B jsou v dnešní době z hlediska umísťování nejproblematičtější, protože vyžadují přívod spalovacího vzduchu z místnosti, ve které jsou umístěny. Vzhledem k dnešním požadavkům na těsnost oken je přívod spalovacího vzduchu z venkovního prostoru do místností s těmito spotřebiči problematický. Nedostatečný přívod vzduchu u spotřebičů v provedení B způsobuje nedokonalé spalování a nedostatečný odvod spalin. Bez přívodu vzduchu tzv. „netáhne komín“, a pokud se v bytě nachází podtlakové větrací zařízení (např. digestoř s odtahem do venkovního prostředí), mohou do něj při provozu vlivem podtlaku spaliny proudit a vzduch se z venkovního prostoru do bytu nasává přes komín. Tento stav v kombinaci s neudržovaným spotřebičem, který má zanesený výměník, způsobuje často smrtelné otravy oxidem uhelnatým, jenž vzniká při špatném spalování.

3. Spotřebiče v provedení B

Spotřebiče v provedení B odebírají vzduch pro spalování z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a spaliny jsou odváděny do vnějšího ovzduší spalinovou cestou ve smyslu ČSN 73 4201 a ČSN EN 13384-1. V poslední době, kdy jsou v budovách těsná okna, způsoboval provoz spotřebičů v provedení B řadu smrtelných otrav, jejichž příčinou býval nedostatek vzduchu pro spalování nebo únik spalin do místnosti, ve které byl vytvořen podtlak od větracích zařízení, komínového tahu jiných spotřebičů (např. na tuhá paliva), nebo dokonce prouděním spalin z bytu v nižším podlaží do schodiště. Z těchto zkušeností vyplývá mimo jiné zákaz umísťování spotřebičů v provedení B v prostorech určených ke spaní a ve schodišťových prostorech v nižších podlažích.

Je bezpodmínečně nutné zajistit přívod potřebného množství spalovacího vzduchu pro tyto spotřebiče a vyloučit podtlak, který by mohl ovlivnit odvádění spalin. Podtlak narušující správný odvod spalin je možné omezit buď zajištěním přívodu vzduchu nejen k plynovým spotřebičům v provedení B, ale také k podtlakovým větracím zařízením (viz odstavec 4), nebo automatickým blokováním současného provozu zařízení způsobujících podtlak a spotřebičů v provedení B. Za nepřípustný podtlak se považuje podtlak, jehož absolutní hodnota je vyšší než 4 Pa.

Objem a propojování místností nemůže nahradit přívod vzduchu z venkovního prostoru. Při návrhu umístění spotřebiče je nutné zajistit otvory nebo větrací potrubí (vzduchovod) pro přívod vzduchu z venkovního prostoru, popř. přívod vzduchu nuceným větráním. Úpravy těsnění nových oken tato okna znehodnocují (akustické vlastnosti, pronikání vody apod.). Vliv podtlaku v místnosti na přívod spalovacího vzduchu je možné omezit použitím spotřebiče s ventilátorem, např. provedení B33. Přívod vzduchu průvzdušností oken používaný v minulosti je i u netěsných oken nespolehlivý, protože obvykle nedokáže dostatečně omezit vliv případného podtlaku způsobeného např. větracím zařízením a průvzdušnost se může různými úpravami měnit.

Požadavky na objem prostoru pro spotřebiče v provedení B jsou uvedeny v tab. 2.

Image 7Tab. 2 • Nejmenší požadovaný objem prostoru pro spotřebiče v provedení B Poznámka: Skříň podle písmena a) a obr. 1 musí být řešena s ohledem na kondenzaci vodních par a snadný přístup ke spotřebiči.

Tento objem musí mít prostor se spotřebičem a nelze ho zajistit propojováním místností.

Plynové průtokové ohřívače vody, popř. plynové kotle pro vytápění s přípravou teplé vody průtokovým nebo zásobníkovým způsobem, umístěné v nebytových prostorech, smí být instalovány v prostoru, kde jsou umístěny vany nebo sprchy pouze v případě, že splňuje požadavky ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 a na jeden spotřebič připadá objem místnosti nejméně 0,8 m3 na 1 kW příkonu spotřebiče, nejméně však 20 m3 nebo je spotřebič umístěn v odděleném prostoru podle tab. 2 písmeno a). Spotřebiče v nebytových prostorech s vanami nebo sprchami musejí být chráněny před postříkáním vodou.

Nejbezpečnějším umístěním spotřebičů v provedení B je jejich umístění v odděleném prostoru (uzavíratelné skříni, přístavku, nebo výklenku – obr. 1).

Image 1Obr. 1 • Umístění spotřebiče do skříně (odděleného prostoru) se samostatným přívodem vzduchu z venkovního prostoru

3.1 Potřebné množství spalovacího vzduchu prospotřebiče v provedení B

Potřebné množství spalovacího vzduchu VB [m3·h –1], které je nutno přivádět do prostoru se spotřebičem v provedení B, se stanoví ze vztahu:

Image 5

Kde je

  • QJ – příkon spotřebiče při jeho jmenovitém výkonu [kW];
  • c – přepočtový koeficient
    (viz tab. 3) [m3·h–1·kW–1].

V TPG 704 01 je uvedena pouze hodnota = 2,2 m3·h–1·kW–1, protože se předpokládají spotřebiče malých příkonů s atmosférickým hořákem. Podle stejného vztahu lze přibližně stanovit potřebné množství spalovacího vzduchu i pro jiné než plynové spotřebiče. Přepočtové koeficienty pro jiné spotřebiče mají však jiné hodnoty (např. pro spotřebiče spalující dřevo nebo uhlí, kromě krbů, je = 3,5 m3·h–1·kW–1, a pro krby je = 4,0 m3·h–1·kW–1.

Image 8Tab. 3 • Přibližné hodnoty přepočtového koeficientu c pro zemní plyn

4. Zajištění přívodu vzduchu pro plynové spotřebiče v provedení A, B, jiné spotřebiče a zařízení

Pro spotřebiče v provedení B, umístěné v odděleném prostoru (skříni apod.), musí být přívod vzduchu z venkovního prostoru zajištěn větracími otvory nebo větracím potrubím (vzduchovodem). Průtok vzduchu větracími otvory nebo větracím potrubím nesmí být menší než potřebné množství spalovacího vzduchu. Větrací otvory, nebo větrací potrubí, smějí být uzavíratelné pouze za podmínky, že spotřebič lze provozovat jen při jejich otevření na stanovený volný průřez. Ovlivňování přívodu vzduchu ke spotřebičům (např. podtlakem od ventilátorů) se při umístění spotřebiče v odděleném prostoru nepředpokládá, protože prostor je určen pouze pro umístění spotřebiče a musí být při provozu tohoto spotřebiče od okolních prostorů oddělen uzavřenými dveřmi (dvířky). V odděleném prostoru se spotřebičem nesmí být po jeho uzavření možný pobyt osob (velikost prostoru nesmí pobyt osob umožňovat).

Potřebné množství spalovacího vzduchu do prostoru se spotřebiči v provedení B, umístěnými podle tab. 2 písmeno b) nebo c), je možné zajistit přívodem vzduchu z venkovního prostoru:

  • a) větracími otvory nebo větracím potrubím vyústěným nejlépe u podlahy, které smějí být uzavíratelné pouze za podmínky, že spotřebič lze provozovat jen při jejich otevření na stanovený volný průřez;
  • b) nuceným větráním podle projektu vzduchotechniky;
  • c) vzájemnou kombinací způsobů podle a) až b).

Přívod vzduchu větracími otvory, nebo větracím potrubím z venkovního prostoru se při umístění spotřebičů v provedení B v místnosti podle tab. 2 písmeno b) nebo c) posuzuje pro celou bytovou nebo funkční jednotku, která je oddělena dveřmi od společné chodby, schodiště, venkovního prostoru apod. Důvodem je možná netěsnost, nebo neuzavření vnitřních dveří. Přívod vzduchu ke spotřebičům v provedení B může být ovlivněn např. ­průtokem vzduchu podtlakovými větracími zařízeními nebo množstvím spalovacího vzduchu pro jiné spotřebiče. Aby bylo zajištěno potřebné množství spalovacího vzduchu pro všechny spotřebiče odebírající spalovací vzduch z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a dostatečný průtok vzduchu pro spotřebiče v provedení A, musí být pro celou bytovou nebo funkční jednotku splněna nerovnost (nej­méně rovnost) průtoků odváděného a přiváděného vzduchu. Nerovnost má tvar:

Image 6

Kde je

  • SVA součet nejmenších požadovaných průtoků vzduchu z venkovního prostoru pro všechny spotřebiče v provedení A, pro které je požadováno zajistit průtok vzduchu větracími otvory nebo větracím potrubím (viz tab. 1 v první části článku, nebo pro ne­bytové prostory nejméně 2,0 m3·h–1·kW–1) [m3·h–1];
  • SB součet potřebných množství spalovacího vzduchu pro všechny spotřebiče v provedení B, viz odstavec 3.1 [m3·h–1];
  • SOSP součet potřebných množství spalovacího vzduchu pro všechny jiné než plynové spotřebiče se sáním vzduchu z prostoru ve kterém jsou umístěny [m3·h–1];
  • SVT součet potřebných množství spalovacího vzduchu pro všechna technologická zařízení se sáním vzduchu z prostoru, ve kterém jsou umístěna [m3·h–1];
  • SVodv součet průtoků vzduchu odváděného všemi podtlakovými větracími zařízeními [m3·h–1];
  • SO součet průtoků vzduchu přiváděného větracími otvory a/nebo větracím potrubím (vzduchovodem) z venkovního prostoru stanovených podle odstavce 4.1 [m3·h–1].

Větrací otvory nebo větrací potrubí pro přívod vzduchu z venkovního prostoru se doporučuje umístit u podlahy.

Průtoky vzduchu z venkovního prostoru pro spotřebiče pro přípravu pokrmů v bytech a čajových kuchyňkách, plynové průtokové ohřívače vody v provedení A v bytech, ruční hořáky a plynové kahany se do nerovnosti nezapočítávají, protože mohou být zajištěny krátkodobým nebo trvalým otevřením (vyklopením) okenního křídla, dveří nebo jiného větracího prvku do venkovního prostoru.

Pokud se spotřebiče v provedení B nacházejí v prostoru, do kterého není přívod vzduchu zajištěn přímo z venkovního prostoru, musí být přívod vzduchu do prostoru se spotřebiči zajištěn propojením s prostorem, do kterého je přívod vzduchu přímo z venkovního prostoru zajištěn (obr. 2).

Image 2Obr. 2 • Propojení více místností otvory ve dveřích u podlahy

Propojení se provede neuzavíratelnými otvory u podlahy o volné průřezové ploše nejméně 0,001 m2 na 1 kW příkonu instalovaných plynových spotřebičů nejméně však 0,02 m2. Do prostor, ve kterých může vznikat podtlak, např. od větracích zařízení, se propojovací otvory nezřizují. Vedou-li však do těchto prostor v bytové nebo funkční jednotce z prostoru se spotřebiči v provedení B nebo z prostor propojených s tímto prostorem neuzavíratelnými otvory např. dveře, musí propojovací otvory zajistit přívod vzduchu i pro větrací zařízení, protože propojovací dveře nemusí být těsné nebo při provozu spotřebičů trvale uzavřeny.Pokud se neuzavíratelnými propojovacími otvory má přivádět vzduch také k podtlakovým větracím zařízením umístěným v jiných místnostech a/nebo k jiným než plynovým spotřebičům, zvětší se neuzavíratelné propojovací otvory o průřezovou plochu stanovenou podle obr. 2 pro SVOSP a/nebo pro SVodv a/nebo o průřezovou plochu, kterou má spalinové hrdlo spotřebiče na tuhá paliva, pokud není znám jeho příkon. Těmito neuzavíratelnými otvory může být propojeno i více místností, tak aby byl zajištěn přívod vzduchu z venkovního prostoru ke spotřebiči.

4.1 Průtok vzduchu přiváděný větracím otvorem nebo větracím potrubím o určité průřezové ploše

Průřezové plochy otvorů nebo větracích potrubí (vzduchovodů) se mohou zjednodušeně stanovit po­dle grafů uvedených v TPG 704 01 a TPG 908 02. Ukázky těchto grafů jsou uvedeny na obr. 3 a 4.

Image 3Obr. 3 • Průtok vzduchu větracím otvorem (VO) o průřezové ploše do 1 250 cm2 umístěným v obvodové konstrukci budovy o tloušťce nad 450 mm do 900 mm (autor: doc. Aleš Rubina)

Image 4Obr. 4 • Průtok vzduchu větracím potrubím (vzduchovodem) (VO) o čisté (volné) průřezové ploše do 800 cm2 a délkách od 2,5 m do 25 m včetně ekvivalentních délkových přirážek na kolena a mřížky podle tab. 4 (autor: doc. Aleš Rubina)

Průtoky vzduchu větracím otvorem nebo potrubím jsou v obrázcích (grafech) stanoveny při tla­kovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem 4 Pa, který se při přívodu vzduchu ke spotřebičům s atmosférickým hořákem a přerušovačem tahu považuje za minimální.

Ekvivalentní délkové přirážky na kolena a mřížky osazené na potrubí se stanoví podle tab. 4.

Image 9Tab. 4 • Ekvivalentní délkové přirážky pro kolena a mřížky Poznámka: Po připočtení ekvivalentních délkových přirážek nesmí být délka větracího potrubí (vzduchovodu) větší než maximální délka 25 m uvedená v obr. 4.

Po připočtení ekvivalentních délkových přirážek nesmí být délka větracího potrubí větší než délka větracího potrubí uvedená v obr. 4. Při stanovování volné průřezové plochy větracího potrubí podle obr. 4 se postupuje tak, že se nejprve zjistí skutečná délka potrubí a potřebný průtok vzduchu podle nerovnosti uvedené v odstavci 4. Ke skutečné délce se přičtou ekvivalentní délkové přirážky pro nejblíže menší délku potrubí uvedenou v tab. 4. Potom se v obr. 4 najde čistý průřez potrubí pro výslednou délku potrubí včetně ekvivalentních délkových přirážek a pro potřebný průtok vzduchu. Pokud se výsledná délka potrubí nachází mezi křivkami v obr. 4, může se plocha čistého průřezu najít podle křivky pro délku potrubí, která je nejblíže větší.

5. Závěr

Z předchozího textu je patrné, že přívod spalovacího vzduchu pro otevřené plynové spotřebiče může způsobovat nadměrné větrání bytu, nebo funkční jednotky s těmito spotřebiči. Proto je pro vytápění a přípravu teplé vody vhodné osazovat uzavřené spotřebiče v provedení C, které si spalovací vzduch nasávají potrubím přímo z venkovního prostoru a spaliny odvádí rovněž potrubím do venkovního prostoru.

Literatura

[1] ČSN 33 2000-7-701 ed. 2. Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-701: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Prostory s vanou nebo sprchou. 2007-9 (změna Z1: 2012-6; změna Z2: 2018-3). ČNI. Praha
[2] ČSN 73 4201 ed. 2. Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv. 2016-12. ÚNMZ. Praha.
[3] ČSN EN 13384-1+A1. Komíny – tepelně technické a hydraulické výpočtové metody – Část 1: Samostatné komíny. 2020-1. ÚNMZ. Praha.
[4] TPG 704 01. Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách (konsolidované znění se zapracovanou Změnou 1 platné od 1. 8. 2013). ČPS. Praha.
[5] TPG 800 00. Systém rozdělení spotřebičů na plynná paliva. 2001-3. ČPS. Praha.
[6] TPG 908 02. Přívod spalovacího vzduchu do vnitřních prostorů se spotřebiči na plynná paliva s výkonem 50 kW a větším. 2018-1. ČPS. Praha.

Poznámka recenzenta

Spoléhat na zajištění přívodu spalovacího vzduchu okny je velice nebezpečné. Technické vlastnosti oken jsou samozřejmě dané zkušebními postupy, ale reálná instalace v dané budově může zásadně ovlivnit průvzdušnost okenního rámu. Zásadními faktory, které ovlivňují skutečné hodnoty infiltrace, jsou:

  • výška budovy a umístění uvažované okenní konstrukce s ohledem na zajištění infiltrace,
  • aktuální směr a síla větru,
  • reálný provoz jednotlivých zón budovy s ohledem na potenciální povoz systémů větrání apod.,
  • spalinová cesta spotřebiče, pro který je přívod spalovacího vzduchu zajišťován.

Z výše uvedeného je vždy bezpečnější okenní konstrukci, z pohledu možného zajištění přívodu spalovacího vzduchu, do výpočtů neuvažovat.


Requirements for open gas-fired appliances’ placement – Part 2

In a two-part article, the author summarizes the TPG 704 01 requirements for ensuring the combustion air supply for open gas-fired appliances in versions A and B. The article points out the basic rules for safe operation of these appliances.

Keywords: Combustion air, gas appliance, ventilation, TPG 704 01

Související články