Modernizace sněžné jámy zdrojem úspor
V České republice, podle odhadů Českého svazu ledního hokeje, chybí okolo 18 dostatečně velkých ledových ploch, aby byl uspokojen současný zájem o hokej, ale i další bruslařské sporty. S provozem ledové plochy jsou vždy spojeny náklady na vodu a teplo. V tepelném i vodním hospodářství je možné uplatnit zpětné využití tepla i vody, které náklady výrazně sníží.
Jednu z mála možností, kde lze celoročně využívat ledovou plochu v rámci hlavního města Prahy, nabízí Tipsport Arena Praha v Holešovicích. Základem haly je Strojnický palác pro výstavy a veletrhy dokončený v roce 1907. Po přemístění veletrhů z Prahy do Brna bylo koncem roku 1952 rozhodnuto o přeměně paláce na sportovní halu vybavenou ledovou plochou. K otevření haly došlo však až 7. března 1962. Poté již zde probíhala hokejová utkání Sparty, která hrála 1. ligu. Aby se v Československu mohlo uskutečnit mistrovství světa v ledním hokeji, byla do roku 1978 přistavena druhá ledová plocha propojená se Sportovní halou tunelem. V roce 1998 se Sparta dohodla s Magistrátem hl. m. Prahy na užívání Sportovní haly po dobu 30 let. Sparta tím získala zázemí, ale musí investovat nemalé částky do vylepšení stávajícího stavu. Významnou modernizací prošla v roce 2014 sněžná jáma, která je nezbytnou součástí zařízení k péči o ledovou plochu.
Ledová plocha vyžaduje intenzivní údržbu. Například jedno srovnání povrchu rolbou představuje odvezení řádově 2 až 2,5 m3 ledové tříště, která musí být nahrazena upravenou vodou s nulovou tvrdostí 0 d°. Tato voda se do rolby plní s teplotou 60 °C.
Před modernizací byla ledová tříšť sypána do jímky. Aby tříšť rychle roztála a jímka se uvolnila pro další použití, byla tříšť skrápěna teplou vodou připravovanou ve stanici napojené na CZT, podobně jako vytápění haly. Tato voda společně s vodou z roztáté tříště volně odtékaly do kanalizace.
Modernizací sněžné jámy pověřila HC Sparta a.s. společnost Niersberger Instalace s.r.o. sídlící v Benešově. Projekt byl odsouhlasen v březnu 2014 a realizace dokončena v září.
Zvětšení objemu
Stávající sněžná jáma byla zabudována ve stropní betonové konstrukci nad 1. suterénem a nebylo možné ji prohloubit. Proto byla zvolena varianta instalace tří jímek tak, že původní objem 1,8 m3 byl zvětšen na 9 m3. Tím se prodloužil dispoziční čas na roztání ledu, který je během hokejového zápasu navážen po skončení každé třetiny, tedy přibližně po 30 až 45 minutách. Zvětšení objemu bylo zapotřebí též pro zpětné využití vody. Jámu nyní tvoří tři pozinkované jímky s vyspádovaným dnem, nad nímž je perforovaný plech s funkcí prvotního filtru hrubých nečistot. Odtoky z jímek jsou propojeny a napojeny na čerpadlo, které odtátou vodu přečerpává do akumulační nádoby.
Zpětné využití vody
Voda ze sněžné jámy je vedena přes pískový filtr do nepřímotopené akumulační nádoby s objemem 2,5 m3. Dohřátí vody na teplotu pro skrápění a rychlé odtání ledu, nebo pro napouštění rolby, probíhá přes výměník napojený na CZT. V případě, že je tato voda, po potřebném ohřátí, potřeba pro skrápění ledové tříště, není nijak upravována. Pokud je voda zapotřebí pro naplnění rolby, prochází úpravnou pro maximální změkčení.
Zdroje tepla pro ohřev vody
Teplo z CZT slouží jen pro dohřev. Základním zdrojem tepla je nyní chladicí stroj. V chladicím okruhu je nutné nechat zkondenzovat horké stlačené čpavkové páry, aby následně při odpařování kapalného čpavku mohlo být odnímáno teplo ledu a vodě, nutné je také chladit kompresor. Tepelný výkon okruhu čpavkových par, podle údajů výrobce chladicího stroje, dosahuje 60 kW (80/45 °C) a výkon okruhu chlazení mazacího oleje kompresoru okolo 88 kW (80/50 °C). Pro druhotné využití tepla byl na okruh čpavkových par paralelně napojen trubkový výměník s výkonem 47 kW, který přiváděnou studenou vodu ohřeje z 10 na 50 °C a podobně pracuje paralelně napojený deskový výměník k okruhu chlazení mazacího oleje, kde se počítá s výkonem 65,5 kW. Předehřátá voda z obou výměníků je ukládána v teplovodní akumulační nádobě s objemem 2,5 m3.
Logistika proudění
„Vzhledem k využití více zdrojů tepla, dvou navzájem propojených akumulačních nádob, ke dvěma účelům, které vyžadují jiné parametry vody a nutnosti vše napojit na stávající rozvody v kolektoru haly, měli naši projektanti, Ing. Petra Borlová a Ing. Tomáš Molzer, nelehký úkol. Vedle projektových podkladů pro zhotovení bylo nutné na stavbě okamžitě kontrolovat jednotlivé kroky a také vytvořit jednoduše využitelnou pomůcku, aby správce ledové plochy věděl, kdy a jak má nastavit ventily určující tok vody v náročném, sofistikovaném potrubním a přepojovacím uzlu,“ vzpomíná na čas přípravy a realizace Ing. Jan Dědíček, jednatel společnosti Niersberger Instalace. „Nutnost plnit rolbu absolutně měkkou vodu klade na změkčovací úpravnu vysoké nároky. Pokud by byla změkčována i voda na skrápění, zbytečně by rostly náklady na nákup solných tablet pro regeneraci aktivní části úpravny.“
Snížení spotřeby tepla a vody
Stav před modernizací popisují parametry spotřeby vody 0,7 m3 na naplnění jedné rolby, na jejíž ohřátí se spotřebuje 0,147 GJ tepla a na urychlení tání ledu vysypaného z jedné rolby 0,6 m3 vody, na jejíž ohřátí bylo třeba 0,126 GJ tepla. Roční spotřeba vody na údržbu ledu a vody doplňované do chladicích věží, které musely odvést všechno odpadní teplo chladicího stroje, dosahovala 5040 m3 a kvnákladům na vodu patřily i náklady na 563 GJ tepla z CZT.
Opakovaným využitím vody z ledové tříště a snížením množství odpadního tepla, které je nutné odvést přes chladicí věže, se snížila roční potřeba vody na cca 2570 m3 a v teple odebíraném z CZT je pokles na 263 GJ. Celkem se roční úspora nákladů pohybuje okolo 300 tisíc Kč a symbolizuje tak i snížené zatížení životního prostředí.