Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdansku, čistění a odvodňování král. hlavního města Prahy – 5. část – dokončení

Předkládáme našim čtenářům velmi zajímavou přednášku vrchního inženýra J. Kaftana, která se konala téměř před jeden a půl stoletím, konkrétně ve dnech 6., 13. a 27. listopadu roku 1879 ve spolku architektů a inženýrů v Čechách na téma „Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdaňsku, čištění a odvodňování král. hlavního města Prahy."
Tento materiál byl publikován v roce 1880 v plném znění také tiskem (knihtiskárna Politiky), a protože je velmi zajímavý, seznamujeme s ním také naše čtenáře v plném znění. Autor v něm podrobně informuje o tehdejším nepříznivém stavu, z něhož vyplývá řada závažných zdravotních i hygienických rizik pro obyvatele měst, a navrhuje i zavedení nutných opatření, která již dlouhodobě prosazuje, a která povedou ke zlepšení tohoto rizikového stavu. Přitom se inspiruje zejména situací v Anglii, kde vytváření umělých kanalizací ve městech bylo již tehdy na poměrně dobré úrovni v porovnání se situací v jiných velkých evropských městech, např. v Berlíně, kde čištění vod a odvodňování bylo v té době ještě v samých počátcích. Pro nás je velmi zajímavá zvláště poslední část textu, věnovaná podrobnému rozboru situace v čištění a odvodňování Prahy.
Předchozí části v č. 3, 5/2024 a 1, 3/2025 Topin.

4. Čištění a odvodňování Prahy

Myslím, ctění pánové, že bude Vám, vzhledem k předcházejícímu popisu možno, úsudek o dobročinném účinku systematické kanalisace sobě učiniti.

Kanalisace odplachovací dostála úloze: »rychle veškeré výkaly a vody dešťové z obvodu obydlených míst odstranit« v plné míře. Přesvědčení o příznivém účinku umělého proplachování nabývá od roku k roku více půdy.

John Simon konstatoval vzhledem k poslední přehlídce 25 anglických měst, jež »sanitary works« zavedly, značné zlepšení zdravotního stavu.

Nenapadne však nikomu mysleti, že přivedením dobré vody a zavedením systematické kanalisace veškeré nemoci vymizí. Snížit se zařízením tím – a to jest veledůležité – značně jak místní tak časová disposice pro nemoce nakažlivé.

Oproti odvozu má kanalisace odplachovací tu velikou výhodu, že výkaly hned po jich vzniku odstraňuje, tedy v stavu, kde dle zkušenosti nejsou zdraví škodné, kdežto soustava odvážecí nás nutí s vlastními výměty po celé dny pod jednou střechou dlíti a jich rozkladu a nepříjemných a zlých následků vyčkati.

Prosakování výkalů zdivem není se při řádně zabudovaných kanálech – jak zvláštními výskumy dokázáno – co obávati. Voda stoková neproudí pod žádným tlakem, má náklonnost ku stálému pohybu vpřed, konečně ucpe za krátký čas utvořivší se blána stoková veškeré pory zdiva úplně.

Pomocí gulliesů a vstupů z jedné a rour odkopaných a domácích z druhé strany docílí se dokonalé ventilace soustavy stokové; vyřinutí plynů mřížemi vstupů není se co obávati, jelikož poslední spíše slouží k tomu, by čerstvým vzduchem rourami unikající zkažený vzduch nahradily. Těsné přikrytí vstupů plnými příklopy aneb zemí jest škodlivé, sloužit pak vstup nebezpečným uhlovodíkům co reservoir.

Dostatečné proplachování kanálů jest ovšem nutno a závisí zavedení kanalisace od pravidelného přítoku vody, avšak naopak by hojný přítok vody bez pravidelného odtoku byl jen na škodu. Jest známo, že čím větší čistota v domě panuje, tím více špíny do kanálů odtéká; za příklad nám slouží Paříž; jsou-li pak kanály špatné, vsáknou se pomyje do země a pokazí ji. Přes to nejsou v městech, jež zavedla odvoz, vody stokové méně znečištěny, obnášiť faekalie pouze 7–8 % veškerých výkalů, musí tedy v takových městech síť kanalizačních míti stejných rozměrů jako při soustavě odplachovací a nesmí právě tak jako při této pomyje do řeky v obvodu města vpouštěny býti.

Ravlinson ohlásil parlamentu anglickému, že z Rochdale – kde dovoz zaveden – jen čtvrtý díl veškerých faekalií do továrny na hnojivku od-veden, zbytek prosakuje buďto do země neb bývá za noční doby tajně stokám odevzdán.

Zbývá nám konečně vyřešiti, zdali dosud přivedení kanalisace odplachovací nabyté zkušenosti, dají se ve prospěch čistění a odvodnění města Prahy zužitkovati? Domnívám se, že ano.

Terrain Prahy jest přízniv takové kanalisaci. Dostatečný spád většího dílu města umožňuje zmenšení průřezů kanálů, mírní tedy výlohy. Přiměřené zařízení event. stanice čerpací, rozdělení a úprava stok výpomocných zabezpečí rychlý odtok sebe většího množství vod. Proplachování zděných stok dalo by se i bez stavidel docíliti. Zkrátka, bylo by možno, rozmanitým zjednodušením výlohy zmírniti, aniž by tím účinek utrpěl.

Jest dále známo, že i bez zvláštního opatření, pouze obsypáním kanálů štěrkovým materiálem dobré drainage se docílí; musel by pak spodek kanálů pod dlažbou sklepů položen býti.

Zvláštní ochotnosti pana stavebního rady Jenšovského a p. inženýra Reitra, již mně do vrstevních plánů města Prahy laskavě nahlednouti nechali, mám co děkovati, že mohu předložiti dosti positivní nástin odvodňovací; především dovolím sobě Vás, ct. pánové, s programem k tomu účeli vypracovaným, obeznámiti:

Vltava tvoří přirozenou hranici dvou od sebe oddělených radiálních soustav.

Soustava levého břehu má za úkol veškeré výkaly a vody dešťové z Malé strany a Hradčan, dále též i veškeré výkaly města Smíchova odvésti. Vody dešťové v obvodu Smíchova mohou jak dosud do řeky pouštěny býti.

Soustava břehu pravého přijímá veškeré výkaly a dešťové vody Nového, Starého a Josefovského města a též i Karlína, pak-li se připojí.

Z Vyšehradu, Vinohradů a Žižkova dostanou se pouze výkaly do kanálů shromážděcích čili sběračů, kdežto voda dešťová do nové hradební stoky puštěna býti může.

Jak známo, dosáhne v Praze dešťová a sněhová voda ročně výše 400 mm. Po zralém uvážení vyšetřil jsem co největší hodinné množství deště na 15 mm, z něhož třetina, tedy 5 mm, současně stokami odvedena býti musí. Jelikož pro tento případ Mnichov 1 ¼ mm, Londýn ¼ mm, Frankobrod 1 mm, Hamburk 2/3 mm, včetně výkaly, ustanovil, slušno zmíněné usnesení za postačitelné považovati. Z toho následuje pro Ha a vteřinu 14 litrů vody; k tomu dlužno připočísti vody upotřebované, jižto množství na osobu a den 150 litru nechť obnáší – z kteréhož polovička v 9 hodinách odplyne. Praha čítá průměrně 290 obyvatelů na hektar, kdyby se hustota ta na 400 zvýšila, vypadlo by dle dřívějšího 0.9 litru pro Ha a sekundu tedy dohromady 14.9 čili 15 litrů pro hektar a vteřinu; dle tohoto množství říditi by se tedy musela velikost našich stok. Vyjma velmi široké ulice a místa ležely by stoky vždy uprostřed ulice.

Tvar terrainu rozhoduje nad polohou a velikostí jednotlivých uvodí a modifikuje soustavu.

Na pravém břehu Vltavy rozeznáváme horní a dolní soustavu. Pravá jest t. z. soustava úchytná, kde terrain pod ostrým úhlem k vrstvám vodorovným rozdělen jest na vícero pásem, v nichž nejníže položená stoka veškerou vodu pásma pomocí téměř kolmých stok pobočních dostává a tím – v pádu potřeby – proplachování dolejších stok umožňuje. Nejvýše položený kanál V může též kvůli úspoře čerstvé vody co nádržka k proplachování mrtvých konců soustavy horní používána býti. V dolních částech města zaveden pouhý systém radiální,

Úvodí a) Severozápadně Větrního vrchu ležící, hlubokým korytem oddělený výběžek odnímá velkou část Slup soustavě horní a přiděluje ji úvodí a) soustavy dolní. Sběrač této I začíná »v ohradách« na výšce 185‘0 v Podskalské třídě, kde rourovod Vyšehradský přijímá.

Vyšehrad čítá asi 5000 obyvatelů, postaráno jest pro 15 000, což činí 34 litrů vody za vteřinu, k jižto odvedení při spádu 1: 200 hlíněná roura 30 cm ve světlosti postačí. Pomocí železného dükeru a 0‘7 tlaku převede se voda pod Botičem do Podskalské stoky č. I. Normální voda Botičského potoka, dle jehož tmavé barvy na jakost soudit lze, uchytne se na pomezí města a přivede taktéž stoce I., čím nutné a drahé překlenutí potoka odpadne.

Kanál I. táhne se v pravidelném spádu 1: 1000 ulicí Pštrosovou, divadelní, Betlémskou, Husovou, malým a velkým náměstím, Celetnou, Králodvorskou, truhlářskou ulicí, Petrským náměstím k Poříčskému parku, kde na výšce 181 se stokou č. III se spojí. V čas prudkého lijáku bude kanál ten stokami výpomocnými č. 1, 2, 3, 4, 6, 7 a 8 polehčen.

Úvodí b) Staroměstská stoka č. II začíná poblíže Rudolfína na výšce 182‘3, táhne se téměř rovným směrem ve spádu 1: 2000 až k Alžbětině třídě, odtud ve spádu 1: 1000 až k spojení na Petrském náměstí. Na Kozím plácku protíná jej výpomocná stoka č. 5, jež na tom místě plechovým dnem se opatří. Povstalé tím zúžení hlavní stoky prohloubením dna se vyrovná. Do stoky výpomocné č. 6 může kanál polehčen býti.

Úvodí c) Sběrač III počíná na konci Spálené ulice na výšce 190‘4, táhne se ve spádu 1: 1000 až k ulici Purkyňově; dále pak ve spádu 1: 600 až na Josefské náměstí, konečně ve spádu 1: 100 ku spojení u Pořičského parku. Odlehčen může býti do stok výpomocných č. 5, 6, 7, 8.

Úvodí d) Dolní stoka IV. počíná u Žitné ulice ve výšce 198‘0, táhne se ve spádu 1: 35, pak 1: 100 a konečně 1: 200 až ku spojení s kanálem IV a), dále v tom samém spádu 1: 200 až naproti Zlaté ulici, kde do stoky III. vbíhá; polehčení obstará stoka výpomocná 5.

Úvodí f) Od Poříčského parku táhne se hlavní stoka ve spádu 1: 660 Královskou třídou až ku konci Karlína, kde se sběračem žižkovským č. V. v stoku kmenovou (společnou) ve výši 179‘0 splývá. Obě stoky polehčeny jsou podél Karlínského viaduktu kanálem výpomocným č. 9.

Úvodí e) Stoka V. obdrží malých rozměrů, jelikož jest pouze k odvádění výkalů určena, teprv v prostřední třídě Karlínské jest nutno, ji za příčinou odvádění vody dešťové rozšířiti; spád její obnáší 1: 600.

Malá strana. Podobným spůsobem má kanalisace Malé strany býti provedena. Vzhledem k terrainu jest pouze jedna stoka úchytní projektována. Tato přijímá blíže Oujezdské brány 42 cm světlou rouru Smíchovskou, kteráž veškeré výkaly, vyjma vodu dešťovou z části nad třídou Kínskou, shromažďuje. Smíchov čítá 21 000 obyvatelů, postaráno jest pro 40 000 obyvatelů. Hořejší roura přijímá dejekty 18 000 obyvatelů, tedy 41 ½ litrů za sekundu. Sběrač počíná u Vltavské ulice na výši 189‘5, táhne se ve spádu 1: 500 až k Oujezdské bráně. Dolejší rourovod položen jest v nábřežní ulici, ve spádu 1: 1500, přeráží pro dvakrát co železný dükr náhon sových mlýnů, táhne se ve spádu 1: 3000 ostrovem Kampou, kde výkaly úvodí F vnímá, dále cihelní, Lužickou ulicí až k shromaždišti u řetězové lávky.

Úvodí a, b, c. Zmíněný malostranský sběrač prochází ve spádu 1: 600 a 1: 1000 Oujezdskou, Karmelitskou, Maltézkou ulicí, kde se spojuje se sběračem úvodí b) dále Lázeňskou, Mosteckou a Josefskou ulicí, kde stoku uvodí e) přijímá, a konečně ve spádu 1: 200 ulicí Letenskou k shromaždišti na výši 182‘6 vede. Stoky výpomocné (čili jalové) č. 1, 2, 3 dostatečně hlavní stoku odlehčují.

Pro úvodí b, c, d, e postačují za příčinou velkého jich spádu kameněné roury až 51 cm velké. Vůbec bylo by výhodné z Hradčan a Malé strany jako ze Smíchova pouze výkaly odváděti. Vody dešťové mohly by pak jak dosud pozůstávajícími kanály – jež by k tomu cíli pouze opraveny a doplněny býti musely – do řeky odtékati. Tímto obdrželo by potrubí velmi malých rozměrů a celé zařízení stalo by se velmi výhodným a levným.

Co dále státi se má, závisí od toho, zdaliž město se odhodlá k čistění vod stokových zvlažováním nebo k vypuštění jich do řeky.

V prvním pádu hodila by se pro soustavu na pravém břehu Letňanská planina (+ 82 m tlaku), dále planina Běchovická (+62 m) a konečně stejně vysoký kopčitý terrain – pro soustavu stupňovitou uspůsobilý – vůkol Malešic.

Na taktéž výhodně ležící, 1400 jiter obsahující nížinu Zbraslavskou nemůže býti vzat zřetel, poněvadž nad Prahou leží a dosti možná pro zásobení Prahy vodou důležitou úlohu hráti může.

Pro soustavu na levém břehu postačila by úplně pláň Holešovická (115 H), jež pouze o 2 m výše leží. Dva parostroje po 25 koňských sil postačily by, veškerou vodu stokovou vytlačiti 60 cm velkou, 3500 m dlouhou rourou na pole zvlažovací, kdežto pro soustavu na pravém břehu dvou soustrojí v úhrnné síle 800–700 koňů bylo by zapotřebí. Mnohem jednodušší a levnější byla by stavba, kdyby se vody pod městem do řeky vypustily.

Při normálním stavu vody vylévala by se stoka kmenová bezprostředně do 1 m nižší řeky, při povodních postačilo by k zdvižení výkalů soustrojí 80 koňských sil nebo:

Vystaví se pro odpad stoka, kterou by výkaly pod planinou Holešovickou do řeky asi naproti Troji na výši 174‘4 vypuštěny býti mohly. Tato stoka přijala by též odpad soustavy levého břehu; jinak by pro tuto soustavu postačilo, při normální vodě výkaly pod civilní plovárnou neb lépe pod mostem císaře Františka Josefa do řeky vypustiti, Co se týče stavby, pozůstávaly by sběrače a hlavní stoky  z dobrého zdiva, kdežto stoky vedlejší, ku kterýmž domácí potrubí připojeno, z polévané kameniny poříditi by se mohly, jichžto hladký vnitřní povrch odtok usnadňuje. Materiál výborné jakosti pro roury poskytují nám Čechy v hojné míře, odebírá ku př. Mnichov, Augspurk, Bamberk částečně roury kanální z Wildštýna v Čechách.

Není pochybnosti, že by na základě specielního studia nalézti se daly pro trať kanálů varianty, základní princip zůstane si však stejný. Nehledě k tomu, jak blahodárně rychlý odvoz působí, docílíme také udržení spodní vody na stálé střední výši a tím také sklepy v suchu.

Dále by byla projektovanou kanalisací nejlidnatější část Starého a Josefského města osvobozena smutných následků povodní. Tisíce obyvatelů, jenž tím na statku a zdraví škodu trpí, byli by městskému zastupitelstvu díkem zavázání. Kdo smutné ty výjevy viděl, neb jako já sebou prodělal, tomu utkví na vždy v paměti obraz bídy hladového, zimou skřehlého, neuprosným živlem z domova vypuzeného lidu. Zajisté nestaví město nakládané nové nábřeží, aby krásnými, na nábřeží postavenými budovami bídu vytopených čtvrtí zakrylo, nýbrž aby tyto před povodní chránilo, cenu pozemkovou zvýšilo a pro budoucnost – až oživující síla upravené řeky a průplavu lépe oceněna bude – tento díl města ostatním, posud svou polohou výhodnějším čtvrtím na rovno postavilo.

Tyto dvě otázky zásobení města vodou a odvodňování dají se jen společně, nikdy jedna bez druhé rozluštiti a kdož ví, zdaliž bysme nepřišli rychleji a laciněji k cíli, kdyby záležitost odvodňování dříve probrána byla.

Každým pádem jest předmět tento hoden největší pozornosti, hoden, aby byl o tom důkladný projekt vypracován; práce odůvodněný nástin snad postačí, Vás, ctění pánové o možnosti zavedení systematické kanalisace v Praze přesvědčiti. Vždyť jsou mně technické obtíže, jež by musely býti přemnoženy, dostatečně známy, také jinde bylo s nimi co zápasiti a byly přece překonány.

Také peněžitá otázka byla i jinde předmětem velmi vážných úvah. Což jsou Gdansk, Vratislava a především Berlín bohatými městy? Jak známu musí v Berlíně všichni majitelové pozemků přistoupiti co členové k městské pojišťovně a tu své domy pojistiti, jest tedy skutečná cena veškerých domů známa; obnášelať v roce 1873 = 1308 mil. mark, hypotekárně zjištěno bylo na nich 1576 milionů mark; vzdor tomu vynakládá Berlín jedině na kanalisaci 40 milionů mark. Berlín není městem bohatým, jest městem práce. Cena pozemků však následkem velkolepých zdravotních závodů znamenitě vystoupala, nejsou dnes pozemky ty více passivními.

Praha jest svou polohou při vydatné řece co uzliště dráh, svým intelligentním, pracovitým obyvatelstvem a svou slavnou minulostí povolána, zaujímati veledůležité postavení v Rakousku. Můžeme to ct. pánové, usnadniti, když základní podmínky vývinu města utvoříme, to jest k zaopatření zdravého vzduchu a dobré vody přispějeme. K udržení prvního není náklad asi 3 milionů veliký!

Nemohu opomenouti, vyslovit ku konci své přednášky vřelé díky všem, již mně při mém studium otázky kanalisační nápomocni byli; především děkuji našemu spolku a jeho velectěnému výboru, dále tajnému radovi šl. z Goltzů, stavebnímu radovi p. Hobrechtovi v Berlíně, vrchnímu purkmistru tajnému radovi z Winterů v Gdansku, staveb. inšpektoru p. Egrovi ve Vratislavi, slavným městským úřadům zmíněných měst a také Vám, velectění pánové, za pozornost, jakou jste přednášku mojí sledovali. Dejž Bůh, aby účastenství to neslo dobré ovoce ku cti vědy a ku blahu naší milované překrásné matičky Prahy!

Literatura

[1] KAFTAN, J.: Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdansku, čistění a odvodňování král. hlavního města Prahy. Přednáška vrchního inženýra J. KAFTANA, konaná 6., 13. a 27. listopadu 1879 ve spolku architektů a inženýrů v Čechách. Knihtiskárna „Politiky“, Praha 1880.
[2] Zprávy Spolku architektův a inženýrů v Království českém. Praha: Spolek architektův a inženýrů v Království českém, 1879, 14(1), s. [150as]. ISSN 1803–3342.
[3] SOUKUP, J.: Nová soustavná kanalisace Prahy a sousedních obcí dle stavu z konce r. 1899. Nákladem statistické komise Pražské. Tiskem dr. Ed. Grégra, Praha, 1900.

---

Little Shreds of History
Sewerage and Irrigation System, furnished in Prag – Part 5

In previous, this and several future issues of Topin magazine, we present to our readers a very interesting lecture by chief engineer J. Kaftan, which took place almost one and a half century ago, specifically on November 6., 13. and 27., 1879, at the Association of Architects and Engineers in Bohemia on the subject of „Sewerage and irrigation system, furnished in Berlin, Wroclaw, and Gdańsk, the purification and drainage of the royal capital of Prague."
This material was published in 1880, and since it is very interesting, we present it to our readers in its entirety.
J. Kaftan provides detailed information about the unfavourable situation at the time, which resulted in several serious health and hygiene risks for the inhabitants of the cities, and also suggests the introduction of necessary measures, which he has been promoting for a long time, and which will lead to the improvement of this risky situation.
In doing so, he is particularly inspired by the situation in England, where the creation of artificial sewers in cities was already at a relatively good level compared to the situation in other large European cities, e.g. in Berlin, where sewage treatment and drainage were still in their infancy at the time.
Especially the last 4th part of the text, devoted to a detailed analysis of the situation in the cleaning and drainage of Prague, will be very interesting for us.

Keywords: history, sewerage and irrigation system, sewage treatment, drainage, health and hygiene risks, Prague.

❑❑❑