Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdansku, čistění a odvodňování král. hlavního města Prahy – 4. část

Předkládáme našim čtenářům velmi zajímavou přednášku vrchního inženýra J. Kaftana, která se konala téměř před jeden a půl stoletím, konkrétně ve dnech 6., 13. a 27. listopadu roku 1879 ve spolku architektů a inženýrů v Čechách na téma „Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdaňsku, čištění a odvodňování král. hlavního města Prahy."
Tento materiál byl publikován v roce 1880 v plném znění také tiskem (knihtiskárna Politiky), a protože je velmi zajímavý, seznamujeme s ním také naše čtenáře v plném znění. Autor v něm podrobně informuje o tehdejším nepříznivém stavu, z něhož vyplývá řada závažných zdravotních i hygienických rizik pro obyvatele měst, a navrhuje i zavedení nutných opatření, která již dlouhodobě prosazuje, a která povedou ke zlepšení tohoto rizikového stavu. Př tom se inspiruje zejména situací v Anglii, kde vytváření umělých kanalizací ve městech bylo již tehdy na poměrně dobré úrovni v porovnání se situací v jiných velkých evropských městech, např. v Berlíně, kde čištění vod a odvodňování bylo v té době ještě v samých počátcích. Pro nás je velmi zajímavá zvláště poslední část textu, věnovaná podrobnému rozboru situace v čištění a odvodňování Prahy.
Předchozí části v č. 3 a 5/2024, dokončení připravujeme pro č. 5/2025 Topin.

Gdansk

Gdansk, Benátky severu, čítá mezi první německé města, jež zavedla systematickou kanalizaci a jest vů­bec prvním městem na pevnině, kte­ré čistění veškerých výkalů zvlažo­ váním bylo zařídilo.

Hluboká plocha města byla velmi na úkor odvodňování, jež do roku 1871 rýhami, propustky a p. velmi bídně obstaráváno bylo. Gdansk za tou pří­činou trpěl strašně nemocemi nakaž­livými, zvláště byla cholera častým hostem.

Neúnavné činnosti svého intelligent­ního purkmistra p. tajn. rady z Win­teru má Gdansk co děkovati své zá­sobení výbornou vodou, jež z úvodí Prangenavského v dostatečném množství (až 12 000 km denně) do města se přivádí, systematickou ka­nalisaci, jež r. 1871 dokončena byla.Gdansk leží při vtoku Motlavy do Vis­ly. Motlava dělí svými rameny měs­to do: Niederstadt na pravém, do: Vorstadt, Rechtsstadt a Altstadt na levém břehu; mezi oběma rameny Motlavy leží: Speicherinslel. Mimo to dělí Radouna, jež uvnitř města do Motlavy ústí, Vorstadt a Rechtsstadt od Altstadtu.

Gdansk jest pevností první třídy, její příkopy jsou ustavičně vodou naplně­ny, jsouce s Motlavou v stálém spo­jení.

Střední výše Motlavy nad střední výši baltického moře obnáší 11 cm, čím tedy spád řeky velmi mírným se stává.

Rechtsstadt – nejkratší díl města – Vorstadt a Altstadt povznáší se asi 3‘5–4 m nad střední vodou Motla­vy, jednotlivá místa dosahují výše 7–8 m, naproti tomu leží Niederstadt pouze 1‘5 m nad vodou střední, jsouc proti povodním hrází chráněno.

Následkem nízké polohy města bylo nutno pro kanály umělé spády utvo­řiti a na konci stokovodu pomocí pří­strojů výkaly do vyššího obzoru vy­tlačiti.

Dva radiální systémy vnímají veške­ré výkaly a vody dešťové. První sy­stém položen ve: Vorstadt, Altstadt a Rechtsstadt, přijímaje nad to pod branou Jakubskou výkaly zevnějších opevnění, druhý odvodňuje: Lang­garten a Niederstadt. Stoky skládají se z polévaných kameněných rour a zděných vejčitých kanálů, první mají 23–48 cm ve světlosti, druhé jsou 95–120 cm vysoké a 63–84 cm
široké. Potrubí zevnějšího opevně­ní, jež jen výkaly, vyjma vodou deš­ťovou, vnímá, skládá se vesměs jen z kameněných rour, jež se naproti Ja­kubské bráně v 48 cm světlou rouru spojí a pomocí 52 cm světlého düke­ru pod příkopem hradebním výkaly do zděného staroměstského sběrače přivádějí.

Délka zděných kanálů obnáší 4240 m, délka kameněných rour 3730 m; veškeré stokovody mají ob­sah 6000 cbm.

Roury a kanály leží uprostřed ulice. Tyto jsou v Gdansku skorem všude úzké; domy měly tam zvláštní pří­stavky: terasy, t.z. Beischläge, jež dosahovaly až k hraně ulice. Od­straněním přístavků byly ulice znač­ně rozšířeny a na místě oněch poho­dlné chodníky zřízeny.

Roury spojují se na křižovatkách ve vstupech. V dlouhých ulicích zřízeno k vůli přehlídce více vstupů. Šachty kahanové ukázaly se býti zbytečný­mi, an se potrubí nikdy nezacpalo. Vstupy zbudovány jsou z dobrých cihel a malty cementové v síle jed­né cihly; do hrdla otvoru, jenž jest pokryt železným mřížovým příklopem s vložkami dřevěnými, zavěšen Lathamův ventilátor.

Voda dešťová splývá 420 gulliesy do kanálů. Gully zhotoven jest zde z betonu cementového v síle 6 cm, čtvercový jeho průřez jest 32 × 44 cm veliký, výška gully obnáší 1‘6 m. Hlíněná roura kolenatá tvoří vodní uzavírku; pokryt jest gully silnou železnou mříží.

Potrubí spojující provedl magistrát na útraty majetníkův domův dle pevné sazby. Potrubí to pozůstává za 16 cm světlých rour kameněných, jež právě jako rourovod obecní provazem a mastnicí ucpány jsou. Potrubí spojující připojeno k rourovodu domácímu bez truhlíku uzavíracího. Každá roura domácí musí míti alespoň jeden otvor k přijmutí výkalů.

Dále končí každá přímá roura k vůli ventilaci nad střechou parníkem. Za vodu k proplachování klosetu (1 ¾ l pro sezení) neplatí se, naproti tomu platí každá obydlená místnost a každá kuchyně 2 mar-
ky vodného.

Roury dešťové nemají vodních uzavírek.

Potrubí domácí obdrží nejčastěji spád 1: 50, potrubí obecní 1:1 00 – 1: 600 (leží průměrně 3 m hluboko), sběrač Rechtsstadt- a Altstadtský padá 1: 1500, sběrač Niederstadtský padá 1: 2400, oba nalézají se v hloubce 3–6 m.

Proplachování stok Rechts-a Altstadtu děje se pomocí 26 vpouštěcích rour z výše položené Radouny. Roury ty, majíce 16–20 cm ve světlosti jsou železné a samovolnou visací klapkou opatřeny. Klapka dá se řetězem vyzdvihnouti, načež voda do roury vnikne; mezitím přiklopí se v nejbližším vstupu ústí rourovodu dřevěnými zátkami; když se byl vstup vodou naplnil, vytáhnou se zátky, uvolněná voda odtéká rychle opáčným rourovodem, veškeré bahno sebou strhnouc. V proplachování se pokračuje od studně ke studni až do zděných stok, jichž čištění prostředkem 7 železných stavidel se děje.

Proplachování potrubí Niederstadtského obstarává 16 cm světlá, 2285 m dlouhá, Radounou napájená roura, jež podél obvodu Niederstadtu položena jest a mrtvým koncům obecního potrubí dostatečného množství čisté vody přivádí. Taktéž možno obecního vodovodu pomocí 45 kohoutů a 9 šoupátek k proplachování použíti.

Ventilace celého systému děje se pomocí potrubí domácího a uprostřed silnice situovaných 428 vstupů a šachet kahanových. Ovšem pak nutno, o pečlivé uzavírky jednotlivých přístrojů, jako: klosetů, výlevů, koupelí a p. dbáti.

K vůli desinfekcí byly do vstupů zavěšené, dřevěným uhlím naplněné Latham-ovy ventilátory málokdy a tu jen na koncích zevnějšího potrubí za velikého vedra upotřebeny; prostředkem domácího potrubí a vstupů zavedená čilá aspirace nejlépe vyřinutí plynů stokových zabraňuje.

10 hlavních stok výpomocných odlehčuje po čas trvání přívalů celou soustavu; výpomocné stoky pozůstávají ze železných rour 55–75 cm a ústí pod střední vodou do Motlavy. Na svém dolním konci jsou opatřeny visacími klapkami, jež pod přetlakem vnitřní vody se otevřou, při normálním stavu vtok vody řičné, jakož i vniknutí krys zamezujíce; z té příčiny zasluhují přednost před uzavírkou syfonovou.

Kanál Rechtstadtský ústí s kanálem Altstadtským na »Kalkortu« do lapače, jehož stříška a délka 2 m obnáší; vodorovná mříž (g) zabraňuje hrubým a plovoucím látkám přístup do dükeru (d), jenž pod mříží z lapače vychází. Polehčen jest lapač 58 cm silnou, železnou, visací klapkou opatřenou rourou (r) do Motlavy.

Plechový 71 cm silný düker opouští 1 m nad dnem lapač slabým spádem k lapači na druhém břehu při stanici čerpací, a jest k vůli ochraně do řečiště 30 cm hluboko zapuštěn (4‘7 m pod střední vodou Motlavy). Optické signály vyznačující trať dükru a varují námořní, až sem docházející lodi před zakotvením na tom místě.

Düker-em dostanou se výkaly do železného lapače při stanici, projdouce – prve než vstoupí do žumpy čerpací – kolmé, strojem hnané síťové kolo, jež pevné látky zadrží a zvláštnímu extraktoru odevzdá. –

Podobným spůsobem přivádí z Niederstadtu sběrač výkaly lapači, odkud dükerem pod Kielgraben-em do stanice čerpací na ostrově Kämpe se dostanou.

Dva Woolfovy stroje po 60 koňských sil, z nichž jeden zůstává v záloze, dopravují průměrně denně 14170 cbm výkalů 57 cm světlou a 3170 m dlouhou železnou rourou do 6 m výše ležícího závodu zvlažovacího mezi Weichslmünde a Heubude.

Roura prochází Motlavou, dvěma hradebními přikopy a Vislou co plechový düker; poslední má délku 141 m. Kohoutky a šoupátka zabezpečují správné účinkování rourovodu. Spotřeba uhlí jest velmi skromná, obnáší pro 1000 cbm vytlačené vody 109 kg.

Provozování soustavy děje se pomocí nečetného personálu velmi svědomitě. Do 3 neděl obstarají 6 dělníků a jeden dozorce čištění celého systému. Vyjma Speicherinsel jsou téměř všechny (4270)pozemky k vodovodu a kanalisaci připojeny.

Gdansk čítá nyní:
12563 klosetů, 194 klosetů žlabových s 772 otvory,
409 veřejných, 12011 kuchyňských výlevů,
13480 vodních kohoutků,
121 stojanů vodních ve dvorech,
98 pissoirů v budovách veřejných,
12 pissoirů na ulicích, s proplachováním,
116 pissoirů na ulicích bez proplachování,
316 koupelí, 17 kašen, 6 kohoutků k hašení.

Gdansk čítá 102000 obyvatelů, z nichž jsou 85 000 kanalisace účastny.
Velmi zajímavým stal se výlet na pole zvlažovací. Musím především upozorniti, že stavitel Gdanského vodovodu a kanalisace p. Aird udržování a provozování poslední pod tou podmínkou převzal, když mu město své, mezi Weichselmünde a Heubude ležící, düny k zvlažování bezplatně přepustí. Jmeno düna – přesyp – Vás, ctění pánové, o dobrotě půdy té dostatečně poučí.

V skutku skládá se vrchní vrstva této půdy z ryzého písku, jehož neplodnost jej prostupující t. z. »Fuchssand« zvyšuje. Jestiť to červenohnědá látka, podobná rašelině. Srovnání kopčité půdy vyžadovalo značného peněžitého nákladu (800 mark pro hektar).

Přes příč zvlažovacího závodu táhne se ve spádu 1: 2000, na 4–6 m vysokému náspu ležící, ze silných fošen zbitá zvlažovací stoka, do které zmíněná výtlačná roura ústí. Ze stoky zvlažovací odtéká voda dřevěnými, 50–60 cm velikými žlaby do 500–600 m dlouhých rozváděcích příkopů jež kolmě ku stoce hlavní běží. Z těchto příkopů dostane se voda prostředkem dřevěných stavídek na jednotlivé dílce k zvlažování.

Souběžně s příkopy rozváděcími jsou strouhy odvodňující, do 7 m širokého shromažďujícího příkopu se vlévajíce. Výkopem hlavní této strouhy snížila se značně hladina spodní vody a usnadnilo se také hospodaření na závodu, jelikož 1 ½ m hluboká strouha co průplav slouží a komunikaci s Gdanskem ulehčuje.
Voda stoková vykazuje v lednu a únoru průměrnou teplotu +5‘9° (v letě +8‘75°), při výtoku na pole utvoří se v zimě sice slabá tříšť, pod níž však bezzávadně výkaly do země prosakují.

Ačkoliv písek přesypný z počátku velmi mnoho vody propouští, jest jeho vlykavost vzdor tomu veliká; organické, vy výkalech suspendované látky sráží se co hlen k zemi, kořínkům takto hojné potravy poskytujíce, následkem toho se bujná vegetace všude rozhostila.

Dosud zvlažuje se 150 ha, což pouze 2 dozorci obstarávají.

Výtěžek pro hektar jevil se letos takto:
pšenice 26 hektolitrů (à 170 kilo),
žito 31 hektolitrů (à 168 kilo),
ječmen 44 hektolitrů (à 144 kilo),
oves 60 hektolitrů (à 92 kilo),
boby 84 hektolitrů,
hrách 34 celních centů,
buryna 1000 celních centů,
mrkev 1200 celních centů,
kmín 36 celních centů,
seno 360 celních centů.

V čase sklizně čítá závod 40 dělníků, napotom až do vymlácení obilí jen 25 osob, později přes zimu k obsluze potahů a zvlažování jen 8 čeledínů. Stavení hospodářská jsou velmi jednoduchá: stáje pro potahy, nad nimi půda k uschování píce, vedle stájí obydlí pro čeleď a správce. Jelikož se obilí hned na poli vymlátí a jako brambory a rostliny kořenité od místa prodají, není žádných stodol a sýpek zapotřebí. Luka jsou okolním sousedům pronajata.
Ta hnusná, špinavá voda vykouzlila za několik let z prosté düny úrodné louky, pole a zahrady, donutivši písek, by výbornou pšenici, žito, oves 10–15liberní řípy, ano i chutné ovoce a líbeznou květinu plodil. Prosáklá voda jest na místech, kde nedotkla se zmíněného rudého písku, čistá, prosta všeho zápachu a příchutě. Organické, ve výkalech nalezající se látky vniknou ke kořínkům rostlin, jež je dílem direktně vsají, neb prostředkem kysličitého vzduchu na kyselinu uhličitou, dusičnou apod. oxidovány, k asimilaci připraveny bývají.

Tak byly i v Gdansku obě úlohy: »rychlé odstranění veškerých pomyjů a výmětů a jich čistění mimo město« šťastně provedeny. Provozování kanalisace jde bez závady před se, přispívajíc značně k zlepšení zdravotního stavu města.

Literatura

[1] KAFTAN, Jan. Kanalisace a systém zavlažování, zařízený v Berlíně, ve Vratislavi a Gdansku, čistění a odvodňování král. hlavního města Prahy. Přednáška vrchního inženýra J. KAFTANA. Praha 6., 13. a 27. listopadu 1879. Praha: Knihtiskárna „Politiky“, 1880.

Obrazové a fotografické kredity:

[2] KAFTAN, Johann. Die systematische Reinigung und Entwässerung der Städte, mit besonderer Berücksichtigung der Schwemm-Canalisation und Berieselungs-Anlagen. Ein Handbuch für Ingenieure, Baumeister, städtische Baubeamte, Aerzte, Sanitäts-behörden, Stadtvertreter etc. Wien: Lehmann & Wentzel, 1880.
[3] MALTE-BRUN, Victor Adolphe. Dantzig et ses environs. Mapa. Měřítko 1:50 000. 320 mm x 230 mm. In: L'Alle-magne Illustree. Paris: Jules Rouff et Cie, éditeurs, 1888, mapa 15.
[4] Gdańska Infrastruktura Wodociągowo-Kanalizacja Sp. z o.o. Online. Dostupné z https://www.giwk.pl/infrastruktura/dziedzictwo-historyczne

❑ dobových materiálů zpracoval Ing. Vladimír Pavlíček, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace

Little Shreds of History
Sewerage and Irrigation System, furnished in Gdansk – Part 4

In previous, this and several future issues of Topin magazine, we present to our readers a very interesting lecture by chief engineer J. Kaftan, which took place almost one and a half century ago, specifically on November 6., 13. and 27., 1879, at the Association of Architects and Engineers in Bohemia on the subject of „Sewerage and irrigation system, furnished in Berlin, Wroclaw, and Gdańsk, the purification and drainage of the royal capital of Prague."

This material was published in 1880, and since it is very interesting, we present it to our readers in its entirety.

J. Kaftan provides detailed information about the unfavourable situation at the time, which resulted in several serious health and hygiene risks for the inhabitants of the cities, and also suggests the introduction of necessary measures, which he has been promoting for a long time, and which will lead to the improvement of this risky situation.

In doing so, he is particularly inspired by the situation in England, where the creation of artificial sewers in cities was already at a relatively good level compared to the situation in other large European cities, e.g. in Berlin, where sewage treatment and drainage were still in their infancy at the time.

Especially the last part of the text, devoted to a detailed analysis of the situation in the cleaning and drainage of Prague, will be very interesting for us.

Keywords: history, sewerage and irrigation system, sewage treatment, drainage, health and hygiene risks, Gdansk.