+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Dva roky po návratu do Liberce

01.07.2011 Autor: Ing. Josef Hodboď Časopis: 4/2011

Rozhovor pro Topenářství instalace

Liberec, krajské město libereckého kraje, je tradičně spojován i s přesnou strojírenskou výrobou. Tradice se opírá například o po dlouhá léta úspěšný vývoj a výrobu textilních strojů, které byly v řadě případů i nositeli světově ojedinělých patentů. Toto blahodárné technické podhoubí, podpořené činností Technické univerzity, zde umožnilo úspěšnou produkci i jiných výrobků, například otopných těles – konvektorů.

Historie libereckých konvektorů začala před čtyřmi desítkami let v tehdejším výrobním družstvu Likov. V roce 2004 odkoupila značku Likov společnost Licon Heat s.r.o. a tím začala nová historie konvektorů Licon. Výroba byla z Liberce přemístěna do 40 km vzdálených objektů bývalých Uranových dolů ve Stráži pod Ralskem. Významnou pozorností věnovanou technickému rozvoji, kvalitě výroby, designu, reakcím i individuálním potřebám zákazníků se dařilo objem výroby stále zvyšovat a získávat zákazníky v celé Evropě. Ve Stráži pod Ralskem společnost působila do počátku roku 2009, kdy se kompletně vrátila zpět do Liberce, do nových prostorů v průmyslovém areálu v severní části města. Shodou příznivých náhod je při pohledu na vstup do objektu společnosti vidět v pozadí typickou siluetu liberecké dominanty, televizní věže na Ještědu. Od doby přestěhování uběhly dva roky a tak přišel čas položit několik otázek jednateli společnosti Licon Heat s.r.o., Martinovi Knihovi.

Image 1

Josef Hodboď:

První otázka pochopitelně směřuje k tomu, zda to byl dobrý krok se přestěhovat zpět do Liberce?

Martin Kniha:

Jednoznačně ano. Především jsme si polepšili v otázce kvality a množství výrobních, skladovacích a v neposlední řadě i kancelářských ploch a návaznosti na dopravní infrastrukturu. Pro naše zákazníky je nyní mnohem příjemnější domlouvat zakázky v moderním prostředí. I když většina našich výrobků se v České republice dostává k zákazníkům prostřednictvím velkoobchodů, takže k nám do Liberce nemusí. Ve Stráži pod Ralskem jsme byli omezeni nejen výrobní plochou. Jak jsem již před časem pro časopis Topenářství instalace řekl, tak jsme tehdy při našich začátcích v roce 2004 neměli čas na dlouhé váhání a hledání a prostory ve Stráži byly ihned k dispozici. Zde v průmyslovém areálu VGP máme hodně starostí souvisejících s využívanými objekty ušetřeno, a o to více se můžeme věnovat našemu byznysu tj. výrobě konvektorů.

Image 2

Josef Hodboď:

Naše čtenáře by mohlo zajímat pár základních čísel, podle kterých by si mohli upřesnit názor na tržní význam společnosti Licon Heat s.r.o.

Martin Kniha:

Rád bych uvedl, že jsme 100 % českou společností a hlásíme se k tradici rodinných firem. Naše podnikatelské zázemí nyní představují bohatě dimenzované kancelářské prostory, 2400 m2 výrobních ploch, 1000 m2 pro sklad s navazující rampou pro nákladní automobily. Mohlo by se to pokládat i za paradox, ale vzhledem k moderní konstrukci objektu zde máme mnohem nižší provozní náklady než ve Stráži, a to při větší obsazené ploše. Magickou hranici ročních tržeb 100 mil. Kč za prodaná otopná tělesa jsme překročili v roce 2008. V současnosti jsme se pochopitelně ani my nevyhnuli hospodářskému poklesu, ale vzhledem k tomu, že přibližně 60 % výrobků exportujeme do více než 25 zemí Evropy a Asie, nezasáhl nás současný pokles českého trhu tak citelně. Konkrétně náš segment trhu, tedy segment trhu s vysoce kvalitními konvektory jak po konstrukční stránce, tak designu, není postižen takovým výkyvem, jako segment nejlevnějších výrobků. Ovšem není jednoduché se v nejvyšších sférách trhu udržet.

Image 3

Josef Hodboď:

Nikdo to nemá jednoduché. Pokud zákazníkům nenabídne nejnižší cenu, musí nabízet přidanou hodnotu.

Martin Kniha:

Chceme být ti nejlepší, a proto dlouhodobě investujeme do vývoje a výroby. Po přestěhování v roce 2009 jsme investovali do modernizace strojního parku téměř 10 milionů Kč. Podařilo se nám například čtyřnásobně zvýšit produktivitu výroby, v porovnání s původní technologií Likov. Další investice připravujeme. Úspěšně jsme prošli schvalovacím řízením Operačního programu podnikání a inovace (OPPI) s „Projektem na rozšíření výroby tepelných výměníků“. Schválená dotace z prostředků EU ve výši 10 mil. Kč, ke kterým přidáme stejnou částku z vlastních finančních zdrojů, nám umožní rozšíření výrobního portfolia výměníků, a tedy následně i našich výrobků. Nyní probíhá výběr dodavatelů a projekt bude realizován do konce tohoto roku.

Image 4

Josef Hodboď:

V rozhovoru zveřejněném v č. 7/2007 Topenářství instalace byla zmíněna Vaše spolupráce s Technickou univerzitou v Liberci. Pokračujte v ní?

Martin Kniha:

Tato spolupráce je součástí naší dlouhodobé strategie vývoje nových otopných těles a v současnosti vstupuje do nové fáze. Společně s TÚ Liberec jsme získali dotaci od Technologické agentury České republiky (TACR) v rámci programu ALFA – Aplikovaný výzkum a experimentální vývoj. Cílem projektu je zvýšení tepelné účinnosti výměníků tepla a jejich provozní ověření. Program bude trvat 5 let a zahrnuje vybudování zkušební laboratoře topení/chlazení a simulace proudění 2D/3D s výpočty parametrů. Umožní nám urychlit optimalizační proces při vývoji nových výrobků a technologií. Již dnes víme, že v některých konstrukcích těles, která jsme navrhovali jen na základě předchozích dlouhodobých zkušeností, nedocházelo k ideálnímu využití teplosměnné plochy, tedy vloženého materiálu a simulace proudění nám odhalila příčiny. Pokles tepelných ztrát objektů totiž mění požadavky na otopná tělesa a velkou budoucnost vidím v možnosti jedním tělesem nejen vytápět, ale i chladit, a to při využití malých teplotních rozdílů umožňujících využití obnovitelných zdrojů energie. Podmínkou je vysoká účinnost a cenová dostupnost takových těles. Vytápění a chlazení kladou odlišné požadavky na konstrukci výměníků a není jednoduché nalézt optimální konstrukci bez důkladného výzkumu. Věřím, že se nám v rámci projektu ve spolupráci s TÚ Liberec podaří nalézt takové řešení. Nejdeme cestou kopírování druhých, máme vlastní vývoj a věřím, že to je jediná cesta, jak být na trhu nejlepší.

Josef Hodboď:

Co soudíte o kombinaci konvektorů a podlahového vytápění, radiátorů?

Martin Kniha:

Nově vyvíjené nástěnné konvektory, jak naznačují výsledky měření, budou mít tak velký výkon, že například jejich kombinace s podlahovým vytápěním, podobně jako se dnes kombinuje s radiátory, se jeví jako zbytečné plýtvání. Něco jiného mohou být nízké nadpodlažní konvektory typu OL nebo podlahové konvektory s ventilátory, které dokáží ve velmi krátké době dodat do místnosti „zátopové“ teplo. Jejich kombinaci s jinými pomalejšími způsoby předávání tepla si dovedu představit. Konvektory mají velký význam například pro odstínění studeného efektu velkých prosklených ploch, pro zabránění jejich opocování a v takových objektech jsou často kombinovány s jinými druhy otopných těles. Velká dynamika snižování a nárůstu výkonu předurčuje konvektory pro objekty, ve kterých je nutné co nejrychleji reagovat na externí zisky tepla. I testování těchto vlastností bychom rádi prováděli v rámci spolupráce s TÚ Liberec v nově budované laboratoři.

Image 5

Josef Hodboď:

Spotřeba elektrické energie bývá častým argumentem odpůrců konvektorů s ventilátory.

Martin Kniha:

Jako skoro vždy jsou taková tvrzení založena na překonané minulosti. Konvektory Licon patří na světovou špičku. Asi to řadu čtenářů překvapí, ale na tomto úspěchu se podílí další česká firma, která vyvinula mimořádně úsporné a tiché elektromotorky, které využívají technologii permanentních magnetů. Elektrické příkony se pohybují od cca 6 W do 15 W na konvektor.

Image 6

Josef Hodboď:

Při exkurzích do výroby průvodci se zvýšeným důrazem rádi upozorňují na automatizovaná pracoviště.

Martin Kniha:

Robotizovaná pracoviště jsou investičně velmi náročná a vhodná především pro velké výrobní série stejných výrobků. Automatizovaný máme například proces výroby prvků, ze kterých se skládají podlahové mřížky konvektorů. My se zaměřujeme i na otopná tělesa nestandardních rozměrů, parametrů a výrobu v menších sériích. Proto musíme být velmi operativní a k tomu využíváme schopnosti našich pracovníků. Některá přání zákazníků se nám zprvu zdají až podivná, když si prohlédneme výkresy. Příkladem může být objednávka podlahových konvektorů pro budovu vedení společnosti RHQ v Kodani, kde bylo požadováno zkosení o několik stupňů nebo zaoblení jedné hrany. Často teprve až po instalaci v interiéru v celém kontextu vynikne záměr architekta na čistotu estetického projevu, navazujících linií i v nejmenších detailech.

Image 7

Image 8

V českém prostředí se s takovou důsledností setkáváme zřídka. Jiným příkladem úspěšného zákaznicky orientovaného řešení může být požadavek mimořádně hlubokých van s konvektory, kde jsme změnou konstrukce museli vyřešit problémy s předáváním tepla.

Josef Hodboď:

Jakým způsobem se dostávají otopná tělesa Licon k zákazníkům?

Martin Kniha:

V Česku jsou našimi partnery především velkoobchody. I pro ně často vyrábíme a kompletujeme objektové zakázky. Aktuálním příkladem může být zakázka pro velkoobchod Richter + Frenzel.

Image 9

Pro naši společnost je velmi důležité udržovat intenzivní vztahy s projektanty, architekty, ale též s instalačními firmami, aby všichni měli k dispozici potřebné informace. Organizujeme celou řadu školení. Potřebujeme též, aby o našich výrobcích věděli i koneční zákazníci. Účastníme se řady výstav v oboru. Podle našeho názoru však náklady na účast ne vždy odpovídají získanému efektu, a to nás vede k zamyšlení, kde účast omezit.

V zahraničí máme většinou smluvní partnery. Výjimkou je Rusko, kde máme firmu Licon Rus, kde pracuje tým lidí na zvýšení našeho obchodního podílu na ruskému trhu. Podobný postup jsme zahájili letos i na Slovensku se založením firmy Licon Slovakia.

Naše zahraniční úspěchy, vzhledem k tomu, že jsme malá firma, jsou velmi citlivé na nejrůznější „názorové výstřelky“, které pocházejí z úst vedoucích činitelů našeho státu a směřují do států, ve kterých se ucházíme o zakázky. Tito lidé si evidentně neuvědomují, že žijí i z námi placených daní, a špatné je, že za své výroky, mimo schválený diplomatický rámec, nenesou osobní hmotnou odpovědnost. Podnikatelé ze zemí na východ od nás jsou na takové výroky velmi citliví a nás pak stojí značné úsilí, abychom neoprávněně získanou špatnou pověst napravovali. Český stát, který není schopen nás podpořit při účasti na významném zahraničním veletrhu, nás takto naopak o dost prostředků připravuje.

Josef Hodboď:

Je příjemné vidět čistotu ve Vašich prostorech, péči věnovanou kvalitě výrobků a také slyšet, že vsázíte na technickou invenci českých techniků. Děkuji Vám za rozhovor a přeji úspěchy v dalším podnikání.