Bezpečnost a protipožární ochrana střešních instalací FVE

obnovitelné zdroje energie

bezpečnost a zdraví

Autor článku posuzuje problematiku navrhování, instalace a provozu fotovoltaických zařízení z poměrně netradičního úhlu, kterým je vliv FVE (fotovoltaických elektráren) na požární bezpečnost stavby a účinnost hasebních prací. Z provedené analýzy vyplývá, že předmětná oblast je nedostatečně legislativně ošetřena. Stávající soubor ČSN v oblasti požární bezpečnosti se zaměřuje zejména na výpočet požárního zatížení samotného zařízení, nikoliv však na podpůrný efekt, který může elektrické zařízení pod napětím na rozvoj požáru mít. Hasičský záchranný sboru České republiky může ve výše popisované oblasti postupovat pouze reaktivně, tedy pokoušet se přizpůsobit vznikající situaci – zejména vydáváním metodických materiálů. Již byla provedena úprava Bojového řádu jednotek požární ochrany, tedy taktika vedení samotného zásahu. V oblasti požární prevence by se jako vhodné mohlo jevit vydání metodických pokynů pro stavební prevenci a sjednocení postupů HZS krajů, například pokud by přítomnost FVE automaticky znamenalo vznik složitých podmínek pro zásah ve smyslu § 18 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, a s tím spojené vypracování dokumentace.

Recenzent: Jan Bessa Urbánek

1. Úvod

V posledních 5 letech jsem často služebně cestoval a několikrát přistával v Mnichově.
V jeho okolí – Bavorsku – nejsou vesnice jako v Čechách, ale zemědělské farmy s lány polí okolo farem, které jsou od sebe vzdálené i několik kilometrů.

Německo zažívá skutečný boom fotovoltaiky a tak jsou všechny střechy včetně stodol místo tradiční červené barvy, jak jsme v Německu a Rakousku zvyklí, doslova modré od instalovaných fotovoltaických článků (dále FV).

Moji zvědavost a zájem o problematiku fotovoltaických instalací probudil především článek z roku 2016 od Güntera Staucha, který vyšel v německém časopise FOCUS. Jeho název by se dal přeložit jako „Připálená věc“ nebo „Připálená záležitost“.

Text jsem se zájmem přečetl a jeho stěžejní pasáže uvádím níže. Hned úvodní věta zněla přímo děsivě:„Z přetrvávajícího boomu solárních zařízení běhá německým hasičům mráz po zádech.“Andrea Kattge z protipožární ochrany města Hamburk v něm říká:„Možnost ohrožení zásahových sil je značná.“Jako řešení vidí odborníci především možnost odpojení přímo u modulů (viz obr. 1), čímž by byl solární generátor izolován.

Obr. 1 • Vlevo schéma zapojení standardní, vpravo s nouzovým odpínačem u solárních článků. ten zaručí odpojení a stav bez napětí. Zdroj: FOCUS

Takové montážní prvky byly sice vyvinuty, v praxi ale pro investory představovaly zvýšení nákladů a na trhu se tak neměly šanci příliš prosadit.

Střechy se také slunečními panely často úplně zakrývají. Jeden z oslovených odborníků na požáry v textu upozorňuje, že při boji s ohněm funguje tak obrovská plocha elektrárny jako poklop, který brání přístupu k požářišti zvnějšku. Velké množství různých provedení modulů s různými způsoby montáže a upevnění navíc znesnadňuje efektivní tvorbu jednotných pokynů, jak při hasebních pracích takových zařízení postupovat.

Přesnější návody a především jejich důsledné dodržování by měly zapotřebí i mnohé instalatérské firmy, kdy zejména lajdácky namontované sestavy opakovaně vedou k iniciaci požáru.

To v článku potvrdil například Uli Motzer, likvidátor škod u würtembergské pojišťovny, který nebezpečí ve spojení se vzestupem fotovoltaiky spatřoval především v neodborně provedených instalacích:„Je to lákavé pro mnoho nováčků z nejrůznějších oborů. Každý se cítí povolán, aby taková zařízení instaloval.“Tento lehkomyslný přístup v textu kritizoval také Franz Josef Kun, profesor technických věd na vysoké škole v Albstadt-Sigmaringen. Drahé moduly podle něj často montují řemeslníci, kteří oboru rozumějí jen minimálně, také proto pro tuto oblast dlouhodobě požaduje zkoušku TÜV (Technické dozorčí sdružení)! Na konci článku dochází autor k závěru, že v oblasti solární energie v Německu panují poměry jako na Divokém západě.

Šest let uplynulo jako voda a nejen v Německu se zcela jistě leccos změnilo.

Účelem tohoto článku tak rozhodně není odrazovat, nebo dokonce děsit, stávající a mnohé budoucí majitele střešních FVE. Jeho cílem je zvýšit povědomí o důležitosti dodržování technických norem a bezpečnostních pravidel ve všech fázích od projektu až po často podceňovanou pravidelnou údržbu či přípravu na případný požární zásah. Zároveň lze důrazně doporučit svěřit instalaci FVE ověřené certifikované firmě, i když to bude při momentálním přetlaku poptávky a zahlcení osvědčených dodavatelů znamenat nepříjemné čekání.

Z dostupných zdrojů [1] je od roku 2017 do roku 2021 statisticky evidováno 67 požárů FVE, v případě 60 událostí byla příčinou požáru technická závada a ve 24 případech vzplála střecha obytné budovy.

Čtenáře zároveň odkazuji na precizně zpracovanou brožuru pracovní skupiny Fire s názvem Zásady protipožárního zabezpečení střešních instalací FVE a opatření požární prevence [2]. Na jejím vzniku se podíleli odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, Hasičského záchranného
sboru Středočeského kraje, Solární asociace a instalační a servisní společnosti Photon Energy Operations.

2. Povolování a instalace fotovoltaických panelů na střechách budov v ČR

Všechny fáze, ale zejména projekční a instalační se řídí českými technickými normami.Na tomto místě je třeba upozornit na judikaturu Nejvyššího soudu ČR z roku 2021, která říká, že české technické normy sice nejsou obecně závazné, leč podle zákona„poskytují pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. ČSN jsou považovány za kvalifikované doporučení (nikoliv příkazy) a jejich používání je nezávazné, jen dobrovolné. V určitých případech ale může vzniknout povinnost postupovat v souladu s ČSN, především na základě ustanovení právního předpisu, který stanoví, že ve vztazích upravených tímto právním předpisem je nutno dodržovat české technické normy. V takových případech lze o určité závaznosti těchto norem hovořit.“[3]Dalším případem, kdy může taková povinnost vzniknout, jsou smluvní vztahy – například s pojistným ústavem, který může tuto povinnost vtělit do pojistných podmínek a následně vyžadovat.

Od roku 2016 je Ministerstvem průmyslu a obchodu legislativně zavedeno, že instalaci fotovoltaického zařízení smí provádět pouze autorizovaná osoba s profesní kvalifikací Elektromontér fotovoltaických systémů (kód 26–014-H).

S ohledem na zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) upozorňuji především na odstavce § 96 Územní souhlas:

• odst. 2, písm. a) Územní souhlas postačí v případech stavebních záměrů uvedených v § 103;
• odst. 3, písm. b) Souhlasy osob … souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
• odst. 8 Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Dobu platnosti územního souhlasu nejde prodloužit; a s tím související díl první Stavebního řádu –Povolení a hlášení, § 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení:
• – odst. 1 Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují … e) stavby a zařízení, a to … 9. stavby a zařízení pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla.

ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb – Změny staveb

V zásadě se jedná o posouzení, zda instalace těchto zařízení zvyšuje „požární zatížení“ (zjednodušeně řečeno, zda významněji zvyšuje množství hořlavých látek, které mohou podporovat rozvoj a šíření požáru) a do jaké míry. Případně zda jsou navazující technologická zařízení umístěná do samostatných požárních úseků (k tomu v rodinných domech zpravidla nedochází).

Projektant, zpracovatel požárně bezpečnostního řešení musí zhodnotit požární riziko s ohledem na případné použití fotovoltaických panelů z výrobků třídy reakce na oheň jiné než A1 nebo A2, posoudit odstupové vzdálenosti (s ohledem na možné uvolněné teplo) a v případě umístění těchto fotovoltaických panelů na střeše objektu zhodnotit střešní plášť, zda odpovídá požadované klasifikaci z hlediska šíření požáru. Dále je nutno posoudit vypnutí fotovoltaických panelů.

Při určení požárního rizika se započítávají všechny výrobky třídy reakce na oheň B až F včetně volně vedených kabelů. Pokud není nehořlavý střešní plášť – musí být kabely třídy reakce na oheň B2CA s1 d0 (tyto se pak do požárního zatížení nezapočítávají). Tedy prakticky kabely skoro nehořlavé, neodkapávající a s minimálním vývojem kouře.

Současně je stanoveno, že v případech střešních plášťů, které mají hořlavý povrch, je dále nezbytné provedení elektrických kabelů třídy reakce na oheň B2CA s doplňkovými kritérii s1, d0 (jedná se o téměř nehořlavé materiály, které mají omezený vývin kouře a v podstatě neodkapávají při požáru).
Při tomto provedení se kabely v požárním zatížení nezohledňují. Dále je stanoveno, že prostupy elektrických rozvodů stavebními konstrukcemi musí být dotěsněny v souladu s příslušnou technickou normou (toto opatření omezuje šíření požáru v objektu).

Elektrické kabely v podmínkách požáru – priority z pohledu požární bezpečnosti:

1. Zajistit funkčnost požárně bezpečnostních zařízení.
2. Prosazovat použití kabeláže, která eliminuje v případě požáru výskyt složek, které mají negativní vliv na lidské zdraví.

ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody

Kabelové trasy musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno bezpečné vypnutí (vypojení) elektrické ener­gie v objektu a tím zajištěn účinný a bezpečný zásah jednotek IZS (In­tegrovaného záchranného systému) (kapitola 4.5).
V případě požáru musí být umož­něno centrální vypnutí elektrických zařízení (CENTRAL STOP, funkčnost není nutná při požáru). Centrální vy­pnutí všech elektrických zařízení (TOTAL STOP).
Vypínací prvky CENTRAL a TOTAL STOP musí být snadno přístupné (pro IZS), řádně označené a chrá­něné proti zneužití.

ČSN 73 0802 ed. 2 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty + ČSN 73 0804 ed. 2 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty

Pokud v objektu napájeném foto voltaickými panely nejsou požárně bezpečnostní zařízení nebo technic­ká a technologická zařízení, které z důvodu bezpečnosti nelze při po­žáru vypnout, musí požárně bezpeč­nostní řešení obsahovat posouzení elektrických zařízení podle norem ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 čl. 12.9.3, resp. 13.10.3. Případné související stavby, jako např. trafostanice musí být z hlediska požární bezpečnos­ti posouzeny podle norem, které se na ně vztahují. Rozvodná zařízení elektrické energie a hlavní vypínače elektrického proudu musí být ozna­čena podle § 11 odst. 2 písm. f) vy­hlášky č. 246/2001 Sb. ve znění poz­dějších předpisů.

V případě umístění fotovoltaických panelů na volném prostran­ství lze toto zařízení v souladu s ČSN 73 0804 považovat za otevře­né technologické zařízení, od kterého musí být dodržena odstupová vzdálenost minimálně 6,5 metru, popř. výpočtem prokázána odstu­pová vzdálenost menší či větší.

3. Základní pravidla při posuzování FVE

V případě instalace technologie foto­voltaických panelů na střechách ze­jména stávajících objektů se jedná, dle názoru oslovených odborníků z HZS, zejména ve smyslu § 103 záko­na č. 183/2006 Sb., o územním pláno­vání a stavebním řádu (stavební zá­kon), ve znění pozdějších předpisů, o skutečnost, která může bezpochyby negativně ovlivnit požární bezpeč­nost, stabilitu a vzhled stavby.
Z tohoto důvodu se domnívají, že v případech instalace technologie fotovoltaických systémů a techno­logických zařízení tyto podléhají re­žimu, kdy je nutno vyžadovat sta­vební povolení či ohlášení.
Z tohoto pak mimo jiné následně vy­plývá, že je potřeba ve smyslu § 110 stavebního zákona k žádosti o sta­vební povolení dokladovat také sta­novisko, resp. závazné stanovisko HZS (u staveb, ke kterým HZS vyko­nává požární dozor).

Provedení hasebního zásahu na objektech vybavených střešní FVE je do určité míry vnímáno jako ri­ziková záležitost. Zařízení sestává z částí, které absorbují sluneční zá­ření a transformují je na stejnosměr­ný proud. Tyto části zařízení jsou ukončeny „měničem“, který stej­nosměrný proud mění na střídavý. Část zařízení až po měnič není mož­né v převážné většině instalací vy­pnout a považovat za zcela bez na­pětí (toto odborníky doporučované rozšíření protipožární bezpečnosti stavbu prodražuje a v praxi se za­tím příliš nerealizuje).

Právě zde vzniká pro hasiče riziko úrazu elektrickým proudem, které je navíc zvýšené v případech, kdy je pro hasební zásah využito jako hasební látky vody (při využití jiné vhodné hasebního látky – napří­klad oxidu uhličitého, toto riziko nehrozí; ne vždy je to však možné a hasební zásah vodou je nejčas­tější). Na základě stávající úrovně ochrany zasahujících hasičů před elektrickým proudem a jejich tech­nického vybavení, je hasební zásah za použití vody bezpečný do napě­tí 400 V. Instalace na rodinných do­mech však mohou dosahovat napě­tí vyšších, často 600 až 800 V před měničem. V těchto případech se­bou hasební zásah přináší významnější riziko úrazu zasahujících ha­sičů.

Toto riziko je v různých zemích vnímáno odlišně a také postupy záchranných složek se mohou lišit. Česká republika upravuje hašení fo­tovoltaických zařízení metodickými pokyny Ministerstva vnitra – gene­rálního ředitelství HZS ČR v rám­ci Bojového řádu jednotek požár­ní ochrany z roku 2017. Při jejich bližším prostudování je jasné, že zasahující jednotky musí postupo­vat s nadstandardní mírou obezřet­nosti, což se v konečném důsledku může projevit také nárůstem škod vzniklých požárem (škody s časem narůstají).

Metodické listy číslo 47 a 48 (Požá­ry střešních konstrukcí s fotovoltaickým systémem; Požáry fotovol­taických elektráren) [4, 5] v jednom z bodů upozorňují, že při hasebních pracích s nemožností odpojení elek­trické energie nad 400 V je možno v odůvodněných případech uplatnit oprávnění [10] velitele zásahu na nezbytnou dobu přerušit záchranu osob, zvířat nebo majetku v situaci, kdy by pokračování v zásahu bez­prostředně ohrožovalo život zasa­hujících hasičů.

Z pohledu stavební prevence musí být projektová dokumentace posou­zena dle platné legislativy, konkrét­ně tedy zejména podle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0834.
Do požárně bezpečnostního řešení musí projektant PO zapracovat po­žadavek, aby byla před zahájením provozu vypracována jednoduchá dokumentace s technickým sché­matem technologie, zakreslením vypínačů celého systému apod.Tento návrh jednoduché dokumen­tace je nutno před finální verzí kon­zultovat s odborem IZS, na zákla­dě této konzultace bude stanoven konkrétní rozsah a forma této do­kumentace.

• Při posuzování střešního pláště se zjišťuje, zda je hořlavý a pokud ano, musí být kabely s třídou reak­ce na oheň B2ca s1, d0, nebo jinak chráněny (např. ocelová chránič­ka, varianta nehořlavé povrchy pod vedením kabelů).
• Těsnění prostupy kabelů požárně dělícími konstrukcemi – musí být provedeno dle normativních po­žadavků.
• Popis technologie – odkud kam vede stejnosměrná a střídává část vedení.
• Popis a posouzení vypnutí technologie – odkud lze vypnout, co zůstane pod napětím apod.
• Zjednodušené schéma, ze kterého bude zřejmé, kde jsou vypínací prvky (od FVE a celého objektu), co odpojují a kde jsou umístěny střídače napětí, je-li to možné, umisťovat střídače napětí co nejblíže fotovoltaickým panelům.
• Při uvádění do provozu: Umístění zjednodušeného schématu u vstupu do objektu a u vypínacích prvků, označení objektu, rozvaděčů „vyskytuje se fotovoltaické zařízení“, je-li u objektu zpracováno DZP, aktualizovat a doplnit o zjednodušené schéma.

Obr. 2 • Vzor technického listu FVE [2]

Následně musí být celé požárně bezpečnostní řešení, včetně jednoduché dokumentace technologie, postoupeno k posouzení a následnému dílčímu vyjádření
také odboru IZS. Do výsledného stanoviska odboru prevence k předložené projektové dokumentaci budou zapracovány případné požadavky odboru IZS. Písemně formulované a podepsané požadavky odboru IZS bude odbor prevence zakládat k dokumentaci celé akce, která zůstává v archivu prevence.

Přejímka technologie bude s dostatečným předstihem oznámena i odboru IZS, který se přejímky zúčastní a zkontroluje splnění svých požadavků, teprve poté zástupce prevence stavebního oddělení vydá finální stanovisko k užívání za HZS kraje. U této přejímky musí být již k dispozici jednoduchá dokumentace technologie, která bude realizována dle projektových požadavků, tato dokumentace musí být do budoucna pravidelně aktualizována (tento požadavek se musí objevit v požárně bezpečnostním řešení, musí ho vznést zpracovatel požárně bezpečnostního řešení).

4. Ochrana před bleskem

Projekt požárně bezpečnostního řešení zpracovává osoba odborně způsobilá v rámci kompletního projektu stavby. V projektu navržené řešení musí být odsouhlaseno územně příslušným hasičským záchranným sborem kraje (viz Stavební zákon č. 183/2006 Sb. a Vyhláška o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb. ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.)

Obr. 3 • Zásah hasičů v obci Warlingham při požárů střechy s FVE

V tomto projektu musí být navržen i způsob postupu při hašení včetně zajištění bezpečnosti zasahujících jednotek, a to s ohledem na fyzikální vlastnosti FV panelů. I při odpojené napájecí distribuční síti zůstává objekt s FV panely pod napětím. To, že se takto realizace fotovoltaiky neprovádí, je dáno nedostatky v legislativě.
Pro realizaci fotovoltaiky je vyžadováno oprávnění k této činnosti (nikoli ve smyslu Živnostenského zákona), není vyžadován projekt pro realizaci. Realizační firma tak vykazuje úsporu. Následkem jsou možná rizika z tohoto zaběhlého postupu plynoucí. Nikdo se nezabývá otázkou, zda tuto praxi bude akceptovat pojišťovna likvidující případnou vzniklou škodní událost.

Obr. 4 • Následek poruchy přepěťových ochran

Blesk je nahodilý přírodní jev, který vzniká v přírodě pouze za určitých atmosférických podmínek. V daném místě pak s lokálním ovlivněním tvarů zemského povrchu. Četnost úderu blesku v dané oblasti je statisticky sledována a dokumentovaná v izokeraunické mapě ČHMI.

Obr. 5 • Následek poruchy přepěťových ochran

Blesk je elektrický výboj v řádech desítek až stovek kA, nejčastěji vycházející z bouřkového mraku k zemi. Způsobená škoda je v místě úderu zapálením, tj. vniknutí výboje do hořlavého materiálu (střecha, strom, apod.). Škody způsobené požárem jsou charakteristické pro stavby v minulosti do 19. století.
S objevem elektřiny a jejích zákonů, zejména o elektromagnetické indukci a následným rozvojem elektrických rozvodů a elektrických instalací jsou zaznamenány škody způsobené vznikem přepětí. Toto přepětí je vyvolané elektromagnetickou indukcí vzniklé od bleskového proudu, a to nejen do vlastního objektu, ale i do inženýrských sítí v okolí, které do objektu vedou. Škody přepětím vyvolané bleskovým proudem jsou nesrovnatelně větší než škody pouhým požárem [17].

Obr. 6 • Neodborná montáž FV panelů a používání nesprávných komponentů a kabelů v celém systému zvyšuje nebezpečí požáru

Základem pro návrh hromosvodu včetně svodičů bleskových proudů a přepěťových ochran pro objekt, na jehož střeše je požadována instalace FV panelů, je provedení analýzy rizika dle ČSN EN 62 305–2, edice 2. V projektu se provede návrh dle příslušných dílů.

ČSN EN 62 305 – ed. 2 Ochrana před bleskem – Část 2, 3, 4

Projekt hromosvodu, včetně související elektrické instalace, musí zpracovat osoba odborně způsobilá k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu a práci na elektrických zařízeních pod napětím dle zákona č. 250/2021 Sb. (od 1. 7. 2022 přináší nová pravidla a oproti vyhlášce č. 50/1978  výrazně mění odbornou způsobilost v elektrotechnice). Osoba znalá pro řízení činnosti (vedoucí elektrotechnik) je nyní oprávněna provádět veškeré činnosti jako osoba znalá pro samostatnou činnost a projektování vyhrazených elektrických zařízení, které není předmětem autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb.

Je nutné ještě zdůraznit, že životnost a funkčnost FVE může být zásadně ovlivněna volbou materiálů pro kabeláž mezi jednotlivými prvky elektrárny. Zde máme na mysli skutečnost, že jednotlivé prvky jsou (vzhledem ke svému umístění) trvale vystavovány intenzívnímu slunečnímu záření, zejména pak složce ve spektru ultrafialovém.

U kabelů, které nebudou mít zaručenou odolnost proti UV záření, na slunci dochází velmi rychle k degradaci izolace, ta křehne a má tendenci se rozpadat. Tím může docházet ke zkratům na propojovacích vedeních a vést ke vzniku požárů. Kabel s porušenou izolací při požárním zásahu představuje ohrožení hasičů i v případě, že FVE bude mít odpojovač, který umožní rozpojit vedení mezi FV panely a střídačem.

Jaké je tedy řešení? Použít vodiče a kabely, které jsou UV stabilní. Tyto kabely jsou ve výrobním sortimentu našich kablovek i v provedení s třídou reakce na oheň B2CA. Další možnost je použít uložení kabelů do chrániček, buď kovových nebo plastových UV stabilních. UV stabilní plastové trubky jsou na našem trhu běžně dostupné.

Montáž FVE na stávající objekty s hromosvodem

Dodatečná montáž FV zařízení na střechy stávajících objektů je velmi častý jev. Zde je potřeba zdůraznit skutečnost, že před montáží by instalační firma měla prověřit:

1. Zda je nově montované FV zařízení v ochranném prostoru stávajícího hromosvodu. Jestliže tomu tak není, je potřeba hromosvod doplnit jímacími tyčemi tak, aby FVE byla chráněná.
2. Jaká je dostatečná vzdálenost v místě instalace FVE a zda jsou nově montovaná zařízení dostatečně vzdálené od jímačů, jímacích vedení, případně i svodů. Dostatečná vzdálenost na rodinném domě (přízemí, patro, sedlová střecha) může mít v místě instalace FV panelů hodnotu 0,75 m i více. Pokud není dostatečná vzdálenost dodržena, pak by se kovové části FVE měly propojit s hromosvodem. Zároveň se musí vedení od FV panelů ke střídači opatřit přepěťovou ochranou třídy 1, svodič bleskových proudů. Svodiče mají být umístěny těsně za vstupem vedení od panelů do objektu. Chybějící svodiče mohou být při úderu blesku příčinou likvidace veškeré elektroniky v domě (indukované přepětí) a také příčinou vzniku požáru.

5. Závěr

Neodborná montáž FV panelů a používání levných a nesprávných komponentů v celém systému zvyšuje nebezpečí požáru. Zároveň to může v již hořícím domě podstatně zkomplikovat a zpomalit zásah hasičů. Oslovení odborníci z Hasičského záchranného sboru České republiky si tento stav uvědomují, ale nemají dostatečnou oporu ve stavebním zákoně. Normy týkající se požární ochrany toto sice řeší, ale v praxi jejich dodržování nikdo důsledně nekontroluje. Po přijetí novely energetického zákona, která se týká i střešních FVE, bez souběžné úpravy stavebního zákona, se bezpečnostní rizika související s požární ochranou pravděpodobně ještě zvýší.

Poděkování za spolupráci na článku patří Ing. Bezděkovi z HZS Moravskoslezského kraje a Ing. Janu Hrubému.

Literatura

[1] JIRÁSEK, J.: Nebezpečí solárních panelů. Když začnou hořet, hasí se jen těžko (online). Seznam Zprávy. 7. srpna 2022 (cit. 2022-8-18). Dostupné z https://bit.ly/3wBSj9B>
[2] Kolektiv autorů: Zásady protipožárního zabezpečení střešních instalací FVE a opatření požární prevence (online). Photon Energy Operations CZ s. r. o. březen 2016 (cit. 28. 7. 2022). Dostupné z https://bit.ly/3pjtDhN>.
[3] HAVLÍČEK, K: Z judikatury pro topenářskou a instalatérskou praxi. Topenářství instalace, 2022, roč. 56, č. 4–5, s. 32–35. ISSN 1244 – 0906.
[4] Metodický list číslo 47 P. Požáry střešních konstrukcí s FV systémem. Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. In Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu. Vydáno dne 30. listopadu 2017. Dostupné z https://bit.ly/3SVCyDY>.
[5] Metodický list číslo 48 P. Požáry fotovoltaických elektráren. Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. In Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu. Vydáno dne 30. listopadu 2017. Dostupné z https://bit.ly/3SVCyDY>.
[6] Metodický list číslo 25 P. Hašení vodou elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V. Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. In Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu. Vydáno dne 30. listopadu 2017. Dostupné z https://bit.ly/3SVCyDY>.
[7] Metodický list číslo 15 P. Požáry střešních konstrukcí. Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. In Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy zásahu. Vydáno dne 30. listopadu 2017. Dostupné z https://bit.ly/3SVCyDY>.
[8] Zákon č. 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). In Sbírka zákonů České republiky. 11. května 2006, částka 63, s. 2226. Dostupné z https://bit.ly/3AnM4br>.
[9] Vyhláška Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). In Sbírka zákonů České republiky. 23. července 2001, částka 95, s. 5446. Dostupné z https://bit.ly/3JZ6oU0>.
[10] Vyhláška č. 247 /2001 Sb. ze dne 22. června 2001 o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany. In Sbírka zákonů České republiky. 23. července 2001, částka 95, s. 5490. Dostupné z https://bit.ly/3JZ6oU0>.
[11] Vyhláška č. 499/2006 ze dne 10. listopadu 2006 o dokumentaci staveb. In Sbírka zákonů České republiky. 28. listopadu 2006, částka 163, s. 6872. Dostupné z https://bit.ly/3AkFN0j>.
[12] ČSN 73 0834. Požární bezpečnost staveb – Změny staveb. 2011–3. ÚNMZ. Praha.
[13] ČSN 73 0848. Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody. 2009–4. ÚNMZ. Praha.
[14] ČSN 73 0802 ed. 2. Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. 2020–10. ČAS. Praha.
[15] ČSN 73 0804 ed. 2. Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty. 2020–10. ČAS. Praha
[16] ČSN EN 62 305–2 ed. 2. Ochrana před bleskem – Část 2: Řízení rizika. 2013–2. ÚNMZ. Praha.
[17] HÁJEK J., ŠALASKÝ D., VÁŇA J.: Ochrana před bleskem u rodinného domu. Prušánky 2009 (online). www.kniska.eu 21. 5. 2009 (cit. 28. 7. 2022). Dostupné z https://bit.ly/3zVtSVq>.

Safety and fire protection of rooftop PV installations

The author of the article assesses the issue of designing, installing and operating photovoltaic devices from a relatively unconventional angle, which is the effect of PV on the fire safety of the building and the effectiveness of firefighting. The analysis shows that the subject area is insufficiently treated by legislation. The existing set of CTS (Czech technical standards) in the field of fire safety focuses mainly on the calculation of the fire load of the equipment itself, but not on the supporting effect that live electrical equipment can have on the development of a fire.

Keywords: photovoltaics, rooftop installation, fire safety of buildings, live electrical equipment, fire, prevention.