+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Postup ověřování shody teplovodních kotlů na pevná paliva pro kotlíkové dotace

01.03.2016 Autor: Ing. Zdeněk Lyčka Časopis: 2/2016

Koncem loňského roku rozvířila veřejnou diskuzi zpráva, že do seznamu výrobků a technologií (SVT), na které může žadatel získat dotaci v rámci kotlíkových dotací, mohou být zapsány výrobky, jejichž parametry, požadované dotačním programem, nejsou ověřovány u nezávislé autorizované osoby. Nově může splnění požadavků výrobce deklarovat vlastním prohlášením. Tuto změnu pravidel vyhlásilo MŽP dne 4. 12. 2015.

Aby ve věci bylo zcela jasno, začnu trochu šířeji. Existují rozdílné podmínky, a to:

  • pro uvedení zdroje tepla na trh,
  • pro prohlášení shody se směrnicí o eko­designu.

1. Uvedení na trh

Před uvedením zdroje tepla na trh se ověřuje množství jeho provozních i bezpečnostních parametrů, které jsou definovány příslušnými harmonizovanými, či určenými normami. Podmínky jsou různé podle typu výrobku, například jiné pro kotel na plyn a jiné pro kotel na pevná paliva. U teplovodních kotlů na pevná paliva jsou to například, vedle požadavků na minimální emise a účinnost, požadavky na bezpečnost provozu, elektromagnetickou kompatibilitu, úplnost průvodní technické dokumentace atd.

  • 1.1. Pro plynové kotle existují normy, které jsou harmonizovány s některou ze směrnic EU, a proto jejich certifikaci před uvedením na trh může provést tzv. Notified body (dále jen NB), tedy jakákoliv zkušebna v EU pro dané zkoušky autorizovaná evropskou ­institucí podle Nařízení EP a Rady č. 305/2011. Například vlastnosti kotle vyrobeného v ČR mohou být ověřeny u NB v Itálii a tento kotel pak může být dodáván na trh kteréhokoliv státu v EU, včetně ČR.

  • 1.2. Pro kotle na pevná paliva platí norma ČSN EN 303-5:2013, která ovšem není harmonizovaná. Proto se před jejich uvedením na trh musí postupovat podle národních legislativ jednotlivých členských států EU. V ČR platí pro uvedení kotlů na pevná paliva na trh NV č. 163/2002 a ověřit shodu s ním může jen autorizovaná osoba (dále jen AO). Autorizaci pro AO uděluje ÚNMZ, a to dosud jen tuzemským subjektům, takže ověření vlastností pro uvedení kotle na trh může provést jen tuzemská zkušebna.

2. Shoda s ekodesignem

Zde se ověřují vlastnosti výrobků podle Směrnice 2009/125/EU o ekodesignu. Tato Směrnice určuje obecné podmínky, které musí splnit výrobky spojené se spotřebou energie. A také uvádí, že ověřování shody s těmito podmínkami si provádí samotný výrobce (odtud pojem „samoověřování“). Pro jednotlivé kategorie výrobků, kterých se Směrnice týká, byla postupně přijímána jim příslušná Nařízení Komise (dále jen NK), ve kterých byly specifikovány konkrétní požadavky na tyto výrobky (emisní limity, účinnosti,…). Pro některé kategorie jsou NK již platná v plném rozsahu, pro některé ještě nikoliv.

  • 2. 1. Pro kotle na plyn je od září 2015 účinné Nařízení komise č. 813/2013. Pro tyto zdroje tepla platí, že splnění požadavků podle ekodesignu již patří mezi podmínky, které je nutné splnit před uvedením na trh v EU. Proto ověření shody s ekodesignem mohou provádět sami výrobci.
  • 2.2. Pro kotle na pevná paliva bylo přijato NK 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015. Technická část, týkající se požadavků na emise a sezónní energetickou účinnost, ovšem začne platit až od 1. 1. 2020. I zde by podle schváleného znění NK měl být zaveden institut samoověřování, ale je zde uvedeno, že do začátku platnosti technických požadavků na ekodesign (do roku 2020), má být ověřování třetí osobou (NB) ještě zváženo. Komise při schvalování Nařízení dospěla k závěru, že do roku 2020 by se mělo postupovat podle národních legislativ:
    „Do 1. ledna 2020 mohou členské státy povolovat uvádění na trh a do provozu kotlů na tuhá paliva, které jsou v souladu s platnými právními předpisy týkajícími se se sezónní energetické účinnosti vytápění vnitřních prostorů a emisí částic, organických plynných sloučenin, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku.“

U nás je tímto právním předpisem zákon č.  201/2012 Sb. O ochraně ovzduší a v něm je dle § 16 odst. (2) ustanovena povinnost uvádět na trh pouze kotle s certifikátem od AO.

3. Kotlíkové dotace

Požadavky kladené na výrobky v rámci kotlíkových dotací byly položeny na úroveň požadovanou ekodesignem. Jak bylo ukázáno v kapitole 2 a odstavci 2.1., v případě plynových kotlů je samoověřování v souladu s již platným NK č. 813/2013. Původní striktní požadavek MŽP na dodatečné ověření vlastností těchto zdrojů tepla u AO před zapsáním do SVT byl evidentně v rozporu se Směrnicí, a proto byl 4. 12. 2015 odstraněn a nahrazen zcela správně samoověřováním.

V případě kotlů na pevná paliva leží požadavky kotlíkových dotací, které jsou rovné dosud neúčinným požadavkům ekodesignu, nad požadavky vyžadovanými aktuálně platnou legislativou. Tento fakt stojí za současným právním výkladem ze strany ministerstva tak, že i u kotlů na pevná paliva je samoověřování parametrů pro zápis do seznamu možný, a proto bylo rovněž od 4. 12. 2015 umožněno samoověřování. I když jak vyplývá z kapitoly 2.2, také původní požadavek na ověření shody s ekodesignem u AO zde byl legitimní a nebyl v rozporu s NK 2015/1189.

Toto téma není uzavřené, je dále na evropské úrovni, například i v Evropské asociaci EHI, jejímž členem je česká Asociace podniků topenářské techniky, velmi silně diskutováno.

V každém případě koneční příjemci dotací nemusí mít obavu, že by v případě prokázání nepravdivého samoověření a ne­oprávněného zařazení výrobku do SVT museli vracet dotaci. Naopak, obavu mohou mít na úrovni krajských úřadů, které dotaci poskytují. Neboť za zařazení výrobku do SVT odpovídá poskytovatel dotace.