Cech topenářů a instalatérů ČR informuje

vzdělávání

Cech topenářů a instalatérů pořádá každoročně semináře Joule v Kolíně, ve Zlíně a v Plzni. Na seminářích Joule 2010 vystoupil Ing. Pavel Sláma se zajímavou přednáškou Vlastnosti rozvodů tepla z předizolovaných trubek. Zde je ukázka z druhé, závěrečné, části jeho přednášky. První část byla uvedena v č. 7/2011.

Principy vyhodnocování netěsností předizolovaného potrubí

Konduktometrie

Je měření elektrolytické vodivosti kapalin, které je základem činnosti všech typů detektorů. Přítomnost kapaliny v tepelné izolaci je signálem, že předizolované potrubí není těsné zevnitř, ale může to být i z vnější strany při narušení pláště. Překročení přípustné hodnoty elektrického svodu (vodivosti) mezi detekčním vodičem, umístěným v izolaci pod pláštěm, a kovovou trubkou nebo případně dvojicí vodičů, která se musí použít, když je trubka nevodivá (z plastu), je kvali­fikováno jako porucha a je indikováno vhodným signálem. Pro základní trvalý dohled nad systémem se používají jednoduché vodivostní detektory, které nejsou schopny zaměřit polohu poruchy. Přístroje tohoto typu mohou mít značnou citlivost a v kombinaci s přenosným reflektometrem, schopným eventuální poruchy lokalizovat, zajišťují komplexní dohled nad potrubním systémem.

Reflektometrie

Nejvyšší třídu v oboru detektorů netěsností tvoří přístroje, pracující na principu odrazu elektrického signálu na vedení. Tato metoda, nazývaná reflektometrie, je v elektrotechnice často využívána pro kontrolu celistvosti a jakosti kabelů a vedení rozmanitých druhů a představuje v podstatě vyhodnocení vysokofrekvenčních vlastností vedení. Při narušení elektrické homogenity vedení zkratem, svodem, přerušením, nebo i změnami jiných elektrických i mechanických parametrů, dojde v místě takové změny k částečnému až úplnému odrazu signálu, který byl do něj vyslán. Při známé rychlosti šíření signálu po daném druhu vedení lze, z doby jeho vyslání do návratu odražené složky, určit polohu místa poruchy (odrazu) a z jeho amplitudy určit velikost a povahu poruchy.

Obr. 1 • Přenosný reflektometrický detektor netěsností BDP 104

Obr. 2 • Stacionární reflektometrický detektor netěsností BD 42

Propojení systému

Projekt monitorovacího systému musí být navržen tak, aby umožnil co nejpřesnější zaměření poruchy. Není vhodné celý systém propojit a monitorovat najednou. Tento způsob je značně nepřehledný a neumožňuje ani hrubou lokalizaci určením sekce, která vykazuje poruchu. Zejména však značně ztěžuje výchozí zaměření i nezbytnou dodatečnou lokalizaci poruchy přenosným reflektometrem. Systém je třeba rozčlenit do jednotlivých sekcí tak, aby bylo umožněno zaměření na kratší vzdálenosti. Zároveň tak není omezeno libovolné rozšiřování systému o další sekce.

Z podobných důvodů není vhodné dříve používané zapojení detekčního vodiče do smyčky, která je pak využívána pro kontrolu jeho kontinuity. Detektory, využívající tento princip, nelze při případném přerušení jednoho z vodičů v trubce použít pro náhradní monitorování pomocí druhého neporušeného vodiče.

Obr. 3 • Příklad instalace

Dokumentace

Nezbytná je existence kvalitní dokumentace. Ta má obsahovat, kromě jiného, i přesné schéma propojení vodičů, přesné geometrické zaměření a všechny délkové kóty jednotlivých úseků a jednotlivých trubek potrubí (kladečský výkres) dle reálného provedení stavby.

Detektory lze rozdělit dle způsobu použití na stabilní a přenosné, podle schopnosti stanovit i vzdálenost eventuální poruchy na indikační a lokalizační. Stabilní detektory jsou pevně umístěny ve vhodném objektu a obvykle slouží k nepřetržitému monitorování určité trasy potrubí. Přenosné přístroje jsou určeny k operativnímu měření v libovolném místě přístupu k systému. Přitom indikační detektory pouze upozorní, že v kontrolovaném úseku nastala porucha, zatímco lokalizační detektory určí i polohu této poruchy.

Využití předizolovaných potrubí ve stavební, energetické a chemické praxi

Asi 85 % všeho vyrobeného předizolovaného potrubí je v ČR využíváno při výstavbě teplovodů a horkovodů. Asi 12 % připadá na potrubí zásobující obytné, administrativní a průmyslové objekty teplou vodou, případně teplou užitkovou vodou. Zbylá asi 3 % vyrobeného potrubí jsou aplikována pro přepravu jiných látek, převážně ve vodárenství, kanalizačních sítích a v chemickém průmyslu.