Číslo: 6/2012

Úvodník

Vážení čtenáři,

všichni jistě znáte nabídky na snižování spotřeby tepla nejrůznějšími technickými opatřeními. Každá nabídka je zpravidla doprovázena číselným údajem kolik procent z celkové spotřeby lze daným opatřením ušetřit. Například vyvážením otopné soustavy 10 až 15 %, výměnou starých termostatických ventilů za nové 8 až 10 %, přechodem na individuální regulaci teploty v jednotlivých místnostech 10 až 12 %, výměnou starého typu čerpadla za nové, elektronicky regulované v případě otopné soustavy 10 % a v cirkulaci teplé vody 10 až 15 % atp. Jen neznalec matematiky procenta úspor sečítá. Zajímavé může být zamyšlení nad tím, zda je pro výsledný efekt postupných modernizací lepší začít opatřením s úsporami s větší procentní mírou nebo naopak.

Odpověď na uvedenou otázku je z čistě matematického hlediska velmi jednoduchá. Na počátku je spotřeba tepla 100 %. Postupně uplatníme například tři úsporná opatření snižující spotřebu o 15 %, 10 % a 5 %. V případě postupu od opatření s nejvyšším úsporným potenciálem k tomu s nejnižším se dostaneme na konečnou spotřebu vůči počátku:

100 · (100 – 15) / 100 · (100 – 10) / 100 · (100 – 5) / 100 = 72,675 %

Pokud zvolíme postup opačný, od opatření s nejmenším úsporným potenciálem k nejvyššímu, pak nám vyjde:

100 · (100 – 5) / 100 · (100 – 10) / 100 · (100 – 15) / 100 = 72,675 %

V obou případech se matematicky dostaneme ke stejnému snížení spotřeby tepla ze 100 % na 72,675 %. Je to logické, v součinu lze pořadí násobených čísel měnit bez ovlivnění výsledku.

V praxi však takto jednoduchá pravidla neplatí. Předně je nutné říci, že uváděná procenta úspor jsou vždy orientační, také není neobvyklé, pokud jedno technické opatření částečně vyřeší i jiný problém. Tedy sníží potenciál úspor druhého opatření, pokud by bylo provedeno jako první. Převládá také názor, že když jsou peníze na modernizaci, tak se mají nejprve udělat úsporná opatření s maximálním efektem úspory. Z psychologického hlediska by však bylo více motivující začít naopak úsporami procentuálně menšími a do dalšího kola modernizací si nechat před sebou cíl s více motivujícím větším počtem procent úspor.

Při nutnosti modernizovat velké otopné soustavy postupně a při volbě pořadí modernizačních kroků vstupuje do hry mnoho veličin, jejichž velikost je nutné odhadnout. Proces optimalizace ovlivňují nejen změny technických parametrů, ale i změny cen. A ty se neodehrávají postupně, ale skokem. Okamžik, kdy k cenovému skoku dojde, může zásadním způsobem ovlivnit význam a přínos jednotlivých modernizačních kroků. Protože efektem přednostně zajímajícího každého investora, který si úsporami musí vydělat na investici, není snížení emisí, úspora tepelné energie, ale úspora finančních nákladů. To ostatní je jen příjemný bonus, byť se mnou zanícení ekologové nebudou souhlasit.

Mít křišťálovou kouli, ze které by se daly odhalit budoucí pohyby cen energií, technického zařízení, to by se nám žilo. Jenže takto nás matka příroda, zcela záměrně, nevybavila. V podstatě tápeme a jedině naše různorodost dává naději, že někdo trefí ten správný směr. Buď pochválena různorodost.

Josef Hodboď

Obsah

• strana 8 – AZE Kroměříž 2012
• strana 16 – CTI informuje: Principy vyhodnocování netěsností předizolovaného potrubí
  strana 17 – Buderus otevírá nové školicí prostory
• strana 18 – Vedoucí a recenzent rubriky Vladimír Jirout: Otázky
• strana 20 – Jiří Tichý: Čerpadla v předávacích stanicích z pohledu provozních a pořizovacích nákladů
• strana 24 – Roman Vavřička: Zkušenosti s měřením povrchových teplot bezkontaktními teploměry
• strana 28 – SIEMENS: Nová generace webserverů s funkcí „Indikátor spotřeby“
• strana 30 – Výrobky oceněné na veletrhu Intersolar 2012
• strana 32 – Lenka Maurerová – Jiří Hirš: Vliv pomocných energií na stanovení energetické náročnosti budov
• strana 35 – BRILON CZ: e-shop zaměřený na odvody spalin
• strana 36 – Vladimír Valenta: Výběr izolačních tříd u předizolovaného potrubí
• strana 39 – Regulátor tahu snižuje roční náklady na vytápění až o 10 %
• strana 40 – IVAR CS: Čisticí přípravky pro otopné soustavy řady LONG LIFE
• strana 42 – Jana Bartoňová – Michal Kabrhel – Karel Kabele: Modelování vlivu PCM omítek na tepelnou pohodu a kvalitu vnitřního prostředí v kanceláři
• strana 45 – DANFOSS: Bytové předávací stanice
• strana 46 – Marek Bezouška: Chyby návrhů a montáží soustav se solárními termickými kolektory
• strana 49 – Jakub Vrána: Komentář k ČSN EN 806-5 platné pro provoz a údržbu vnitřních vodovodů
• strana 50 – Jaroslav Dufka: Šroubováky – 1. část
• strana 53 – Zákony a normy
• strana 55 – Publikace
• strana 57 – Výstavy a veletrhy
• strana 59 – WÖHLER: Digitální manometr a analyzátor spalin