Veškerá stavební data jen digitálně? Metoda BIM mění stavebnictví. I stavební řízení
Už žádný složitý tisk několika verzí stavební dokumentace a obíhání úředníků. Jednoduchý export digitálních dat a jejich nahrání na Portál stavebníka. Pak již jen stačí sledovat, co se s žádostí o stavební povolení děje. Už v polovině roku 2023 se Česko dočká digitálního stavebního řízení. Pro všechny strany to bude znamenat usnadnění, ale i urychlení jejich práce. A na to jistě všichni čekají.
Stavět rychleji, levněji a efektivněji zní možná trochu jako klišé. Ale přesně tohle po nás chce digitální svět kolem nás. Digitalizace již nebude cestou, jak získat náskok před konkurencí. Brzy se stane jedinou cestou, jak na konkurenčním trhu přežít. Jedním z pilířů Stavebnictví 4.0 je informační model stavby (BIM). Využití metody BIM bude povinné pro všechny veřejné zadavatele nadlimitních stavebních zakázek nejpozději od poloviny roku 2023. Přesně v té době by se mělo Česko dočkat také digitálního stavebního řízení. Pro stavebníky to bude znamenat možnost využít naplno vlastní informační model stavby, neboli digitální dvojče, pro stavební řízení.
Využívání metody BIM tak výrazně usnadní cestu k tomu, aby stavební řízení mohlo proběhnout zcela (nebo z počátku téměř zcela) digitálně. V případě potřeby je možné z digitálního modelu stavby (3D model) vytvořit i PDF výkresovou dokumentaci stavby a tu vložit do stavebního řízení. To pak umožní, aby stavebník místo obíhání řady úředníků či takzvaných „vyjadřovaček“ pouze nahrál data do připravovaného Portálu stavebníka. Z počátku si budou moci dotčené orgány samy zobrazit potřebný pohled na digitální model a budou moci přímo z něho posoudit, zda vyhovuje jeho požadavkům. V budoucnu by už ale měly být schopny pracovat přímo s digitálním modelem stavby jako takovým, případně jen s jeho potřebnou částí. Nejlepší na tom je, že v každém okamžiku bude zřejmé, kdo, kdy a jak s dokumentem nakládal.
Více než jen 3D model
Když se řekne metoda BIM, obvykle se hovoří o takzvaném digitálním dvojčeti. Pod tím si mnoho stavařů představí jen obyčejný 3D model. Nicméně digitální model stavby v sobě může zahrnovat mnohem více informací než jen obyčejnou virtuální kopii chystané budovy, silnice či čehokoli jiného. Už by tedy neměla vznikat digitálně jen projektová dokumentace, případně jednotlivé dokumenty. Měli bychom dosáhnout stavu, kdy bude k dispozici digitální model všech staveb v Česku, tzv. digitální model vystavěného prostředí. V tom budou zaznamenány všechny stavby na našem území. Bude tak možné posoudit nejen interakce s okolními budovami, ale zobrazit také různé sítě vedoucí dotčeným územím.
Jakkoli již dnes většina projektantů pracuje s digitálními nástroji, projekt od prvního návrhu, přes stavební řízení, až po samotnou stavbu a její užívání, je několikrát vytištěn a poté znovu digitalizován. Výsledkem je, že se celá řada informací ztratí, nebo je třeba je přidávat znovu. To zdržuje a prodražuje všechny činnosti. Metoda BIM zajistí, že duplikování činností téměř zmizí. Od záměru zadavatele až po správu již hotové stavby, budou všichni pracovat s jedním informačním modelem a digitálním dvojčetem stavby, které bude odrážet co nejvěrněji skutečný stav v konkrétním bodě životního cyklu stavby.
Něco takového může ale fungovat jen v okamžiku, kdy budou všechny stavební profese schopny ve svém prostředí pracovat s digitálními daty a zároveň k němu budou mít všichni přístup. Proto vznikl v Česku datový standard staveb (DSS), za jehož vytvoření zodpovídá odbor Koncepce BIM České agentury pro standardizaci. Právě DSS dokáže zajistit, aby informace do informačního modelu stavby stačilo zadat pouze jednou a byla v budoucnu k dispozici všem. Přesně v takové formě, jakou potřebují. V současné době není struktura digitálních dat, se kterými pracují různé programy a aplikace, sjednocena. To ale DSS řeší.
Už dnes je sice běžné, že výrobci nabízejí své digitální modely prvků, včetně vlastní datové šablony, pro své produkty. Nepoužívají ale jednotnou strukturu dat a také různé aplikace pracují se šablonami různě. I proto nefunguje přenos informací mezi jednotlivými profesemi. DSS definuje strukturu vlastností poskytovaných s jednotlivým výrobkem a určuje také jejich význam, aby mohly vznikat algoritmy a postupy, jak s nimi pracovat. Díky tomu budou moci všichni používat digitální nástroje, na které byli doposud zvyklí, a přitom mít k dispozici informace, které k objektům přiřadil již někdo jiný, nebo naopak doplnit „svoje“ potřebné informace a vlastnosti. Včetně možnosti určit, které z nich jsou pro konkrétní objekt potřeba. Šablona totiž umožní definovat minimální potřebné množství informací, které je nutné do digitálního modelu zadat.
Data na jednom místě. Vlastně na dvou
Abychom se skutečně posunuli ke Stavebnictví 4.0, a dokázali využívat možností digitálního modelu stavby, musí všechny profese a všichni během životního cyklu stavby pracovat se stejnými daty. Jen tak bude možné, aby se množství informací, které jsou součástí modelu, v čase rozšiřovalo. Cestou, jak to zajistit, je jejich uložení do společné datového prostředí (CDE). Zjednodušeně řečeno, jedná se nejčastěji o řešení privátního cloudu čili datového úložiště, do kterého přistupují všichni, kteří potřebují pracovat s celým informačním modelem, zahrnujícím kromě digitálního modelu i všechny dokumenty, procesy, ale i záznamy komunikace.
S digitálním modelem bude pochopitelně každý pracovat ze své aplikace či programu, který je ve své profesi zvyklý používat. Což také znamená, že každá ze široké škály stavebních profesí si může zobrazit digitální data v tom pohledu, který potřebuje. Pro topenáře či instalatéra tak není problém si v 3D pohledu stavby zobrazit pouze rozvody vytápění či vody. Stejně tak topenáři informační model dokáže zobrazit například informace o výměře jednotlivých místností v budově či dokonce o dopadu slunečního záření na stěny a mnoho dalších, které mu umožní správně navrhnout efektivní řešení.
Pohybujeme se přitom stále v digitálním prostředí. O každém kroku, zobrazení dat či návrhu na jejich úpravu, stejně jako o schválení či zamítnutí takového požadavku, bude vždy nesmazatelný a nezměnitelný záznam. Tím zcela zmizí spory o to, kdo požadoval, jakou změnu v průběhu realizace stavby, či zda tato změna byla či nebyla schválena zadavatelem či stavebníkem. Stejně tak bude možné ověřit, že případné připomínky a návrhy byly vypořádány v dohodnutém čase.
Díky standardní struktuře dat umožní ale informační model ještě další krok, velmi jednoduše – či dokonce částečně automaticky – vytvořit data potřebná pro stavební řízení. Ta se pak odešlou stavebnímu úřadu prostřednictvím standardizovaného rozhraní Portálu stavebníka, který pro digitální stavební řízení vznikne a bude jakýmsi příbuzným již existujícího Portálu občana. Jakmile budou data nahrána na Portál stavebníka, bude již s nimi Stavební úřad a další dotčené orgány pracovat výhradně v digitální formě. Dnes se k stavební dokumentaci může vyjadřovat někdy až 60 institucí. V rámci Portálu stavebníka budou opět data uložena pouze jednou a všichni k nim budou přistupovat vzdáleně. Potřeba některých posouzení navíc zcela zmizí. Přímo stavební úřad si bude moci například zobrazit vedení různých sítí na stavebním pozemku. Sám tak bude moct posoudit, jestli stavba do nějakých zasahuje či nikoli. Podobně například inspektor požární ochrany si v programu, který používá, zobrazí pouze ty kategorie informací, které s požární bezpečností souvisí. Software mu může v budoucnu sám označit potenciálně problematická místa a připravit podklady pro jeho rozhodování.
Co je totiž nejdůležitější, standardizovaná struktura dat umožňuje některé procesy automatizovat, a tím stavební řízení výrazně urychlit. Podobně jako ve společném datovém prostředí, i v rámci Portálu stavebníka budou existovat digitální záznamy o nakládání s daty, i o postupu jednotlivých kroků stavebního řízení. Stavebník tak bude moci jednoduše zkontrolovat a průběžně během řízení nahlížet, které orgány se již k dokumentaci vyjádřili a jaký byl výsledek.
V každém kroku životního cyklu tak dokáže využívání informačního modelu stavby a strukturovaných dat odpovídající datovému standardu staveb přispět k přehlednosti a tím k úspoře práce. To může napomoci k menšímu počtu chyb a odstranit některé problémy, které by mohly na stavebníky v budoucnu čekat. V průběhu životního cyklu stavby bude informační model doplněn informacemi o výrobcích jednotlivých stavebních prvků, době záruky a připojen k nim návod na údržbu. No a mnohem později, firma starající se o správu již postavené budovy bude mít k dispozici všechny potřebné informace o údržbě na jednom místě.