+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Otázky 2016/6

Vedoucí a recenzent rubriky Zdeněk Lyčka

Otázka:

Jakou použít izolaci do akumulačních kamen? Co způsobuje zápach, který se objevuje při provozu kamen v prvních týdnech po spuštění?

Odpověď:

Soudržnost jednotlivých vláken u izolačních výrobků (desek, rohoží, pouzder, atd.) zajišťuje přítomnost malého množství organických pojiv. U minerální vlny může v oblastech, kde je teplota vyšší než 150 °C začít docházet k částečnému odpařování pojiva. K významnějším změnám struktury organických pojiv potom dochází při teplotách okolo 220 °C. Avšak ani tyto změny pojiva, jako pomocné složky izolace, nemají vliv na tepelně­izolační vlastnosti, pouze se sníží soudržnost materiálu. Je-li správně provedena podkonstrukce a je použit materiál s vysokou objemovou hmotností, nemusí dojít k nebezpečí sesunutí izolace. Je-li však navržena příliš malá tloušťka izolace, případně je použit nevhodný typ výrobku na danou aplikaci (většinou s příliš nízkou objemovou hmotností na příliš vysokých povrchových teplotách), může dojít k odpaření pojiva v celé tloušťce izolace a riziku následného sesunutí. V části izolace, kde je teplota nižší než 150 °C nedochází k žádnému vypařování pojiva.

Po zabudování izolace je nutné kamna natopit na maximální výkon a nechat několik dní běžet naplno, aby odpařující se pojivo při následném užívání kamen neobtěžovalo zápachem. Akumulační kamna nesmí být zakryta plechovým opláštěním, jinak by hrozilo riziko zpětné kondenzace odpařovaného pojiva na vnitřní straně plechu. Standardně se pro akumulační kamna používá materiál s objemovou hmotností 150 kg·m–3 a nižším obsahem pojiva.

Odpovídal: Ing. Vít Koverdynský, Ph.D., Saint-Gobain Construction Products CZ a.s., divize ISOVER


Otázka:

Zákazník požaduje instalovat toaletu v suterénu pod úrovní kanalizační stoky pro veřejnou potřebu. Navrhli jsme mu řešení s použitím malé čerpací stanice odpadních vod. Podle doporučení pro instalaci takových stanic by potrubí napojené na výstup ze stanice mělo být nejprve vedeno nahoru tak vysoko, aby dosáhlo nad úroveň hladiny vzduté vody ve stoce, v našem případě je touto hladinou úroveň okolního chodníku, a pak zase dolů se zaústěním do gravitačního svodného potrubí vnitřní kanalizace. Je toto provedení nutné vždy, nebo jen, když je suterén ohrožen povodní?

Druhý dotaz se týká odvětrání vnitřní kanalizace. Je nutné instalovat samostatné větrací potrubí pro kanalizační potrubí v suterénu, nebo stačí odvětrání přes vnitřní kanalizaci, do které se napojí výtlačné potrubí čerpací stanice? V literatuře jsme našli obě řešení, jak se samostatným odvětráním, tak bez něj.

Odpověď:

Nejprve je třeba uvést, že čerpacích stanic odpadních vod existuje několik druhů. Ve vašem případě přichází v úvahu čerpací stanice odpadních vod s fekáliemi podle ČSN EN 12050-1 nebo čerpací stanice odpadních vod s omezeným použitím podle ČSN EN 12050-3. Omezené použití znamená, že počet uživatelů je malý, a že čerpací stanice je umístěna do stejného prostoru jako napojené zařizovací předměty. Instalace čerpacích stanic odpadních vod se provádí podle ČSN EN 12056-4 a ČSN 75 6760.

Ke zpětnému vzdutí ve stokové síti jednotné soustavy může dojít při přívalové srážce, která nemusí vyvolat žádnou povodeň, nebo při ucpání stoky. Zpětné vzdutí ve stokách se tedy může vyskytnout i v oblastech, které nejsou ohroženy povodněmi. Hladina zpětného vzdutí (hladina vzduté vody) ve stoce se může stanovit podle údajů, které sdělí provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu. Pokud tyto údaje nejsou k dispozici, považuje se za hladinu zpětného vzdutí úroveň poklopu vstupní nebo revizní šachty na stoce nebo úroveň mříže uliční vpusti napojené na stoku, která se nachází nejblíže od napojení kanalizační přípojky proti směru průtoku ve stoce. Při rovinatém terénu může být tato úroveň shodná s úrovní chodníku u vašeho domu. Výtlačné potrubí čerpací stanice odpadních vod musí být vždy opatřeno smyčkou vyvedenou nejméně 0,5 m nad nejvyšší hladinu zpětného vzdutí. Smyčka zabraňuje vniknutí vzduté vody ze stoky do čerpací stanice a dále do zařizovacích předmětů v suterénu. Vzdutá voda se tedy může dostat do svodného potrubí, ale nevystoupá až k vrcholu připojené smyčky.

Ke druhé části otázky je třeba zdůraznit, že podle ČSN EN 12056-1 a ČSN 75 6760 musí být každá vnitřní kanalizace větraná. Rozumí se však vnitřní kanalizace jako celek. Část vnitřní kanalizace, která odvádí splaškové odpadní vody do čerpací stanice, může být větrána pouze přes čerpací stanici opatřenou větracím potrubím vyvedeným nad střechu. Pokud je však tato část vnitřní kanalizace rozsáhlá, má být odvětráno i některé její dlouhé svodné potrubí. Větrací potrubí od čerpací stanice odpadních vod a od svodného ­potrubí mohou být spojena do společného větracího potrubí.

Čerpací stanice odpadních vod s omezeným použitím mohou být odvětrány do místnosti, protože vnitřní kanalizace na ně napojená je tvořena pouze připojovacím potrubím od zařizovacích předmětů. V takovém případě se do místnosti nesmí dostat zápach a větrání je provedeno přes filtr s aktivním uhlím. Větrání čerpací stanice odpadních vod tvořené uzavřenou nádobou s čerpadlem neslouží jen k odvádění zapáchajících plynů, ale umožňuje také její správnou funkci spočívající mimo jiné v úniku vzduchu při plnění nádoby přitékající vodou a v sání vzduchu při vyprazdňování nádoby čerpáním vody. Větrání vnitřní kanalizace, do které je zaústěno výtlačné potrubí čerpací stanice, nemůže únik vzduchu z nádoby ani sání vzduchu do nádoby zajistit.

Mírnou nejasnost může způsobovat pojem hladina zpětného vzdutí a nejvyšší hladina zpětného vzdutí. V textu výše jsem téměř přesně citoval kapitolu 8, ČSN 75 6760. Hladina zpětného vzdutí v úrovni poklopu šachty je smluvenou hladinou. Není to hladina nejvyšší. Vzhledem k tlakovému proudění vody v potrubí vnitřní kanalizace a v kanalizační přípojce při vzdutí je hladina vzduté vody šikmá (tlaková čára – pokles tlaku vlivem tlakových ztrát potrubí při průtoku), takže v budově může být hladina i vyšší. I ve stoce může být hladina vyšší, což může být způsobeno hmotností poklopu šachty, která brání jeho nadzvednutí přetlakem vody. Po zvednutí poklopu přetlakem může voda stříkat do určité výšky nad terén. Proto je doporučená výška smyčky ještě minimálně 0,5 m nad hladinou zpětného vzdutí. Předepsaná minimální výška smyčky tedy umožňuje návrh bez složitého výpočtu hladiny zpětného vzdutí v místě napojení smyčky na svodné potrubí.

Odpovídal: Ing. Jakub Vrána, Ph.D. Ústav TZB, Fakulta stavební VUT v Brně; člen redakční rady Topenářství instalace

Související časopisy