+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Otázky 2013/3

17.05.2013 Autor: Ing. Miloš Bajgar Časopis: 3/2013

Vedoucí a recenzent rubriky Vladimír Jirout

Otázka:

Po zateplení našeho objektu je dům přetápěn. Při otevřených termostatických ventilech na teplotu 26 až 27 °C. Říká se, že přetápění o 1 °C zvyšuje spotřebu tepla o 6 %. Z toho usuzuji, že úspora tepla předpokládaná energetickým auditem se při 27 °C nekoná. Je tato úvaha správná? Kdo je zodpovědný za dosažení předpokládaných úspor po zateplení domu?

Vaše otázka je velice častá, proto se pokusíme odpovědět podrobněji. První část odpovědi je zde a druhá část bude v následujícím sešitu Topenářství instalace.

Odpověď – 1. část:

Vaše úvaha je správná. Z dotazu i obdobných dotazů dalších čtenářů je vidět, že se uživatelé bytů začínají zamýšlet nad tím, proč se jim náklady za teplo nesnižují, nebo jen málo, a zda se jim investice do zateplení někdy vůbec vrátí. Podrobnosti o účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie řeší vyhláška č. 193/2007 Sb.

Odpovídající technické prostředky

Citace: „K zajištění úsporného, bezhlučného a bezporuchového provozu celé otopné soustavy se použijí odpovídající technické prostředky“.
(§ 7 odst. 5 vyhlášky č. 193/2007 Sb.).

Úsporné vytápění objektu (odběrného tepelného zařízení podle vyhlášky) se dá zajistit v případě, že lze pro každý objekt individuálně regulovat teplotu otopné vody podle venkovní teploty. Odpovídajícím technickým prostředkem je předávací stanice tepla. Ta může být tlakově závislá (tzv. směšovací stanice) nebo tlakově nezávislá (tzv. výměníková stanice), kdy se mezi primární rozvod a odběrné tepelné zařízení vkládá výměník tepla.

Technicky dostačující řešení

Citace: „Při navrhování regulace v předávacích stanicích se postupuje tak, aby bylo přijato technicky dostačující řešení při zachování ekonomické výhodnosti“.
(§ 6 odst. 4 vyhlášky č. 193/2007 Sb.).

Za technicky dostačující řešení se považuje tlakově závislá směšovací stanice, která je, oproti výměníkové stanici, ekonomicky výhodná. Ve stanici se přívodní otopná voda směšuje se zpětnou otopnou vodou z otopné soustavy v takovém poměru, který umožní úsporný provoz vytápění.

Výměníkové stanice se navrhují převážně v případech, kdy primární otopná voda má vyšší tlakovou úroveň, než je požadovaný tlak v odběrném tepelném zařízení. Na rozdíl od směšovacích stanic mají tyto stanice výměník tepla, který zajistí tlakové oddělení primární a sekundární části stanice, jeho zabezpečení (pojistný ventil), zařízení pro regulaci hladiny statického tlaku v odběrném tepelném zařízení a systém měření spotřeby tepla. Regulační okruh pro změnu teploty otopné vody a oběhové čerpadlo jsou prvky společné pro oba dva druhy předávacích stanic tepla.

Díky složitější technologii jsou výměníkové stanice obvykle dražší. Pokud jsou tlakové úrovně otopné vody na přívodu do objektu i v otopné soustavě stejné, postrádá volba výměníkové stanice v takovém případě základní opodstatnění. Požadavek vyhlášky na ekonomickou výhodnost zřejmě nebude splněn zcela, ale nic nebrání odběrateli, pokud si to sám zaplatí a má na tom zvláštní zájem, aby si výměníkovou stanici zvolil.

Zřízení předávací stanice

Citace: „Předávací stanice se přednostně zřizují samostatně pro jednotlivé odběratele“.
(§ 6 odst. 3 vyhlášky č. 193/2007 Sb.).

Zde to legislativní tvůrce argumentačně nedomyslel v potřebných souvislostech až do konce. Chybí údaj, za jakých okolností se tyto stanice zřizují a kdo je má zřídit. Z dikce věty lze předpokládat, že měl z pohledu historie vytápění na mysli jen dodavatele tepla. Současný stav však umožňuje i odběratelům si zřizovat předávací stanice na vlastní náklady, a někdy je to i jejich jediná možnost.

Výrazná část objektů je zásobena teplem ze soustav centralizovaného zásobování teplem. V historických dobách výstavby panelových domů se za optimální rozvod tepla po sídlišti považovala 4trubková soustava: 2 trubky pro vytápění, 2 trubky pro rozvod teplé vody s cirkulací. Regulace teploty otopné vody byla centrální, až na ochlazování v rozvodu byla teplota otopné vody stejná pro všechny napojené objekty. Přetápění objektů bližších zdroji tepla se při ceně 35,– Kč/GJ systema­ticky neřešilo, respektive řešilo indivi­duálním otevíráním oken.

Tento stav začal nevyhovovat po zavedení termostatických ventilů, díky kterým se původní statická soustava s konstantním průtokem otopné vody stala soustavou dynamickou, s průtokem otopné vody proměnlivým. Zejména změny tlakových poměrů mezi objekty měly vliv na vznik hluku v otopných soustavách. Tento problém se řešil regulací tlakové diference a průtoku na patách objektů.

Co se vyřešit nepodařilo, je nadměrná teplota otopné vody na vstupu do domů. Nejenom pro objekty bližší zdrojům tepla, ale zejména pro zateplené objekty. Proto bych považoval za vhodné výše citovanou větu z § 6 odst. 3 vyhlášky č. 193/2007 Sb. upravit na znění:

Předávací stanice se přednostně zřizují samostatně pro jednotlivé odběratele v souvislosti se zateplením objektu, objektů trvale přetápěných nebo objektů, a u kterých o to jejich majitel zažádá.

Nejasnou zůstává otázka, kdo by tyto stanice měl zřídit. Z logiky věci plyne, že ten, který teplo do objektu dodává, ale nemusí to tak být vždy. Pokud dodavatel tepla, na základě smlouvy o dodávce tepla, zřídil předávací stanici pro objekt v určitém technickém stavu, pak při změně technického stavu objektu odběratelem (například po zateplení), se kterou souvisí nejen potřeba změnit množství odebíraného tepla, ale i jeho parametry, tj. teplotu a tlak teplonosné látky, nemůže odběratel očekávat, že změna parametrů bude automaticky provedena bezplatně. Je možné, že instalovaná předávací stanice umožní změnu provést jen jejím přenastavením, ale je možné, že to za daného technického řešení stanice nebude možné.

Dokončení odpovědi příště

Odpovídal: Ing. Miloš Bajgar, Vytápění – znalecká a projektová kancelář, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace

Související články
Související časopisy