Korelace akustických a tepelně-technických parametrů vertikálních konstrukcí

09.11.2012 Spoluautoři: Ing. Tomáš Suchánek, prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc. Časopis: 7/2012

Stavební řešení budov pro bydlení i práci musí zaručovat nejen tepelnou pohodu, ale i chránit osoby proti hluku pronikajícího do vnitřku staveb z okolí. Výsledný efekt značně ovlivňuje volba stavebního materiálu a skladba stěn.
Autoři vycházejí z požadavku platných předpisů a porovnávají vlastnosti variantních skladeb konstrukcí. Moderní konstrukce zlepšují tepelný komfort a zvyšují odolnost proti působení hluku z okolí.

Recenzent: Vladimír Galád

1. Úvod

Je obecně známo, že objemová resp. plošná hmotnost stavebního materiálu, zabudovaného ve stavební konstrukci, významně ovlivňuje její tepelně-technické i akustické vlastnosti. Je-li nižší, tedy limitně se blížící k hodnotám 20 až 30 kg/m³, je součinitel tepelné vodivosti l jako dominantní ukazatel tepelně-izolační charakteristiky příznivý. Pokud je materiál hmotný (betony, kde r = 2200 až 2500 kg/m³, příp. kovy) je z pohledu tepelně-technického tento materiál vodivý, a tedy méně vhodný. Je třeba si uvědomit i ostatní funkce hmotného materiálu, zejména statickou, požární a zejména akustickou. Příspěvek se zabývá korelací tepelně-technických a akustických vlastností konstrukcí obvodových plášťů ve vztahu k současné době nejčastěji frekventovaných moderních technologií s akcelerací na energetickou náročnost objektů (nízkoenergetické a pasivní) a na druhé straně respektováním akustických parametrů u objektů situovaných v standardně zatížených lokalitách, tj. v rozsahu ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve vzdálenosti 2 m před fasádou L_Aeq,2m= 50 až 80 dB.

Syntézou výstupů a jejich vzájemným srovnáním u jednotlivých technologií bude definována optimální skladba obvodového pláště z pohledu tepelně-technického a současně akustického pro příslušnou lokalitu zmapovanou a následně definovanou izofonními křivkami.

2. Legislativní a normativní požadavky

Výpočtová hodnocení budou ve svých závěrech posuzována dle současně platné legislativy, příp. normativních požadavků. V některých případech budou dominantně akceptovány předané výstupy z měření akreditovaných zkušeben poskytnuté garantovanými výrobci.

2.1 Tepelná technika

V současné době jsou kriteriální požadavky uvedeny v platné ČSN 73 0540-2/ 2011 Tepelná ochrana budov – Část 2: – Požadavky, mající účinnost od dubna 2012 a jsou definovány takto:

Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce
Součinitel prostupu tepla
Pokles dotykové teploty podlahy
Roční bilance kondenzace a vypařování vodní páry uvnitř konstrukce
Šíření vzduchu konstrukcí a budovou (Průvzdušnost, Výměna vzduchu v místnosti)
Tepelná stabilita místností v zimním a letním období
Prostup tepla obálkou budovy
Energetické hodnocení objektů ve smyslu Příloh B a C citované normy ČSN 73 0540-2/2011 (parametry U_emresp. Energetický štítek budovy)

2.1.1 Požadované a doporučené hodnoty

Z výše uvedených kritérií ČSN 73 0540-2/ 2011 bude pro naše srovnání akceptována tab. 3 Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U_N_,20pro budovy převažující návrhovou vnitřní teplotou q_im = 20 °C.

Tab. 1 • Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla UN,20 pro budovy převažující návrhovou vnitřní teplotou q_m = 20 °C

Provedeme-li analýzu hodnot ve výše uvedené tabulce, lze konstatovat, že trend zpřísňování tepelně-technických požadavků (součinitele prostupu tepla U) konstrukčních prvků je stále aktuální, tedy limitní hodnoty požadovaných hodnot se blíží k doporučeným a zejména je patrná konvergence v úrovni doporučených hodnot k hodnotám pasivních domů. Tento trend odpovídá i nově zaváděné směrnici 2010/31/EU o energetické náročnosti budov EPBD II mající nastavené kriterium téměř nulové spotřeby energie u budov v Evropské unii.

Hodnota součinitele prostupu tepla U je zásadní jak v úrovni povrchové teploty na vnitřním líci konstrukce (q_si lze definovat i jako hygienický limit), ale i v úrovni optimalizace energetické náročnosti objektu.

2.2 Stavební akustika

Hodnocení vnitřního a vnějšího chráněného prostoru objektů je dáno hygienickými limity uvedenými v Nařízení vlády č. 272 z 24. srpna 2011s účinností od 1. 11. 2011 (nahrazuje Nařízení vlády č. 148/2006). Tato legislativa definuje závazné akceptování nejvýše přípustných hygienických limitů hluku a vibrací:

pro místo určené nebo obvyklé pro výkon činnosti zaměstnanců, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců a hodnocení rizik hluku a vibrací pro pracoviště;
hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb;
hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb;
včetně akceptace příslušných korekcí uvedených v přílohách výše uvedeného Nařízení vlády č. 272/2011. Hodnoticí kritérium je definováno hodnotou nejvýše přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku A L_Aeq,T, resp. hladinou maximálního akustického tlaku A L_amax.

2.2.1 Požadované hodnoty

Požadované hodnoty jsou uvedeny v normě ČSN 73 0532/2010 Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky, mající účinnost od 1. 3. 2010. Tabulka 1 definuje požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách (stěny, stropy, dveře), tedy vnitřní dělicí konstrukce parametry R’_w_,resp. L’_n,w.

Tab. 2 • Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov

*) Jednočíselné vážené veličiny podle ČSN EN ISO 717-1, stanovené z veličin v třetinooktávových pásmech definovaných v ČSN EN ISO 140-5.
**) Ekvivalentní hladina akustického tlaku A určená 2 m před fasádou s přihlédnutím k 6.6.3 ČSN EN ISO 140-5, zaokrouhlená na celé číslo.

Vzhledem k tomu, že tématem příspěvku je korelace akustických a tepelně-technických parametrů vnějších vertikálních konstrukcí, výše citovaná tabulka není předmětem uvedené problematiky a tedy není v článku uvedena.

Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů a jejich částí

Splnění normativních požadavků podle normy ČSN 73 0532, mající účinnost od 1. 3. 2010, se prokazuje zkouškou na stavbě na konkrétní stavební konstrukci, dle příslušných zkušebních postupů uvedených v ČSN EN ISO 140-5. Ve fázi návrhu nebo v projektové přípravě lze předpoklad ke splnění požadavků prokazovat výpočtem, např. podle normy ČSN EN 12354-3 nebo jiným způsobem.

Stanovení požadavků na neprůzvučnost oken

Obvodový plášť lze definovat z pohledu akustických parametrů jako konstrukci složenou, sestávající z prvků o různé hodnotě vzduchové neprůzvučnosti R’_w.

Tab. 3 • Stanovení požadavků na neprůzvučnost oken a dalších prvků obvodového pláště

*) Snížené požadavky na okna platí za předpokladu, že hodnota vážené neprůzvučnosti plné části obvodového pláště při pohledu z místnosti, je nejméně o 10 dB vyšší, než vážená neprůzvučnost okna. Požadavky platí i pro jiné prvky obvodového pláště (vnější dveře, světlíky, větrací prvky apod.).

Požadavek na váženou neprůzvučnost oken R_w umístěných v obvodovém plášti, se stanoví podle tabulky 3. Určí se z požadavku R'_w (D_nT_,w) pro celý obvodový plášť dle tabulky 2 a z poměru ploch oken k celkové ploše obvodového pláště v místnosti. Snížení požadavků na neprůzvučnost oken vyplývá z výše uvedených podílů plochy oken na celé ploše obvodové konstrukce v místnosti a uplatní se jen tehdy, jestliže hodnota vážené neprůzvučnosti plné části obvodového pláště je nejméně o 10 dB vyšší, než hodnota vážené neprůzvučnosti okna.

Za plochu okna se považuje plocha okenního otvoru včetně rámu. Celková plocha obvodové konstrukce v místnosti je plocha obvodového pláště včetně oken při pohledu z místnosti.

Výše uvedená pravidla pro stanovení požadavků na neprůzvučnost oken platí i pro všechny ostatní jednotlivé průhledné i neprůhledné dílce a části obvodového pláště.

Tab. 4 • Zvýšené požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách

Vysvětlivky:
1) Označení TZZI I a TZZI II určuje zvýšené požadavky pro zařazení bytu do „třídy zvýšené zvukové izolace bytu“, které jsou specifikovány v čl. 7.3 citované normy.
2) Požadavek platí jen pro vstupní dveře do bytu.

2.2.2 Třída zvýšené zvukové izolace (TZZI)

Jedná se o doporučené hodnoty pro zvýšenou ochranu místnosti před hlukem v případech, kdy základní normové požadavky uvedené v kapitolách 5 a 6 citované normy nepostačují požadovaným potřebám, uvádí tato norma doporučené zvýšené požadavky a další opatření pro zlepšení protihlukové ochrany bytů. Tyto požadavky mají charakter nadstandardního doporučení a mohou být uplatňovány u nových nebo rekonstruovaných budov na základě smluvních dohod.

Norma rovněž zavádí způsob kategorizace bytů z hlediska zvýšené zvukové izolace ve formě tříd zvýšené zvukové izolace bytu (TZZI).

Požadavky na zvýšenou zvukovou izolaci obvodových plášťů

V případě požadované zvýšené ochrany místností před vnějším hlukem se doporučuje porovnávat hodnoty požadavků na neprůzvučnost obvodového pláště a jeho prvků podle tabulek 2 a 4, s výslednými vypočtenými nebo změřenými hodnotami neprůzvučnosti obvodového pláště a jeho prvků, s uplatněním faktorů přizpůsobení spektru C nebo C_tr v závislosti na typu zdroje hluku. Pro hluk ze silniční dopravy se obvykle použije korekce C_tr.

3. Typické materiály a konstrukce

Pro výpočtové hodnocení a vzájemné porovnání akustických a tepelně-technických parametrů vnějších obvodových plášťů byly vybrány pro každou skupinu nejčastěji se vyskytující technologie, jako reprezentativní. Skladby konstrukcí a jejich fyzikální vlastnosti byly převzaty z katalogových listů, resp. z protokolů měření akreditovanou zkušebnou.

3.1 Hmotné konstrukce

Pokud technické požadavky rozlišují jednoduchým způsobem tepelnou setrvačnost konstrukcí, potom se za „lehké“ konstrukce, tj. konstrukce s nízkou tepelnou setrvačností, považují takové konstrukce, které mají plošnou hmotnost vrstev (od vnitřního líce k rozhodující tepelně-izolační vrstvě včetně) nižší než 100 kg/m^2.Ostatní konstrukce jsou považovány za „těžké“, tj. za konstrukce s vysokou tepelnou setrvačností.

3.1.1 Železobetonová technologie s kontaktním zateplením

U této technologie se v praxi nejvíce uplatňují železobetonové monolitické stěny s vnějším zateplovacím systémem. Je zřejmé, že železobetonové jádro této skladby plní funkci čistě statickou a přispívá k lepší tepelné stabilitě místnosti vlivem vysoké akumulační schopnosti. Tloušťka stěny je závislá na zatížení a způsobu namáhání, neboť díky vysoké objemové hmotnosti (běžně 2500 kg·m^–3) jsou akumulační schopnosti zajištěny i při relativně malých tloušťkách. Veškeré tepelně-izolační vlastnosti přebírá vnější tepelný izolant, který může být aplikován dle potřeb v rozdílných tloušťkách. Z akustického hlediska je tato technologie velice efektivní, neboť vzhledem k vysoké objemové hmotnosti zajištěné železobetonovým jádrem, jsou dosahovány nadnormativní hodnoty vzduchové neprůzvučnosti.

V rámci hodnocení konstrukcí v tomto článku je uvažováno s tloušťkou železobetonového jádra 150, 200 a 250 mm, což jsou rozměry, které se vyskytují nejčastěji, přičemž minimální tloušťkou tepelné izolace (EPS) pro splnění požadované hodnoty součinitele prostupu tepla je 130 mm.

3.1.2 Tvárnice z lehkého kameniva

Jedná se zpravidla o betonové tvárnice s lehčeným kamenivem. V současné době existuje na trhu velké množství různých výrobků s různými obchodními názvy. Tyto tvárnice jsou vyráběny dvěma způsoby, prvním je tvárnice, která je díky svým rozměrům (tloušťka zdiva) navržena tak, aby splnila požadované hodnoty součinitele prostupu tepla U v homogenní skladbě. Druhým typem jsou tvárnice, které se využívají pro vnitřní stěnové konstrukce a v případě použití do exteriéru musejí být opatřeny tepelně-izolačním systémem s náležitou tloušťkou izolantu.

V rámci tohoto příspěvku se zaměřujeme na tvárnice z lehkého kameniva, které se vyrábějí ve standardních rozměrech, tj. 240, 300, 365 a 425 mm. (Pozn. aut.: např. tvárnice Liapor).

3.1.3 Tepelně-izolační keramické tvárnice

Tepelně-izolačních keramických tvárnic existuje v současné době na našem trhu velké množství, neboť se jedná prakticky o nejpoužívanější technologii. Stejně jako u předchozího typu zdiva, jsou varianty možnosti buď jednovrstvé konstrukce, nebo kombinace dané tloušťky zdiva s určitou tloušťkou tepelného izolantu.

V rámci tohoto článku se zaměřujeme na keramické tvárnice, které se vyrábějí ve standardních rozměrech, tj. 240, 300, 365, 400, 440 a 500 mm, přičemž ještě se zde objevují různé možnosti zdění. Mezi základní způsoby zdění uvádíme klasické zdění na maltu, dále v technologii broušené cihly na tenkovrstvou zdicí maltu, a nebo montážní pěnu. (Pozn. autorů: např. tvárnice Porotherm). Ve vyhodnocení byl respektován i vliv omítek, které se u jednotlivých skladeb uplatňuje v rámci daného systému tak, jak doporučuje výrobce. Specifikovány konkrétně nejsou, neboť jejich vliv z tepelně-izolačního hlediska je méně podstatný (významný z akustického).

3.1.4. Pórobetonové tvárnice

Pórobetonové tvárnice jsou dalším významně frekventovaným typem zdiva. Ačkoliv mají podstatně nižší objemovou hmotnost než předešlé typy tvárnic, řadí se stále do těžkých konstrukcí, neboť jejich plošná hmotnost převyšuje 100 kg·m^–2. Jejich nevýhodou ve srovnání s keramickými tvárnicemi je vyšší nasákavost, která výrazně ovlivňuje tepelně-izolační vlastnosti. V rámci vyhodnocení, které je uvedeno níže, bylo uvažováno s tepelně-izolačními parametry, které odpovídají materiálům s objemovou vlhkostí 4,5 %.

V rámci tohoto článku se zaměřujeme na tvárnice, které se vyrábějí ve standardních rozměrech, tj. 250, 300, 375 a 500 mm o různých pevnostních třídách a různých tepelně-technických parametrech.

3.2 Lehké konstrukce

Do lehkých konstrukcí v současné době patří především sendvičové konstrukce dřevostaveb s vloženou tepelnou izolací a dodatečným vnějším kontaktním zateplením pro případnou eliminaci tepelných mostů vznikajících v místě nosných dřevěných sloupků. Typově nejběžněji používané skladby (od interiéru) viz tab. 5, 6 a 7.

Tab. 5 • Skladba lehké konstrukce pro splnění požadované hodnoty U_N_,20

Tab. 6 • Skladba lehké konstrukce pro splnění požadované hodnoty U_rec_,20

Tab. 7 • Skladba lehké konstrukce pro splnění hodnoty U_pas_,20 pro budovy s nízkou potřebou tepla

4. Výpočtové hodnocení

V rámci této kapitoly jsou uvedeny tepelně-technické a akustické vlastnosti jednotlivých konstrukcí v různých technologiích s konstatováním, zda daná skladba vyhoví pro různé stupně požadavků součinitele prostupu tepla U (tj. požadovaná, doporučená) a dále autoři uvádí vždy návrh skladby pro splnění hodnoty Up, která je uvažována pro objekty s nízkou potřebou tepla. Poslední tabulkou pro jednotlivé technologie je vždy tabulka s akustickými parametry (jedná se o vzduchovou neprůzvučnost). Vždy je uvedena:

laboratorní hodnota R_w, která je převzata z technických listů výrobců, resp. protokolu měření akreditované zkušebny,
stavební hodnota (s vlivem korekce na boční cesty šíření hluku),
hodnota stavební vzduchové neprůzvučnosti s negativním vlivem zateplovacího systému (s pěnovým polystyrenem), který se projevuje ve snížení neprůzvučnosti konstrukce.

4.1 Hmotné konstrukce

4.1.1 Železobetonová technologie s kontaktním zateplením (Tab. 8–10)

Tab. 8 • Posouzení variantních skladeb pro splnění požadované hodnoty U_N,20

Tab. 9 • Posouzení variantních skladeb pro splnění požadované hodnoty U_rec,20

Tab. 10 • Posouzení variantních skladeb pro splnění hodnoty Upas,20 pro objekty s nízkou potřeby tepla na vytápění

Pozn.: Dominantním faktorem z pohledu tepelně-technického je tloušťka izolantu, z akustického je tloušťka hmotného jádra a jeho objemová hmotnost. Hodnota laboratorní vzduchové neprůzvučnosti R_w byla určena výpočtem, korekce na boční cesty šíření hluku a přídavný tepelný izolant byly určeny na základě referenčních hodnot získaných z akustických měření.

4.1.2 Tvárnice z lehkého kameniva (Tab. 11–13)

Tab. 11 • Posouzení variantních skladeb pro splnění požadované hodnoty U_N,20

Tab. 12 • Posouzení variantních skladeb pro splnění doporučené hodnoty U_rec,20

Tab. 13 • Posouzení variantních skladeb pro splnění hodnoty U_pas,20 pro objekty s nízkou potřeby tepla na vytápění

Pozn.: Akustické parametry jsou ekvivalentem tloušťky nosné části konstrukce, tepelně-technické parametry jsou již diferencované nejen v závislosti tloušťky zateplení, ale i tloušťky vlastního zdiva. Hodnota laboratorní vzduchové neprůzvučnosti R_w byla určena z podkladů výrobce zdicího systému, korekce na boční cesty šíření hluku a přídavný tepelný izolant byly určeny na základě referenčních hodnot získaných z akustických měření.

4.1.3 Tepelně-izolační keramické tvárnice (Tab. 14–16)

Tab. 14 • Posouzení variantních skladeb pro splnění požadované hodnoty U_N,20

Tab. 15 • Posouzení variantních skladeb pro splnění doporučené hodnoty U_rec,20

Tab. 16 • Posouzení variantních skladeb pro splnění hodnoty U_pas,20 pro objekty s nízkou potřeby tepla na vytápění

4.1.4 Pórobetonové tvárnice (Tab. 17–19)

Tab. 17 • Posouzení variantních skladeb pro splnění požadované hodnoty U_N,20

Tab. 18 • Posouzení variantních skladeb pro splnění doporučené hodnoty U_rec,20

Tab. 19 • Posouzení variantních skladeb pro splnění hodnoty U_pas,20 pro objekty s nízkou potřeby tepla na vytápění

4.2 Lehké konstrukce (Tab. 20–22)

Tab. 20 • Posouzení variantních skladeb pro splnění požadované hodnoty U_N,20

Tab. 21 • Posouzení variantních skladeb pro splnění doporučené hodnoty U_rec,20

Tab. 22 • Posouzení variantních skladeb pro splnění hodnoty U_pas,20 pro objekty s nízkou potřeby tepla na vytápění

Pozn.: Hodnota laboratorní vzduchové neprůzvučnosti R_w byla určena akustickým měřením, korekce na boční cesty šíření hluku a přídavný tepelný izolant byly určeny na základě referenčních hodnot získaných z akustických měření podobných skladeb konstrukcí.

5. Korelace akustických a tepelně-technických parametrů

5.1 Syntéza tepelně-technických parametrů

Při srovnávání jednotlivých technologických variant je možné použít různá měřítka, kdy jedním z dominantních faktorů je celková tloušťka dané konstrukce ve vztahu k jejím tepelně-technickým parametrům, neboť ta významně určuje nároky na obestavěný prostor a cenu stavby. Z tohoto pohledu se zdá velice efektivní technologie kombinace železobetonu s tepelnou izolací, kdy při zajištění dostatečné stability a tuhosti konstrukce je možné docílit velice nízkých hodnot součinitele prostupu tepla. Jako příznivá se zde může jevit i celková cena této technologie. Při standardních celkových tloušťkách obvodové konstrukce (standardně do 500 mm) můžeme dospět k mimořádně nízkým hodnotám součinitele U, (tento parametr ovlivňujeme jen tloušťkou samotné tepelné izolace). Podobných výsledků dosáhneme i kombinací tepelně-izolačních tvárnic s tepelnou izolací, avšak za vyšší investiční náklady, neboť kombinace např. přesných broušených keramických tvárnic se zateplovacím systémem bývá zpravidla nejdražší variantou. Obecně lze konstatovat, že u kombinace zděné technologie s vnějším zateplením je možné dosáhnout velice příznivých tepelně-technických parametrů i ve standardu objektů s nízkou potřebou tepla.

Tyto parametry jsou kompatibilní s větší tloušťkou konstrukce, která zpravidla přesahuje 500 mm a jedná se již o vyšší nároky na obestavěný prostor. V případě nutnosti realizace konstrukce s nižší celkovou tloušťkou vycházejí nejpříznivěji tzv. lehké konstrukce (konstrukce dřevostaveb), které však nedisponují potřebnými akumulačními vlastnostmi a jsou méně efektivní při tvorbě tepelné stability vnitřního prostoru.

5.2 Syntéza akustických parametrů

Z hlediska vzduchové neprůzvučnosti se jako nejefektivnější jeví technologie železobetonu s tepelnou izolací, kdy je zajištěna maximální plošná hmotnost konstrukce, která je z pohledu přenosu hluku nejdominantnějším parametrem.

Pozoruhodným jevem je např. vzduchová neprůzvučnost v technologii keramických tvárnic, kdy výrazným činitelem je typ spojovacího materiálu. V případě použití broušených tvárnic na montážní pěnu dochází k poklesu vzduchové neprůzvučnosti konstrukcí až o 6 dB oproti klasickému zdění na maltu. K poklesu vzduchové neprůzvučnosti dochází i vlivem aplikace pěnových polystyrenů jako vnějšího zateplení zdiva, kdy je na základě měření zjišťován pokles neprůzvučnosti o cca 2,0 dB. Nejnižší hodnoty vzduchové neprůzvučnosti jsou obecně zjištěny u konstrukcí na bázi pórobetonu a konstrukcí lehkých.

Je nutno podotknout, že vzhledem k požadavkům na neprůzvučnost obvodového pláště (bez vlivu okenních výplní) je možné zajistit požadované parametry (vzduchová neprůzvučnost) u všech typů technologií, neboť pro běžné podmínky hlukového zatížení exteriéru jsou výše uvedené neprůzvučnosti dostatečné.

6. Závěr

Tepelně-technické a akustické parametry se vzájemně dominantně liší jak v úrovni materiálových skladeb, tak i odpovídajících normových požadavků. Jak již bylo uvedeno, u obvodových plášťů dominují tepelně-technické parametry, kdy akustické jsou téměř vždy akceptovány (problematické mohou být lokality s vysokým hlukovým zatížením), u vnitřních jak vertikálních tak i horizontálních konstrukcí dominují akustické požadavky.

U obvodových plášťů těžkých technologií nosné jádro (betonové, cihelné) zabezpečí splnění nejčastěji frekventované hodnoty R’_w= 30 dB ve smyslu ČSN 73 0532 v rozsahu vnějšího hlukového zatížení L_Aeq_,2m50 až 60 dB, (ve smyslu požadavků Nařízení vlády č. 272/2011, § 11, odst. 2., při respektování korekce dle přílohy č. 3 citované legislativy).

Tepelně-technická kritéria dle ČSN 73 0540-2/2011 v jejich požadavkové diferenciaci (nízkoenergetické, pasivní a nulové objekty) jsou jednoznačně závislá na použitém tepelném izolantu a zejména jeho tloušťce. Splněním základního parametru součinitele prostupu tepla U při eliminaci tepelných mostů dává záruku vyššího energetického standardu při současném respektování dalších požadavků interiérového komfortu ve znění výše citované normy.

Příspěvek na konkrétních skladbách (různých technologií) uvádí ve svých výstupech hodnoty tepelně-technické i akustické v niveau normových požadavků obvodových plášťů.

Correlation of acoustic and thermal parameters of vertical structures

Building envelope must not only ensure thermal comfort but also to protect people from noise penetrating into the building from the exterior. The authors compare design variants in terms of thermal and acoustic parameters. Results are presented in tables.

Keywords: structure acoustic parameters, structure thermal parameters

Související časopisy

7/2012