Evropská směrnice o snižování energetické náročnosti budov
Nová výstavba musí splňovat předpisy, týkající se energetické náročnosti budov, uvedené v příspěvku autora. Je rovněž potěšitelné, že majitelé stávajících rodinných a družstevních domů už také začali uplatňovat požadavky zmíněných předpisů.
Recenzent: Miroslav Štorkan
1. Úvod
Snižování energetické náročnosti budov (dále jen ENB) je cíl, který si Evropské společenství dalo již na počátku tohoto tisíciletí. V současnosti v ČR platné právní normy jsou založeny na zákonech a vyhláškách vycházejících ze Směrnice 2002/91/ES o ENB. V roce 2010 byla vydáno přepracované znění této směrnice pod označením 2010/31/EU, ve kterém jsou jednak úpravy původní směrnice, jednak jsou definovány nové administrativní nástroje ke snížení ENB – mimo jiné se zavádí pojem „budova s téměř nulovou spotřebu energie“.
2. Stav v ČR v roce 2010 [8]
Směrnice 91/2002/ES (EPBD) [1] promítnutá do národních právních předpisů vešla v plném rozsahu v ČR v platnost dne 1. 1. 2009, kdy se naplno rozeběhlo vydávání průkazů ENB na nové budovy na základě Zákona č. 406/2006 o hospodaření energií [2] a Vyhlášky č. 148/2007 o ENB [3]. V souladu s EPBD se v ČR zákonem předepisuje certifikace budov metodou hodnocení ENB.
Energetickou náročností budovy se rozumí vypočtená celková roční dodaná energie v GJ potřebná na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení (obr. 1).
ENB se počítá při standardizovaném užívání budovy bilančním hodnocením, tj. výpočtem na modelu budovy pro projektované i stávající budovy. Bilanční hodnocení se provádí intervalovou metodou, nejlépe měsíční. V případě budov s nízkou tepelnou setrvačností se časový krok intervalové metody zkracuje až na hodinu.
Výsledkem vlastního výpočtu ENB je pak roční spotřeba energie rozdělená na jednotlivé subsystémy a energonositele a v součtu pak celková spotřeba energie v budově. Takto spočítaná energie je porovnána s referenční hodnotou a na základě porovnání hodnot roční spotřeby energie je vypočten klasifikační ukazatel a budova je zařazena do jedné z klasifikačních tříd energetické náročnosti. Výsledkem je průkaz ENB, který je tvořen protokolem obsahujícím textový popis a hodnocení budovy a systémů TZB a grafickým znázorněním průkazu ENB ve formě štítku. Kromě zatřídění navrhovaného řešení budovy je možné v průkazu ENB vyhodnotit i důsledek energeticky úsporného opatření. V tomto případě se v grafickém znázornění zobrazí druhá hodnota hodnocení budovy, vyjadřující předpokládaný stav po aplikaci energeticky úsporného opatření.
3. Přepracovaná evropská směrnice o ENB
V roce 2010 schválila Evropská rada na půdě Evropského parlamentu revizi směrnice 91/2002/ES s názvem Směrnice o ENB (přepracování) z 19. 5. 2010 pod číslem 31/2010/EU [4]. Revidovaná směrnice vytyčuje cíle Evropského společenství v oblasti energetiky do roku 2020 rozpracováním a úpravou kroků vedoucích ke snížení spotřeby energie v Evropě. Tato směrnice ruší a nahrazuje směrnici 91/2002/ES v plném rozsahu a upřesňuje a v některých bodech zpřísňuje požadavky na ENB. Mottem revidované směrnice je cíl 20–20–20, vyjadřující cíl v roce 2020 dosáhnout snížení spotřeby energie o 20 %, snížení emisí skleníkových plynů o 20 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 20 % celkové výroby energie v Evropě v porovnání s rokem 1990. K dosažení tohoto cíle jsou směrnicí definovány různé kroky.
a) Společné požadavky na metodu výpočtu ENB
Směrnice definuje požadavky na společný obecný rámec výpočtu ENB a jejich ucelených částí. Ve srovnání s původní směrnicí je mimo jiné upravena definice termínu ENB jako „vypočítané nebo změřené množství energie nutné pro pokrytí potřeby energie spojené s typickým užíváním budovy, což mimo jiné zahrnuje energii používanou pro vytápění, chlazení, větrání, teplou vodu a osvětlení“. Za povšimnutí stojí fakt, že termín standardizované užívání budovy je nahrazen termínem typické užívání a jsou modifikována hlediska, která musí být v metodě pro stanovení ENB zohledněna. Druhou důležitou změnou je povinnost vyjádřit ENB i číselným ukazatelem spotřeby primární energie. Pod pojmem „primární energií“ se pro účely této vyhlášky rozumí energie z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů, která neprošla žádným procesem přeměny nebo transformace.
b) Uplatnění minimálních požadavků na ENB na budovy, jejich části, prvky a technické systémy
V dalších bodech definuje směrnice požadavky nejen na ENB jako celku, ale u změn a úprav stávajících budov nově též požadavky na jednotlivé ucelené části těchto budov, jejich prvky anebo technické systémy v závislosti na tom, čeho se úprava stávající budovy týká.
Nově se zde zavádí definice pojmů, na které se stanovení minimálních požadavků vztahuje, jako je budova, ucelená část budovy, technický systém a prvek budovy. Při stanovování požadavků je kladen důraz nejen na dopad na ENB, ale i optimální nákladovou úroveň, pro jejíž stanovení vydá Evropská komise do 30. 6. 2011 srovnávací metodický rámec pro výpočet nákladově optimálních úrovní minimálních požadavků na ENB a prvků budov. Proces stanovení minimálních požadavků bude vycházet z technicko-ekonomické analýzy referenčních budov v jednotlivých zemích.
Zajímavým požadavkem EPBD na nové budovy před zahájením výstavby je povinnost posouzení technické, environmentální a ekonomické proveditelnosti použití alternativních zdrojů energie jako jsou „místní systémy dodávky energie využívající energii z obnovitelných zdrojů, kombinovaná výroba tepla a elektřiny, ústřední nebo blokové vytápění nebo chlazení, zejména využívá-li zčásti nebo zcela energii z obnovitelných zdrojů a tepelná čerpadla“.
c) Budovy s téměř nulovou spotřebou energie
Základním požadavkem je, aby do 31. 12. 2020 všechny nové budovy byly „budovami s téměř nulovou spotřebou energie“ a po dni 31. 12. 2018 nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Pro účely této směrnice se rozumí „budovou s téměř nulovou spotřebou energie“ budova, jejíž ENB určená podle metody, dané touto směrnicí, je velmi nízká. Téměř nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí. Tento velmi ambiciózní cíl bude realizován na základě vnitrostátního plánu, který si musí každá země připravit a stanovit v něm, jakým způsobem bude postupováno, které budovy budou z tohoto požadavku vyjmuty. Důraz je opět kladen na nákladovou efektivnost opatření vedoucích k realizaci těchto budov.
d) Certifikáty energetické náročnosti
Požadavky na certifikaci budov navazují na již započatý proces vydávání průkazu ENB a stanovují ovšem nové údaje, které musí certifikát obsahovat. Certifikát energetické náročnosti musí obsahovat ENB a referenční hodnoty, jako jsou minimální požadavky na ENB, a umožňovat tak vlastníkům nebo nájemcům budovy nebo ucelené části budovy porovnání a posouzení její energetické náročnosti.
Kromě těchto údajů bude certifikát energetické náročnosti obsahovat i doporučení na snížení ENB nebo ucelené části budovy, které je optimální nebo efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům, pokud ve srovnání s platnými požadavky na ENB existuje pro taková zlepšení přiměřený potenciál. Certifikát energetické náročnosti poskytne údaje o tom, kde vlastník nebo nájemce může získat podrobnější informace, včetně nákladové účinnosti doporučení uvedených v certifikátu energetické náročnosti. Posouzení nákladové efektivnosti je založeno na souboru standardních podmínek, jako je posouzení úspor energie a základních cen energie a předběžný odhad nákladů. Obsahuje dále informace o krocích, které je nutné podniknout k provedení doporučení. Majiteli nebo nájemci mohou být poskytnuty i další informace o souvisejících tématech, jako jsou energetické audity nebo pobídky finanční či jiné povahy a možnosti financování.
Důležitou informací pro zpracovatele průkazů ENB v ČR je mimo jiné ten, který uznává certifikáty vydané podle Směrnice 2002/91/ES po dobu jejich platnosti. Nicméně budovy, které ještě tímto procesem neprojdou dříve, než vejde v platnost národní legislativa, budou certifikovány novým způsobem. Z výše uvedeného lze odhadnout, že certifikát se bude blížit k energetickému auditu budov, tak jak byl v ČR definován již dříve vyhláškou č. 425/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 213/2001 Sb. vydávající podrobnosti náležitosti energetického auditu.
e) Inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů
Směrnice se i nadále zabývá problematikou pravidelné inspekce otopných soustav a klimatizačních systémů v budovách. V této části se blíže specifikují požadavky na způsob řešení provozu těchto zařízení a byla provedena jazyková změna, kdy zavádějící pojem „inspekce kotlů“ byl nahrazen výstižnějším pojmem „inspekce otopných soustav“. Blíže se též specifikuje obsah a forma inspekční zprávy.
f) Nezávislé systémy kontroly certifikátů energetické náročnosti a inspekčních zpráv
Novým prvkem Směrnice je zavedení nezávislého kontrolního systému certifikátů energetické náročnosti a zpráv o inspekci otopných soustav a klimatizačních systémům úrovni jednotlivých členských zemí. Kontrola bude prováděna namátkově na statisticky významném souboru každoročně vydaných certifikátů a inspekčních zpráv a bude zaměřena mimo jiné na platnost vstupních údajů o budově, použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti, a výsledků uvedených v certifikátu, celkovou kontrolu vstupních údajů o budově použitých k vydání certifikátu energetické náročnosti, celkové ověření výsledků uvedených v certifikátu, včetně uvedených doporučení, a je-li to možné, prohlídku budovy na místě za účelem kontroly srovnatelnosti specifikací uvedených v certifikátu energetické náročnosti a certifikované budovy.
4. Závěr
Nová směrnice o ENB vyjadřuje extrémní zájem Evropského společenství o změnu v oblasti energetiky budov a vytyčuje velmi ambiciózní cíle. Je zřejmé, že nyní nastane období, kdy požadavky Směrnice budou postupně zaváděny prostřednictvím našeho právního systému. Je nutno upozornit, že nová směrnice je určena vládám členských zemí ES a její uvedení do běžného života je otázka několika let, než se jednotlivé požadavky zapracují do našeho právního systému dle harmonogramu termínů, ve Směrnici uvedených.
Energetické a environmentální hodnocení budov se stalo v posledních letech významným prvkem nejen v oblasti navrhování budov, ale i na trhu s realitami. Nutno říct, že v době stagnující výstavby je to pro mnohé projektanty zdroj pracovních příležitostí s pozitivním dopadem. Pro zachování konkurenceschopnosti je možné doporučit sledování tohoto vývoje a věřit tomu, že tyto metody skutečně povedou nejen k zvýšení ceny budovy na trhu, ale ke skutečnému zlepšení působení budov na své okolí.
Literatura
[1] Směrnice evropského parlamentu a rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické
náročnosti budov, Úřední věstník Evropské unie 12/sv. 2 Brusel, 4. 1. 2003
[2] Zákon o hospodaření energií, Sbírka zákonů č. 61/2008 částka 19
[3] Vyhláška o energetické náročnosti budov, Sbírka zákonů č.148/2007, částka 53
[4] Směrnice evropského parlamentu a rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické
náročnosti budov (přepracování) Úřední věstník Evropské unie 53, Brusel, 18. 6. 2010
[5] http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn
[6] http://www.stavbaweb.cz/stavba-mesice/ clanek/19757/22409/
[7] http://www.sbtool.cz
[8] Kabele, K.: Revize evropské směrnice 2002/91/ES o energetické náročnosti budov Internetový
portál www.tzb-info, 30. 8. 2010
European directive of energy performance of building
The article shows updated information about building energy certification in the Czech Republic. The recast EPDB 31/2010/EU is explained.
Keywords: building evaluation, EPDB certification