ČR potřebuje rychlou změnu odpadové legislativy
„Pokud chce Česká republika patřit mezi kulturní země Evropy, nemůže dále tolerovat špinavý kšeft se zahrabáváním odpadků pod zem a ničením životního prostředí. Česká republika potřebuje rychlou změnu odpadové legislativy, která ekonomicky znevýhodní skládkování komunálního odpadu,“ řekl předseda výkonné rady teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek.
Legislativa Evropské unie považuje skládkování za nejméně vhodnou formu odstraňování odpadů. Řada zemí EU uplatňuje pro komunální odpad úplný zákaz jeho skládkování. Nově schválená Státní politika životního prostředí požaduje nastavit nově poplatky za ukládání odpadu tak, aby došlo minimálně k vyrovnání tohoto, z pohledu ochrany životního prostředí, nejméně vhodného způsobu nakládání s odpady s náklady vhodnějšího způsobu. Alternativami skládkování je recyklace a energetické využití komunálního odpadu. Tyto možnosti jsou v ČR zcela účelově stavěny do protikladu, ačkoliv ve vyspělých zemích se uplatňují paralelně, protože zdaleka ne všechen komunální odpad je možné a rozumné recyklovat.
„Země s vyspělým odpadovým hospodářstvím dokáží recyklovat a kompostovat mezi 50 až 65 % komunálního odpadu, zbytek se využívá pro výrobu energie. Pokud chceme skoncovat se skládkováním, bez energetického využití odpadu se neobejdeme,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek a dodal: „Energeticky se využívá pouze takový odpad, který se už nedá dále efektivně vytřídit nebo jinak zpracovat.“
Sousední Rakousko využívá energeticky 35 % komunálního odpadu a provozuje 14 zařízení na jeho energetické využití. Ve Švédsku a Dánsku je podíl energetického využití odpadu přes 50 % a provozují tu více než 30 zařízení. Ve Švýcarsku je v provozu 28 zařízení, v celé Evropě pak přibližně 400. Česká republika se při vstupu do EU zavázala, že do konce letošního roku sníží ve srovnání s rokem 1995 skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu o 50 %. Je zřejmé, že tento cíl nebude splněn.
Situace v České republice – nově zveřejněné údaje
Z dat Eurostatu vyplývá, že v roce 2011 každý občan ČR vyprodukoval 320 kg odpadu, z toho více než 3/4 (264 kg) skončily v popelnici a 54 kg se recyklovalo. Pouze čtvrtinu odpadu vyhozeného do popelnice (58 kg) se podařilo přeměnit na energii a zbylých 206 kg putovalo bez užitku na skládku. Na skládkách tak v roce 2011 skončilo přes 2 miliony tun komunálního odpadu.
Energetického využití odpadu se není třeba obávat
V České republice fungují pouze tři zařízení na energetické využití komunálního odpadu (Praha, Liberec, Brno) s celkovou roční kapacitou 654 tisíc tun odpadu. V roce 2010 bylo energeticky využito 486 tisíc tun odpadu. Vliv těchto zařízení na životní prostředí je zcela zanedbatelný.
Celkové množství polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů uvolněných do ovzduší při energetickém využití odpadu činilo v roce 2010 přibližně 24 miligramů. Celkové emise dioxinů v ČR nejsou přesně známy, ale pohybují se v řádu 100 000 miligramů za rok.
Ochrana ovzduší
V zařízeních pro energetické využití odpadu jsou veškeré spaliny čištěny, neutralizovány a nepřetržitě kontrolovány. Sleduje se více látek než u ostatních energetických zařízení a také emisní limity jsou oproti spalování běžných fosilních paliv daleko přísnější. Základem nízkého množství emisí je vysoká teplota spalování a automatické řízení spalovacího procesu. Pro porovnání: Spálením 1 kg komunálního odpadu v domácích kamnech se vypustí do ovzduší stejné množství dioxinů, kolik jich vznikne při spálení 10 tun odpadu v moderním zařízení.
Bezpečné zneškodnění nebezpečných odpadů
Spálením odpadu dochází ke snížení jeho objemu na desetinu (váhově na čtvrtinu původní hmotnosti). Toxické kovy (arzén, kadmium, rtuť apod.) se převedou na stabilní a nerozpustné formy a ukládají se na zabezpečenou skládku se zamezením kontaminace podzemní vody. Energetické využití odpadu umožňuje separovat a bezpečně zneškodnit nebezpečný odpad, který je v případě skládkování rozptýlen na skládce, odkud může unikat do životního prostředí. Vzniklé popeloviny se mohou až z 97 % využívat jako druhotná surovina pro stavební a rekultivační činnost.
Podle tiskového mluvčího TSČR, Mgr. Pavla Kaufmanna, se cena tepla ze zařízení pro energetické využití odpadů v současnosti pohybuje v relaci cca 100 až 150 Kč/GJ na prahu zařízení. K této ceně je třeba přičíst náklady na distribuci tepla. Spalovna nedokáže zajistit všechno teplo do soustavy zásobování teplem, ale jak dokazují zařízení v Brně (SAKO) i Liberci (TERMIZO), lze v letních měsících zabezpečit většinu potřebného tepla pro přípravu teplé vody v místních soustavách zásobování teplem. Komunální odpad má průměrnou výhřevnost kolem 10 GJ/tunu. U hnědého uhlí pro teplárny se výhřevnost pohybuje podle použité spalovací technologie mezi 10 až 14 GJ/tunu. Energie z více než 2 milionů tun komunálního odpadu uloženého ročně na skládky by mohla nahradit přibližně 1,5 až 1,7 milionu tun hnědého uhlí.
upraveno podle tiskové zprávy Teplárenského sdružení ČR