+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Chyby při odvádění dešťových vod ze střech

20.06.2014 Autor: Ing. Jaroslav Dufka Časopis: 4/2014,

S nedostatky při odvádění dešťových vod se setkáváme v praxi na každém kroku. Některé závady jsou zřejmé již na první pohled, jiné, ač jsou také závažné, si ani neuvědomujeme. Autor článku chtěl přehledným zdokumentováním na tyto nedostatky poukázat.

Recenzent: Miroslav Hartl

Dešťových vod v Evropě a v ČR je v určitých obdobích malé množství a někdy zase příliš velké. Proto, a nejen kvůli tomu, mohou být s odvodem dešťových vod různé potíže. Příčiny závad při odvádění dešťových vod jsou způsobeny mnoha důvody, počínaje již vadami projektu a konče špatnou montáží, případně údržbou dešťového potrubí.

Nejčastější následky špatně odváděných dešťových vod:

  • možnost poškození některé části domu,
  • nebezpečí vzniku škody na cizím majetku,
  • neoprávněné odvádění dešťových vod na okolní pozemek.

Téměř vždy dochází k poškození majetku. Nejčastější škody jsou na samotných domech, kde je odvod dešťových vod proveden s chybami.

Problémy s odvodem dešťových vod se vyskytují u střech plochých i šikmých. Vždy je však možnost, a samozřejmě nutnost, chyby odstranit.

Image 1Obr. 1 • Opadaná omítka pod žlabem

Pro odvádění dešťových vod se nejčastěji používají sériově vyráběné díly odtokové soustavy. Nejednotnost terminologie je příčinou používání různých pojmů pro jeden výrobek. Klasickým příkladem může být tvarový kus osazovaný na svislé trubce, který slouží k odvádění dešťové vody do sudu nebo jiné nádrže. Různými výrobci a prodejci je označován jako chrlič, sběrač, vodní klapka, odbočka do sudu nebo odvaděč vody. Proto v tomto článku bude používáno názvosloví podle obrázku 2.

Image 2Obr. 2 • Jednotlivé části systému odvodnění šikmých střech; 1 – žlab, 2 – okapnicový pás, 3 – síť proti padajícímu listí, 4 – hák, 5 – čelo žlabu, 6 – roh, 7 – kotlík, 8 – oblouk, 9 – koleno, 10 – objímka odpadního potrubí, 11 – sběrač dešťové vody, 12 – dešťový odpad (svod), 13 – revizní kus, 14 – ukončovací kus s výztuhou

Chyby při odvádění dešťových vod se vyskytují nejen ve špatném návrhu nebo montáži dešťového potrubí, ale i u stavebních konstrukcí (spádování střech) nebo při napojení na ležatou kanalizaci.

1. Střechy

Ploché střechy

Při odvodnění plochých střech s atikami se odpadní potrubí zpravidla vede uvnitř budovy. Toto potrubí slouží pouze pro odvodnění střechy. Nesmí se použít pro odvod jiných odpadních vod (splaškových, průmyslových odpadních vod).

Nejčastější potíže s odvodem vody z plochých střech jsou:

  • malý průměr dešťového odpadního potrubí,
  • špatný spád střechy,
  • netěsná hydroizolační vrstva střechy,
  • špatná údržba střechy (např. ucpaný vtok, její znečištěný povrch apod.).

Pro návrh a dimenzování dešťového kanalizačního potrubí platí ČSN EN 12056 Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy a ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace.

Malý průměr dešťového odpadního potrubí

Pokud projektant nedodrží zásady platných norem, mohou nastat problémy s bezpečným odváděním dešťové vody. Další problémy mohou nastat v případě, kdy není pravidelně prováděna údržba a čištění střechy. Spláchnuté nečistoty se potom hromadí ve střešním vtoku a mohou jej i ucpat. Při deštích s velkou intenzitou voda nestačí vtokem odtékat a hromadí se na střeše (obr. 3).

Image 3Obr. 3 • Ucpaný střešní vtok

Podle konstrukce střechy může voda přetékat na fasádu nebo do vnitřních prostor domu. Pokud je střecha ohraničená atikou, voda se může hromadit na střeše a způsobit přetížení stavební konstrukce. Tímto problémem se zabývá i změna normy vnitřní kanalizace ČSN 75 6760 z února 2014, která požaduje řešit u střech s atikou nouzové přepady, které v případě ucpání vtoků, nebo přívalových srážek, umožní nouzově odvést vodu ze střechy. Dalším problémem mohou být i nekompletní střešní vtoky, z kterých je odstraněna část pro zachytávání nečistot. Nečistoty se potom spláchnou vodou do vnitřní kanalizace, kde mohou v ležatém potrubí způsobit jeho ucpání.

Špatný spád střechy

Stavební práce mnohdy neprobíhají tak, jak by měly. Také dodatečné úpravy mohou být příčinou změn původně navrženého spádu střechy a pomalejšího nebo, v některých místech, téměř žádného odtoku vody ze střechy (obr. 4). Kvalita prací souvisejících s pokládáním hydroizolační vrstvy střechy nebývá vždy vysoká. Při výměně, nebo opravách po několika letech, může být nová vrstva pokládána nepřesně a původně dostatečný spád střechy se změní na nedostatečný. Voda, která před lety z ploché střechy volně odtékala, po nekvalitních opravách odtéká špatně, nebo v určitých místech neodtéká vůbec. Na střeše potom zůstávají kaluže, které mohou být příčinou i snižování životnosti hydroizolační fólie.

Image 4Obr. 4 • Špatný spád střechy

Poškozená hydroizolační vrstva

Méně častým, ale možným, problémem při odvádění dešťových vod je mechanické poškození hydroizolační vrstvy střechy. Samotná střecha může být kvalitně zaizolovaná s dobře položenou krycí vrstvou. Nekvalitním napojením hydroizolace na střešní vtok, nebo špatným provedením detailů u střešních světlíků, může dešťová voda zatékat do souvrství střechy a do dalších stavebních konstrukcí. V tomto případě je nutné provést opravu co nejdříve, aby se zamezilo případným škodám na budově.

Střechy uprostřed dispozice budov

Stavební dispozice některých domů jsou velmi složité a u některých objektů mohou být střechy umístěny i uvnitř dispozice budovy. Poměrně často se toto řešení objevuje u velkých nákupních center, kdy uprostřed objektu vznikne atrium s plochou střechou. Obr. 5 ukazuje střechu uprostřed domu ve 2. nadzemním podlaží. V tomto případě došlo k dodatečnému zastřešení světlíku v druhém podlaží. Střecha je přístupná pouze po žebříku z okna, což je samo o sobě nebezpečné, protože obě části střechy jsou šikmé. Každá část střechy má jiný sklon a povrch střechy je proveden z různých materiálů. Na „vnitřní“ střechu je svedena dešťová voda dvěma svislými odpady z horní části střechy. Při přívalovém dešti, a ucpaném vtoku napadaným listím, dochází na střeše uvnitř budovy k vzdutí vody a jejímu zatékání do objektu. Stěny v nejnižších místech střechy jsou pak mokré. I v těchto případech je nutné navrhovat nouzové odvodnění například nezávislým potrubím.

Image 5Obr. 5 • Vnitřní střecha

Šikmé střechy

V České republice se vyskytuje mnohem více střech šikmých než plochých. Závady na těchto střechách jsou způsobeny nejen špatným návrhem, ale především nekvalitním provedením klempířských prací a nedostatečnou údržbou. Mezi nejčastější závady patří zejména:

  • špatně navržený průměr vnějšího dešťového odpadu,
  • společné potrubí pro více střech,
  • chybějící kryt lapače střešních splavenin nebo celý lapač,
  • ucpaný kotlík nebo potrubí,
  • vypouštění vody volně na chodník nebo silnici,
  • velké vzdálenosti uchycení potrubí,
  • netěsné spoje na potrubí,
  • špatný sklon žlabu,
  • chybná trasa vedení potrubí,
  • zkorodované potrubí nebo spoje,
  • špatně umístěný lapač střešních splavenin,
  • velký rozdíl v průměru potrubí a lapače střešních splavenin,
  • použití špatného materiálu, atp.

2. Střešní žlaby

Dešťové vody se považují za relativně čisté, spád střešního žlabu by měl být nejméně 0,5 %. U dlouhých podokapních žlabů by vycházel velký výškový rozdíl v uchycení háků, proto by délka podokapního žlabu neměla přesáhnout 10 m na jeden střešní odpad.

Malý průměr potrubí

Velikost průměru dešťového odpadu, který odvádí dešťové vody, závisí na velikosti odvodňované plochy střechy. V případě, že žlab odvádí vodu ze dvou střech, musí být dešťový odpad dimenzován na odvodňovanou plochu obou střech (obr. 6). Pokud tomu tak není, může se voda hromadit ve žlabu a při vydatném dešti může přepadávat přes okraj žlabu.

Image 6Obr. 6 • Voda ze dvou střech svedená do jednoho žlabu

Zkorodované potrubí

Materiál potrubí pro odvádění dešťové vody může být různý. K výrobě střešních žlabů a odpadů se používá ocelový plech s úpravou povrchu pozinkováním, pozinkovaný plech s polyuretanovou povrchovou vrstvou v tloušťce 50 µm, měděný plech, plech titanzinkový (TiZn) a také plastové materiály. Nejlevnějším a současně nejčastěji používaným materiálem je pozinkovaný plech. Jeho nevýhodou je koroze, která může vzniknout již po několika letech používání, pokud není plech chráněn barvou nebo jinak ošetřen proti vzniku a působení koroze.

Image 7Obr. 7 • Rezavé ležaté potrubí

Prohnutý střešní žlab

Špatný spád nebo velká vzdálenost háků může způsobovat to, že se žlab může prohnout. Dešťová voda pak zůstává dlouhodobě ve žlabu a může v něm zahnívat a zapáchat nebo být příčinou vzniku koroze, pokud je použit pozinkovaný plech.

Image 8Obr. 8 • Prohnuté potrubí (špatný spád)

Koroze nadokapního žlabu

V některých případech je pro odvodnění střechy použit nadokapní žlab. Při nedostatečné údržbě dochází ke korozi žlabu a oplechování, a tím i ke vzniku netěsností a podtékání dešťové vody pod žlab.

Image 9Obr. 9 • Podtékání žlabu

Opačný spád

Špatným vyměřením a osazením upevňovacích háků nebo jejich uvolněním může mít žlab po celé délce, nebo v určité části, opačný spád. Voda zůstává v potrubí, může zahnívat a podporovat vznik koroze.

Velké vzdálenosti v uchycení potrubí

Různá architektonická řešení domů mohou způsobovat problémy při vedení nebo uchycení potrubí odvádějících dešťovou vodu. Někdy klempíři uchycují potrubí ve velkých vzdálenostech. Při silném větru a vydatném dešti může docházet k uvolnění potrubí ve spojích nebo k jinému poškození.

Image 10Obr. 10 • Chybějící uchycení potrubí

Chybějící část potrubí

Při manipulaci s dlouhými předměty se občas poničí část střešního žlabu. Je to zejména v místech, kde potrubí zasahuje do manipulačního prostoru dopravních prostředků ve skladech.

Image 11Obr. 11 • Chybí část žlabu

3. Svislé dešťové potrubí

V terminologii klempířských prací bývá vnější dešťový odpad nazýván svodem. Při montáži svodu rovněž vzniká mnoho chyb, které mohou být příčinou dalších problémů. Napojení střešního žlabu na svislý odpad se provádí nejčastěji pomocí kotlíku. Pokud není tato tvarovka použita, může být místo napojení odpadu na žlab příčinou netěsností.

Chybou je například napojení žlabu 125 mm na svislé potrubí o průměru 75 mm. Je otázkou, zda průměr svislého potrubí vůbec vyhovuje odvodňované ploše střechy.

Image 12Obr. 12 • Malý průměr svislého potrubí

Zanedbání údržby

Zanedbání údržby klempířských výrobků z pozinovaného plechu může být také příčinou vzniku netěsností, například při zkorodovaní žlabového kotlíku.

Image 13Obr. 13 • Děravý kotlík

Společné dešťové potrubí ze dvou úrovní střech

Někdy je do jednoho svislého potrubí svedena dešťová voda ze dvou střech. Dešťový odpad pak musí být dimenzován na množství vody, které odtéká z obou ploch. V mnoha případech, zejména při dodatečné výstavbě, tento požadavek není dodržen, při přívalových deštích voda nestačí odtékat a přetéká žlabem na fasádu, do ulice aj.

Image 14Obr. 14 • Společný svod ze dvou střech

Kryty proti vnikání nečistot

Žlaby je možné chránit proti vnikání listí různými kryty, které bývají dodávány jako speciální příslušenství odvodňovacích systémů. Tyto kryty zamezí usazování listí ve žlabu, jeho vniknutí do dešťových odpadů a ucpání lapače střešních splavenin.

Image 15Obr. 15 • Drátěný kryt zabraňující vnikání větších mechanických nečistot do dešťových žlabů

Průchod stavebními konstrukcemi

U některých stavebních objektů dochází vlivem rekonstrukcí a nástaveb k vytváření nevhodných detailů prostupu potrubí stavebními konstrukcemi, které mohou být příčinou zatékání. Například když potrubí prochází římsou a střešní konstrukcí. Detail prostupu potrubí konstrukcí je nutné navrhnout tak, aby nebyl zdrojem zatékání a znehodnocování konstrukce.

Image 16Obr. 16 • Průchod potrubí atikou

Nevhodný materiál potrubí

Volně vedené dešťové odpadní potrubí, které by mohlo být mechanicky poškozeno (např. u uliční fasády), musí být do výšky 1,5 m od terénu z materiálu, který nelze lehce mechanicky poškodit. Dříve se pro tyto úseky používalo potrubí z litiny, ale v současné době se tento požadavek často nedodržuje. Potrubí je provedeno například z pozinkovaného plechu a při neopatrné manipulaci se poměrně snadno poškodí. V některých případech i tato část potrubí chybí. V těchto případech je dobré myslet i na to, že volně přístupné potrubí může (např. z měděného plechu) vyvolávat i zájem zlodějů.

Image 17Obr. 17 • Nevhodný materiál potrubí

Zmenšení průměru

Potrubí nesmí ve směru proudění vody zmenšovat svůj průměr (obr. 18). Při vydatném dešti může dojít ke vzdutí a voda přetéká přes žlab.

Image 18Obr. 18 • Zmenšení průměru potrubí

Nedostatečné upevnění

Svislé potrubí musí být upevněno objímkami, které zajišťují jeho stabilitu. Velká vzdálenost objímek může být při prudkém dešti příčinou jejich uvolnění.

Image 19Obr. 19 • Nedostatečné upevnění

Provizorní svislé potrubí

U staveb někdy není možné provést montáž dešťového potrubí po celé délce najednou. Část potrubí se instaluje v průběhu stavby a zaústění do lapače střešních splavenin se provede až později. Aby voda z nedokončeného potrubí netekla po fasádě, provede se napojení například provizorním flexibilním potrubím příslušného průměru (obr. 20). Avšak i toto provizorní potrubí by mělo být řádné upevněné, aby při dešti ­nedošlo k jeho uvolnění a zbytečnému zatékání.

Image 20Obr. 20 • Provizorní svislé potrubí

Nevhodně vedené potrubí

Svislé potrubí musí být vedeno tak, aby nepřekáželo běžnému provozu. U skladů, výrobních hal a dalších budov se může snadno poškodit běžnou manipulací.

Image 21Obr. 21 • Nevhodně vedené potrubí

Změna tvaru potrubí

Při přechodu potrubí s čtvercovým průřezem na potrubí s kruhovým průřezem je nutné použít přechodové tvarovky. Při nepřesném napojení, špatně osazených tvarovkách a netěsnosti dochází k volnému vytékání vody a případně k podmáčení budovy (obr. 22).

Image 22Obr. 22 • Změna tvaru potrubí

Velké rozdíly v průměrech

Průměr dešťového odpadního potrubí a lapače střešních splavenin by si měly vzájemně odpovídat. Příliš velké rozdíly (obr. 23) v průměrech znemožňují řádné utěsnění spoje. Místo napojení je potom příčinou netěsností.

Image 23Obr. 23 • Velké rozdíly v průměrech

Chybné napojení dešťového odpadu

Také chybným napojením svislého odpadu na ležaté potrubí dešťové kanalizace může docházet k různým závadám. Například při volném výtoku dešťové vody do šachty, bez lapače střešních splavenin, se potrubí může velkým namáháním poškodit ve spoji.

Image 24Obr. 24 • Chybné napojení dešťového odpadu

4. Lapače střešních splavenin

Chybějící lapač střešních splavenin

Vnější dešťové odpady se mají opatřit v úrovni terénu lapačem splavenin nebo čisticí tvarovkou, která je umístěná asi 1 m nad terénem. Pokud se tyto tvarovky nepoužijí, není možné bez rozebrání svislého potrubí zajistit čištění ležatého potrubí.

Image 25Obr. 25 • Chybějící lapač

Chybějící kryt lapače střešních splavenin

Staré kryty mohou být zkorodované a případně poškozené tak, že se uvolní. Lapač bez krytu se časem zanese nečistotami a může se úplně ucpat. Dešťová voda pak neodtéká do kanalizačního potrubí, ale volně vytéká na terén.

Image 26Obr. 26 • Chybějící kryt lapače

Lapač vysoko nad chodníkem

Každý lapač má být umístěn tak, aby nemohl být poškozen. Pokud je umístěn několik desítek centimetrů nad povrchem chodníku, může dojít snadno k jeho poškození.

Image 27Obr. 27 • Lapač vysoko nad chodníkem

5. Odvod dešťové vody

Odvod volně na chodník

Dešťové vody u veřejných prostranství nemají odtékat volně na chodník nebo přilehlé komunikace. V zimních měsících při střídání kladných a záporných teplot může dešťová voda na chodníku namrzat (obr. 28).

Image 28Obr. 28 • Odvod volně na chodník

Výtok ze střešních žlabů

Pokud se použije volný výtok ze střešního žlabu, neměl by ústit na přilehlou komunikaci (obr. 29). Volný výtok vody může nejen obtěžovat chodce, ale i způsobovat poškození stavby a tvorbu námrazy na chodníku.

Image 29Obr. 29 • Výtok ze střešních žlabů

Ležaté potrubí volně položené na chodníku

Potrubí, které není chráněné a je pouze volně položené na chodníku, se může snadno poškodit a i způsobit zranění chodců. Je zřejmé, že vyobrazený způsob napojení dešťového odpadu nebyl navržen v projektu (obr. 30), byl proveden dodatečně a určitě není v souladu se stavebními předpisy.

Image 30Obr. 30 • Ležaté potrubí volně položené na chodníku

Volně vytékající voda na silnici

Pokud potrubí odvádí dešťovou vodu na veřejné chodníky, musí být nasměrováno tak, aby voda odtékala nejkratším směrem do kanalizace. Jde o nouzové řešení, protože volně vytékající voda může na komunikaci v zimních měsících namrzat (obr. 31).

Image 31Obr. 31 • Voda volně vytékající na vozovku

6. Závěr

Příklady chyb jsou kolem nás doslova na každém kroku. Tyto nedostatky způsobují materiální škody, výjimečně také úrazy osob. Častým zjištěním je, že vady dlouhodobě přetrvávají nejen na veřejných objektech, na objektech v nájmu, ale často i na rodinných domech, kde by člověk očekával velmi intenzivní zájem majitele na co nejrychlejší nápravě a zmírnění následných škod.


Mistakes in draining rainwater from roofs

The article deals with the draining rainwater from the roof. Typical errors are shown in the examples. Small errors can have serious consequences.

Keywords: rainwater, draining water, faults