Analýza: Největší ztráty na FVE nezpůsobují nejčastější závady
Pouhá 3 % závad způsobují téměř 38 % všech ztrát výkonu fotovoltaických elektráren. Vyplývá to z analýzy společnosti DroneTech, která pomocí termografických inspekcí vyhodnotila 369 555 fotovoltaických panelů o celkovém výkonu 83,68 MW za posledních 14 měsíců.
Ve zkontrolovaných elektrárnách odborníci identifikovali celkem 22 146 anomálií. Součet jejich dopadů
odpovídá odhadované roční ztrátě 7,83 GWh elektrické energie, tedy přibližně 80,3 milionu korun.
„Abychom si to lépe představili, stejné množství elektřiny pokrývá přibližně roční spotřebu více než
3100 domácností. Nejde tedy o zanedbatelné ztráty, ale o objem energie, který má reálný ekonomický dopad,“ popisuje
Ing. Ondřej Staněk ze společnosti DroneTech, která se zabývá inspekcí fotovoltaických elektráren pomocí
dronů a umělé inteligence.
Staněk zároveň upozorňuje na širší kontext: analyzovaný soubor představuje necelých 84 MW, zatímco v České
republice jsou v provozu řádově tisíce megawattů. I relativně malé ztráty na jednotlivých elektrárnách
tak podle něj mohou v součtu znamenat významné množství nevyrobené energie.
Nejzajímavější zjištění však nespočívá v samotném rozsahu ztrát. Data ukazují, že největší problémy nejsou
vždy zároveň těmi nejčastějšími.
Kde mizí nejvíce energie
Nejčetnějšími zjištěnými problémy byly různé formy přehřívání fotovoltaických článků. Přehřátí skupiny
buněk představovalo 29,2 % všech zaznamenaných anomálií, zatímco přehřátí jednotlivých buněk tvořilo dalších
17,6 %. Dohromady tak tyto závady představovaly téměř polovinu všech nálezů.
Nicméně největší dopad měly závady na celém stringu. DroneTech jich zaznamenal pouze 706, což představuje
3,2 % všech identifikovaných anomálií. Přesto byly odpovědné za ztrátu 2,96 GWh elektrické energie ročně,
tedy za 37,8 % všech identifikovaných energetických ztrát.
„Ve veřejné debatě o fotovoltaice se často řeší počet závad. Z provozního hlediska je ale mnohem důležitější jejich skutečný dopad. Naše data ukazují, že relativně vzácné poruchy mohou mít mnohonásobně větší ekonomické důsledky než závady, s nimiž se setkáváme každý den,“ upozorňuje Staněk.
Malý problém, velký účet
Závady na celém stringu jsou zajímavé právě tím, že se nevyskytují často, ale jejich dopad bývá výrazný.
Zatímco lokální závada zpravidla ovlivňuje pouze část jednoho modulu, porucha na úrovni stringu – řetězce
fotovoltaických panelů zapojených sériově za sebou – může zasáhnout větší skupinu vzájemně propojených
panelů. V důsledku toho se její vliv promítá do výkonu celé části elektrárny.
„Některé závady se projeví okamžitě v monitoringu. Jiné však mohou dlouhodobě snižovat výkon elektrárny,
aniž by bylo na první pohled zřejmé, kde problém vzniká. Nejdražší defekty tedy mohou být paradoxně ty,
které nejsou hned vidět. Proto se při správě fotovoltaických elektráren stále častěji využívají termografické
inspekce z dronů, které dokážou podobné anomálie rychle lokalizovat,“ vysvětluje Staněk.
Podle Ing. Petra Mauleho, ředitele České fotovoltaické asociace (ČFA), je ale důležité vnímat termografii
jako součást širší diagnostiky. Základem zůstávají pravidelné elektrické revize, které lze při nejistotě
nebo sníženém výkonu doplnit o dronovou termografii; ta odhalí příčiny problémů, jsou-li výsledky správně
vyhodnoceny. Samotná technologie ale nestačí – firem nabízejících termografická měření přibylo a kvalita
jejich výstupů se výrazně liší.
„Nestačí umět pilotovat dron nebo obsluhovat termokameru. Stejně důležité je správně interpretovat
naměřená data a poruchy odborně diagnostikovat,“ dodává Maule. Prozatím jedinou společností, která
získala od ČFA certifikaci pro dronové inspekce solárních elektráren s využitím umělé inteligence, je
DroneTech.
Certifikační testy potvrdily celkovou přesnost detekce závad 99,6 %.
Miliony korun ztracené kvůli běžným problémům
Data současně ukazují, že významnou část ztrát nezpůsobují pouze technické poruchy. Vegetace a znečištění představovaly dohromady 6 013 nálezů, tedy více než čtvrtinu všech zjištěnýchanomálií. Odhadovaná roční ztráta dosahovala téměř 1 GWh elektrické energie, což odpovídá přibližně 10 milionům korun. Právě tato zjištění ukazují, že výkon elektrárny neovlivňují pouze technologické vady, ale také kvalita provozu a údržby.
Fotovoltaika bývá vnímána jako bezobslužná technologie, ve skutečnosti však jde o zařízení fungující desítky let v náročných venkoních podmínkách. Podle Staňka mají kontrola a údržba přímý vliv na množství vyrobené energie – jde navíc o snadno řešitelný problém, výkon lze rychle vrátit na optimum bez složitého servisního zásahu.
❑ Z tiskové zprávy