Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření ve druhém pololetí roku 2011

klima

Pokračujeme v uvádění průměrné měsíční teploty vzduchu a počtu denostupňů z vybraných stanic České republiky (1. pololetí roku 2011 najdete v č. 1/2011, str. 46–47).

Recenzent: Michal Kabrhel

V tabulce 1 je průměrná měsíční teplota, její odchylka od normálu (1961 až 1990) a počty denostupňů vztažené k hodnotě 13 °C pro jednotlivé měsíce druhého pololetí roku 2011.

Tab. 1 • Průměrná měsíční teplota vzduchu T [°C] za druhé pololetí roku 2011; její odchylka od normálu 1961 až 1990 dT [°C]; počet denostupňů vztažený k teplotě 13 °C PDS

Tab. 2 Koeficienty K₁, K₂

Průměrnou měsíční teplotu, případně počet denostupňů pro libovolné místo v České republice lze určit z hodnot uvedených v tabulce 1 a z koeficientů tabulky 2. U denostupňů má však výpočet smysl jen v zimních měsících. V létě se na většině stanic měsíční počet deno­stupňů pohybuje kolem nuly a neplatí zde lineární závislost na nadmořské výšce. Vzhledem k četným inverzním situacím v listopadu (nízké absolutní hodnoty koeficientů v tabulce 2) je i v tomto měsíci výpočet odvážný. Výpočet pro ostatní měsíce lze provést podle následujících rovnic:

• a) T = T_S + (H – H_S)·K₁
• b) PDS = PDS_S + (H – H_S)·K₂

Kde

• T je hledaná průměrná měsíční teplota daného místa
• T_S je teplota nejvhodnější stanice
• H je nadmořská výška daného místa
• H_S je nadmořská výška nejvhodnější stanice
• PDS je hledaný počet denostupňů daného místa
• PDS_S je počet denostupňů nejvhodnější stanice

Na obrázku 1 je průběh průměrné denní teploty na stanici Praha-Ruzyně v roce 2011 ve srovnání s normálem 1951 až 2000. Největší kladná odchylka od normálu nastala v dubnu a prosinci (+3 °C), záporná v červenci (–1 °C). Rok 2011 jako celek byl teplotně silně nadnormální (+1°C), což však odpovídá postupnému oteplování.

Obr. 1 • Průměrná denní teplota vzduchu na stanici Praha-Ruzyně v roce 2011 ve srovnání s normálem 1951 až 2000 [°C]

Příklad výpočtu

Chceme-li zjistit například průměrnou teplotu a počet denostupňů v prosinci pro Havlíčkův Brod, najdeme nejdřív nejbližší stanici, kterou je Přibyslav. Zjistíme nadmořskou výšku Havlíčkova Brodu (422 m), v tabulce 1 najdeme pro stanici Přibyslav nadmořskou výšku (530 m), průměrnou měsíční teplotu (1,5 °C) a počet denostupňů za prosinec (323 denostupňů). V tabulce 2 najdeme konstanty K₁ = –0,0052 a K₂= 0,1462. Podle rovnic a) a b) pak určíme:

Průměrná prosincová teplota roku 2011 pro Havlíčkův Brod:

• T = 1,5 + (422 – 530)·(–0,0052) = 2,0616 @ 2,1 °C

Počet denostupňů za prosinec roku 2011 pro Havlíčkův Brod:

• PDS = 323 + (422 – 530)·0,1462 = 307,2104 @ 307 denostupňů

Globální záření

V tabulce 3 jsou měsíční sumy globálního záření. Uvedeny jsou téměř všechny stanice, které globální záření měří. Normál je spočten za období 1984 až 2010. V druhém pololetí byly nejvíce podnormální měsíce červenec a srpen, ale celý rok 2011 byl na všech stanicích s kladnou odchylkou 2 až 14 %.

Tab. 3 • Měsíční suma globálního záření G [MJ·m^–2] za druhé pololetí roku 2011; její odchylka dG [MJ·m^–2] od normálu za období 1984 až 2010; celoroční suma globálního záření [MJ·m^–2]; její odchylka dG od normálu za období 1984 až 2010 v [MJ·m^–2] a v [%]. Přepočet na [kWh·m^–2] se provede dělením číslem 3,6. Údaje lze využít pro posouzení přínosu solárních kolektorů i fotovolatických panelů v daných měsících a za celý rok vzhledem k dlouhodobému normálu

Údaje lze využít pro posouzení přínosu solárních kolektorů i fotovolatických panelů v daných měsících a za celý rok vzhledem k dlouhodobému normálu.

The average monthly air temperature, degreedays and annual global solar radiation for the second half of the year 2011

Keywords: air temperature, climate data, degreedays, global solar radiation

Pozn. redakce:

Metodiku přepočtu klimatických deno­stupňů na vytápěcí denostupně podrobně uvedl např. Vadimír Galád: Klimatické a vytápěcí denostupně – přepočet, ­Topenářství instalace č. 6/2009, archiv časopisu na adrese www.topin.cz

Údaje zachycující sumu globálního slunečního záření během roku 2011, uvedené v tomto příspěvku, je vhodné dát do souvislosti s článkem Fotovoltaika: Údaje o vyrobené elektřině, jehož autorem je Zdeněk Zikán, a který je rovněž zařazen do tohoto sešitu Topenářství instalace. Záporné odchylky od dlouhodobého normálu v měsících červenec a září 2011 jsou patrné v obou.