Příčiny vzniku požárů spalinových cest

Článek si klade za cíl seznámit čtenáře přehledně s nebezpečím vzniku požárů od spalinových cest. Autor na ukázkách prezentuje jednotlivé nedostatky vedoucí ke vzniku požárů v důsledku chybné montáže, provozu či zanedbáním údržby spalinové cesty.

Recenzent: Roman Vavřička

Požáry způsobené nevhodnou instalací či technickým provedením spalinových cest v budovách jsou velmi častým jevem. Především v topné sezoně se pravidelně opakují zprávy o požárech domů způsobených provozem komínů. Logickou otázkou je, jak může požár způsobit stavební prvek postavený z nehořlavých materiálů? Důvodem jsou obvykle zásadní pochybení a jejich kombinace. Základní nedostatky lze hledat při následujících činnostech:

1) Montáži komínů a jejich zabudování do stavby.
2) Provozování tepelných spotřebičů a jejich obsluze.
3) Zanedbání údržby spalinové cesty.

1. Montáže komínů a jejich zabudování do stavby

V předcházejících článcích o komínech [1, 2, 3] jsme se pravidlům a normovým požadavkům na bezpečné provedení komínů věnovali detailně, proto si nyní ukážeme spíše příklady tzv. špatné praxe. Je třeba si připomenout, že u systémových i individuálních komínů musíme dodržet předepsanou bezpečnou vzdálenost hořlavých materiálů od pláště komínu. Vedle nedodržení bezpečné vzdálenosti hořlavých materiálů od pláště komínu je druhou nejčastější chybou neodborná montáž a chybné technické řešení. Příklady chybné instalace ukazují obr. 1 až 5. Všechny uvedené chybné příklady montáže mají společný jemnovatel, a tím je právě nedodržení předepsané bezpečné vzdálenosti od pláště komínu. Nejen odborníkovi, ale i laikovi je zřejmé pochybení při takovéto montáži.

2. Spotřebiče a jejich obsluha

K problematice komínů a spalinových cest vždy neoddělitelně patří zdroj tepla. Spotřebiče určené k vytápění spalují různé druhy paliv, přičemž škodlivé a nebezpečné spaliny odvádíme spalinovou cestou, tedy kouřovodem a komínem. Spotřebiče se rozdělují na průmyslově vyráběné a individuální.

Například průmyslově vyráběná krbová kamna (lokální topidla) jednoduše koupíme ve specializovaném obchodě, odborná montážní firma nám je nainstaluje do interiéru, napojí na komín a můžeme začít vytápět. Oproti tomu průmyslově vyrobenou krbovou vložku je třeba individuálně obestavět a zde již mohou nastávat chyby neodborné montáže, použití nevhodných materiálů nebo celkové koncepce technického řešení.

Kompletně individuálně stavěným spotřebičem jsou kamna od kamnáře, který staví i vlastní spalinovou komoru. U takového spotřebiče je zcela zásadní odbornost kamnářské firmy.

Dalším důvodem výrazně zvyšujícím požární nebezpečí je obsluha spotřebiče jako taková. Jedná se především o dávku paliva. Každý spotřebič má výrobcem předepsanou doporučenou dávku paliva, pro kterou byl konstruován a při které bude teplota spalin taková, jakou deklaruje výrobce a pro kterou byl komín navržen. Bohužel se často stává, že uživatel v rozporu s doporučením výrobce vkládá do spotřebiče několikanásobně větší dávku paliva, aniž by si uvědomoval, že tím výrazně zvyšuje teplotu spalin v komíně či povrchové teploty nejen spalinové cesty, ale i zdroje tepla samotného. Tab. 1 ukazuje závislost průměrné teploty spalin při zvýšení dávky paliva u krbových kamen.

Údaj 100 % je v tab. 1 deklarován výrobcem pro doporučenou dávku paliva, 200 % je její dvojnásobek, 300 % je váhově trojnásobek doporučené dávky paliva. Obrázek vedle tabulky pak ukazuje typické výrazné překročení doporučené dávky paliva u krbových kamen. Z tab. 1 je patrné, že dávka paliva může zvýšit průměrnou teplotu spalin z 270 °C až na 466 °C, což pro požární bezpečnost komínu ve stavbě znamená zcela zásadní rozdíl.

Na obr. 8 je další příklad krbu v restauračním zařízení, kde obsluha do spalinové komory při zatápění vložila 14 polínek dřeva odhadem po 2 kg, celkové tedy přibližně 28 kg dřeva! Výhřevnost 1 kg dřeva se uvádí cca 4,1 kWh. Pokud shoří vložená dávka dřeva za hodinu, bude příkon topeniště v tomto případě 114 kWh, a to určitě není deklarovaný ani doporučený příkon pro tento spotřebič. Je tedy otázkou, jak zásadně uživatel dávkou paliva zvýšil teplotu spalin oproti hodnotě deklarované výrobcem, a do jaké míry svým jednáním ohrozil bezpečný provoz spalinové cesty.

Vliv na bezpečnost může mít ze strany uživatele i vlastní nastavení spotřebiče. Automatická bezpečnost je z části zajištěna pouze u spotřebičů s automatickým dávkováním paliva (kamna a kotle na
pelety). U spotřebičů s ručním přikládáním je většinou potřeba ze strany uživatele provést seřízení přívodu spalovacího vzduchu.
Pokud je přívod vzduchu nedostatečný, vznikají dva nežádoucí efekty:

a) Díky teplu dochází ve spalinové komoře k uvolňování hořlavých plynů z dřevní hmoty. Ty však nehoří plynule, jak je tomu při správném nastavení přívodu vzduchu, ale hromadí se ve spalovací komoře. K jednorázovému vzplanutí dochází v momentu dostatečné koncentrace hořlavých plynů a jejich reakcí s minimálním množstvím kyslíku, často za výrazných akustických efektů. V neodborné terminologii se setkáváme s výrazem, že „bouchla kamna“.

b) Důsledkem nedostatečného přívodu vzduchu je také nedokonalé spalování. To má negativní ekologický dopad, protože spotřebič spaluje palivo nekvalitně a vytváří větší množství nežádoucích emisí, než je nezbytné. Z pohledu požární bezpečnosti je zde další negativní efekt, kdy dochází k usazování nespáleného uhlíku ve spalinové cestě v podobě dehtu.

3. Zanedbaná údržba spalinové cesty

Vedle dehtů, které by ve správně navržené spalinové cestě vůbec vznikat neměly a jsou jasným ukazatelem, že „je něco tzv. špatně“, se ve spalinové cestě usazují saze – ty jsou přirozeným jevem při spalování pevných paliv. V rámci prevence a zajištění bezpečnosti spalinových cest je třeba dodržovat povinné lhůty stanovené vyhláškou č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty. [3]

Všechny spalinové cesty používané pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva by měly být navrženy tak, aby zajistili bezpečnost i při vyhoření sazí. Jedná se sice o havarijní stav, ale normové požadavky na systémové i individuální komíny počítají s tím, že může nastat. Počítá se však pouze s běžným množstvím sazí v komíně, které může vzniknout mezi intervalem předepsané údržby. Při větším množství sazí trvá takové vyhoření déle, vzniká vyšší teplota v komíně a celý tento havarijní stav se stává nepřiměřeným požárním rizikem. Pokud uživatel používá spotřebič nevhodně a k tomu zanedbává údržbu, může vypadat spalinová cesta jako na obr. 12 až 15.

Uvedené fotografie z praxe jsou důkazem, že odborný návrh a montáž komínu je klíčový pro jeho bezpečný provoz. Ani správně navržený a realizovaný komín však nemůže být bezpečný, pokud uživatel provozuje zdroj tepla v rozporu s doporučením výrobce, a navíc zanedbává pravidelnou údržbu spalinové cesty.

Stručným návodem jak zajistit komín jako bezpečný prvek stavby je tento postup:
– Návrh komínu svěřte odborné fir-mě.
– Montáž komínu svěřte odborné firmě nebo postupujte striktně podle návodů výrobce.
– Dbejte na pravidla bezpečného zabudování komínu do stavby, hlavně při prostupu komínu jinou stavební konstrukcí.
– Užívejte spotřebič v souladu s doporučením výrobce.
– Udržujte spalinovou cestu v souladu s vyhláškou.

Moderní komínové systémy, speciální protipožární prostupky, kominické firmy proškolené v rámci celoživotního vzdělávání, propracované spotřebiče, jasná pravidla pro povinnou údržbu komínů. To vše významně zvyšuje bezpečnost spalinových cest. Provozovat komín správně není nic těžkého, zároveň i tady platí fakt, že bezpečnost není samozřejmost.

Literatura

[1] DROBNÍK, Miroslav. Základní okrajové podmínky pro navrhování komínů v návaznosti na zdroj tepla. Topenářství instalace. Praha: Topin Media s. r. o. Roč. 58 (2024), č. 3, s. 70–72, ISSN 1211–0906. Dostupné z:https://www.topin.cz/clanky/zakladni-okrajove-podminky-pro-navrhovani-kominu-v-navaznosti-na-zdroj-tepla-detail-15452
[2] DROBNÍK, Miroslav. Požární bezpečnost komínů dle ČSN EN 1443. Topenářství instalace. Praha: Topin Media s. r. o. Roč. 58 (2024), č. 4, s. 42–45, ISSN 1211–0906. Dostupné z: https://www.
topin.cz/clanky/pozarni-bezpecnost-kominu-dle-csn-en-1443-detail-15572
[3] DROBNÍK, Miroslav. Komíny v energeticky úsporném domě a specifika návrhu spalinové cesty v dřevostavbě. Topenářství instalace. Praha: Topin Media s. r. o. Roč. 58 (2024), č. 5, s. 82, 84–87, ISSN 1211–0906. Dostupné z: https://www.topin.cz/clanky/kominy-v-energeticky-uspornem-dome-a-specifika-navrhu-spalinove-cesty-v-drevostavbe-detail-15785
[4] Vyhláška č. 34/2016 Sb. ze dne 22. ledna 2016 o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty – znění od 29. 1. 2016. In: Zákony pro lidi.cz (online). © AION CS 2010–2025 [cit. 28. 2. 2025]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016–34/zneni-20160129#f5743295

Fotografické kredity
[1] Archiv členů Společenstva kominíků ČR.
[2] Archiv společnosti CIKO s. r. o.

Recenzent: Ing. Roman Vavřička, Ph.D., Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze

---

Causes of Flue Gas Path Fires

The article aims to clearly introduce the reader to the danger of fires from flue gas paths. The author uses examples to present individual flaws leading to fires due to faulty installation, operation or neglect of flue gas maintenance.

Keywords: flue gas path safety, flue gas path, chimney, connecting flue pipes, fire, flue gas path operation, flue gas path design.