+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Výměna původních radiátorových armatur za TRV

06.05.2022 Autor: Ing. Miloš Bajgar Časopis: 2/2022

Otázky 2022/2
vedoucí a recenzent rubriky Miloš Bajgar

Výměna původních radiátorových armatur za TRV

Otázka:

Vážená redakce,
mám následující dotaz. Před 3 měsíci jsem si do mého rodinného domu nechal nainstalovat tepelné čerpadlo typu vzduch-voda. Otopná soustava zůstala původní, tzn. plechové žebrové radiátory. Původně otopná soustava fungovala na samotíž a kotel na tuhá paliva, který byl zrušen. Bylo přidáno oběhové čerpadlo. Vše fungovalo bez problémů.Před 14 dny, v rámci rekonstrukce přízemí, jsme pozvali topenáře kvůli zrušení dvou radiátorů a ten nám doporučil všude vyměnit staré ventily za termostatické. Od té doby se velmi zvýšila hlučnost otopné soustavy a radiátory také méně topí, i když jsou termostatické ventily plně otevřeny.
Prosím některého z Vašich odborníků o názor, čím by to mohlo být způsobeno.
Instalatér má přijít namontovat ještě jeden radiátor, takže práci ještě nemá zaplacenou. Chci se zeptat, jak bych měl v tomto případě postupovat.

Děkuji Vám.

Odpověď:

Výměna původních radiátorových armatur za ty termostatické (TRV) není tak jednoduchá, jak by si mohl topenář představovat. Pro každé otopné těleso je potřeba znát výkon, teplotní spád, výpočtový průtok, Kv hodnotu ventilového spodku TRV a číselnou hodnotu jeho nastavení podle typu ventilu.

Pokud, jak píšete, bylo přidáno oběhové čerpadlo, není jasné, zda bylo přidáno k nějakému původnímu čerpadlu, nebo jste měl na mysli „osazeno“ za tepelné čerpadlo (TČ).Celkový průtok nesmí překročit součet průtoků všech otopných těles. Jinak mohou začít ventily hlučet. Byly TRV do soustavy instalovány s plným otevřením, tj. jak je topenář koupil, nebo byly nastaveny někým podle výše uvedených pravidel?

Příčin hluku v otopné soustavě může být více. Jednou z nich může být nekontrolovatelný odtok vody pojistným ventilem. Ne proto, že by byl osazen s nesprávným přetlakem, ale proto, že rozpínání otopné vody při ohřevu není kompenzováno expanzní nádobou. Možná proto, že je poškozena membrána expanze. Častější příčinou bývá nedostatečný, nebo žádný přetlak vzduchu v plynové části expanze. Ten je kontrolovatelný běžným manometrem na pneumatiky aut. To však za předpokladu, že na vodní straně expanze nebude přetlak. Toho se dá dosáhnout vypuštěním vodního obsahu celé otopné soustavy. Když je přívodní potrubí k expanzi opatřeno uzávěrem, vypouštěcím kohoutem a manometrem za uzávěrem, pak je možné, pro kontrolu přetlaku plynu v expanzi, vypustit jen vlastní expanzi. Je ovšem potřeba vědět, na jakou hodnotu přetlak vzduchu nastavit. Opět to souvisí s projektem.Místo, kde je připojena expanze se nazývá nulový bod. To proto, že je v něm stejný přetlak za chodu i po vypnutí oběhového čerpadla. Nulový bod rozděluje otopnou soustavu na část s podtlakem a na část s přetlakem. Takže není jedno, ve kterém místě je expanze připojena. I když je uváděno, že může být připojena ve kterémkoliv místě soustavy.

Pokud je nulový bod za čerpadlem, pak je přetlak jen v krátkém úseku mezi čerpadlem a expanzí, zbytek soustavy je v podtlaku. To bývá příčinou přisávání vzduchu do soustavy s hlukovými efekty.Samotížné systémy mají podstatně větší dimenze potrubí proto, aby samotížný vztlak stačil hradit tlakové ztráty v rozvodném potrubí. Platí, že ochlazovací bod potrubí nad tepelným středem kotle vytváří kladný přetlak, podporující průtok ve směru toku tepla, bod pod tepelným středem kotle pak přetlak záporný, který průtoku ve směru toku tepla zabraňuje. Proto je výhodnější situovat zpětné potrubí pod stropem, nikoliv nad nebo pod podlahou.

Vložením čerpadla do samotížného systému otopné soustavy způsobí, že se původní průtok zvýší nejméně trojnásobně. To bez hluku nevstřebá žádný TRV, ani naplno otevřený. Je potřeba omezit dopravní výšku čerpadla vyvažovací armaturou. Ta zajistí, že nebude překročen celkový výpočtový průtok. U nenastavených ventilových spodků TRV to na druhé straně způsobí stav, kdy ventily blíž ke zdroje tepla budou mírně přetápět, zatímco ty vzdálenější budou nedotápět, nebo nebudou vytápět vůbec.

Fyzikální zákonitosti vytápění jsou dnes popisovány i dost složitými matematickými rovnicemi. Pokud chybí schéma propojení TČ s otopnou soustavou, pak se dá jen stěží odhadovat, proč soustava méně vytápí. Může to být nedostatečným výkonem TČ (nepravděpodobné) nebo nefungujícím doplňkovým elektroohřevem. Pravděpodobně i zavzdušněnou otopnou soustavou.

Podle prováděcích vyhlášek energetického zákona je povinností zhotovitele pracovat podle projektu. Projekt je možné od zhotovitele v každém případě i dodatečně požadovat, včetně dokumentace skutečného provedení. Pokud odmítne, lze ho k tomu donutit i soudní cestou, s náhradou vzniklé škody.

Odpovídal:
Ing. Miloš Bajgar,
autorizovaný inženýr pro techniku
prostředí staveb, projektová kancelář
tepelné techniky, Praha; člen redakční
rady Topenářství instalace