Otázky 2016/3

kotle a kotelny

legislativa

Vedoucí a recenzent rubriky Zdeněk Lyčka

Otázka:

Pro plynové kotle je v ČSN EN 297 (075397) a v jejím doplňku A3 v čl. 4.6.2. uvedena tabulka č. 14, kde jsou jen čtyři emisní třídy podle mezní koncentrace NO_x v mg·kWh^–1. Kolik je tedy emisních tříd pro plynové kotle? Důvodem, proč to hledám je, že OÚ – stavební odbor Radotín chce vědět, jestli stávající plynový kotel (G-32 z roku 1985) vyhoví třídě III. – tedy 150 mg·kWh^–1. Výrobce (Viadrus) nám napsal ­pouze, že kotel při výkonu 20 kW má emise NO_x při O2 = 3 % ve výši 167 mg·m^–3.

V jakých jednotkách má být emise uvedena, když bych to měl vypočítat? Jsou to mg·kWh^–1?

Odpověď:

ČSN EN, na kterou se odvoláváte je z roku 1998. EN zpravidla nemají dlouhou platnost a velice často se mění. Pokud chcete být „v obraze“, je třeba sledovat soustavně současně platné normy. Ing. Pavel Kvasnička ze společnosti Bosch Termotechnika mi zapůjčil k prostudování nyní platnou normu ČSN EN 15502-1-A1(bohužel byla do soustavy našich norem převzata bez překladu a je k dispozici pouze v anglickém jazyce). Tato norma uvádí v tabulce 4 pět tříd NO_x plynových kotlů:

Způsoby měření naleznete v téže normě.

Pro pořádek ještě doplňuji, že výrobci kotlů zpravidla uvádí hmotnostní tok spalin v kg/h či v g/s a nikoli v objemových jednotkách.

Pro přepočet musíte použít vzorec:

Kde je

• b – atmosférický tlak [Pa], s dostatečnou přesností se obvykle v našich podmínkách dosazuje číselná hodnota 101 325 Pa
• R_s – plynová konstanta spalin, pro spalování zemního plynu se volí 300 J·kg^–1·K^–1
• T_s – teplota spalin [K]
• r – hustota spalin [kg·m^–3]

Odpovídal: Ing. Vladimír Jirout, Komplexní služby pro ústřední vytápění, Praha; člen TNK 105 Komíny; člen redakční rady Topenářství instalace

Otázka:

Jsem projektant a investor mi přinesl nabídku, kterou dostal od firmy Mountfield:

Vážení zákazníci,

topíte kotlem na tuhá paliva? Pak určitě víte, že všechny staré, ne­ekologické kotle, které nesplňují 3. a vyšší emisní třídu, čeká povinná výměna. Pokud se to týká i Vás, jsme připraveni pomoci.

Mountfield

Můžete mi poradit, který předpis rozděluje kotle na tuhá paliva do emisních tříd? Je jednotný nebo zohledňuje různé druhy paliv (pelety, kusové dřevo, štěpku, slámu, zrní, hnědé a černé uhlí, či koks)?

Odpověď:

Pokud budeme přistupovat k problematice přesně, pak samotný pojem emisní třída není zakotven nikde v platné legislativě či normě. Rozdělení kotlů na pevná paliva do jednotlivých tříd (nikoliv ovšem emisních) zavádí ČSN EN 303-5:2013 dále jen Norma). Zde jsou uvedeny limity emisí, ale i minimální dosažené účinnosti, které kotel musí splnit, aby mohl být zařazen do některé ze 3 tříd.

Nejnižší třídou je třída 3 (nikoliv 3. třída – zavedení pořadového čísla je další nešvar, který je v rozporu s normou), nejvyšší pak třída 5. Pokud kotel dosáhne například emisních parametrů požadovaných pro třídu 5, ale jeho účinnost bude odpovídat pouze úrovni třídy 4, bude při certifikaci zařazen do třídy 4 a tato třída je také uvedena na výrobním štítku a v průvodní technické dokumentaci.

Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší (dále jen Zákon) zavádí emisní limity, které musí splnit kotle při uvádění na trh. Od 1. 1. 2014 to jsou limity odpovídající třídě 3 dle Normy, od 1. 1. 2018 pak limity odpovídající třídě 4. Tento zákon nezajímá účinnost kotlů. Existuje množství kotlů, které mají na výrobním štítku uvedenu třídu 3, protože při certifikaci dosáhly nízké účinnosti, ale emisně odpovídají parametrům požadovaným pro třídu 4. I když jsou dle Normy zařazeny do třídy 3, mohou být prodávány i po 1. 1. 2018. Tedy emisně odpovídají třídě 4. Od 1. 1 2022 pak bude povoleno provozovat pouze kotle, které splní emisní limity odpovídající minimálně třídě 3. Díky přijetí Zákona tedy vznikl pracovní název „emisní třída“, který bohužel „zlidověl“ i v odborné literatuře.

Požadavky na emisní limity pro jednotlivé třídy se různí jednak podle druhu paliva, jednak také podle technologie spalování. Konkrétně se jedná o rozdělení na biomasu a fosilní paliva, resp. na kotle s ručním přikládáním a kotle se samočinnou dodávkou paliva. Důležitý je také výkon dle Normy, či příkon dle Zákona. Norma rozděluje kotle na pevná paliva do kategorií podle výkonu do 50 kW, 150 kW a 500 kW, u Zákona je limitní příkon 65 kW, 187 kW a 300 kW. Konkrétní emisní limity pro jednotlivé „emisní třídy“ naleznete v přílohách č. 10 a č. 11 Zákona.

Odpovídal: Ing. Zdeněk Lyčka, LING Krnov, s.r.o.; člen redakční rady Topenářství instalace