EU ETS2: krok k nižším emisím, nebo vyšším nákladům?

Evropská unie připravuje nový systém obchodování s emisemi EU ETS2, který se zaměřuje na silniční dopravu a vytápění budov. Jeho cílem je snížit emise skleníkových plynů, přesto vyvolává otázky, zda je tou správnou cestou a jaké budou dopady na konečné spotřebitele. O tom spolu hovořili pan Richard Richtermoc, předseda představenstva skupiny NRG a Ing. Ivan Indráček, šéf Unie nezávislých petrolejářů. Nabízíme Vám to nejzajímavější z tohoto rozhovoru.

Kdy vznikla samotná myšlenka EU ETS2?

Snaha o snižování emisí je dlouhodobá, ovšem v kontextu EU ETS2 bychom za začátek mohli považovat rok 2019, kdy byl schválen tzv. Green Deal. Ten stanovuje, že by EU měla být do roku 2050 emisně neutrální. V roce 2021 následoval Fit for 55, což je balíček konkrétních směrnic k dosažení snížení emisí, a právě součástí tohoto balíčku byl systém EU ETS2. Ten byl finalizován v rámci českého předsednictví a finálně schválen v roce 2023.

Které vlády o tom rozhodovaly?

Vlastně všechny. Pařížská dohoda, která výše uvedenému předcházela, byla podepsána za vlády Bohuslava Sobotky, Green Deal a Fit for 55 za vlády Andreje Babiše, EU ETS2 byla finálně dojednána a schvalována za současné vlády Petra Fialy.

EU směrnice mají vždy obecnou povahu, kterou si každý stát individuálně přizpůsobuje. Jak tato podoba vypadá v ČR?

Do českého právního řádu se dostala první část – výkaznictví. Každý, kdo dodává na trh paliva, resp. uvádí paliva do volného daňového oběhu (tedy odvádí spotřební daň), musí reportovat. Druhá část, nakupování a následné vyřazování emisních povolenek v českém právním řádu zatím není. Poslanecká sněmovna v roce 2024 schvalovala novelizaci zákona o EU ETS1 a zároveň povinnost výkaznictví pro EU ETS2, ale samotné obchodování projednáváno nebylo.

Lze se zavedením EU ETS2 ještě něco udělat, je možné systém zrušit, upravit nebo zmírnit?

Ideální by bylo EU ETS2 zrušit, ovšem reálně to v rámci EU legislativy je velmi komplikované. Vláda ČR spolu s některými dalšími členskými státy spoluiniciovala tzv. „non-paper“ s požadavky pro Evropskou komisi na úpravy, které by vedly ke zmírnění dopadů, včetně pružnější a rychlejší reakce při překročení ceny povolenky přes dohodnutou hranici. Tento dokument je z našeho pohledu vnímán jako mírný, ale je nutno vzít v potaz, že v rámci členských států je potřeba mnoho kompromisů tak, aby byl tento dokument pro všechny akceptovatelný a přijatelný. Zejména některé západní země nemají takový problém s ETS2, jsou více na „zelené vlně“, bylo tedy náročné tento dokument formulovat tak, aby byl vnímán pozitivně i těmito zeměmi.

Určitě by se měl vyloučit prostor pro spekulativní nákupy, umožnit nakupování pouze těm, kteří povolenky opravdu potřebují. Nyní kdokoliv, kdo se zaregistruje, může nakupovat, což přináší prostor pro spekulace a zároveň důvod, který může cenu povolenky výrazně zvyšovat. Vyloučením bank, investičních fondů a podobných subjektů by mohla být cena udržena v rozumných mezích. Omezení trhu pouze pro dodavatele paliv je v pravomoci EU, protože se jedná o evropský trh. ČR bude, stejně jako většina Evropu, povolenky kupovat primárně na lipské burze EEX.

Dále by se měla limitovat životnost povolenky, protože v současnosti povolenka žádnou nemá. Pokud by se omezila platnost např. na dva roky, ztrácí povolenka atraktivitu pro spekulanty.

Otázkou je, zda limitovat samotnou cenu povolenky. Pokud by se cena povolenky fixovala, tak se vlastně stává přiznanou daní. V ten okamžik by bylo snadné žalovat Komisi za zavedení daně, která nebyla schválena všemi členskými státy.

Jsme přesvědčeni, že EU ETS2 by nebylo zavedeno, pokud by se členské země historicky dohodly na reformě spotřebních daní, která by zohledňovala i emise. Ovšem na to je potřeba souhlas všech členských států, což by neprošlo. Proto je snaha zavést EU ETS2, což je z našeho pohledu vlastně jen uhlíková daň.

Pro ČR je nyní na stole několik možností, vše se bude odvíjet podle výsledku v nadcházejících volbách.

Nová vláda se může buď sama nebo v nějaké koalici např. s V4 snažit o úpravu či změnu. Možná je také varianta, že EU ETS2 bude zcela odmítnuta a do právního řádu nutnost nákupu nepromítne, což by vedlo EK k zahájení řízení pro porušení práva. Zde je nutné novou politickou reprezentací zhodnotit, kolik by ČR stála penalizace v porovnání s navýšením cen při zavedení povolenek. Náš expertní odhad říká, že při ceně povolenek 45 EUR bude roční výdaj ČR za povolenky 17 mld Kč, při ceně 200 EUR se dostáváme na 73 mld Kč. Nutné je ještě si uvědomit, že součástí všech těchto cen je i DPH.

Je potřeba zmínit, že na úrovni ministerstev se stále připravuje sociální klimatický fond, který by měl získávat finance z prodeje povolenek. Peníze pak bude přerozdělovat na investice a/nebo kompenzace sociálně nejslabším vrstvám.

Jak je to s cenou povolenky?

V současné chvíli se v médiích zmiňuje cena 45 EUR za jednu povolenku, což odpovídá emisím jedné tuny CO₂. Tato cena byla ovšem spočtena na základě spotřebních cen roku 2020. S ohledem na navýšení těchto cen by tato hodnota v současnosti měla být 54–57 EUR, což odpovídá i odhadům ČNB. ČNB právě s ohledem přicházející EU ETS2 nesnížila úrokové sazby, protože očekává, že systém EU ETS2 bude mít silně proinflační vliv.

Cenu povolenky můžeme vcelku dobře odhadnout i na základě tzv. futures, což je standardizovaná smlouva na burze, kde se obchodníci zavazují koupit nebo prodat povolenku v určitém budoucím termínu za předem sjednanou cenu. Současná hodnotou těchto futures se nyní na EEX (Lipská burza) pohybuje kolem 80 EUR.

Může Evropská komise regulovat cenu povolenky?

Existují tři mechanismy Evropské Komise, které mohou být použity pro regulaci ceny. Jedním z nich je, že pokud cena povolenky překročí stanovenou mez, Komise uvolní další balík povolenek na trh. Ovšem Komise smí použít jen jednu z těchto intervencí za 12 měsíců, mechanismus je tedy pomalý a není prostor pro rychlou reakci.

Jak jsme již zmiňovali, trh je otevřen pro všechny a tím se dává prostor spekulantům nakupovat v okamžiku snížení cen a prodej při opětovném zvýšení. Možná ještě poznámka, že Komise ani v rámci EU ETS1 nikdy nejevila velkou ochotu zasahovat, protože dle našeho názoru je záměrnou a chtěnou politikou, aby fosilní paliva byla pro spotřebitele velmi drahá. Přechod na zelenou ekonomiku je drahý a zaplacen bude právě konečným spotřebitelem.

Jak se ceny povolenek budou propisovat do cen energií?

Nutno říct, že celý tento systém je designován tak, aby se přestávala používat fosilní paliva bez ohledu na to, jakou zátěž to přinese konečným spotřebitelům. Zpracovali jsme expertní analýzu pro obvyklá paliva na základě jejich emisní intenzity. Při ceně 75 EUR cena zemního plynu vzroste o 24 % a hnědého uhlí o 35 %, při ceně 200 EUR bude zemní plyn o 62 % dražší a hnědé uhlí dokonce o 93 %. Pokud se bavíme o pohonných hmotách, tam lze jednoduše říct, že při ceně povolenky 50 EUR bude benzín zdražen o 3,50 Kč a nafta o 4 Kč.

Koho se EU ETS2 týká a dotkne?

EU ETS2 se týká silniční dopravy a vytápění budov. V dnešní době již ti, kteří topí např. tepelným čerpadlem nebo elektrokotlem, emisní povolenky ve svých koncových cenách mají, v rámci zavedení systému EU ETS1. Tento systém zahrnul zhruba 1/3 celkového objemu dodavatelů, zbytek má být pokryt právě EU ETS2. Do tohoto systému je zaevidováno zhruba 170 subjektů, z toho 30 subjektů dodává paliva pro dopravu, zbytek jsou dodavatelé vytápění.

Zde je ale nutno dodat, že navýšení cen se pro spotřebitele neprojeví jen v cenách pohonných hmot a nákladech na vytápění. Je logické, že mohou zdražit další služby, jejichž součástí je doprava např. potraviny, spotřební zboží, ale i jízdné. Vyšší provozní náklady veřejných budov, jako jsou školy a nemocnice, opět může mít dopad na koncové spotřebitele.

Koho se EU ETS2 naopak netýká?

Nemusí mít obavu ti, kteří topí dřevem, dřevěnými peletami atp. Stejně tak ti, kteří tankují do svých vozidel bio LPG, biometan, HVO, bio líh atd.