+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

4 Pa měření

27.12.2013 Autor: Martin Dragoun Firma: TESTO, s.r.o. Časopis: 8/2013

Spotřebiče kategorie B, tj. ty, které spalují vzduch z prostoru instalace a spaliny odvádějí prostřednictvím komína mimo objekt, jsou nejrizikovější pro vznik podmínek způsobujících otravy oxidem uhelnatým, a to i otrav se smrtelnými následky. Podle statistik se počet úmrtí v ČR pohybuje mezi 200 až 300 případů ročně.

4 Pa měření, co to je?

Cílem 4 Pa měření je ověřit možnost vzniku nepřípustného podtlaku v prostorech s pobytem lidí, ve kterých se vyskytuje potenciální zdroj oxidu uhelnatého, v jehož důsledku může dojít k ohrožení jejich života. Nepřípustný podtlak může být způsoben současným provozem spalovacího spotřebiče v provedení B a odsávacího zařízení, jehož činnost může být založena jak na činnosti ventilátoru, tak na přirozeném odtahu. Změnou technického pravidla TPG 704 01, se toto měření dostává do širšího povědomí. Zmíněná norma pak hovoří takto:

Spotřebiče v provedení B odebírají spalovací vzduch z prostoru, ve kterém jsou umístěny, a spaliny jsou odváděny do vnějšího ovzduší spalinovou cestou. Při nedostatečném přívodu spalovacího vzduchu dochází k nedokonalému spalování, porušení tlakové dynamické rovnováhy systému “místnost – spotřebič“, případně “přerušovač tahu – komín“, a k vracení spalin přerušovačem tahu do prostoru, ve kterém jsou spotřebiče instalovány.

Image 1

Pokud není zajištěno automatické blokování současného provozu zařízení způsobujících podtlak a spotřebičů v provedení B, nesmí být spotřebiče s atmosférickými hořáky v provedení B s přerušovačem tahu umístěny v prostorech, ve kterých může vznikat podtlak, jehož hodnota je větší než 4 Pa, způsobený:

a) ventilátory;
b) větracími zařízeními;
c) spotřebiči s ventilátorem;
d) centrálním vysavačem;
e) tahem komína jiných spotřebičů;
f) jinými zařízeními.

Image 2

Technologie pro 4 Pa měření

Přesné a spolehlivé měření podtlaku v místnostech, tedy diferenčního tlaku mezi vnějším ovzduším a tlakem vzduchu v místnosti, v řádu jednotek Pa vyžaduje speciální postup. Společnost Testo řeší 4 Pa měření jako aplikaci speciální externí sondy pro nízké tlaky, která dokáže měřit velice nízké tlaky s přesností na 0,3 Pa, a která je připojitelná k analyzátorům spalin řady testo 330 LLtesto 320. Sonda testo pro měření nízkých ­tlaků disponuje extrémní přesností díky bleskové kalibraci ­nulového bodu. Tím se eliminuje vliv výkyvů okolní teploty. „Teplota nás neovlivňuje“. Kalibrace využívá ventil, který v sekundovém intervalu nuluje tlakový senzor, viz obr. 1.

Image 3Obr. 1 • Každou sekundu se provádí kalibrace otevřením kalibračního ventilu. Referenční hodnota tlaku vzduchu, působícího na tlakové čidlo sondy, je tak srovnána s tlakem vzduchu v referenčním prostoru. Tím je docíleno, že po uzavření kalibračního ventilu a přepnutí na proces měření, kdy sonda porovnává referenční tlak s tlakem v místnosti, je měření velmi přesné i v oblasti malých diferenčních tlaků pod 4 Pa

Image 4Obr. 2 • Extrémní citlivost tlakového čidla ukazuje záznam naměřených diferenčních tlaků na obrázku, kdy během měření došlo k manipulaci s kapilárními hadicemi. Hadicemi se tlaky vzduchu přivádí k měřicímu čidlu, a jen pouhý jejich pohyb způsobil rozkolísání tlaků. Změny tlaku se projevily změnami diferenčního tlaku a tyto změny jsou zobrazeny na grafu. Čidlo má vysokou citlivost, a proto je schopné detekovat i velmi malé změny tlaku. Když ustala manipulace s hadicemi, tlaky přiváděné k čidlu se ustálily a diferenční tlak se opět srovnal na přesnou hodnotu. V tomto případě na diferenci 0 Pa, neboť konce kapilárních hadic byly vedle sebe (stejný měřený a referenční prostor). Automatická kalibrace čidla zajišťuje, že je každou sekundu k dispozici údaj o diferenčním tlaku na čidle. Pokud měření není ovlivňováno pohybem tlakových hadic, jde o diferenční tlak porovnávaných prostorů

Průběh 4 Pa měření

Měření se zahájí připojením sondy pro nízké tlaky k přístroji. Na přípojku nízkotlaké sondy označenou (–) připojíme kapilární hadici a tu vyvedeme skrz těsnění okna do venkovního prostoru, okno zavřeme. Na přípojku nízkotlaké sondy označenou (+) připojíme druhou kapilární hadici a necháme ji v místnosti ve vzdálenosti do 1 m od spotřebiče, například zmíněného plynového spotřebiče. Následuje kontrola průchodnosti kapilárních hadic. Při ní se zjišťuje, zda hadice nejsou „skřípnuty“, či jinak deformovány, a že se jimi přenáší tlak vzduchu. Výsledek zkoušky se zobrazí na displeji:

Image 5

Měření se má provádět za maximálně nepříznivého stavu. To znamená, že všechna zařízení ovlivňující tlakové poměry v místnosti mají být spuštěna na plný výkon. Pokud není odsávací zařízení v jedné místnosti se spalovacím spotřebičem, nechají se otevřené oddělovací dveře a jiné propojovací otvory.

Zapneme spotřebiče na plný výkon, například tedy kotel a zařízení způsobující podtlak, typicky digestoř, odvětrávací ventilátor atd., a vyčkáme alespoň 3 minuty na ustálení tlakových poměrů.

Prvních 30 sekund měříme při otevřeném venkovním okně, kdy by neměl být rozdíl tlaku vzduchu venku a uvnitř místnosti. Zkontrolujeme si tak nulový bod.

Image 6

Poté okno zavřeme, počkáme 30 sekund a zkontrolujeme podtlak v místnosti s kotlem, přičemž je nutné zkontrolovat i průchodnost a čistotu odtahu spalin. Tento postup ještě dvakrát zopakujeme. Po uplynutí doby měření, kterou jsme si definovali na začátku, se měření automaticky ukončí a uloží. Podtlak nesmí v celém průběhu měření překročit 4 Pa hranici, která je vyznačená v grafu.

Image 7Obr. 3 • Příklad záznamu 4 Pa měření ukazuje, v daném prostoru při provozu spotřebičů nevznikl nebezpečný podtlak vyšší jak 4 Pa, který by mohl způsobit otočení proudu spalin směrem do místnosti

4 Pa měření vyžaduje od technika věnovat velkou pozornost přípravě měření a jeho průběhu, aby technik svým chováním nežádoucím způsobem neovlivnil výsledky měření. Výsledek měření může ovlivnit nejen výše uvedená manipulace s hadicemi, ale například i manipulace s dveřmi mezi místnostmi během měření. 4 Pa měření je primárně určeno k ověřování možnosti ovlivnění provozu plynových spotřebičů B jinými zařízeními.

V souvislosti se 4 Pa měřením se v odborných kruzích diskutuje například o vlivu tahu vzduchu ze svislého prostoru schodiště v bytovém objektu skrz dveře bytu, o odtahu vzduchu z místnosti komínem, na který je napojen krb či kamna, nebo například i o vlivu vzduchu proudícího okolo objektu. Tyto vlivy lze při 4 Pa měření vyloučit, pokud se vhodně volí okamžik měření a umístění tlakové hadice.

Nízkotlaká sonda je svou přesností a schopností zaznamenávat rychlé změny tlaků však vhodná i pro posouzení dopadu těchto vlivů, neboť mohou významně ovlivnit bezpečnost provozu plynového spotřebiče. Z praxe je známý případ, kdy náhodné otevření dveří bytu na chodbu vyvolalo, následkem přirozeného proudění vzduchu schodišťovým prostorem vzhůru, vznik podtlaku v bytě, který se přenesl až do koupelny se zapnutým plynovým ohřívačem vody. V něm se obrátil směr proudění spalin a ty unikly do prostoru koupelny. Podmínkou ověření takových stavů je pouze volba vhodného okamžiku měření s ohledem na klimatické poměry. Vliv podtlaku ze schodiště lze ověřovat v teplých letních dnech. Pro posouzení vlivu větru, respektive jím způsobených změn tlaku vzduchu působícího na stěny objektu odlišně orientované vůči směru vzduchu, je samozřejmě nutné volit podmínky, kdy tento jev nastává. Bez přesného měřicího přístroje se vliv takových stavů na provoz spalovacího spotřebiče nedá hodnověrně posoudit.

4 Pa měření je na úrovni Evropské unie považováno za významnou součást opatření vedoucích k bezpečnému provozu spalovacích spotřebičů, které jsou potenciálním zdrojem oxidu uhelnatého.

Firemní článek
Související produkty
Související časopisy