Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření ve druhém pololetí roku 2014

klima

Pokračujeme v uvádění průměrné měsíční teploty vzduchu a počtu denostupňů z vybraných stanic České republiky. 

Recenzent: Michal Kabrhel

Obr. 1 • Průměrná denní teplota vzduchu na stanici Praha-Ruzyně v roce 2014 ve srovnání s normálem 1951 až 2000 [°C]

V tabulce 1 je průměrná měsíční teplota, její odchylka od normálu (1961 až 1990) a počty denostupňů vztažené k hodnotě 13 °C pro jednotlivé měsíce druhého pololetí roku 2014.

Tab. 1 • Průměrná měsíční teplota vzduchu T [°C] za druhé pololetí roku 2014; její odchylka od normálu 1961 až 1990 dT [°C]; počet denostupňů vztažený k teplotě 13 °C PDS; nadmořská výška N.V.

Průměrnou měsíční teplotu, případně počet denostupňů, pro libovolné místo v České republice lze určit z hodnot uvedených v tabulce 1 a z koeficientů tabulky 2.

Tab. 2 • Koeficienty K₁, K₂

U denostupňů má však výpočet smysl jen v zimních měsících. V létě se na většině stanic měsíční počet denostupňů pohybuje kolem nuly a neplatí zde lineární závislost na nadmořské výšce. Výpočet pro ostatní měsíce lze provést podle následujících rovnic:

• a) T = T_S + (H – H_S)·K₁
• b) PDS = PDS_S + (H – H_S)·K₂

Kde je

• T hledaná průměrná měsíční teplota daného místa
• T_S teplota nejvhodnější stanice
• H nadmořská výška daného místa
• H_S nadmořská výška nejvhodnější stanice
• PDS hledaný počet denostupňů daného místa
• PDS_S počet denostupňů nejvhodnější stanice  

Na obrázku 1 je průběh průměrné denní teploty na stanici Praha-Ruzyně v roce 2014 ve srovnání s normálem 1951 až 2000. Výrazně teplá období na začátku roku (leden až duben), v červnu, červenci a na konci roku (září až prosinec) ovlivnila celoroční průměr teploty tak, že rok 2014 byl v České republice nejteplejší od roku 1775. Plošný průměr z 28 stanic 9,3 °C je dokonce o 0,5 °C teplejší, než druhá nejvyšší hodnota z let 2000 a 2007. V tabulce 1 je vidět, že všechny měsíce druhého pololetí 2014, kromě srpna, byly nadprůměrné.

Globální záření

V tabulce 3 jsou měsíční sumy globálního záření a zaujme srpen s podnormálními hodnotami na všech stanicích.

Tab. 3 • Měsíční suma globálního záření G [MJ·m^–2] za druhé pololetí roku 2014; její odchylka dG [MJ·m^–2]] od normálu za období 1984 až 2012; celoroční suma globálního záření [MJ·m^–2]]; její odchylka dG od normálu za období 1984 až 2012 v [MJ·m^–2]] a v [%]; nadmořská výška N.V. Přepočet na [kWh·m^–2]] se provede dělením číslem 3,6. Údaje lze využít pro posouzení přínosu solárních kolektorů i fotovoltaických panelů v daných měsících a za celý rok vzhledem k dlouhodobému normálu

Příklad výpočtu

Chceme-li zjistit například průměrnou teplotu a počet denostupňů v prosinci pro Havlíčkův Brod, najdeme nejdřív nejbližší stanici, kterou je Přibyslav. Zjistíme nadmořskou výšku Havlíčkova Brodu (422 m), v tabulce 1 najdeme pro stanici Přibyslav nadmořskou výšku (530 m), průměrnou měsíční teplotu (1,2 °C) a počet denostupňů za prosinec (364 denostupňů). V tabulce 2 najdeme konstanty K₁ = –0,0054 a K₂ = 0,1678.

Podle rovnic a) a b) pak určíme:

Průměrná prosincová teplota roku 2014 pro Havlíčkův Brod:

• T = 1,2 + (422 – 530)·(–0,0054) = 1,7847 » 1,8 °C

Počet denostupňů za prosinec 2014 pro Havlíčkův Brod:

• PDS = 364 + (422 – 530)·0,1678 = 345,8739 » 346 denostupňů.

The average monthly air temperature, degreedays and annual global solar radiation for the second half of the year 2014

Keywords: air temperature, climate data, degreedays, global solar radiation