+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Otázky 2019/4

12.07.2019 Autor: Ing. Miloš Bajgar Časopis: 4/2019

Vedoucí a recenzent rubriky Miloš Bajgar

Otázka:

Dobrý den, již více než pět let máme na chatě krbová kamna s výměníkem, která až do letošního března fungovala naprosto bez problémů. Kvůli nestandardnímu chování zařízení po zátopu (hlukové projevy jako před výbuchem, bublání, syčení) jsem se znovu vrátil k článku pana Bajgara o výbuchu výměníku krbové vložky (Topin č. 3/2018), a protože jsou kamna také umístěna v obývacím pokoji, z obav o naši bezpečnost je prozatím raději vůbec nepoužíváme. Přílohou zasílám několik fotografií z našeho domu s dotazem, zda u nás může hrozit stejně dramatická situace, jako v článku. Pokud ano, dá se zapojení zařízení ještě reklamovat u zhotovitele? Projektovou dokumentaci bohužel nemám.

Odpověď:

Bublání a syčení vody před výbu­chem krbové vložky může být způsobeno vadnou teplotní regulací na přívodu studené vody do vychlazovací smyčky krbového výměníku tepla, nedostatečným tlakem studené vody, závadou na čerpadle studené vody ve studni, sníženým tlakem ve veřejné vodovodní síti, vadným umístěním pojistného ventilu, nesprávně vypočtené dimenze pojistného ventilu, chybně zvoleném přetlaku pojistného ventilu, který může být vyšší, než je nejvyšší dovolený přetlak krbové vložky, zúžený odtok od pojistného ventilu, odtok od pojistného ventilu bez přerušení, který pak není kontrolovatelný z místa obsluhy a podobně. Další příčinou může být nedostatečný nebo žádný tlak na plynové straně expanzní nádoby, kdy vzestup tlaku při přetopení krbové vložky není kompenzován ani ­expanzní nádobou, ani pojistným ventilem, někdy ani vychlazovací smyčkou.

Image 1Schéma 1 • Krbová kamna s výměníkem tepla; 1 – Krbová vložka s výměníkem; 2 – Pojistný ventil; 3 – Odtok od pojistného ventilu; 4 – Přívod studené vody do vychlazovací smyčky; 5 – Odvod ohřáté vody z vychlazovací smyčky; 6 – Trojcestný směšovací ventil; 7 – Oběhové čerpadlo vnitřního okruhu smyčky; 8 – Expanzní nádoba; 9 – Manometr; 10 – Vypouštěcí a napouštěcí kohout expanze; 11 – Akumulační nádoba; 12 – Manometr na plynovou část expanze; 13 – Automatická odvzdušňovací ventil; 14 – Čerpadlo okruhu přípravy teplé vody; 15 – Filtr; 16 – Trojcestný směšovací ventil okruhu vytápění; 17 – Oběhové čerpadlo okruhu vytápění; 18 – Otopná soustava; 19 – Cirkulace teplé vody; 20 – Cirkulační čerpadlo; 21 – Zpětná klapka; 22 – Zkušební kohout mezi čerpadlem a klapkou; 23 – Výstup teplé vody; 24 – Vstup studené vody do ohřevu; 25 – Pojistný ventil na přívodu studené vody; KK – Kulový kohout; ZK – Zpětná klapka; M – Manometr; T – Teploměr; VK – Vypouštěcí kohout; SV – Studená voda; TV – Teplá voda; C – Cirkulace teplé vody

Při velkém množství chyb v zapojení technologie krbové vložky, instalované neznalým topenářem nebo instalatérem, bez projektu od autorizované osoby, se nedá předem odhadnout, který vliv při případném výbuchu krbové vložky převážil. Až v případě pojistné události to bude předmětem činnosti soudního znalce. Plnění pojišťovny pak bude zcela záviset na tom, zda bylo postupováno v souladu se zákonem, prováděcími vyhláškami k zákonu a platnými normami.

Nedá se přitom spoléhat na nezávaznost norem, která platí jen do té míry, pokud nebyl porušen státem chráněný zájem při ochraně zdraví, života osob nebo v případech velkých materiálních škod.

Než se zaměříme na chyby v zapojení výše uvedeného zařízení, pro představu uvádím klasické schéma zapojení krbu s krbovou vložkou včetně legendy pro snadnější orientaci a možnost porovnání.

Ze zaslaných fotografií uvádím ty, ze kterých jsou jasně patrná některá pochybení (viz obr. 1 a 2).

Image 2Obr. 1 • Výstup potrubí z krbové vložky je bez pojistného ventilu (L2)

Image 3Obr. 2 • Na zpětné potrubí je osazen pojistný ventil (L2) a uzávěr s vypouštěním 1/4". Mezi uzávěrem a expanzí chybí vypouštěcí a napouštěcí kohout (L10)

Pojistný ventil musí být v každém případě na výstupu ze zdroje tepla, v tomto případě maximálně ve vzdálenosti 20 DN od výstupního hrdla krbové vložky.

Na uzávěr se nedá napojit hadice, kterou by šla po kontrole tlaku plynu v expanzi napustit expanze vodou. Odtok pojistného ventilu 25 mm je zúžen na vnitřní průměr hadice 9 mm. Odtok není přerušen, aby byl viditelný a kontrolovatelný z místa obsluhy. Odtok je zaveden do plastové nádoby, která je z 1/3 zaplněna vodou. To signalizuje průběžné navyšování tlaku a odpouštění pojistným ventilem.

V případě potřeby zkontrolovat tlak na plynové části expanze bude nutné vypustit celou otopnou soustavu a znovu ji odvzdušňovat.

Od pojistného ventilu plynového kotle není vidět odtok. V systému vytápění chybí akumulační nádoba a vychlazovací smyčka. Chybí vnitřní okruh krbové vložky s trojcestným ventilem, který by udržoval teplotu na výstupu z krbové vložky na teplotě 65 °C nebo vyšší.

Propojení krbové vložky s plynovým kotlem přes cihlovou příčku domu je chaotické a jen z fotografie se nedá posoudit stupeň (ne)bezpečnosti pro uživatele domku.

Odvaha zhotovitele je dle mého názoru bezbřehá a plnění ze strany pojišťovny, v případě pojistné události, je nepravděpodobné.

Projektovou dokumentaci před vlastní realizací, nejenom krbových kamen s vložkou a plynovým kotlem, požaduje ČSN EN 14336 v části 4.5.1 – jednotlivé prvky se instalují v souladu s projektovou dokumentací…

Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby nebo jejich změn obsahuje příloha č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. Celá tato část byla beze změny vtělena i do novelizace této vyhlášky č. 62/2013 Sb.

Je proto více jak doporučení hodné, aby zadavatelé i menších zakázek požadovali od svých zhotovitelů ve smlouvě o dílo realizační projektovou dokumentaci, vypracovanou od autorizované osoby, jako součást smluvního plnění. A to i dodatečně, například formou dokumentace skutečného provedení, s uvedení identifikačních dat autora takové dokumentace.

Za předpokladu, že mezi zhotovitelem a spotřebitelem byla sjednána smlouva o dílo (zapojení krbových kamen s výměníkem tepla), má zhotovitel ze zákona povinnost provést dílo s potřebnou péčí a v ujednaném čase. Pokud bylo dílo dokončeno, ale vykazuje vady (skryté vady se mohou objevit i později), musí spotřebitel tyto vady oznámit neprodleně poté, co je zjistí, nejpozději však do 2  et od předání díla.

Související časopisy