+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Otázky 2019/2

12.04.2019 Autor: Ing. Miloš Bajgar Časopis: 2/2019

Vedoucí a recenzent rubriky Miloš Bajgar

Otázka:

Dobrý den, reaguji na úvodník šéfredaktorky z čísla 1/2019. Naše společenství vlastníků plánuje v horizontu jednoho roku odpojení od centralizovaného zásobování teplem a zřízení vlastního zdroje tepla. Zároveň však máme podobnou negativní zkušenost, jako zmíněné pražské SVJ. Nabídky a jednání některých dodavatelů jsou skutečně stále agresivnější. Je možné poskytnout alespoň základní postup, jak jednat s dodavatelem alternativního zdroje tepla, aby se proklamované úspory a výhody po realizaci nezměnily na nevýhody a teplo dražší než bylo původně?

Odpověď:

Z vlastní zkušenosti si troufám tvrdit, že počet případů s minimálně nestandardním obchodním jednáním některých firem, schopných zprostředkovat dodávku alternativních zdrojů tepla do našich panelových domů, se stále zvyšuje.

Většinou se snaží uzavřít smlouvu s BD nebo SVJ dříve, než uživatelé bytů zjistí, v čem by mohl být „zakopaný pes“. Ve stavu změněného vědomí, ovlivněného mistrně připravenou prezentací, kde jsou mantrou slova dotace a vysoké úspory, jsou vlastníci bytů z řad laické veřejnosti schopni odhlasovat téměř jakýkoliv návrh předkladatele, byť nesmyslný, předražený a ekonomicky nevýhodný. Tyto firmy tak bohužel vrhají špatné světlo i na ostatní poctivé společnosti se stejným podnikatelským záměrem.

Smyslem energeticky úsporného opatření při výrobě tepla je vyrobit stejné množství tepla ve stejné kvalitě s nižšími náklady. Opakem této definice může být výroba stejného množství tepla, ve stejné kvalitě, bez dotace s vyššími náklady.

Porovnáním obou vět docházím k závěru, k čemu dotace jsou. Dle mého názoru slouží dotace především k tomu, aby energeticky ne­úsporná, tedy neekonomická opatření mohla být s pomocí dotace porovnatelná s těmi úspornými.

Dodavatelům, kteří nabízejí alternativní zdroje tepla, je potřeba položit otázky, které v souboru mohou tvořit podklad pro nabídkové řízení. Bez kvalifikovaných odpovědí bych na místě zadavatele nebyl ochoten přistoupit k uzavření objednávky či smlouvy na odpojení od CZT.

Otázky pro sestavení podkladu pro nabídkové řízení:

Je nabízený výkon kotelny skutečně potřebný?

Výkon alternativního zdroje tepla je potřeba doložit. Je možné využít původního projektu nebo zaměření otopné plochy. Zjištěný výkon je potřeba přepočítat u nezateplených domů pro parametry –12/72/20 °C, u zateplených –12/62/20 °C.

Následně je potřeba stanovit potřebu tepla pro přípravu teplé vody podle typu ohřevu – rychloohřev nebo ohřev akumulační. U akumulačního ohřevu nestačí jen průtok akumulační nádobou. Je potřeba vytvořit nabíjecí okruh, aby se voda v nádrži udržovala na teplotě co nejblíže potřebné teplotě 55 °C.

Z potřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé vody se stanoví přípojná hodnota zdroje tepla. Často může být až poloviční, než je nabízený výkon kotelny. Pro ověření minimálně potřebného výkonu je třeba doložit i schématem zapojení.

Je možné, že firma nabízející alternativní zdroj tepla nebude schopna provést potřebné výpočty, které normálně spadají do kompetence projektanta. V takovém případě bude nejdříve potřeba nechat zpracovat studii proveditelnosti nebo projekt od autorizované osoby.

S jakou roční spotřebou a cenou tepla nabídka uvažuje?

Celková roční spotřeba tepla (vytápění + příprava TV) i její cena se snadno zjistí z faktury dodavatele. Roční spotřeba tepla je neměnná hodnota i pro alternativní zdroj tepla. Jak již bylo výše uvedeno, smyslem energeticky úsporného opatření je vyrobit stejné množství tepla s nižšími náklady.

Roční spotřeba energií

U plynové kotelny je potřeba dokladovat roční spotřebu plynu a elektrické energie. Cena energií má být dokladována ve stejném roce.

Jaké jsou investiční náklady nového zdroje tepla?

Teprve po zjištění potřebného výkonu zdroje tepla je možné stanovit investiční náklady. Kromě technologické části (kotle, čerpadla, armatury, úpravna vody, vakuové odplynění, elektroinstalace, měření, regulace, větrání atd.), je třeba počítat i s částí stavební (úprava nebo zřízení nového prostoru pro zařízení kotelny, komínové těleso).

Provozní náklady

Provozní náklady alternativního zdroje tepla budou v ekonomickém hodnocení porovnávány s náklady stávajícího dodavatele tepla.

Do provozních nákladů je potřeba zahrnout nejenom cenu plynu, ale i další náležitosti, zejména odpisy, ceny elektrické energie, mzdu pro správce kotelny, servis, údržbu, ­revize, opravy, pojištění, výrobní režii, správní režii. Do provozních nákladů patří také náklady na zmařenou investici stávajícího dodavatele tepla.

Doba návratnosti

Prostá doba návratnosti se při vlastních prostředcích bytového družstva nebo společenství vlastníků měla pohybovat v rozmezí 3 až 5 let. Pokud vyjde delší, nebo se bude investice hradit půjčkou z banky, pak je pro výpočet doby návratnosti potřeba použít komplexnější metodu.

Prostá doba návratnosti se vypočte jako podíl investice k rozdílu provozních nákladů. Například pro investici 1 200 000 Kč a roční úsporu provozních nákladů 300 000 Kč bude návratnost (1 200 000/300 000) 4 roky.

Kombinace několika zdrojů musí být vždy hodnocena samostatně, aby se dalo posoudit, zda bude základní zdroj tepla další technologií zhodnocen či znehodnocen.

Co dokáží některé firmy nabízet

Panelový dům 100 b. j., investice 6 743 000 Kč, předimenzovaný výkon kotelny 300 kW, roční platba za teplo u PTAS a.s. 892 000 Kč, slibovaná úspora 200 000 Kč za rok.

A doba návratnosti?

6 743 000 : (892 000 – 692 000) = 33,7 let. To už se bude obnovovat třetí kotelna!

O kolik by se měly snížit stávající roční provozní náklady, aby se dosáhlo doby návratnosti 5 let?

(6 743 000 : 5) = 1 348 600 za rok! Zde vychází úspora záporná.

Vytvořit podklad pro nabídkové řízení samozřejmě nemusí být pro zájemce z řad SVJ/BD snadné. Stejně tak nemusí být snadné zaslané nabídky vyhodnotit. V takovém případě je potřeba požádat o spolupráci autorizovaného projektanta tepelné techniky nebo soudního znalce.


Odpovídal: Ing. Miloš Bajgar, Vytápění – znalecká a projektová kancelář, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace

Související časopisy