+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Z konference Vytápění 2015 – 5. část

01.02.2016 Autor: Redakce Topenářství instalace Časopis: 1/2016

Napojení výrobních hal vytápěných sálavými panely na CZT

Ing. Ondřej Hojer, Ph.D., Ing. Anton Nosov

Soustavy CZT prochází poslední dobou velkými změnami převážně v souvislosti s úpravou teplotních i tlakových parametrů. Mění se nejen parametry, ale i teplonosná látka, a tak se mění poměry pro návrh sálavých panelů v soustavách CZT i jednotlivé aspekty vyvolaných změn v soustavách, kde jsou již sálavé panely osazeny.

Např. při typických parametrech horkovodních soustav 130/70 °C a návrhové vnitřní teplotě 15 °C (Dt = 85 K) by byl teoretický výkon 1 m panelu KSP širokého 1200 mm q = 1091 W. Po změně parametrů na 110/70 °C již stejný panel dodá pouze 939 W, což je pokles o 14 % a při parametrech 90/70 °C je výkon 790 W, a tedy pokles o 28 %. Změnou parametrů teplonosné látky dojde k výrazným změnám v celé otopné soustavě. Je třeba projít celý návrh krok po kroku a zkontrolovat, co všechno se změnou parametrů ovlivní, nejen výkon, ale např. i návrh rozmístění panelů. Projektant se stává odpovědným za rekonstruovanou soustavu, a pokud soustava při nových parametrech nebude správně fungovat, neponese odpovědnost původní projektant, ale ten, který navrhl nový stav.

Image 0

Efektivnost kogeneračních zařízení v CZT

prof. Ing. František Hrdlička, CSc., FEng.

Jednou z možností, jak budoucí nedostatek uhlí výrazně snížit, je efektivní zvýšení účinnosti transformace energie z uhlí na užitečné produkty – elektřinu, teplo, resp. chlad. Znamená to investice do základní kondenzační výroby (stále nedokončený blok Ledvice 660 MWe a 3 bloky 250 MWe elektrárny Počerady II). Jenom uvedené bloky představují úsporu cca 3 mil. tun uhlí ročně (při stejné výrobě elektřiny v původních elektrárnách s nižší účinností). Ještě významnější úsporu může představovat efektivně řízený provoz kogeneračních teplárenských bloků. Rozdělovací koeficienty úspory tepla mají svoji konečnou hranici. Touto hranicí je stav, kdy kogenerační zařízení pracuje se stejnou spotřebou paliva jako odpovídající oddělená výroba elektřiny a tepla.

Výpočty ukazují, že stejné turbosoustrojí při konkrétním = skutečném provozu může šetřit paliva více s nižší účinností kondenzační výroby elektřiny než při provozu s vyšší účinností kondenzační výroby elektřiny, v závislosti na vlastnostech daného turbosoustrojí.

Je správné odpojit se od CZT?

Ing. Vladimír Galád

Motivem k odpojení od CZT je především cena tepla. Přitom si odběratelé tepla z CZT často neumějí vyčíslit, proč mají vysokou cenu jednotkového tepla po vyhodnocení minulého roku vyšší, než je teoreticky, ale i prakticky možná, často si neumějí správně vybrat technické řešení paty domu, které umožní udržet fyzikálně správné parametry otopné vody, které jsou vysoce efektivní tím, že neposkytují tak nadstandardní parametry, aby bylo možné přetápět, atd. a v důsledku toho platí za teplo zbytečně moc.

Netradiční řešení horkovodní přípojky na předizolovaném horkovodním potrubí

Ing. Miroslav Machalec

Autor popsal netradiční řešení přeložky a úpravy na hlavní trase horkovodního napáječe v předizolovaném provedení 2× DN 600, vysazení nové odbočky 2× DN 300 a z ní ještě 2× DN 125 mm, které bylo realizováno v souvislosti s výstavbou obchodní galerie Šantovka v Olomouci a novou tramvajovou tratí do městské části Nové Sady. K realizaci byla využita i příprava prostorových svařenců potrubí 2× DN 600 se spodní odbočkou DN 300.

Image 1

Energeticky soběstačný dům pro bydlení

doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

Popsány jsou přístupy ke stavebnímu řešení a zdroje energie vhodné pro tento typ budov. Upozorněno je na možná rizika a úskalí, které soběstačné budovy doprovází. Úplná soběstačnost budovy je možná. Při dodržování požadavků legislativy je poměrně nákladná a může vést ke snížení komfortu uživatelů.

Porovnání provozních nákladů rodinných domů s PENB

Ing. Miroslav Urban, Ph.D.

Autor se zabývá analýzou vybraných rodinných domů, které jsou vytápěny výhradně elektrickou energií, s cílem prověřit shodu mezi reálnou spotřebou a vypočtenou, která je deklarována průkazem energetické náročnosti budov. Ve výpočtu posuzuje i vliv použitého standardního, jedno nebo vícezónového modelu.

V součtu všech dílčích dodaných energií se podíl dílčí dodané energie na vytápění liší podle typu objektu. Pasivní dům s řízeným větráním má podíl energie na vytápění pouze cca 30 až 40 %. Prezentované objekty mají výpočetně podíl cca 55 až 65 %. Celková dodaná energie u elektricky vytápěného objektu je vlivem vyšší účinnosti při jejím využití o cca 10 až 15 % nižší, než u srovnatelného objektu s teplovodním systémem.

Optimalizace provozu otopné soustavy budovy pro vzdělávání po její rekonstrukci

Ing. Petr Komínek, doc. Ing. Jiří Hirš, CSc.

Po provedení úsporných opatření na budově, jako je výměna oken, dveří, revitalizace obálky budovy, je nutným opatřením optimalizace dodávky tepla. Nabízí se režim přerušované dodávky tepla s ustáleným vytápěním, otopnou přestávkou a zátopem. Tyto stavy lze popsat matematicky a výsledky využít pro optimalizaci.

Příkladem použití je budova střední školy po doplnění 45 cm zdi silnou tepelnou izolací, tedy s velkou akumulační schopností. Zprvu byl zaveden nepřetržitý vytápěcí režim. Nestacionárním výpočtem teploty byla určena doba otopné přestávky a doba zátopu a odpovídající výkon zdroje tepla pro provoz v pracovním týdnu a pro provoz v době víkendu. Pomocí výsledků měření byla zhodnocena také dosažená úspora, která dosáhla cca 38 %.

Nové technologie spalování pevných paliv v malých zdrojích

Ing. Zdeněk Lyčka

Autor komentuje vliv vývoje legislativních požadavků na konstrukci malých spalovacích zdrojů a uvádí současná řešení.

Vytápění administrativní budovy po zateplení

prof. Ing. Karel Kabele, CSc., Ing. Jana Bartoňová

Autoři shrnují poznatky týkající se kvality vnitřního prostředí a energetické náročnosti vytápění a větrání administrativní budovy. Po výměně fasády nebyla provedena adekvátní opatření. Zvýšil se vliv místních tepelných zisků z neizolovaného potrubí, vnitřních zisků od osob, osvětlení a počítačů a vnějších zisků solární radiací a došlo k přehřívání, které po značnou dobu nebyly schopné potlačit ani plně uzavřené termostatické ventily na tělesech. Situaci zlepšilo dodatečné zaizolování horizontálních rozvodů, čímž se snížil podíl neregulovatelného tepelného výkonu potrubí, který byl v přechodných obdobích vyšší, než potřebný. Dalším opatřením bylo snížení ekvitermní křivky na konstantní teplotu pod 40 °C, což vede k zamyšlení nad stávající praxí návrhu teplovodního vytápění.

Image 2

Zkušenosti s provozem budov

Ing. Lukáš Emingr, Ph.D.

Příspěvek ukazuje hlediska externího poskytovatele služeb a klienta služeb pro správu nemovitostí, definuje strategické možnosti variant jejich zajištění, ukazuje nejčastější chyby při řízení subdodavatelů a celkové trendy a nedostatky moderního facility managementu v České republice.

Slovo optimalizace je většinou vnímáno pouze jako ekvivalent ke slovu snižování. Vlastní technikou budov či kvalitou vnitřního prostředí se málokterý vlastník nemovitosti hodlá zabývat. A když už o těchto tématech něco ví, zpravidla je plně přenáší na poskytovatele služeb. Reálné provozní náklady téměř nikoho nemusí zajímat, protože je vždy zaplatí nájemce budovy. Standard platby za servisní služby se v různých typech nemovitostí ustálil napříč republikou na stejné hodnotě a za tu je nutné provádět.

Insourcing, outsorcing, centrální dodavatel, totálně produktivní údržba, údržba orientovaná na spolehlivost zařízení atd., každý přístup má různé výhody a nevýhody.

Lze konstatovat, že současný téměř standard tendrovat dodavatele služeb pro správu nemovitostí jedenkrát za dva až tři roky je nesprávný, protože za takto krátkou dobu není možné u komplikovanějších objektů převzít budovu do správy, nastavit pravidla pro její provozování, sestavit plány činností pro provozní tým, nastavit konkrétní hodnoticí ukazatele a jejich hodnoticí kritéria. Ta následně vyhodnotit a určit optimalizační opatření a pak stanovit standardy pro provoz dané nemovitosti nebo dokonce adekvátně předat správu nemovitosti jinému externímu poskytovateli.

Provoz kondenzačních kotlů v rekonstruovaných otopných soustavách RD

Ing. Pavel Kvasnička, doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

Autoři se zabývají využitím kondenzačních kotlů v otopných soustavách s deskovými otopnými tělesy navrženými na teplotní spád 75/60 °C v rodinných domech stavěných v letech 2000 až 2005, ve kterých je pouze vyměněn původní plynový kotel za nový kondenzační. Předkládají analýzu naměřených dat z několika reálných domů, jejíž výsledky komentují. Závěrem dokazují, že výměna za kondenzační kotel má i v takových soustavách nejen ekologický přínos, ale vede k zajímavé úspoře spotřeby zemního plynu.

Provozní stavy velkoobjemového zásobníku tepla

Ing. arch. Martin Kny, Ing. Miroslav Urban, Ph.D.

V příspěvku jsou popsány požadavky na optimální funkci zásobníku i celého systému a možnosti technického řešení problému obecně a pak konkrétně na příkladu provozních stavů na zásobníku tepla ve Slatiňanech.

Kromě tradičních tepelných ztrát z pláště zásobníku do okolí se dnes používá pojem vnitřní tepelné ztráty, které charakterizují sdílení tepla uvnitř zásobníku, které vyrovnáváním teplot snižuje možnost jeho využití. Vedení tepla vodou je méně významné, ale silně negativní je proudění vody v zásobníku, které narušuje rozvrstvení podle teplot vody. Proto se volí více vstupů, výstupů na různých výškových úrovních zásobníku. U velkých zásobníků se vyplatí provést simulace proudění. Jsou sice časově náročné ale, z pohledu bezpečnosti větší investice do soustavy se zásobníkem, mohou ve výsledku příznivě ovlivnit celkovou účinnost.

Konferenci Vytápění 2015 ukončil prof. Jiří Bašta, Ph.D., s přáním, aby stejně úspěšná byla i konference příští v roce 2017

Image 3• Konferenci Vytápění 2015 ukončil prof. Jiří Bašta, Ph.D., s přáním, aby stejně úspěšná byla i konference příští v roce 2017