+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Voda z veřejného vodovodu versus voda ze studny – 2. část

08.04.2017 Autor: Ing. Jaroslav Dufka Časopis: 2/2017

Článek pojednává o různých zdrojích vody pro zásobování budov. Jsou v něm porovnány výhody a nevýhody zásobování vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu a vlastní studny, je naznačena možnost využívání srážkové vody. Článek popisuje požadavky na kvalitu vody a možnosti její úpravy. Dále jsou v něm popsána různá provedení studní, náklady na vybudování studny, postup při povolování studní a provoz a údržba studní. Dokončení příspěvku z minulého sešitu Topin č. 1/2017.

Recenzent: Jakub Vrána

Voda ze studny

Mnoho lidí zastává názor, že mít vlastní studnu je výhodné. Vybudovat studnu na svém pozemku, dle platných předpisů, je však téměř vždy obtížnou a finančně náročnou záležitostí. Značnou část starostí může zájemci ušetřit odborná firma, která se v množství platných zákonů, vyhlášek a norem orientuje. Protože je studna stavebním dílem, zvyšuje svému majiteli hodnotu pozemku. Její životnost je srovnatelná s životností domu.

Voda ze studny musí, stejně jako z vodovodu pro veřejnou potřebu, splňovat všechny požadavky na hygienickou nezávadnost. Rozbor vody a zjištění její jakosti se má provádět nejméně jednou za rok. Pro udržení jakosti vody je třeba nejen studnu správně vybudovat, ale také zajišťovat její pravidelnou údržbu.

Výhody a nevýhody při odebíraní vody ze studny

Výhody:

  • nezávislost na dodávce vody z vodovodu pro veřejnou potřebu;
  • do vody se dostávají nečistoty jen v zanedbatelném množství;
  • voda při průtoku zeminou získává některé minerály a je zdravější;
  • z většiny studní voda neobsahuje chlor, který může citlivějším jedincům způsobovat zdravotní potíže;
  • pokud má domácnost větší spotřebu vody, studna se za několik let „zaplatí“.

Nevýhody:

  • vysoké počáteční náklady;
  • je třeba počítat se zařízením pro zajištění dostatečně velkého tlaku vody;
  • čerpadlo může být zdrojem hluku;
  • možné kolísání teploty vody při čerpání v závislosti na venkovní teplotě;
  • zakalení vody při velkých deštích (průtrže mračen jsou stále častější);
  • nutnost udržovat okolí studny čisté.

Velkou nevýhodou studní je déle trvající období sucha. V roce 2015 byl stav hladiny podzemních vod natolik neuspokojující, že studny na některých místech ČR částečně, anebo zcela vyschly. Situaci v těchto případech navíc komplikuje fakt, že čerpadlo nemůže být kvůli nebezpečí nasávání nečistot umístěno až u dna.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) si je dobře vědomo problémů se suchem a snaží se situaci řešit. Po podpoře projektů řešících rekonstrukce úpraven vody a propojování vodárenských soustav, chytré hospodaření s vodou v obcích a zadržení vody v krajině, vyhlašuje MŽP program zaměřený na průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody.

V rámci nové výzvy z Národního programu životní prostředí si příjemci podpory rozdělí 300 milionů korun. Půjdou na projekty zajišťující rozšíření možnosti zásobování obyvatelstva pitnou vodou, v odpovídajícím množství a jakosti, zejména v lokalitách, kde lidé mají pitné vody nedostatek, anebo voda nedosahuje požadované kvality. Podpořeny budou projekty na regeneraci a zvýšení kapacity stávajících podzemních zdrojů vody vy­užívaných pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou, včetně případných úprav napojení zdrojů na stávající rozvod pitné vody.

V rámci boje s hrozícím suchem schválila vláda v únoru roku 2016 materiál Ministerstva zemědělství o zmírnění následků sucha a nedostatku vody v příštích desetiletích. Zpráva představuje různé možnosti, jak vodu v krajině zadržovat. Jednou z variant, pokud se budou jevit jiná řešení jako nevhodná, je vybudování menších vodních nádrží, které zajistí lidem i přírodě vodu v obdobích s výrazným nedostatkem srážek.

V souvislosti se suchem vznikl již na začátku 20. století pojem „hladový kámen“. Velký kámen na dně řeky Labe bylo možné spatřit při dramatickém poklesu hladiny a bývá spojován s neúrodou a hladem. Poprvé byl pozorován 21. 8. 1904, dále se objevil v letech 1947 a 2015.

V průběhu roku se mění vydatnost pramene, tedy množství vody, které je možné získat z určitého vodního zdroje v daném okamžiku – udává se v l·s–1, případně m3·h–1. Výsledkem mnohaletých měření a pozorování je pak graf 1, vykazující průběh vydatnosti pramene od ledna do prosince.

Image 5Graf 1 • Ukázka průběhu vydatnosti pramene leden - prosinec

Vzhledem k rozdílům ve spadu srážek může být graf každý rok poněkud jiný. Každoročně je však zimní období charakteristické pro nižší vydatnost pramene. V měsících březen a duben dochází k tání sněhu, čímž se vydatnost opět zvyšuje. Podle statistických informací, zveřejněných Českým hydrome­teorologickým ústavem (ČHMÚ), bývá nejvíce srážek na území ČR v měsících červen, červenec a srpen. Proto je také křivka grafu v letních měsících nejvýše.

Další graf ukazuje souvislost množství srážek s výškou hladiny podzemní vody. Zde je zřejmé, že jarní srážky, spolu s roztátým sněhem, zvyšují v jarních měsících množství povrchové vody. Ta se vsákne do půdy a zvýší se hladina vody podzemní. Graf 2 opět reflektuje dlouhodobý průměr. V letech, kdy je sněhu málo nebo naopak příliš, bude velký rozdíl ve snížení/zvýšení množství podzemní vody, a tedy i vody ve studních.

Image 6Graf 2 • Závislost zvýšení hladiny podzemní vody na jarních srážkách a roztátém sněhu

Poslední graf vyjadřuje vztah dešťových srážek a zvýšení hladiny podzemní vody v souvislosti s teplotou vzduchu. V letním období je tepleji a srážky jsou četnější, s vyšší teplotou vzduchu však zároveň dochází k většímu odparu, čímž je doplňování podzemní vody částečně sníženo.

Image 7Graf 3 • Vliv teploty vzduchu a odparu vody na zvýšení hladiny podzemní vody

Pravidelná hlášení o stavu povrchových i podzemních vod vydává na základě „harmonické analýzy“ výše zmiňovaný Český hydrome­teorologický ústav. Z webových stránek této organizace lze získávat řadu důležitých údajů – viz [5].

Image 0Obr. 14 • Změna hladiny vody ve vrtech

Při řešení otázky jaký typ studny zvolit se vychází z toho, jak velké množství vody bude zapotřebí, jak hluboko se voda v podzemí nalézá, zda není podzemní voda příliš znečištěná apod. To všechno, a další údaje související s čerpáním vody ze studny, vyhodnotí hydro­geolog a navrhne nejvhodnější řešení.

Klasická kopaná studna je vlastně malý vodojem. Tento typ studny je schopen jednorázově pokrýt velkou okamžitou spotřebu vody a pak se postupně plní. Studna má mít dno v určité hloubce pod minimální předpokládanou hladinou podzemní vody. Některá literatura uvádí nejméně 2 metry, jiné až 4 metry. Lépe je samozřejmě 4 metry, v době sucha voda ve studni vydrží delší dobu.

Vzdálenost studny od možných zdrojů znečištění ukazuje tab. 1. Jedná se o nejmenší možné vzdálenosti podle vyhlášky č. 269/2009 Sb.

Image 8Tab. 1 • Nejmenší vzdálenost studny v závislosti na různých možnostech znečištění

Možnosti jímání podzemní vody

Jímání vody se provádí vrtanou nebo kopanou studnou. Při budování jakékoliv studny musí být dodrženy všechny požadavky dané normou ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody. Jímání vody musí být prováděno v místě, které:

  • nesmí být zdrojem znečištění, tím je dán předpoklad dobré jakosti jímané vody a její úpravy na pitnou;
  • nesmí být v blízkosti jiných studní, ve kterých by se mohla ztrácet voda, také proto se provádí předem hydrogeologické posouzení;
  • musí mít možnost spádování směrem od studny ve spádu nejméně 2 %;
  • má předepsané vzdálenosti od kanalizační přípojky, veřejné komunikace atd.;
  • by mělo mít dostatek podzemní vody (velkou vydatnost pramene vody).

Důležitým údajem každé studny je její hloubka, která může být podle vydatnosti pramene vody dosti různá. Hloubka studny má být taková, aby bylo zajištěno potřebné množství vody pro odběratele. Vrtané studny mají menší průměr a větší hloubku. Kopané studny mají na­opak větší průměr a menší hloubku.

Studny vrtané

Image 1Obr. 15 • Řez vrtanou studnou: 1 – krycí deska, 2 – dlažba, 3 – krycí jílová vrstva, 4 – plná zárubnice (trubka), 5 – výška vodní hladiny, 6 – zvodněná vrstva zeminy, 7 – perforovaná zárubnice (trubka), 8 – kalník, 9 – podloží, 10 – betonové skruže, 11 – betonová deska, 12 – vodárenský písek

Budují se do hloubky i více než 30 metrů. Doporučený průměr zárubnice (pozice 4) je 160 mm. Materiálem trubky je nejčastěji PVC nebo PE o tloušťce stěny 5 až 6,5 mm. Může to být i ocelová nerezová trubka, která je však mnohem dražší. Vodárenský písek (pozice 12) má velmi důležitou úlohu ve studni, protože funguje jako filtr. Musí být čistě vypraný, chemicky a hy­gienicky stálý a nezávadný. Zrna musí mít hladký povrch. Průměr zrn písku a tloušťka pískového obsypu je různá podle toho, zda se studna nalézá v nezpevněné nebo ve zpevněné hornině. Aby do studny neprosakovaly nečistoty obsažené ve srážkové vodě, musí být krycí vrstva z nepropustného jílu (pozice 3) vysoká nejméně 3 metry.

Trubka pod pozicemi 4 a 7 se nazývá zárubnicí. V místech, kudy má voda vnikat dovnitř studny, je zárubnice perforována (pozice 7). Nad i pod perforací je zárubnice bez otvorů (plná). Manipulační šachta vrtaných studní musí být vyvedena nejméně 50 cm nad okolní terén.

Velikost čerpadla umístěného ve studni, průměr zárubnice a průměr vrtu studny spolu úzce souvisí. Rozhodující je průměr čerpadla umístěného ve studni, od něj se pak odvíjejí průměry trubky a vrtu.

Image 9Tab. 2 • Závislost průměru zárubnice a vrtu studny na průměru čerpadla. *tloušťka stěny zárubnice nejméně 5 mm , **tloušťka stěny zárubnice nejméně 6,2 mm , ***tloušťka stěny zárubnice nejméně 6,5 mm

S vrty pro studny mohou být problémy v případech, kdy se mění skladba zeminy. Několik metrů může být zemina v nesoudržné zvodněné hornině, níže to může být nepropustná skála nebo skála s puklinami apod. V těchto případech se při vrtání do zeminy musí v průběhu prací měnit technologie vrtání. Vrty v nesoudržných horninách je třeba opatřit pažnicemi. Plnostěnná pažnice může plnit také funkci těsnění studny.

Studny šachtové (kopané)

Proti vrtaným mají vždy větší průměr, běžně 100 cm a více. Hloubka je opět velmi rozdílná, v největší míře závisí na výšce vodní hladiny ve studni. Právě hloubka studny značně ovlivňuje náklady na vybudování studny. Vyhloubení každého metru studny představuje poměrně velké náklady, proto by se mělo nalézt vhodné místo pro studnu s dostatkem vody. Studny se hloubí na základě hydrogeologického průzkumu. Právě ten je předpokladem vhodného určení pro umístění studny.

Plášť kopané studny se dříve stavěl z kamene nebo cihel, dnes se provádí téměř výhradně z betonových skruží. Je-li to možné, měly by se již při budování studny osadit vhodná (nepřekážející) stupadla. Vstup do studny při čištění po žebříku může být nebezpečný a fyzicky náročný.

Image 2Obr. 16 • Kopaná studna z kamene

Image 3Obr. 17 • Kopaná studna ze skruží

Budování studny

Studna je vodní dílo (vodní stavba). Projektovat a budovat studnu může jen osoba nebo firma s odbornou způsobilostí a s oprávněním k provádění těchto činností. Před zahájením výstavby studny je třeba vědět, kolik budeme denně potřebovat vody. Pokoušet se o vlastní odhady není na místě, možné je použít vyhlášku č. 48/2014 Sb., která v příloze č. 12 stanovuje orientační spotřebu vody.

Pro výpočet spotřeby vody se po­užívají hodnoty podle tabulky 3. Jednoduchým výpočtem lze zjistit množství vody, které má studna vydávat. Podle statistických údajů je spotřeba vody na osobu denně okolo 90 litrů. Vydatnost studny pro 5člennou rodinu s jedním autem a běžně velkou zahradou 600 m2 vychází přibližně 277 m3·a–1, což přibližně odpovídá 0,759 m3·den–1. Maximální denní potřeba vody potom činí cca 0,759 x 1,5 = 1,138 m3·den–1.

Image 10Tab. 3 • Množství potřebné vody za rok pro návrh studny
 

K budování studny je nutné rozhodnutí o umístění stavby, které vydává místně příslušný stavební úřad a stavební povolení, které vydává místně příslušný vodoprávní úřad. Věcně příslušným vodoprávním úřadem je obvykle odbor životního prostředí místně příslušného pověřeného městského úřadu. Mezi vodoprávní úřady podle zákona č. 254/2001 Sb. patří také krajské úřady a ústřední vodohospodářský úřad. Současně se stavebním povolením se vydává také povolení k odběru podzemních vod. Před budováním studny musí být vypracováno hydrogeologické vyjádření a projektová dokumentace. Tu může zpracovat pouze autorizovaný inženýr v oboru stavby vodního hospodářství. Dokumentace musí obsahovat mimo jiné náležitosti pro územní řízení a vodoprávní řízení.

Účastníky územního a vodoprávního řízení jsou:

  • stavebník či majitel pozemku, kde bude studna budována;
  • obecní úřad;
  • majitelé sousedních pozemků;
  • další osoby či organizace, které mohou být stavbou studny omezeni ve svých právech.

Před i při hloubení studny je vhodné sledovat, zda se sousedům neztrácí voda v jejich studních. Organizace, která provádí budování studny, je povinna vést dokumentaci po celou dobu provádění prací, a to každý den. Svědomitý majitel (stavebník) studny by si měl kontrolovat, zda firma tuto dokumentaci řádně vede. Při pozdějších případných sporech mu to může výrazně pomoci. Pokud si majitel buduje studnu svépomocí (byť za pomoci odborníků), sám ručí z hlediska právního za to, že dodržel všechna ustanovení právních předpisů souvisejících se zřízením studny.

Po dokončení stavebních prací je třeba:

  • ověřit kvalitu vody čerpané ze studny;
  • stanovit parametry pro trvalé používání studny;
  • vypracovat závěrečnou zprávu k vyhodnocení vybudování studny;
  • provést kolaudaci stavby.

Při ověřování kvality čerpané vody ze studny se zjišťují chemickým rozborem obsah vápníku, hořčíku, dusičnanů, dusitanů, fluoridů, pH faktor, barva, zákal, mineralizace a další vlastnosti a obsah látek. Pomocí bakteriologického rozboru se zjišťuje obsah koliformních bakterií, escherichia coli, enterokoků a počty kolonií různých bakterií při různých teplotách.

Parametry pro trvalý provoz studny jsou významné zejména pro zajištění bezporuchového provozu, malého opotřebení a jednoduché údržby studny. Základní parametry obsahují: umístění (hloubku) sacího koše čerpadla ve studni, snížení hladiny vody ve studni při jejím používání a vydatnost studny (počet litrů vody za čas).

Závěrečná zpráva má svůj velký význam z hlediska dlouhodobého využívání studny a pro její nepřetržitý provoz. Vypracovává ji hydrogeolog a obsahuje velké množství informací ohledně hydrologie, hloubení studny, době provádění prací, čerpací zkoušky, vyhodnocení jakosti vody, mapy atd.

Kolaudace vodního díla musí řádně proběhnout, protože se jedná o stavbu, která má stavební povolení. Vodoprávní úřad, který vydal rozhodnutí o stavebním povolení, vydává v rámci kolaudačního souhlasu souhlas k užívání stavby.

Prohloubení či likvidace studny jsou považovány za změnu u stavby. V obou případech to znamená další úřední jednání na obecním (vodoprávním) úřadu. K prohloubení studny je třeba vyřídit povolení. Pro tento skutek je nutno dodat úřadu stejné doklady, jako při stavbě nové studny. Ke zrušení studny je zapotřebí rozhodnutí vodoprávního úřadu o odstranění stavby. Žadatel o zrušení studny musí na úřad přinést dokumentaci o studni a vyjádření hydrogeologa. U hlubokých studní se doporučuje likvidaci svěřit odborné firmě.

Předpisy související s budováním studny

Při budování studní je třeba dodržet mnoho právních předpisů, mezi které patří zejména:

  • Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích;
  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon);
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon);
  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů;
  • Vyhláška č. 269/2009 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;
  • Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou vodu, četnost a rozsah kontroly (jakost vody);
  • Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody;
  • Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb;
  • Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.;
  • Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 48/2014 Sb.;
  • Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního roz­hodování, územního opatření a stavebního řádu;
  • Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla
  • ČSN 73 6614 Zkoušky zdrojů podzemní vody;
  • ČSN 75 3102 Ochrana vodních zdrojů;
  • ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody;
  • ČSN 75 7221 Jakost vod – Klasifikace jakosti povrchových vod;
  • ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod.

Náklady – realizace, provoz, údržba studny

Jak už bylo naznačeno v samém úvodu kapitoly, mnoho budoucích vlastníků studny nemá zájem studovat složité právní předpisy a realizaci díla tak raději přenechá specializovaným firmám s patřičným oprávněním. Informativní ceny v tabulkách 4 a 5 byly převzaty z webových stránek studnanaklic.cz [6] a studny.info [7].

Úplný rozbor podle Vyhlášky č. 252/2004 Sb., Hygienické požadavky na pitnou vodu, četnost a rozsah kontroly (jakost vody) ­zahrnuje 62 ukazatelů a stojí asi 6 500 Kč. Při opakovaných rozborech stačí mít zkrácený rozbor (23 mikrobiologických a chemických ukazatelů) za 1 200 Kč.

K ceně vrtané studny je třeba dále připočítat položky: odpískování a odkalení vrtu ponorným čerpadlem za 1 000 Kč a manipulační šachta s instalačními průchody podle náročnosti v každém konkrétním případě od 6 400 Kč.

Image 11Tab. 4 • Náklady realizace studny, * cena je za jeden metr bez DPH , ** jedná se o průměr pažnice (zárubnice) *** cena je různá v závislosti na tom, jak podrobný rozbor vody si nechá zájemce udělat
 

Image 12Tab. 5 • Náklady na provoz a údržbu studny, * kontrola kvality čištění se provádí kamerou do hloubky 7 m, za každý další metr se platí 550 Kč. ** velmi různá cena v závislosti na druhu použité dezinfekce a náročnosti její aplikace na konkrétní studnu, hloubce a průměru studny, jedná se o tisíce Kč

Studna se musí dle potřeby čistit a kontrolovat co do obsahu látek (rozbor vody).

Uvedené ceny jsou pouze informativní, je nutno brát je s rezervou. Mohou se lišit dle lokality, zvolené firmy, akčních cen, náročnosti práce, ročního období a dalších parametrů.

Provoz studny a údržba má probíhat v souladu s předpisy tak, aby kvalitní voda byla odebírána po dlouhou dobu a pokud možno s nízkými náklady. Studna má být umístěna na oploceném pozemku, zabezpečena proti poškození a znečištění. Do studny by se neměla dostat nečistota nebo cizí předměty. Většina studní se nachází na soukromém pozemku, nejčastěji na zahradě. V této souvislosti je třeba pamatovat i na domácí zvířata, která by při nedostatečném zabezpečení mohla svými exkrementy znečistit betonový poklop na studni a následně i vodu v ní.

Studna se shora uzavírá poklopem, po stranách studny je vrstva jílovité hlíny. Tato opatření brání znečišťování vody. Čerpaná voda nesmí být znečištěna ani při odběru – čerpadlo nebo sací koš je třeba umístit asi 50 cm ode dna šachtové studny nebo nad kalník vrtané studny, aby se voda nevířila a nekalila.

Údržba zahrnuje pravidelnou kontrolu samotné studny a také zařízení, která jsou v ní umístěna – čerpadlo, sací koš, sací potrubí. Všechna tato zařízení je třeba kontrolovat dvakrát ročně, před zimním obdobím a po něm. Podle potřeby se musí také čistit, případně vyměnit. Mnoho studní je po jarním tání sněhu nebo po přívalových deštích bakteriálně kontaminováno. Kryt studny je nutné utěsnit, aby nemohlo docházet k vnikání nečistot, případně drobných živočichů.

I přes všechna preventivní opatření k ochraně čistoty studny je třeba provádět podle potřeby její čištění. Rozsah čištění závisí na stupni znečištění. Stěny studny se čistí mechanicky nebo chemicky. Mechanickým čištěním ocelovými kartáči nebo tlakem vody se odstraní nečistoty usazené na stěnách. Chemickým čištěním se odstraňují chemické sloučeniny, které mechanicky odstranit nelze. K tomu slouží nejčastěji potravinářské kyseliny. Tuto práci je vhodné svěřit odborné firmě, která se tím zabývá. Po očištění studny je třeba nechat provést kontrolu kvality vody.

Poplatky za čerpání vody z vlastní studny se musí platit pouze v případě, že se ze studny odebírá více než 500 m3 vody v kalendářním měsíci nebo 6 000 m3 za rok. V tomto případě se platí za odběr vody 2 Kč·m–3. Tak velkou spotřebu vody však žádná domácnost nemá, může se to týkat firem s větší spotřebou vody.

Obecní studny jsou určeny k veřejnému odběru vody pro obyvatele v obcích. Většina těchto studní má průměr mnohem větší než 100 cm, může to být až 300 cm. Voda z nich je zdarma, ne ve všech je ovšem pitná. Tyto studny musí být označeny patřičným upozorněním.

Voda srážková

Srážková voda má svůj význam z hlediska využití na velkých zahradách, sadech apod. I když nemá vlastnosti vody pitné nebo užitkové, na zalévání zahrady, mytí auta nebo pro další účely je vhodná. Využívá se hlavně na vesnicích ve velkém měřítku zejména proto, že je zdarma. Voda se ze střech jímá do nádob různých velikostí. Nejmenší plastové sudy mají objem 120 litrů, největší podzemní nádrže několik tisíc litrů. Není však účelem tohoto textu zabývat se srážkovou vodou podrobně, tématu bude věnován samostatný článek v některém z příštích vydání časopisu Topenářství instalace.

Image 4

Použitá a doporučená literatura

  1. www.vakprerov.cz/pitna-voda/provozovane-vodovody.html
  2. www.pvk.cz
  3. www.aquacon.cz
  4. www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/magistrat/tiskovy_servis/tiskove_zpravy/praha_vyzkousela_mobilni_upravny_vody.html
  5. www.portal.chmi.cz/aktualni-situace/hydrologicka-situace/stav-podzemnich-vod
  6. www.studnanaklic.cz/page/1671.studny-vrtane-zlin-brno-olomouc-ostrava/
  7. www.studny.info
  8. www.cistenistudni.cz
  9. ČSN EN 14812+A1 Zařízení na úpravu vody vnitřních vodovodů – Dávkovací zařízení chemikálií s předvolbou – Požadavky na provoz, bezpečnost a zkoušení
  10. ČSN 75 5201 Navrhování úpraven vody
  11. KŘÍŽ, H.: Hydrologie podzemních vod. Praha: Academia, 1983. 289 s.
  12. ZELINKA, Z.: Studny. Praha: Grada, 2013. 112 s.
  13. další literatura viz kapitola Předpisy související s budováním studny
  14. další webové stránky vrty.info, geolog.info, culligancz.cz

Závěr

Odběr vody jak z veřejného vodovodu, tak z vlastní studny má řadu výhod i nevýhod. Obyvatelé nájemních domů a ve městech většinou nemají jinou volbu a automaticky využívají vodu dodávanou z vodáren. Na vesnicích oproti tomu disponuje většina obyvatel ke svému domu také pozemkem vhodným k vybudování studny a má tak možnost volby.

Pokud v malé obci vodovod zaveden není nebo jsou domy od vodovodního řadu hodně vzdálené, pak je zřejmé, že je vybudování studny nutností. Podle hloubky podzemní vody se pak rozhoduje, zda se bude realizovat studna kopaná nebo vrtaná.

Všude, kde je zaveden vodovod pro veřejnou potřebu, je vhodné se na něj napojit. Voda z něj musí splňovat přísné hygienické požadavky a je určitě pitná. Některé domy ve městech, ale i v malých obcích, se mohou napojit na vodovod a současně si vybudovat studnu. Pokud mají větší spotřebu vody, mohou používat vodu jak z veřejného vodovodu na pití, vaření, umývání a splachování, tak i ze studny na zalévání zahrady nebo umývání auta, přičemž tato voda nemusí splňovat požadavky vody pitné. Vodovodní potrubí zásobované z vodovodu pro veřejnou potřebu se nikdy nesmí propojovat s vodovodním potrubím zásobovaným z jiného zdroje (studny apod.).

Není možné dát obecně platný návod k nejvýhodnějšímu způsobu odběru vody. Vždy je třeba hledat nejlepší řešení dle možností konkrétního odběratele. V mnoha případech je třeba předem zohlednit nejrůznější omezení, která víceméně rozhodnou o finálním výběru zdroje vody.


Public water supply system versus water well

The article discusses several water sources for building supply. It compares advantages and disadvantages of public water supply and private water well, also implies rainwater utilization. The article describes water quality requirements and it´s treatment possibilities. Furthermore, it describes various well constructions, costs, legalization process, operation and maintenance.

Keywords: Public water supply system, water quality, water treatment, groundwater, water well, rainwater

Související články