Takto NE – 6. část – Na pomoc praxi
Tento článek volně navazuje na předešlé články, které byly vydány v předchozích vydáních (Topin č. 1/2018, 2/2018, 3/2018, 4/2019, 6/2019) a je zaměřen na vybrané montážní chyby a nedostatky při realizaci spalinových cest se zaměřením na nerezové a zděné komínové systémy.
Vybrané fotografie v článku ukazují reálné příklady z praxe.
1. Vložka ve vložce vložkovaného komína
U komínových průduchů, které byly vložkovány pro provoz spotřebiče, je nutné vždy zvážit, zda se původní vložka zachová nebo se z komínového průduchu demontuje. Zejména v případě plynových kotlů, kdy dochází k výměně atmosférického kotle za kondenzační, se často původní vložka zachovává. Bývá využívána pro sání čerstvého vzduchu ke spotřebiči. Mnohdy je to vhodnější varianta než, aby kotel nasával vzduch z cihelného komínového průduchu. V takovém případě totiž kotel může nasávat prachové částice z komínového průduchu, díky čemuž může docházet ke zkrácení životnosti spotřebiče nebo některých jeho částí. Vždy je nutné takový komínový průduch, sloužící k odvodu spalin a přívodu vzduchu, řádně ukončit.
Na fotografii je vidět, že ukončení komínu bylo provedeno narychlo. Komínový průduch, sloužící pro přívod spalovacího vzduchu ke spotřebiči, je mimo jiné nutné zajistit tak, aby do komínového průduchu nepršelo. To, jak je vidět na obrázku, dodrženo nebylo.
2. Komíny instalované na fasádě
Z fotografií není zcela zřejmé na jaké spotřebiče jsou fasádní komíny připojeny, zda se jedná o spotřebiče na plynná nebo pevná paliva. Z obrázků je ovšem jasné, že jsou provedeny v rozporu s technickými požadavky.
Dva komíny jsou ukončeny pod úrovní střechy, na ústí třetího komína je umístěno koleno. V případě všech uvedených komínů je jejich provedení jednovrstvé. Na českém trhu však není žádný jednovrstvý ocelový, nerezový, hliníkový nebo plastový spalinový systém, který by byl certifikován pro použití na fasádu. Plastové jednovrstvé systémy již byly popsány v jednom z předešlých vydání. V případě kovových komínů, vedených po fasádě, je nutné využít komínů vícevrstvých, které jsou pro tento typ instalace certifikovány.
3. Zděný systémový komín s pootočenou tvárnicí
V tomto případě se jedná o instalaci systémového zděného třívrstvého komínu. Takový komín má vnitřní vložku keramickou (popřípadě kovovou), tepelnou izolaci a venkovní tvárnici (keramzitbetonovou nebo cihelnou). Tvárnice jsou speciálně vyráběny tak, aby zajišťovali tzv. zadní odvětrání mezi izolací a tvárnicí. V rozích tvárnice jsou pak otvory pro armování komínového systému.
Tento komín je vždy nutno stavět v celé výšce v jedné rovině. Pootočením tvárnice, v tomto případě o 45°, vzniklo několik zásadních technických problémů. Jedním je statika komínových tvárnic – ty jsou únosné v rozích, kde je i výztuž komína. Pootočením se statika přesouvá na stěny tvárnice, které nejsou dostatečně únosné a tvárnice tak může popraskat. Dalším problémem je přerušení zadního odvětrání, které je pootočením tvárnice přerušeno. Nezanedbatelným problémem je i požární odolnost pootočeného komína.
S dalšími problémy při takto odvedené práci by se dalo pokračovat.
4. Odstup komína od hořlavých konstrukcí
Řada požárů domů vznikne z důvodu instalovaného trámu v konstrukci komína, a také z důvodu nedodržení dostatečného odstupu hořlavých konstrukcí od komínového pláště. Na obrázku se jedná o komínový průduch (vpravo) a dvě ventilační šachty (vlevo), mezi kterými je vložen trám střešní konstrukce. Pokud se pomine „důmyslný“ systém podepření ventilačních tvárnic, tak s ohledem na komínový průduch je zde patrná rovněž řada dalších problémů. Jedním z nich je vytvoření nosného prvku z komínového průduchu. Komínový průduch musí být vždy konstrukčně oddělen od dalších konstrukcí stavby. Komín bude dilatovat a stavba bude sedat, takže může dojít k porušení statiky komína.
Odstup od hořlavých konstrukcí vždy udává výrobce systémového komína. Pokud se jedná o individuální komín, pak je nutné se řídit příslušnou normou. Většinou je tento údaj 50 mm provětrávané mezery mezi komínovým pláštěm a hořlavou konstrukcí, výjimečně pak méně.
V tomto konkrétním případě je trám v kontaktu s komínovým pláštěm a při provozu takového komínového průduchu je velké riziko vzniku požáru.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ