Síla ohně – požární experimenty Fakulty stavební ČVUT pohledem vědy a očima fotografa
Dřevěné sloupy vystavené požáru při teplotě 850 °C, originál studentské pece, v níž pokusy s ohněm probíhají, desítky fotografií hoření, nejmenší hasicí zařízení na světě a mnoho dalšího.
Výstava, již v druhé polovině září připravili specialisté Fakulty stavební ČVUT v oblasti požární bezpečnosti staveb spolu s Katedrou ocelových a dřevěných konstrukcí a Požární laboratoří UCEEB ČVUT, představila veřejnosti artefakty z pokusů, fotografie a postery z experimentálního výzkumu chování požárů a požární bezpečnosti staveb. Výstava unikátním způsobem ukázala sílu ohně v okamžiku, v němž ji nelze v reálném čase vidět.
Idea nafotit požární experimenty populární formou ve větším rozsahu a připravit výstavu vznikla náhodně. „Potřebovali jsme fotografie k odbornému článku o vývoji zuhelnatělé vrstvy dřevěných sloupů při přirozeném požáru. Fotograf dostal několik instrukcí, co potřebujeme zachytit, ale jinak měl ‚volnou ruku‘ při práci a záběry byly pouze na něm. Když jsme výsledné fotografie uviděli, byli jsme z nich jak my na fakultě, tak i další kolegové zabývající se požáry, nadšeni. Sami jsme nikdy nedokázali plameny takto fotograficky zachytit. Domluvili jsme se proto na focení dalších experimentů,“ říká Ing. Jakub Šejna z Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí, který se profesně věnuje výzkumu v oblasti hoření dřevěných konstrukcí a ochrany ocelových konstrukcí před účinky požáru a zároveň vznik celé výstavy inicioval.
Fotografování experimentů nebylo snadné, dostat fotografa takto blízko k plamenům při požární zkoušce bylo velmi náročné. Dbát bylo třeba jak na průběh experimentu, tak na bezpečnost fotografa i celého týmu vědců. „Všichni, kdo vstupovali do blízkosti zkušební pece, byli plně oblečeni do zásahových hasičských obleků, bot, hasičské přilby a filtrační masky. Fotograf tyto věci nesměl sundat po celou dobu experimentu. Byli jsme také domluveni na signálech, aby věděl, kdyby hrozilo nějaké nebezpečí,“ uvádí Ing. Jakub Šejna.
Projekt byl náročný i z fotografického hlediska. „Od ohně jsem byl vzdálen v závislosti na intenzitě hoření. Nejmenší vzdálenost mohla být i jen jeden metr, ale u experimentu se sloupy v jeho nejintenzivnější fázi při cca 850 °C to mohlo být i 5 metrů a musel jsem už fotit skrz ‚dveře‘ teleobjektivem,“ popisuje fotograf Jiří Ryszawy z Výpočetního a informačního centra ČVUT v Praze. „Fotograficky jsem se zároveň musel vypořádat s velmi kontrastním prostředím tmavé zkušební komory a zářícího ohně. Vše bylo nutné zvládat vzhledem k vystavení techniky žáru ohně velmi rychle a zároveň nepřekážet výzkumníkům při experimentu,“ dodává Jiří Ryszawy.
Výstava byla tvořena fotografiemi zachycujícími celkem 4 experimenty a ukázkou exponátů, jako je např. nejmenší hasicí zařízení na světě či vliv OSB obkladu na požární odolnost ocelových nosníků, a o vždy doplněné o pozůstatky z experimentů. Vystaveno bylo kolem 120 fotografií. Ty přitom dokázaly spojit jak dokumentární pohled, tak i neobvyklý umělecký aspekt. „Pro odborníky je přínosem díky fotografiím detailně vidět šíření plamene po povrchu nebo rozsah a polohu uvolňování vodní páry ze dřeva. Požár lze studovat mnohem podrobněji. Zároveň je zde zachycena i obrovská síla ohně a okamžik, který nelze bez techniky v reálném čase pouhým okem vidět,“ říká prof. František Wald, vedoucí projektu a garant specializace Požární bezpečnost staveb na programu Stavební inženýrství na Fakultě stavební ČVUT.
„Experimenty poskytují důležité poznání, na jehož základě lze upravovat národní předpisy pro navrhování staveb. Výsledky využíváme i při výuce na fakultě, kdy studentům představujeme moderní postupy návrhů konstrukcí, které přenáší do praxe, například s pokročilým numerickým modelováním. V praxi pak naše výsledky slouží kolegům z požární bezpečnosti staveb pro správné posuzování konstrukcí při požáru, určování kritických míst i čemu věnovat zvýšenou opatrnost,“ vysvětluje Ing. Jakub Šejna.
Nejčastěji experimenty probíhají v Požární laboratoři UCEEB ČVUT v Buštěhradě, která disponuje speciální zkušební komorou pro zkoušení chování požárů v rohu, kde bývá požár nejintenzivnější, a malou numericky řízenou zkušební pecí pro zkoumání chování materiálů a konstrukcí s možnou maximální teplotou až 950 °C. Pro experimenty zaměřené na hoření složek betonu nad 1000 °C je využívána zkušební pec, která je přímo na Fakultě stavební ČVUT v laboratoři Experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT.
Podle slov prof. Františka Walda i Ing. Jakuba Šejny mají studenti o specializaci požární bezpečnost staveb zájem. „Jejich uplatnění v praxi je vysoké. V současnosti je v republice velký nedostatek autorizovaných inženýrů pro požární bezpečnost staveb a my usilujeme o výchovu nových dobrých odborníků. A v tom nám experimenty vydatně pomáhají,“ uzavírá prof. Wald.
Autor výstavy: Ing. Jakub Šejna
Fotografie: Jiří Ryszawy
❑ Z tiskové zprávy