Průměrná měsíční teplota vzduchu, denostupně a suma globálního záření ve druhém pololetí roku 2016

klima

Pokračujeme v uvádění průměrné měsíční teploty vzduchu a počtu denostupňů z vybraných stanic České republiky.

Recenzent: Michal Kabrhel

 V tabulce 1 je průměrná měsíční teplota, její odchylka od normálu (1961 až 1990) a počty denostupňů vztažené k hodnotě 13 °C pro jednotlivé měsíce druhého pololetí roku 2016. Průměrnou měsíční teplotu, případně počet deno­stupňů, pro libovolné místo v České republice lze určit z hodnot uvedených v tabulce 1 a z koeficientů ­tabulky 2. U denostupňů má však výpočet smysl jen v zimních měsících. V létě se na většině stanic měsíční počet denostupňů pohybuje kolem nuly a neplatí zde lineární závislost na nadmořské výšce. Výpočet pro ostatní měsíce lze provést podle následujících rovnic:

• a) T = T_S + (H – H_S) · K₁
• b) PDS = PDS_{S +} (H – H_S) · K₂

Kde je

• T hledaná průměrná měsíční teplota daného místa
• T_S teplota nejvhodnější stanice
• H nadmořská výška daného místa
• H_S nadmořská výška nejvhodnější stanice
• PDS hledaný počet denostupňů daného místa
• PDS_S počet denostupňů nejvhodnější stanice

Tab. 1 • Průměrná měsíční teplota vzduchu T [°C] za druhé pololetí roku 2016; její odchylka od normálu 1961 až 1990 dT [°C]; počet denostupňů vztažený k teplotě 13 °C PDS; nadmořská výška N.V.

Tab. 2 • Koeficienty K1, K2

Na obrázku 1 je průběh průměrné denní teploty na stanici Praha-Ruzyně v roce 2016 ve srovnání s normálem 1951 až 2000. Výrazně nadprůměrná teplota byla v únoru a září, oba měsíce měly odchylku od normálu +4,1 °C. Zajímavý průběh teploty byl v dubnu (první polovina měsíce teplejší téměř o 3 °C než polovina druhá) a v listopadu (první polovina měsíce naopak chladnější o 2,2 °C než polovina druhá). Plošný průměr z 28 stanic České republiky byl za druhé ­pololetí roku 2016 1,1 °C nad normálem.

Tab. 3 • Měsíční suma globálního záření G [MJ·m^–2] za druhé pololetí roku 2016; její odchylka dG [MJ·m^–2] od normálu za období 1984 až 2012; celoroční suma globálního záření [MJ·m^–2]; její odchylka dG od normálu za období 1984 až 2012 v [MJ·m^–2] a v [%]; nadmořská výška N.V. Přepočet na [kWh·m^–2] se provede dělením číslem 3,6. Údaje lze využít pro posouzení přínosu solárních kolektorů i fotovoltaických panelů v daných měsících a za celý rok vzhledem k dlouhodobému normálu

V tabulce 3 jsou měsíční sumy globálního záření. Nadprůměrné globální záření bylo v září, podprůměrné v srpnu a říjnu.

Příklad výpočtu

Chceme-li zjistit například průměrnou teplotu a počet denostupňů v prosinci pro Havlíčkův Brod, najdeme nejdřív nejbližší stanici, kterou je Přibyslav. Zjistíme nadmořskou výšku Havlíčkova Brodu (422 m), v tabulce 1 najdeme pro stanici Přibyslav nadmořskou výšku (530 m), průměrnou měsíční teplotu (–1,2 °C) a počet denostupňů za prosinec (437 denostupňů). V tabulce 2 najdeme konstanty K₁ = –0,0030 a K₂ = 0,1038.

Podle rovnic a) a b) pak určíme:

Průměrná prosincová teplota roku 2016 pro Havlíčkův Brod:

• T = –1,2 + (422 – 530)·(–0,0030) = –0,876 » –0,9 °C

Počet denostupňů za březen 2016 pro Havlíčkův Brod:

• PDS = 437 + (422 – 530)·0,1038 = 425,79 » 426 denostupňů

The average monthly air temperature, degreedays and annual global solar radiation for the second half of the year 2016

Keywords: air temperature, climate data, degreedays, global solar radiation