+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Pohoda vnitřního prostředí anno 2016

01.11.2016 Autor: Ing. Lada Hensen Centnerová, Ph.D. Časopis: 6/2016

Kvalita vnitřního prostředí se dostává v současnosti do popředí zájmu nejen odborné veřejnosti, neboť se zjišťuje, že současný jednostranný důraz na snižování energetické náročnosti vede sice k úspoře energie, ale objevují se nové problémy s kvalitou prostředí. Důležitým poselstvím tohoto článku je fakt, že kvalita vnitřního prostředí je komplexní problém, zahrnující otázky spojené s objektivně měřenými hodnotami a subjektivním vnímáním člověkem, kde se projevuje individualita jedinců. To, že téma není otázkou pouze akademických debat, dokladuje vývoj metod pro zjišťování a hodnocení prostředí, které jsou nedílnou součástí moderních komerčně využívaných hodnoticích nástrojů budov jako je LEED a BREEAM.

Recenzent: Karel Kabele

Image 0

Již v dávné minulosti si lidé stavěli různé přístřešky, které je měly chránit před deštěm, větrem, zimou a sluncem. Totéž platí i v současnosti. Budovy nás chrání před vnějším prostředím a tím vzniká vnitřní prostředí. Lidé tráví většinu svého času v budovách, kde kvalita vnitřního prostředí ovlivňuje jejich zdraví, produktivitu práce, náladu, kvalitu spánku nebo i rychlost uzdravení. V posledních letech se na základě mnoha nových výzkumů značně rozšířil počet faktorů, které mohou mít vliv na hodnocení vnitřního prostředí (obr. 1). Navíc s vývojem technologií, které ovlivňují náš každodenní život, získávají lidské hodnoty stále důležitější postavení, což se promítá i do problematiky vnitřního prostředí [1].

Image 1Obr. 1 • Environmentální model pohody prostředí na pracovišti [8]

Hodnocení vnitřního prostředí

V současné době se používají dvě zásadně odlišné metody pro hodnocení vnitřního prostředí.

Měření

Měřením se zjišťují fyzikální parametry prostředí jako je teplota vzduchu [°C], střední radiační teplota [°C], rychlost proudění [m·s–1], relativní vlhkost vzduchu [%], ale i koncentrace CO2 [ppm], hladina akustického tlaku [dB], doba dozvuku [s] nebo intenzita osvětlení [lx] a další.

Měřicí technika prodělala v poslední době obrovský pokrok, kdy v moderních (chytrých) budovách jsou na mnoha místech instalována čidla pro měření teploty vzduchu, vlhkosti, koncentrace CO2 či intenzity osvětlení. Automatická regulace v inteligentní budově reaguje na naměřené hodnoty tím, že reguluje výkon vytápění, chlazení, průtok větracího vzduchu nebo i otvírání a zavírání oken, stahování žaluzií a podobně. V běžných (starších) budovách však probíhají měření často jen nárazově a neúplně s jedním čidlem v místnosti a bez možnosti automatické regulace.

Dotazníky (ankety)

Úplně odlišnou metodou hodnocení vnitřního prostředí jsou dotazníky (ankety), kde lidé subjektivně hodnotí vnitřní prostředí (anglicky Post Occupancy Evaluation – POE). Otázky, na které lidé odpovídají, se nevztahují na konkrétní dobu (okamžik), kdy je anketa vyplňována, ale lidé zde odpovídají na otázky s ohledem na jejich zkušenosti v delším časovém období. Uživatelé zde působí jako „paměť budovy“ [2]. POE je multidisciplinární výzkum, který zjišťuje úroveň spokojenosti s vnitřním prostředím na základě vnímaných fyzikálních parametrů v kombinaci s environmentální psychologií. Environmentální psychologie se stává součástí integrovaného návrhu vnitřního prostředí a doplňuje techniku prostředí. Lidé se tak dostávají do centra pozornosti při návrhu a provozu budov.

Toto hodnocení probíhá na základě pěti lidských smyslů, kterými vnímáme okolí: sluch, zrak, čich, chuť a hmat. Pomocí posledního ze zmiňovaných smyslů vnímáme také teplo a chlad. Tepelné senzory jsou tak jako sensory hmatu umístěny v kůži, a proto je naše tepelné vnímání nejpřesnější při dotyku. Lidské tělo má zhruba 165 000 senzorů, které posílají 24/7/365 informace do mozku, který tyto informace vyhodnocuje. V případě pocitu tepla, či chladu, funguje mozek jako termostat, který vysílá dva různé signály. Jedním signálem nás upozorňuje, že nám je teplo (nebo zima) a druhým signálem začne bez našeho vědomí a svolení (tedy podvědomě) reagovat. Pokud nám je teplo, začne se nám více prokrvovat kůže a pokud to nestačí, začneme se potit, nebo pokud nám je naopak zima, zpomalí se prokrvování kůže, případně nám „naskočí“ husí kůže.

Ostatní lidské smysly (sluch, zrak, čich) také konstantně vnímají okolí a náš mozek tyto informace vyhodnocuje. V roce 1981 napsal Mc Intyre o pohodě vnitřního prostředí: Nejprve je potřeba zajistit optimální teplotu a teprve potom zjišťovat případné další faktory nepohody, protože jejich vliv se může ukázat jako zanedbatelný. Myslím, že toto pravidlo platí stále, nicméně jaké jsou ty další možné faktory nepohody?

Faktory ovlivňující vnitřní prostředí

1. Kvalita vnitřního vzduchu

Kvalita vnitřního vzduchu je ovlivňována nejen objemovým průtokem větracího vzduchu, ale i kvalitou venkovního vzduchu a produkcí škodlivých látek v interiéru jako je CO2 (zdroj: lidé), formaldehyd (zdroj: nábytek), vlhkost (zdroj: vaření, sprchování), či další organické chemické látky (VOC), kdy možným zdrojem může být nábytek, koberce, barvy, laky, čisticí prostředky a další [3, 4]. Bohužel je občas pravdou, že kvalita vnitřního vzduchu je horší než kvalita venkovního vzduchu.

Hodnocení kvality vnitřního vzduchu měřením: nejčastěji se měří koncentrace CO2, případně další organické chemické látky, pokud si lidé v interiéru ztěžují na bolest hlavy apod. V takovém případě už se ale nejedná o zajištění pohody prostředí, ale o zajištění zdravotně nezávadného prostředí, což není námětem tohoto článku.

Hodnocení kvality vnitřního vzduchu dotazníky: lidé hodnotí svěžest vzduchu (v rozmezí – svěží až zatuchlý/vydýchaný) a jeho rychlost proudění (možný pocit průvanu).

2. Tepelná pohoda

Tepelná pohoda je zásadní podmínkou pro dosažení spokojenosti s vnitřním prostředím. Dosažení tepelné rovnováhy závisí nejen na teplotě vzduchu, ale i rychlosti proudění vzduchu, relativní vlhkosti a střední radiační teplotě okolních ploch (tedy stěn, podlahy a stropu). Poslední zmiňované kritérium je velmi důležité a často podceňované. I při optimální teplotě vnitřního vzduchu v zimním období, pociťují lidé tepelnou nepohodu při „chladném sálání“ z jednoduše zasklených oken. „Chladné sálání“ referuje na pocit chladného sálání, který vzniká, pokud povrchová teplota lidského těla je vyšší než povrchová teplota okolí (zde okno s jednoduchým zasklením), čímž dochází k tepelnému toku z lidského těla do okolí, což člověk pociťuje jako chladné sálání. Ve skutečnosti však chladné sálání neexistuje. Sálání je vždy z povrchu s vyšší teplotou na povrch s nižší teplotou.

Další nezanedbatelná kritéria jsou osobní faktory, tedy hodnota metabolizmu (činnost člověka) a izolace oblečení. Tyto osobní faktory jsou, jak už sám název říká, velmi individuální. Každý se obléká jinak, často s ohledem na předpověď počasí, avšak teplota interiérového vzduchu není vždy regulována v závislosti na předpovědi počasí, což může mít za následek vznik tepelné nerovnováhy. Obdobně hodnota metabolizmu je u každého trochu jiná (lidé nedělají stejné pohyby). V praxi vše ještě ovlivňují doplňující faktory, jako je tělesná postava a podkožní tuk, věk a pohlaví nebo i konzumace tekutin a jídla, či celkový zdravotní stav.

Komplexnost (složitost) docílení tepelné pohody je umocněna tím, že lidé tvoří se svým okolím dynamický systém [1]. To znamená, že pokud dojde k vychýlení z neutrálního stavu, jenž většinou přestavuje pro člověka tepelnou pohodu, člověk začne pociťovat nepohodu a začne reagovat (adaptovat se) na danou situaci. Adaptace člověka na dané prostředí je možné rozdělit do tří kategorií. Adaptace chováním, fy­zio­logická adaptace a psychologická adaptace. Výzkumy dokazují, že právě psychologické přizpůsobení může ve skutečnosti hrát nejvýznamnější roli ve vysvětlení rozdílů mezi zjištěnými a předpokládanými reakcemi organizmu na vnitřní prostředí. Konkrétně je možné pozorovat různé reakce lidí (jejich tepelnou vnímavost či mez akceptovatelnosti) v různých typech interiérů.

Výzkumy prokázaly [3], že individuální regulace teploty má velký pozitivní vliv na docílení co největší spokojenosti lidí s teplotou v interiéru a na zvýšení produktivity práce. Pozitivní vliv individuální regulace je nejen fyziologický (zajištění tepelné rovnováhy), ale i psychologický (člověk má pocit důležitosti, což zvýší jeho celkový pocit spokojenosti). Avšak pokud individuální regulace není dost účinná, nezajistí požadovanou teplotu nebo dokonce nefunguje (regulátor, který není zapojený), vzrůstá naopak nespokojenost. Dříve (konec 20. století) možná stačilo umístit na zeď v kanceláři nefungující termostat a lidé „měli pocit důležitosti“, mysleli si, že mají možnost individuální regulace, což mělo za následek zvýšení celkové spokojenosti. V současné době, kdy většina lidí vlastní chytrý mobilní telefon (smartphone) s nejrůznějšími aplikacemi a možnostmi, způsobí nefungující termostat na zdi více škody než užitku.

Hodnocení kvality tepelné pohody měřením: tepelná pohoda závisí na operativní teplotě, teplotě, která zohledňuje konvekční i radiační působení prostředí na člověka. V praxi je však nejčastěji měřena teplota vzduchu, která ovlivňuje část sdílení tepla mezi prostředím a člověkem. Čidlo pro měření teploty bývá nejčastěji umístěno na zdi ve výšce 1,5 m. V kancelářských budovách je běžné jedno čidlo v kanceláři, které může být i několik metrů od lidí pobývajících v místnosti.

Hodnocení kvality tepelné pohody dotazníky: lidé odpovídají na otázky typu – Jak jste spokojen(a) s teplotou na vašem pracovišti? Pokud nejsou spokojeni, odpovídají na další otázky, které zjišťují příčinu jejich nespokojenosti (Je vám zima nebo naopak teplo?; Opakuje se tato situace často?; Bývá to ráno?; Odpoledne?; V pondělí?; Jaké máte možnosti regulace teploty?…).

3. Denní a umělé osvětlení

Faktory ovlivňující kvalitu osvětlení jsou úroveň osvětlení, spektrum (barva) světla a také viditelnost a oslnění. Přirozené světlo (od slunce) mění v průběhu dne svou intenzitu i barvu, což podporuje přirozený cirkadiánní rytmus (biologický rytmus kolísání aktivity a činnosti v závislosti na denní době).

Pro docílení pohody prostředí z hlediska osvětlení je důležitá nejen optimální intenzita osvětlení [lx], ale také index podání barev (věrnost barevného vjemu, který vznikne umělým osvětlením v porovnání s tím, jaký barevný vjem by vznikl při světle slunce), barva světla (teplota chromatičnosti). Dříve používané žárovky měly téměř ideální (a neměnné) parametry, nicméně s příchodem LED osvětlení je možné docílit praktický jakoukoli barvu světla. To však nemusí mít vždy pozitivní vliv na pohodu prostředí. Pro pocit pohody v interiéru je lepší nižší teplota chromatičnosti např. teplá bílá (3000 K), nicméně pro vyšší produktivitu práce se lepší neutrální bílá (4500 K). Pro porovnání halogenová žárovka má zhruba 3400 K a obvyklé denní světlo 5000 K.

Hodnocení kvality denního a umělého osvětlení měřením: Nejčastěji je měřena intenzita osvětlení [lx] v místnosti nebo na pracovní desce.

Hodnocení kvality denního a umělého osvětlení dotazníky: Lidé odpovídají na otázky typu – Vyhovuje vám intenzita osvětlení v místnosti? Na vašem pracovišti? Obtěžuje vás někdy oslnění?

4. Akustika a hluk

Hluk bývá druhou nejčastější příčinnou pro pocit nepohody vnitřního prostředí [3] a to hlavně ve velkoprostorových (velkoplošných) kancelářích. Rozptýlení od vnitřních, nebo i vnějších, zdrojů hluku má za následek zhoršenou koncentraci lidí a následně sníženou produktivitu práce, ale může způsobovat i zdravotní problémy. Příčinnou hluku mohou být lidé (diskutující nebo telefonující kolegové), hluk ze vzduchotechniky (přívod větracího vzduchu), klimatizace (split systém), stropního či stolního ventilátoru nebo hluk zvenku (při otevřeném okně).

Akustické vlastnosti interiéru dokážou do značné míry ovlivnit, jak hodně jsou lidé hlukem obtěžováni. Parametry ovlivňující prostorovou akustiku jsou síla zvuku neboli hladina akustického tlaku [dB], doba dozvuku [s] a prostorový útlum, který je udáván artikulační třídou (AC). Doba dozvuku je definována jako doba [s] za kterou poklesne hladina akustického tlaku v místnosti o 60 dB [5]. Krátká doba dozvuku znamená minimální echo (problémy s dlouhou dobou dozvuku jsou asi nejznámější z vlakových nádraží, kde má doba dozvuku velký vliv na srozumitelnost hlášení).

Nicméně každý zvuk není hluk, který lidi obtěžuje. Existují i příjemné zvuky v interiéru, např. hudba.

Hodnocení kvality akustické pohody měřením: Nejčastěji je měřena hladina akustického tlaku [dB] a doba dozvuku [s].

Hodnocení kvality akustické pohody dotazníky: Lidé odpovídají na otázky typu – Obtěžuje vás hluk v kanceláři? Pokud ano, je to hluk z klimatizace, z větrání, zvenku, apod.

5. Uspořádání interiéru

Při celkovém hodnocení vnitřního prostředí je nutné brát v úvahu i ergonomii interiéru budovy a vlastního pracoviště uživatelů [3]. Proč je to důležité? Ukázalo se, že lidé si častěji stěžují na parametry vnitřního prostředí, pokud mají jiné problémy. Například nepohodlnou židli, nízký pracovní stůl a podobně. A naopak, pokud mají ergonomickou (nastavitelnou) židli nebo i ergonomický pracovní stůl, u kterého mohou pracovat i ve stoje, tyto možnosti mají vliv na jejich psychologickou pohodu a následně na celkové vnímání pohody vnitřního prostředí.

V případě, že pracoviště splňuje ergonomické zásady a uživatel je nespokojen, hodnocení tohoto netechnického kritéria je pouze pomocí dotazníků.

6. Výhled a biofilie

Další z netechnických parametrů, které mají velký vliv na spokojenost s vnitřním prostředím. Biofilie (anglicky biophilia) je definována jako genetická, vrozená potřeba člověka být v kontaktu s přírodou a ostatními živými organizmy [6]. Výzkumy prokázaly, že pokud lidé mají výhled na zeleň, do přírody, vzrůstá jejich produktivita a celková spokojenost s vnitřním prostředím [3]. Totéž platí o (skutečných živých) rostlinách na pracovišti. Dříve se více zdůrazňovala vlastnost rostlin „čistit“ vzduch, protože jak je známo, rostliny absorbují CO2 ze vzduchu a naopak „produkují“ O2. V současnosti existují firmy, které nabízejí rostliny do interiéru podle toho, jaké škodliviny odstraňují (např. formaldehyd). Nezávislý (akademický) výzkum však uvádí emocionální a fyziologickou pohodu a snížení hladiny stresu jako nejdůležitější význam rostlin v běžném interiéru. „Čisticí“ vlastnosti rostlin mohou mít vliv na kvalitu vzduchu v interiéru, avšak tento vliv je minimální.

Hodnocení tohoto kritéria se provádí pouze pomocí dotazníků.

Vliv vnitřního prostředí na produktivitu práce

V poslední době se stále častěji zdůrazňuje jaký vliv má pohoda prostředí na produktivitu práce (nejčastěji v administrativních budovách). Výzkumy i praxe prokázaly, že pokud jsou lidé spokojeni s vnitřním prostředím, vzrůstá jejich produktivita [3]. Pokud vezmeme v úvahu, že běžné provozní náklady firem se dají rozdělit do tří kategorií, kdy 90 % jsou mzdové náklady, 10 % náklady na nájem budov a pouhé 1 % jsou energetické náklady (viz obr. 2) je zřejmé, že zvýšení produktivity práce o 1 % má mnohem větší vliv na finanční hospodaření firmy než snížení spotřeby energie o 1 %. Právě prokázání finančních výhod spojených se zlepšením vnitřního prostředí, vede investory ke zvýšení investic do technických systémů budov. Bohužel je v praxi velmi obtížné měřit zvýšení produktivity práce. Některé výzkumy se proto spoko­jují s „předpokládaným zvýšením produktivity“, které udávají (odhadují) uživatelé interiéru, nebo výzkumy zjišťují změnu (zlepšení či zhoršení) kognitivních funkcí uživatelů interiéru. Kognitivní (poznávací) funkce jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky, jejich centra jsou uložena v různých částech mozku. Prostřednictvím kognitivních funkcí člověk vnímá svět kolem sebe, jedná, reaguje, zvládá různé úkoly. Kognitivní funkce rovněž zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací apod.

Image 2Obr. 2 • Provozní náklady firem [3]

Vliv vnitřního prostředí na zdraví lidí

Nejnovější norma (hodnoticí sy­stém), která hodnotí budovy podle jejich vlivu na uživatele je WELL Building Standard (zkráceně WELL) [7]. Well neboli well-being je anglický výraz pro zdraví, pohodu a spokojenost. (building standard je v překladu stavební norma). WELL hodnotí (měří) vlastnosti budov, které ovlivňují zdraví jejich uživatelů v 7 kategoriích: vzduch, voda, výživa, světlo, fitness, pohodlí a mysl. WELL Building Standard je spravován mezinárodním stavebním úřadem (International WELL Building Institute), což je obecně prospěšná společnost (v USA), jejímž posláním je zlepšení lidského zdraví a pohody ve vnitřním prostředí budov. Tato společnost zahájila svou činnost v roce 2013 v návaznosti na závazek Global Clinton Initiative, zlepšit způsob jakým lidé žijí tím, že se zaměří na zlepšení vnitřního prostředí v budovách a všeho co s tím souvisí a má vliv na celkové (fyziologické i psychické) zdraví lidí. Hodnoticí systém WELL byl představen v roce 2015. Od roku 2016 je součástí (nadstavbou) hodnoticího systému LEED (kvalitativní hodnocení budovy z hlediska udržitelného rozvoje, použití ekologických materiálů, energetické efektivnosti apod.), kdy rozšiřuje oblast posuzování budovy o vliv budovy na zdraví lidí. V současné době probíhají jednání o podobném přičlenění WELL k hodnocení BREEAM (obdoba LEED používaná hlavně v Evropě).

Jedná se o první hodnoticí systém pro budovy, kde hlavní roli mají lidé. Vše je posuzováno s ohledem na vliv na zdraví lidí. Jako příklad, jeden ze 102 bodů normy, který se týká schodiště v budově.

64: Interiér – Fitness – Cirkulace (obr. 3)

Image 3Obr. 3 • U každého ze 102 bodů je obrázek lidského těla s vyobrazením, které systémy lidského těla jsou ovlivňovány. U bodu č. 64 je tento obrázek, který znázorňuje vliv na kardiovaskulární systém (oběhová soustava), kosterní a svalový systém

Integrace vnitřních cest a schodišť uvnitř budovy může poskytnout pohodlný způsob, jak začlenit krátkodobé fyzické aktivity do pracovního dne, čímž se sníží sedavá tendence. Chůze po schodech je fyzická aktivita střední intenzity, která spaluje kalorie a zlepšuje kardiorespirační kondici a snižuje riziko mrtvice. Pro zvýšení možnosti využívání schodišť by mělo být schodiště esteticky příjemné a snadno dostupné. Tato funkce využívá atraktivní estetiku na podporu využívání schodiště a odrazení od závislosti na výtahu.

Část 1: Dostupnost schodiště

  • A: Schodiště je dostupné všem uživatelům budovy v běžných úředních hodinách
  • B: U každého výtahu je cedulka s informací o umístění schodiště

Část 2: Propagace schodiště

V budovách s 2 až 4 podlažími alespoň jedno schodiště splňuje následující požadavky:

  • A: Schodiště se nachází 7,5 metrů od vstupu do budovy (nebo začátku vstupní haly)
  • B: Schodiště je jasně viditelné od hlavního vstupu do budovy nebo je vizuálně umístěno před výtahem (= první co vidíte je schodiště a ne výtah)
  • C: Minimální šířka schodiště je 1,4 m

Část 3: Pomáhající estetika

Schodiště a cesty na schodiště musí splňovat alespoň 2 z následujících estetických prvků:

  • A: Umělecká díla včetně dekorativní malby
  • B: Hudba
  • C: Denní osvětlení pomocí oken nebo světlíků o velikosti min. 1 m2
  • D: Okna do exteriéru nebo interiéru budovy
  • E: Intenzita osvětlení v pracovní době min. 215 lx

Závěr

  • Kvalita vnitřního vzduchu může mít vliv na zdraví uživatelů interiéru.
  • Tepelná pohoda byla, je a bude základním kritériem pro docílení pohody vnitřního prostředí.
  • Existuje množství dalších faktorů, které ovlivňují naše vnímání a celkovou spokojenost s vnitřním prostředím.

Ve své disertační práci Tradiční a adaptivní model tepelné pohody [1] jsem v roce 2001 napsala: Zajištění tepelné pohody v interiérech budov by mělo být základní podmínkou jak při jejich návrhu, tak při vlastním provozu budov. Dalším stupněm pak je, když lidé pociťují nejen tepelnou pohodu, ale i tepelné potěšení v interiéru. Jako příklad jsem uváděla oheň. Oheň, který od pradávna lidé používali jako zdroj tepla, není ani v současné přetechnizované době zapomenut, ba na­opak. Oheň nejen že zvyšuje teplotu vzduchu, příjemně sálá a jeho stále se měnící (pohybující) plameny ­vydávají příjemné světlo. Dalšími smysly vnímáme kouř a zvuk praskajícího dřeva. Teplo z ohně tedy vnímáme všemi smysly a proto je tak intenzivní, proto když je v interiéru krb s ohněm, lidem se automaticky evokují příjemné pocity – pociťují tepelné potěšení.

Nyní, v roce 2016 bych k tomu dodala, že kromě pozitivního vlivu na pocit pohody může mít otevřený oheň (krb) v interiéru i negativní vliv na zdraví lidí, což se hlavně projevuje u astmatiků.

Pro zajištění pohody vnitřního prostředí je nejdůležitější mít vždy na mysli uživatele interiéru. Při návrhu i při provozu budov. Jak řekl G. Raw: Lidé jsou ideální měřicí nástroj, avšak jejich kalibrace je velmi obtížná.

Literatura

  • [1] CENTNEROVÁ, L. 2001. Tradiční & adaptivní model tepelné pohody, disertační práce, Stavební fakulta, ČVUT
  • [2] HENSEN CENTNEROVÁ, L. 2015. Tepelnou pohodu si nemůžete koupit, tepelnou pohodu musíte cítit (holandsky) https://www.linkedin.com/ pulse/thermisch-comfort-kun-je-niet- kopen-lada-hensen-centnerova?trk= prof-post
  • [3] Health, Wellbeing & Productivity in Offices. The next chapter for green building, 2014. http://www.worldgbc.org/ files/6314/1152/0821/WorldGBC__ Health_Wellbeing__productivity_ Full_Report.pdf
  • [4] http://www.asb-portal.cz/tzb/vetrani- a-klimatizace/vnitrni-prostredi-budov
  • [5] http://www.ecophon.com/globalassets/ media/pdf-and-documents/cz/akustika- interieru_210x210.pdf
  • [6] http://www.kancelare.cz/poradna/
    biofilie-v-moderni-kancelari
  • [7] https://www.wellcertified.com/well
  • [8] VISCHER, J. 2008. Towards an Environmental Psychology of Workspace: Hoe People are affected by Environments for Work. Architectural Science Review, vol. 51.2


Indoor environmental evaluation anno 2016

Buildings and their indoor environmental quality (IEQ) have a big influence on comfort and health of building occupants. Currently there are two fundamentally different methods for evaluating the indoor environment. Physical measurements and post-occupancy evaluation by interviews and/or questionaires. In this paper attention is drawn to many different factors influencing indoor environmental quality, such as indoor air quality, thermal comfort, lighting, acoustics, ergonomics and biophilia. Furthermore the WELL Building Standard is introduced which is an evidence-based system for measuring, certifying and monitoring the performance of building features that impact health and well-being of occupants.

Keywords: Indoor environment, Thermal comfort, Post-occupancy evaluation (POE), Measurements, Assessment, Buildings, Well-being, Health, WELL Building Standard

Související časopisy