+
Přidat firmu
Vyhledávání
Menu

Je vyvážení otopné soustavy povinné?

13.06.2022 Autor: Ing. Miloš Bajgar Časopis: 3/2022

Otázky 3/2022

Otázka:

Dobrý den,

obracím se na vás s prosbou o odpověď na pár otázek. Jedná se o vyvážení otopné soustavy. Jsme panelový dům, 48 bytů, tři vchody, dům je zateplený, vyměněná okna. Narazili jsme na problematiku vyvážení otopné soustavy a její nutnost.

Je zákonná POVINNOST vyvážení v našem případě udělat? Záměrně jsem zdůraznil slovo povinnost. Dohadujeme se totiž, jestli je to povinné, nebo jen vhodné. Nemáme totiž žádný problém s vytápěním, a jelikož to zajisté bude finančně nákladné, tak zjišťujeme, jestli je to povinnost. Pokud ano, tak jakým zákonem?

Hlavním důvodem by měla být efektivita vytápění a tím snížení nákladů.Lze to alespoň orientačně v procentech odhadnout?

Velice děkuji za odpověď.

Odpověď:

Zákon č. 406/2006 Sb. v § 7, odst. 4, písm. a)
uvádí jednoznačnou povinnost osadit otopná tělesa v bytech regulační technikou:
„Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou dále povinni vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; vlastníci a uživatelé bytů nebo nebytových prostor jsou povinni umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto přístrojů.“

Přístroji regulujícími dodávku tepelné energie se v tomto případě rozumí termostatické ventily (TRV) a regulace průtoku na patách stoupaček, která umožňuje TRV optimální funkci.

Prováděcí vyhláškou k tomuto zákonu je vyhláška č. 193/2007, která v § 7, odst. 6 zmiňuje povinnost provést měření (tedy jinými slovy „vyvážení“) v jednotlivých větvích otopné soustavy (OS) a uchovávat o něm protokol, viz:
„U rozvodu tepelné energie a vnitřního rozvodu vytápění a teplé vody se seřizují průtoky tak, aby odpovídaly projektovaným jmenovitým průtokům s maximální odchylkou +15 %. Seřízení průtoků se prokazuje měřením v jednotlivých větvích otopné soustavy. Měření se provádí při uvádění do provozu, po odstranění závažných provozních závad, při nedostatečném zásobování nebo přetápění u některého odběratele či spotřebitele a při změnách zařízení, které ovlivňují tlakové poměry v síti, zejména při připojení nových a odstavení stávajících odběratelů či spotřebitelů. Protokol o měření a nastavení průtoků zůstává trvale uložen u provozovatele rozvodu či vnitřního rozvodu.

Podobně jako při změnách v zařízení OS i po zateplení budovy dochází k výrazným změnám, a to v souvislosti s energetickou náročností budovy. Je tedy spíše otázkou na právníka, zda lze tuto povinnost vztahovat i na změny, kterou v našem případě představuje nově zateplená budova.
Osobně se domnívám, že by tomu tak mělo být a zároveň důrazně doporučuji po zateplení a úpravě technologického zařízení OS vyvážení OS provést s následným uchováním protokolu.

K vytvoření protokolu je zapotřebí mapování na místě, nebo poskytnutí původní projektové dokumentace vytápění, zpracování projektu, provedení instalace a předběžné nastavení regulačních prvků. Poté může specializovaná firma provést měření, zaregulování a aretaci regulačních prvků. Až poté lze přistoupit k vyhotovení protokolu o vyvážení OS.

Cena projektu (instalace) závisí na stavu OS. Zda jsou instalovány TRV, jak jsou staré, od jaké firmy, a zda existuje projekt na jejich osazení vypracovaný autorizovaným projektantem. Pokud ne, zda existuje původní projektová dokumentace vytápění, nebo se bude muset otopná plocha zaměřit. Projekt s výpisem potřebných prvků bude následně podkladem pro cenové nabídky v úvahu přicházejících zhotovitelů.

Cena za práce na vlastním měření, nastavení, aretaci nastavených hodnot a vytvoření protokolu o vyvážení OS sestává mimo jiné z času stráveného vlastním měřením a na počtu měřených armatur. Cena se obvykle zvyšuje v případech, kdy není objekt na měření připraven. Příprava spočívá v dostupnosti
bytů, ověření otevření všech TRV, dostupnosti stoupačkových armatur a výrazném snížení teploty otopné vody. Pokud není některý z předpokladů splněn, výsledek takového měření bude chybný.

Image 1Obr. 1 • Vyvažovací ventily s měřením průtoku na ventilu v přívodním potrubí(viz Topin č. 1/2017 Statické a dynamické vyvažování OS)

Některé moderní regulátory tlaku na stoupačkách garantují udržení nastavené tlakové diference s tolerancí ±7 %. Protože průtok závisí na druhé odmocnině tlakové ztráty, může hodnota průtoku nastavená na regulátoru kolísat jen v rozmezí ±3,4 %. Protože je to výrazně větší přesnost, než stanoví vyhláška (±15 %), je možné protokol o vyvážení nechat vypracovat v rámci projektu.

TRV ve spojení s termostatickou hlavicí udržují automaticky požadovanou teplotu v místnosti obvykle s přesností ±1 °C. Tyto hlavice slouží k automatické regulaci průtoku otopné vody podle teploty vzduchu ve vytápěné místnosti. Obecně platí, že snížení teploty v bytě o 1 °C představuje snížení nákladů na tepelnou energii o 6 % za předpokladu, že dům nebude přetápěn. To zajišťuje ekvitermní regulace, tedy regulace teploty otopné vody podle venkovní teploty. Ekvitermní regulátor je,nebo by měl být, součástí směšovací stanice.

Image 0Obr. 2 • Moderní typ patního regulátoru s garantovanou tolerancí nastavené tlakové ztráty(viz Topin č. 1/2017 Statické a dynamické vyvažování OS)

Pokud zateplení domu, a výměna oken za okna nová s nižším součinitele prostupu tepla, snížilo původní tepelnou ztrátu např. o cca 40 %, mohlo by se teoreticky předpokládat, že se při stejném počtu denostupňů, sníží i roční spotřeba tepla také o 40 %. Tolik teorie.

V praxi se dá osazením TRV předpokládat úspora ve výši 5 až 15 %. A to za předpokladu, že nastavení minimálních hodnot průtoku TRV bylo vypočteno na základě projektu, který byl vypracován autorizovaným projektantem (lze ověřit na ČKAIT), po montáži byly ventilové spodky nastaveny, stejně jako vyvažovací armatury na patách stoupaček. Prosté osazení TRV do soustavy topenářem bez výpočtu a ve stavu v jakém je koupil, nemůže, a také obvykle žádnou úsporu nepřinese.

Větší podíl na úsporách, a sice 25 až 35 % může přinést nastavení směšovací stanice na vstupu otopné vody do objektu. Ta má za úkol udržovat teplotu otopné vody v průběhu topné sezony na hodnotách v závislosti na venkovní teplotě. I zde je velmi důležité, aby stanici navrhoval zkušený autorizovaný projektant nebo firma, na základě přetlaku otopné vody na vstupu do objektu.

Ve více jak v 90 % případů je na vstupu dostatečný přetlak, aby se s výhodou ke směšování použil přímý regulační ventil se směšovacím bypassem. Právě tento přetlak hradí tlakovou ztrátu regulačního ventilu a není obvykle nutné zvětšovat výkon stávajícího oběhového čerpadla. Osazení trojcestného směšovacího ventilu do stanice by znamenalo významné omezení úspory tepla.

Je více projektantů, kteří si tento rozdíl ve směšovací funkci těchto dvou armatur neuvědomují, stejně jako dodavatelé tepla. Ti ale spíš z důvodu ekonomických, kdy se do domu dodá výrazně větší množství tepla, které pak uživatelé zaplatí, ale s ohledem na přetápění toto teplo dodané navíc následně ,,vyvětrají" otevřenými okny.

Výrazným omezováním průtoku do TRV při přetápění se na jedné straně něco málo ušetří, ovšem za cenu vzniku hydraulického hluku. Každý TRV má od výrovce stanovenu hranici zpracovávaného přetlaku, za kterou již začne produkovat hluk (klepání, syčení, apod.). Navíc výrobce TRV předpokládá dokonale odvzdušněnou OS, nejlépe s vakuovým odplyněním. Takové odvzdušnění se v naprosté většině OS v bytových domech bohužel nevyskytuje.

Je-li například na stoupačce uzavřeno 50% TRV, pak se druhá polovina průtoku přesune do ještě otevřených ventilů. Ty pak při dvojnásobné průtoku zpracovávají čtyřnásobnou tlakovou ztrátu, při které je již většinou překročena hladina hluku stanovená výrobcem u dokonale odplyněné soustavy.

Neznalý člověk by mohl předpokládat, že by si s takovým problémem mohl poradit regulátor na patě stoupačky. Nemohl. On to ve skutečnosti žádný regulátor není. U regulátoru se předpokládá, že regulovanou veličinu (zde průtok) umí regulátor nejenom snížit, ale také zvýšit.

Patním regulátorům na patách stoupaček by přináležel spíš termín „omezovače průtoku“. Je to výstižnější pojem vzhledem k funkci, kterou je schopen vykonávat. Pokud zůstane na stoupačce jen jeden TRV otevřen, je jedno jestli úplně nebo jen částečně, pak se do něj přesune téměř veškerý průtok, který prošel patním „omezovačem průtoku“.

V dnešní době se již mnoho společenství vlastníků nebo družstev obrací s požadavkem na směšovací stanici na významné firmy, které stanice ve vysoké kvalitě nejenom vyrábí, ale také dodají na místo, napojí na elektroinstalaci, včetně měření a regulace, případně napojí i na rozvod tepla v domě. A to za ceny často nižší, než jak by to dokázala jakákoliv topenářská firma.

Na závěr bych chtěl připomenout, že pokud po zateplení zůstala stejná otopná plocha (radiátory), pak zůstane i původní průtok. A logicky je pak tedy nutné změnit (snižít) teplotní spád otopné vody. Naletět topenáři, že by se měly vyměnit radiátory za menší, by byla cesta do pekel.

Odpovídal:

Ing. Miloš Bajgar, autorizovaný inženýr pro techniku prostředí staveb, projektová kancelář tepelné techniky, Praha; člen redakční rady Topenářství instalace