Giacomini GKCS – klimatizace prostoru sálavým systémem

V poslední době, se zvyšující poptávkou, se množí dotazy na princip funkce sálavého stropního vytápění/chlazení. Zejména na podmínky, či vhodnost použití pro různé typy staveb, projekční zásady, způsob a postup instalace. Pomyslný otazník zůstává pro mnohé i porovnání sálavých a konvekčních systémů, jejich výhody a nevýhody obecně. Podle zpětné vazby z veřejných prezentací je zřejmé, že uvedená problematika zajímá čím dál tím víc lidí, od investora, přes architekta a projektanta, až po montážní firmu.

Rozhodli jsme se tedy shrnout základní informace a porovnání v kostce, vše tak, aby respektovalo příslušné normy.

Řada informací proběhla odbornými médii, ale bohužel i např. internetem v podobě „Instalace svépomocí apod.“

Volba mezi sálavým a konvekčním systémem je volbou způsobu přenosu tepla. U konvekčního vytápění – např. otopnými tělesy, se jedná primárně o ohřev vzduchu a až následně osob a předmětů. Sálavá složka existuje i zde, je ale v porovnání s konvekční složkou výrazně nižší. Protože teplý vzduch je lehčí než studený, stoupá vzhůru a na jeho místo se „tlačí“ studený vzduch. Tím dochází k nežádoucí cirkulaci vzduchu, čímž jsou unášeny např. i prachové částice. Výsledkem je zvýšená prašnost. Další nevýhodou konvekčního vytápění je velký rozdíl teplot v místnosti nad podlahou a pod stropem. To přináší problém v místnostech s velkou světlou výškou.

U sálavého vytápění/chlazení k uvedeným jevům dochází jen naprosto minimálně. Sálavá složka se šíří všemi směry stejně, zdola nahoru, shora dolů, stejně jako z boku. Od předmětů se následně ohřívá vzduch. Jde o princip infračerveného záření. Všichni poznáme i se zavřenýma očima odkud na nás dopadá sluneční záření. Opět se jedná o sálavou složku. U sálání téměř odpadá cirkulování vzduchu, výškové rozvrstvení teplot v místnosti se blíží ideálnímu. Systémy je možné s výhodou použít i pro vyšší místnosti.

Pokud upravujeme teplotu stropu (podlahy nebo stěn), lze dosáhnout oproti tradičním systémům ­vytápění a chlazeni stejného pocitu tepelné pohody, i při nižší vnitřní teplotě vzduchu při vytápěni, ­případně vyšší teplotě vzduchu při chlazení. Rozdíl teploty vzduchu může být 2 až 3 K oproti tradičním systémům, což představuje energetickou úsporu ve výši 12 až 18 %. Tím se stává sálavé vytápění efektivnější, zdravější a provozně levnější. Omlouváme se za detailní zmínění základních principů, které by do odborného časopisu možná patřit nemělo, ale ­neklesající počet dotazů na toto téma si to určitě ­zasluhuje.

Systémy sálavého stropního chlazení GKCS prožívají v poslední době svou renezanci. Je to dáno především tím, že se trvale zlepšují tepelně-technické vlastnosti budov, a tím se snižuje potřebný výkon na chlazení i vytápění objektů. Nespornou výhodou stropního systému je, že umí jak vytápět, tak chladit. Na trhu jsou dostupné různé technologie zajišťující přenos tepla či chladu. Pokud použijeme například elektrické rohože, fólie a podobné, byť jsou sálavé, jsou bohužel jen jednoúčelové – neumí chladit. Navíc je investor odkázán jen na jediný zdroj energie, a tím na její postavení a cenu na trhu. Po­užijeme-li technologii využívající jako teplonosnou látku například vodu, je celkem lhostejné, čím ji ohřejeme nebo zchladíme. Investor má i v budoucnu na výběr. Navíc tyto systémy jdou velmi dobře regulovat. U systému sálavých stropů se výrazně snížila i tepelná setrvačnost.

Nyní se budeme věnovat problematice instalace stropních panelů. V současné době Giacomini S.p.A. vyrábí sádrokartonové podhledy s označením GKCS. Sálavé panely jsou dokončeny u výrobce a nevyžadují žádné další úpravy na stavbě.Na lícové straně panelů jsou nakresleny obrysy aktivních prvků, aby nedošlok jejich poškození v průběhu montáže.Panely systému GKCS jsou dvou typů, aktivní a neaktivní. Aktivní panely jsou součástí hydraulickéhosystému klimatizace a mají sálavou schopnost, neaktivní slouží k doplnění míst, kde nebude použitpanel aktivní. Strop z panelů GKCS umožňuje instalaci osvětlení a služebních prvků, jako jsou vestavěnásvětla, reproduktory, difuzéry vzduchu, protipožární zařízení a čidla kouře. Tyto prvky se vždy umisťujído neaktivních panelů, které lze tvarově i rozměrově upravovat. Aktivní panely nelze rozměrově ani tvarově upravovat s výjimkou panelu 1200 × 2000 mm, který lzerozdělit na dva stejné panely o rozměrech 1200 × 1000 mm.Montáž probíhá obdobně jako u klasických sádrokartonových podhledů. Postupuje se od montážeobvodového ukončovacího profilu. Druhou operací je instalace závěsů o průměru 4 mm v rastru 90 × 90 cm. Následuje instalace primárních nosníků s roztečí 90 cm. Potom se nainstalují sekundárnínosníky ve tvaru C ve vzdálenostech 30 cm. Upevněni desek se provádí pomocí samořezných šroubůs křížovým zářezem a kuželovou hlavou.Je třeba, aby mezi stávajícím stropem a sálavým podvěsným stropem, ­zůstala světlá výška min. 10 cm a více. Tento prostor je nutný k instalaci rozvodů. Volný prostor se dá využít i pro instalaci elektro rozvodů, vzduchotechniky apod.

Panely se zafrézovanou trubkou PEx-b s kyslíkovou bariérou 8 x 1 se vyrábí ve třech různých velikostech 600 x 2000, 600 x 1200 a 1200 x 2000 mm. Neaktivní pouze v rozměru 1200 x 2000 mm. Panely jsou sestaveny ze sádrokartonu tloušťky 15 mm a izolační vrstvy tvořené 30 mm polystyrenu EPS 150. Rozvod media k panelům zajišťuje vícevrstvá trubka PEx-AL-PEx 20 x 2 v izolaci připojovaná k panelům spojkami RC z technického plastu.

K propojení jednotlivých panelů se většinou využívá souproudého Tiechelmannova zapojení. Teplota otopné vody se pohybuje kolem 35 °C, při teplotním spádu 2 až 3 K. Pro chlazení se teplota vody pohybuje kolem 12 °C a více při teplotním spádu cca 2 až 3 K. Nejběžnějším zdrojem bývá tepelné čerpadlo, které lze využít jak pro vytápění, tak pro chlazení.

---

Podrobné detaily pro projekci i realizaci jsou k nahlédnutí na www.giacomini.cz