Co pohlídat v nabídce na tepelné čerpadlo?
Jedno z minulých stanovisek ERU (Další „šmejdi“ u dveří, Topin č. 6/2017, str. 6) k problematickým nabídkám tepelných čerpadel pro bytové domy, konkrétně bytové domy připojené na centrální zásobování tepelnou energií (dodávky tepla, teplé vody a příp. i chladu) vyvolalo několik vzrušených reakcí a podnětů.
Jak tedy rozeznat poctivého obchodníka od tzv. šmejda? Poctivý obchodník „nemlží“. Nepoctivci zejména zamlčují některé nákladové položky, které s pořízením, instalací, provozem, údržbou a budoucí výměnou tepelného čerpadla pro bytový dům nutně souvisí. Časté jsou i zavádějící informace o sazbách za elektřinu, které by bytový dům mohl využít.
Kalkulace a konečná cena tepelné energie
Zásadní je, že se při kalkulaci ceny tepelné energie nelze omezit pouze na to, jaké jsou náklady na elektřinu odebranou tepelným čerpadlem. Při kalkulaci jednotkové ceny tepelné energie (Kč/GJ) tedy nelze jednoduše přepočítat cenu odebrané elektřiny skrze efektivitu tepelného čerpadla a výsledné vyrobené množství tepelné energie. Projdeme si proto body, které správný výpočet nesmí opomenout.
Prvním bodem je zohlednění nákladů souvisejících s odpojením od centrálního zásobování tepelnou energií. Z energetického zákona totiž vyplývá, že veškeré vyvolané jednorázové náklady na odpojení hradí ten, kdo ho požaduje. Když vám někdo tepelné čerpadlo nabízí, měl by znát místní podmínky a upozornit vás, resp. náklady přinejmenším odhadnout.
Dalším bodem je samotná kalkulace ceny tepelné energie z tepelného čerpadla. Přirovnat ji můžeme k pořízení vozu, kde také nepočítáte pouze s cenami benzínu – něco stojí provoz, opravy, pojištění apod. Ekvivalentem těchto výdajů u tepelných čerpadel je například investice na pořízení nové technologie vytápění (do kalkulace ceny tepelné energie se promítají její odpisy s ohledem na dobu používání), zahrnující jak pořízení tepelného čerpadla a případně bivalentního zdroje, tak i další technologie pro vnitřní otopný rozvod a rozvod teplé vody (pořízení oběhových čerpadel, deskový výměník a zásobník teplé vody, regulační armatury), následné vyregulování vnitřní otopné soustavy a její přizpůsobení na parametry výstupu z tepelného čerpadla apod.
Dále jsou to náklady na odebranou elektřinu, opravy a údržbu, revize, obsluhu a zabezpečení servisu pro případ poruchy, na úroky (při případném financování tepelného čerpadla úvěrem). Rovněž je třeba zohlednit náklad na budoucí obnovu tepelného čerpadla po uběhnutí doby jeho fyzické životnosti.
Další faktory, které nepromlouvají přímo do nákladů, ale řešit by je s vámi dodavatel měl, jsou například bezpečnost dodávek, hluk z vlastního zdroje tepelné energie umístěného v domě nebo zhodnocení dopadů na životní prostředí.
Jak je to se sazbami?
Pro nové instalace tepelných čerpadel je určena sazba D57d (případně C56d). U bytového domu ale není možné, aby využíval sazbu s 20hodinovým nízkým tarifem pro tepelné čerpadlo i pro jednotlivé domácnosti. Domácnosti musejí mít smlouvy vlastní a zvýhodněná sazba D57d jim nepřísluší. Slušný dodavatel vám proto nikdy neslíbí, že sazbu napsanou na bytový dům budou moct využívat i jednotlivé bytové jednotky pro vlastní spotřebu.
Důležité je také vyjasnit, jakou sazbu získá bytový dům jako celek. Jsou totiž možné dvě varianty. Sazby „D“ jsou určeny zpravidla pro domácnosti. Bytový dům na ně (v případě tepelného čerpadla na sazbu D57d) má nárok v případě, že nemovitost nebo její část neslouží ke komerčnímu užití. Stačí, když např. společenství vlastníků jednotek pronajímá určité prostory komerčním způsobem, na „D“ pak ztrácí nárok a jednoznačně mu přísluší sazba C56d. Zjednodušeně se dá říct, že pokud tepelné čerpadlo slouží pouze na výrobu tepla pro bytové jednotky a společné prostory, nikoliv třetímu subjektu, má bytový dům nárok na sazbu D.
V tomto bodě musíme upozornit, že původní článek i tento pojednává o bytových domech a striktně se drží této terminologie! Bytový dům s jednotlivými jednotkami nelze zaměňovat s „rodinným domem“, který sice může být rozdělen na určité části, ale má jednu jedinou smlouvu na celý objekt. U „rodinného domu“, pokud je mu přiznána D57d, je využívání dané sazby pro všechny spotřebiče v rámci objektu zcela správné a logické.
A co dotace?
Na nejrůznější dotace spotřebitelé slyší. Kdo by nechtěl dostat něco darem? Poctivý dodavatel ale slibuje jen to, co můžete skutečně dostat. Jednu z podmínek přiznání dotace uvádí samotný zákon o podporovaných zdrojích energie, zákon č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V § 25 jednoznačně říká, že provozní podpora tepla, tak jak je v tomto paragrafu definována (citace) „se nevztahuje na solární systémy nebo systémy s tepelnými čerpadly, které by svým provozem zhoršily celkovou průměrnou roční účinnost stávajících účinných soustav zásobování tepelnou energií“.
Další podmínky pak mohou stanovit jednotlivé dotační programy, doporučujeme se s nimi důkladně seznámit.