Číslo: 1/2012

Úvodník

Vážení čtenáři,

asi jako každý jsem koncem loňského roku sledoval zprávy o připravovaných změnách cen energií a vody. Ze zvědavosti na konkrétní čísla jsem neodmítl připravit jednoduchý rozbor pro dobrého známého. Jednalo se o poměrně malý dům, částečně užívaný k bydlení a částečně pro kancelářské účely, který z rozvodných sítí odebírá elektřinu, zemní plyn a vodu. Cílem bylo udělat kvalifikovaný odhad změny nákladů na základě několikaletého průměru v cenách včetně DPH, při zachování stávajících dodavatelů a odběrových tarifů.

Náklady za elektřinu roku 2011 po přepočtu na průměrnou roční spotřebu 10 000 kWh vyšly na 54 200 Kč. Pro rok 2012 se zvýšil měsíční poplatek o 11,4 % a poplatek za odebranou 1 kWh elektřiny o 3,37 %. V souhrnu jsou předpokládány náklady ve výši 56 300 Kč, tedy zvýšení o 3,8 %. Cena 1 kWh nyní vychází na 5,63 Kč (sazba pro podnikatele, C02d).

U plynu se měsíční poplatek mezi roky 2011 a 2012 zvýšil o 14,5 % a platba za odebranou 1 kWh v plynu o 26,1 %. Při průměrném ročním odběru 37 000 kWh se náklady za zemní plyn zvýší ze 40 400 Kč na 50 500 Kč, tedy o 25 %. V ceně roku 2012 vychází 1 kWh v plynu na přibližně 1,36 Kč a stále si drží dobrou pozici.

Vodné a stočné, podle sdělení dodavatele, zdraží „jen“ o 9,88 %. Tedy z průměrného ročního nákladu 19 300 Kč na 21 200 Kč.

Suma sumárum jsem tedy svému známému sdělil, že by měl počítat se zvýšením průměrných ročních nákladů z cca 114 tisíc na 128 tisíc, tedy o 12,3 %.

Rozdíl mezi cenou 1 kWh v plynu a v elektřině, v daném případě, svádí k úvahám o vlastní výrobě elektřiny. Dále uvedená úvaha je jen velmi orientační. Účinnost výroby elektrické energie z plynu v malých zařízeních může být okolo 30 %, nebo-li 1 kWh elektřiny se vyrobí v ceně plynu maximálně za 4,53 Kč. Proti ceně koupené elektřiny jde o rozdíl 1,10 Kč. (Zajímavým údajem z hlediska porovnání vztahu ceny plynu a elektřiny může být, že v roce 2011 byl tento rozdíl 1,16 Kč, tedy o cca 5 % větší ve prospěch plynu.) Při dané spotřebě je roční rozdíl 11 100 Kč, kterým by bylo nutné pokrýt investiční a provozní náklady na vlastní výrobu elektřiny. Tato částka by mohla být považována za „slovo do pranice“, neboť sehnat plynovou elektrickou centrálu s dostatečným výkonem s cenou možná i pod 40 000 Kč, a tedy s přijatelnou ekonomickou návratností, by se dalo. Vy­užití energie plynu může být větší, když se využije i teplo. Při souběžném využití tepla alespoň z poloviny by se na stranu úspor mohla ročně přidat částka asi 6000 Kč za snížení odběru plynu. Rámcově lze konstatovat, že pokud by pro daný případ existovala tržní nabídka malého zařízení pro současnou výrobu elektřiny a tepla, jehož roční provozní náklady, zahrnující i odpis pořizovací ceny, by se pohybovaly okolo 17 000 Kč, pak by stálo za to si udělat podrobný rozbor i bez dotací z podpůrných programů.

Cenu 5,63 Kč / kWh elektřiny je zajímavé dát i do souvislosti s nákladovou cenou fotovoltaicky vyrobené kilowatthodiny a „Zeleným bonusem“ 5,08 Kč za 1 kWh, která má zahrnovat i přiměřený zisk pro rok 2012. Obě hodnoty od sebe moc daleko nejsou.

Přeji Vám zajímavé úvahy a samá dobrá rozhodnutí.

Josef Hodboď

Obsah

• strana 10 – CTI informuje: Stanovení potřeby teplé vody podle nové ČSN EN 15316-3
• strana 12 – Vedoucí a recenzent rubriky Vladimír Jirout: Otázky
• strana 16 – Vít Koverdynský: Zaměřeno na technické izolace – Ekonomická tloušťka tepelné izolace. Část 2 – Vzorový příklad
• strana 20 – ENBRA: Investice do vlastní energetiky se vyplatí. ENBRA – volba jistoty
• strana 22 – Jiří Hirš – Pavel Adam: Využití odpadního tepla u bytového větrání
• strana 25 – TERINVEST: Veletrhy Moderní vytápění a Krby a kamna 2012
• strana 26 – Miloslav Jokl – Zdeněk Jirák – Karel Kabele – Stanislav Malý – Hana Tomášková – Lenka Zuská: Komplexní způsob hodnocení mikroklimatu budov na základě odezvy lidského organizmu. Část 2.5 – Hodnocení neuniformního tepelně-vlhkostního mikroklimatu
• strana 30 – VELETRHY BRNO: Jarní Stavební veletrhy Brno
• strana 36 – Nové solární kolektory pro rok 2012
• strana 38 – Emília Ďurišová: Prevádzka systému nízkoteplotního vykurovania / vysokoteplotního chladenia z hľadiska tepelnej pohody
• strana 42 – Jiří Horák – František Hopan – Kamil Krpec – Milan Dej – Vladimír Pekárek – Michal Šyc – Tomáš Ocelka – Tomáš Tomšej: Návrh emisních faktorů znečišťujících látek pro spalování tuhých paliv v malých spalovacích zařízeních
• strana 47 – Obsah XXXXV. ročníku (2011)
• strana 49 – Luboš Němec: Průměrné teploty, denostupně a globální záření ve 2. pololetí 2011
• strana 51 – Zdeněk Zikán: Fotovoltaika: Údaje o vyrobené elektřině
• strana 54 – Publikace
• strana 55 – Výstavy a veletrhy
• strana 59 – Zákony a normy